Nejlepší cementová malta pro zdění z cihel – Kompletní průvodce pro pevné a trvanlivé zdi!

Malta je jedním z klíčových materiálů pro stavební práce - ať už jde o zdění, omítání či lepení. Pro každý úkon je však třeba zvolit správný druh malty, který odpovídá konkrétnímu použití. V dnešní době jsou k dispozici různé druhy suchých maltových směsí, které se liší svým složením a vlastnostmi. Každý druh malty má své specifické vlastnosti, a ne všechny malty jsou vhodné pro všechny materiály. Použití nesprávné malty může vést k degradaci stavby. Proto je důležité pečlivě zvážit její výběr. Dále je třeba myslet na klimatické podmínky, ve kterých budete pracovat.

Typy zdicích malt a jejich specifika

Základem zdicí malty je písek, cement a vápno. V závislosti na složení a poměru těchto složek se rozlišují různé druhy malt:

Zdicí cementová malta

Zdicí cementová malta je k dispozici v různých variantách, které se liší pevností v tlaku. Použití cementové malty je tam, kde je klíčová vyšší pevnost zdiva. Doba zpracovatelnosti je totožná a to minimálně 2,5 hodiny, připraví se smícháním suché směsi s předepsaným množstvím vody. Cementová malta je prakticky beton.

Zdicí vápenocementová malta

Zdicí vápenocementová malta je vhodná pro zdění, kde není vyžadována vyšší pevnost. Lze ji použít na klasické zdicí prvky (plné cihelné prvky, betonové bloky a tvárnice). Spotřeba při doporučené tloušťce vrstvy při standardní maltě (12 mm) je 21 kg/m². U varianty jemné spotřebujete 22 kg/m². Vápenocementová malta je při zdění, díky vysoké odolnosti a mechanické pevnosti, zlatou klasikou.

Tepelně izolační zdicí malta

Tepelně izolační zdicí malta je ideální pro zdivo, kde je vyžadována dobrá tepelná izolace. Používá se v podmínkách, kdy je vyžadován nízký součinitel tepelné vodivosti. Hlavním benefitem je přitom snížení vzniku tepelných mostů ve spárách a zvýšení celkové tepelného odporu zdiva. Spotřeba při doporučené tloušťce (12 mm) je 13,8 l/m².

Čtěte také: Použití bílého cementu v praxi

Vápenná malta

Vápenná malta disponuje menší pevností, výměnou za vysokou elasticitu. Hodí se proto při rekonstrukcích historických budov.

Další speciální malty

Lepidlo na Sendwix a betonové bloky: Používá se k ručnímu tenkovrstvému zdění vápenopískových a betonových bloků. Nanášíme ho pomocí speciálního dávkovače. Bloky klademe do maltového lože a poklepem gumové paličky je usadíme do žádané polohy. Úpravu polohy je možné provést maximálně do 8 minut od nanesení lepidla. Doporučená tloušťka vrstvy je 2 mm, spotřeba 2,5 kg/m².
Zdicí a zakládací malta na vápenopískové bloky: Používá se na zakládání zdicích prvků a pro ruční zdění méně náročných konstrukcí. Pro rovnoměrné nanášení malty se používá vodící lišta s výškou 15 mm a roztečí cca 20 mm menší než je šířka ložné spáry.
Spárovací malta pro lícové zdivo: S odolností vůči výkvětům, se používá ke spárování zdiva, zejména klinkrů, lícového, vápenopískového a cihelných pásků. Spotřeba je 15 kg/m² při doporučené tloušťce vrstvy 10 mm.
Zdicí a spárovací malta pro lícové zdivo: Používáme pro zdění a spárování licového zdiva, klinkrů, vápenopískových a betonových prvků, kde je vyžadována větší pevnost. Spotřeba je 15 kg/m² při doporučené tloušťce vrstvy 12 mm.
Zdicí malta na pórobeton: Je určena pro ruční zdění obvodového, příčkového zdiva z pórobetonových bloků a tvarovek. Doba zpracovatelnosti je minimálně 2,5 hodiny.
Zakládací malta: Je určena pro vyrovnání první vrstvy na základové nebo stropní desce. Má vysoký počáteční nárůst pevnosti. Nanášíme ji pomocí zednické lžíce, přičemž je jí třeba zpracovat do 45 minut.
Zdicí malta lehčená: Je vhodná zejména pro zdění s prvky typu Therm se svislým děrováním.
Lepidlo na žebra: Používá se pro zdění broušených keramických cihel. Doba zpracovatelnosti je minimálně 2,5 hodiny.
Lepidlo celoplošné: Používá se pro celoplošné zdění na tenkou spáru bloků.

