Plánujete stavbu domu nebo rekonstrukci stávající nemovitosti? Pak byste měli vědět, kdy je podle platné legislativy povinné instalovat hromosvod. Ke klimatickým ohrožením patří i bouřky, a proto by většina budov měla mít instalovanou ochranu před bleskem.
Hromosvod a jeho význam
Hromosvod, odborně nazývaný bleskosvod, je zařízení určené k ochraně staveb před účinky atmosférické elektřiny - tedy blesků. Jeho hlavním úkolem je bezpečně odvést elektrický výboj do země a zabránit tak poškození budovy, požárům nebo ohrožení života osob uvnitř objektu. Již téměř 250 let se na budovách instalují hromosvody. Jejich úkolem je v případě úderu blesku odvést bleskový proud bezpečně do země, aniž by docházelo k požárům nebo jiným škodám.
Vzhledem k rostoucímu počtu extrémních meteorologických jevů a častějším bouřkám je otázka instalace hromosvodu čím dál aktuálnější. Letošní léto plné bouřek znovu připomnělo, jak důležitá je ochrana budov před rizikem úderu blesku. Na vyhodnocení statistik pro tento rok je ještě brzy, ale čísla z předchozích let jsou neúprosná. Jen v roce 2021 vzniklo na území ČR celkem 25 požárů objektů, z nichž celá dvacítka nebyla vybavená hromosvodem.
Stále hovoříme o blesku, ale zatím jsme si neřekli, co to vlastně je. Jedná se o elektrostatické vyrovnání nábojů mezi oblakem nabitým elektrickými náboji a zemským povrchem. Při blesku se uvolní obrovské množství energie, teplota může dosahovat až 30 000 °C! Pro srovnání, teplota povrchu Slunce se pohybuje mezi 4 000 a 5 000 °C.
Když během bouřky dojde k překročení elektrické pevnosti vzduchové vrstvy, které je způsobené rozdíly elektrických potenciálů mezi zemí a mrakem, nastane bleskový výboj. Z principu vzniku a směřování bleskových výbojů vychází konstrukce hromosvodu (neboli bleskosvodu), který je pomyslnou vábničkou na blesk směřující k vašemu objektu. Pokud je totiž dům vybavený tímto ochranným prvkem, s velkou pravděpodobností udeří blesk právě do něj a vyhne se střešní krytině či dalším konstrukčním prvkům.
Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Zajištění dlouhé životnosti
Historie hromosvodu
Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě Prokop Diviš, který umístil v roce 1754 první hromosvod ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma. První hromosvod oficiálně umístěný na stavbu byl nainstalován na zámku v Měšicích. Ve světe pak je za prvního vynálezce hromosvodu považován Benjamin Franklin, který prováděl ve stejné době podobné experimenty, při kterých primárním cílem bylo nalézt řešení, které bude vybíjet bouřkové mraky a vzniku bouřky tak předcházet. Některé experimenty, jako například pouštění draků do bouřkových mraků, však ne vždy dopadly pro badatele zcela ideálně.
Legislativa a zákonné požadavky
V České republice je instalace hromosvodu upravena několika právními předpisy. Mezi nejdůležitější patří:
- Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon - stanovuje obecné požadavky na výstavbu a bezpečnost staveb.
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby - specifikuje, kdy je hromosvod povinný. Tato vyhláška byla aktualizovaná a její definice, zda je hromosvod povinnou výbavou domu, je formulována tak nešťastně, že bývá předmětem diskuzí. Vyhláška říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Stavba pro bydlení však není dále specifikována, a tudíž je možné si vyhlášku vykládat různým významem.
- ČSN EN 62305 - soubor norem o ochraně před bleskem, který je závazný při projektování a realizaci elektroinstalací.
Podle těchto předpisů je instalace hromosvodu povinná zejména u:
- Staveb s výškou nad 30 metrů
- Staveb určených pro veřejnost (školy, nemocnice, úřady)
- Staveb s vyšším rizikem požáru (např. dřevostavby, objekty s hořlavými materiály)
- Staveb, kde to vyplývá z posouzení rizika podle ČSN EN 62305-2
U rodinných domů není hromosvod vždy povinný, ale jeho instalace