Zásady zdění z cihel

Zdivo je stavební konstrukce vzniklá skládáním prvků z přírodního nebo umělého staviva spojované maltou nebo kladené na sucho. Na únosnost zdiva má vliv kvality staviva, malty, typu vazby a počtu a tvaru spár. Ze zdiva jsou vytvářeny svislé nosné a nenosné či jiné konstrukce.

Obecné zásady zdění

Před založením je nutno očistit podklad a vyrovnat případné nerovnosti cementovou maltou.
Provedeme rozměření obrysových bodů podle projektové dokumentace.
Zdění začíná osazením rohových cihel. Osadí se rohová cihla a olovnicí se překontroluje její svislost.
Rohové cihly se spojí zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva.
Malta se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati.
Cihly začínáme klást na vnějším líci, od rohů směrem ke středu délky zdi. Po zatlačení cihel do malty, na ně klepneme kladívkem.
Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost vrstev pomocí vážní latě a vodováhy.
Styčné spáry v jednotlivých vrstvách se musí střídat, tzn. nad spárou musí být vždy plná část cihly, která je nad ní. Převázání je nutné dělat nejméně na čtvrtinu cihly.
Svislost hranolků vyrovnáme olovnicí nebo vodováhou a v průběhu práce ji ještě průběžně kontrolujeme.
Rovnost zdi ve vodorovném směru si zajistíme použitím šňůry, natažené od rohu k rohu.
Mezi šňůrou a lícovou stranou zdi zůstává stejnoměrná mezera o šířce 2 až 3 centimetrů. Žádná cihla nesmí zdicí šňůru vychýlit. To umožní postavení rovné zdi.
Cihly ukládáme do vrstvy malty. Vrstvu malty nanášíme zednickou naběračkou a urovnáváme zednickou lžící na stejnoměrnou tloušťku asi jednoho centimetru. Tak si zajistíme vodorovnost vyzdívky a úspornou spotřebu malty.
Také dáme pozor, abychom vpravili dostatečné množství malty do svislých styčných spár. Před položením malty horní plochu stěny navlhčíme, aby cihly příliš neodsávaly z malty vodu.
Maltu, která při zdění přetekla seškrábneme a rovinu zdi začistíme, aby nevznikaly nerovnosti, které by mohly dělat potíže při omítání.
Každá cihla se po položení výškově i směrově vyrovná a pak lehce přiklepne zednickým kladívkem.
Pokud vyzdíváme zeď z cihel nebo tvarovek opatřených perem a drážkou, pokládáme je v řadě vždy na sraz a nenecháváme mezi nimi žádnou svislou styčnou spáru.
Pokud přizdíváme novou příčku ke stávající konstrukci, do stávající zdi vysekáme sekáčem několik „kapes“, do kterých zakotvíme vázací cihly příčky.

Zdění z broušených a nebroušených cihel

Postup zdění z broušených a nebroušených cihel se liší a má svá specifika a zásady.

Nebroušené cihelné bloky

Nebroušené cihelné bloky mají jmenovitou výšku 238 mm, jejich ložné plochy nejsou dokonale rovné, a proto se musí zdít na klasické malty s tloušťkou maltového lože 12 mm (min. 6 mm a max. 15 mm, u zdiva z „AKU“ cihelných bloků pak minimálně 10 mm). Obvyklou chybou zdění z těchto cihel je nedodržení právě tloušťky maltového lože. Další častou chybou je, že malta se nenanáší až do líce zdiva a není tedy zcela vyplněna ložná spára. Také tato chyba může vést ke snížení mechanických parametrů zdiva, ke vzniku trhlin v následně provedených omítkách.

Broušené cihelné bloky

Broušené cihelné bloky HELUZ mají jmenovitou výšku 249 mm s výrobní tolerancí +-0,5 mm. Zároveň se klade důraz na rovnoběžnost a rovinnost ložných ploch, které mají své přísné standardy. Těchto standardů lze dosáhnout opracováním cihelných bloků na průmyslových bruskách. Broušené cihly umožňují rychlejší stavbu stěn, protože na jejich zhotovení se dají použít moderní zdicí materiály. Patří sem malty pro tenké spáry a systémová PU pěna pro zdění. U zdiva z broušených cihel je velmi důležité, aby vrstva zakládací malty byla v naprosté rovině. Toho dosáhneme pomocí zakládací a nivelační soupravy. Pro nanášení tenkovrstvých malt se používají k tomu vyvinuté nanášecí válce, popřípadě systémová PU pěna pro zdění. Pokud si nechcete „zadělat“ na velký problém, pak vždy dbejte na doporučení výrobců, jak aplikovat moderní zdicí materiály.

Čtěte také: Bílý cement: Přehled

Častou a velmi významnou chybou je záměna typu tenkovrstvé malty např. za PU pěnu. Nabízí se otázka, kdy je možné využít při zdění pěnu a kdy je nutné vyzdívat stěny domů pouze na maltu. Systémovou PU pěnu je bez problémů možné použít tehdy, pokud jsou stěny domu navrženy v souladu s touto technologií. Obecně platí, že zdivo vyzděné na malty (myšleno tenkovrstvé i klasické) má oproti zdivu s použitím PU pěny, lepší vlastnosti ve větší či menší míře.

Zdění z akustických cihel

Pokud jde o zdění z akustických cihel, má stavba cihlové stěny také svá specifika. Cihelné bloky typu „AKU“ se výlučně zdí na klasické maltové lože. Je možné se setkat s broušenými „AKU“ cihelnými bloky, ale zdivo z nich dosahuje menší zvukové izolace. Nutné je především dodržet minimální tloušťku maltového lože 10 mm a maltu nanášet až do líce zdiva. Další zásadou je nutnost dodržet provedení konstrukčních detailů u napojení stěn na přiléhající konstrukce, kdy se např. pod patu stěny ukládá asfaltový pás tl. min. 3,0 mm.

Příprava malty svépomocí

Pokud mícháte v míchačce větší množství malty a spotřebujte najednou celý pytel cementu (25 kg), bere se toto množství jako cca 4 lopaty. Pro namíchání vápenocementové malty z tohoto množství cementu proto použijte 4 lopaty vápna a cca 16 lopat písku. Vápenocementová malta na zdění se míchá v poměru 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu. Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.

Důležité faktory pro míchání malty

Ideální ostrost písku: Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání.
Ideální zrnitost písku: Čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat. Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm.
Správný druh cementu: Pro většinu staveb svépomocí si vystačíte s klasickým portlandským cementem běžně dostupným ve stavebninách.
Správný druh vápna: Nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno.

Míchání malty na zdění cihel svépomocí oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Pokud ale máte se zděním málo zkušeností a nechce se vám experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou.

Aplikační postup a ochrana

Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomocí pomaluběžného vrtulového míchadla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek. Směs nechejte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte. Hmotu rozprostřete na připravený podklad (např. zdicí prvek) zednickou lžící nebo pomocí příslušného nástroje. Okamžitě po nanesení malty osaďte zdicí prvek a vyrovnejte ho. Vyhněte se negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte nářadí vodou.

Čtěte také: Portlandský cement – co to je?

Finální úprava zdiva

Pro vnější úpravu zdiva z tepelněizolačních cihel se nejčastěji používají omítkové systémy s lehčenou a ještě lépe s tepelněizolační jádrovou omítkou. Povrchovou úpravu poté tvoří pastovité omítky. V dnešní době nelze použít na cihelné bloky „klasické“ jádrové omítky. Ty jsou totiž svými vlastnostmi vhodné na zdivo z plných cihel. Další oblíbenou finální povrchovou úpravou zdiva je například dřevěný obklad nebo obklady tvořené z různorodých velkoformátových desek. Před jejich vlastní aplikací se ale na zdivo musí „nahodit“ například lehčená jádrová omítka. Obecně se dá říci, že na zdivo z cihelných bloků patří omítky. Jejich základní funkce spočívá nejen v ochraně zdiva před povětrnostními podmínkami, ale omítky zabezpečují i ostatní funkce zdiva. „Těsnost“ zdiva má také vliv na dosažení tepelně technických i zvukově izolačních parametrů zdiva. V určitých případech lze připustit jednostranné omítnutí zdiva. Tak jako u většiny současných stavebních materiálů tak i pro finální úpravy vnitřního i venkovního zdiva existuje veliké množství materiálů, ale i možností pro samotné investory a projektanty.

Správná volba zdicí malty může významně ovlivnit nejen kvalitu stavby, ale i její dlouhodobou funkčnost. Před zahájením stavebních prací proto doporučujeme dobře se seznámit s různými druhy malt a jejich vlastnostmi, abyste vybrali ten správný produkt pro vaše potřeby.

Přehled spotřeby vybraných typů zdicích malt

Typ malty	Doporučená tloušťka vrstvy	Spotřeba
Tepelně izolační zdicí malta	12 mm	13,8 l/m²
Zdicí vápenocementová malta (standardní)	12 mm	21 kg/m²
Zdicí vápenocementová malta (jemná)	-	22 kg/m²
Lepidlo na Sendwix a betonové bloky	2 mm	2,5 kg/m²
Spárovací malta pro lícové zdivo	10 mm	15 kg/m²
Zdicí a spárovací malta pro lícové zdivo	12 mm	15 kg/m²

tags: #cementová #malta #zdění #z #cihel

Cementová malta pro zdění z cihel: Kompletní průvodce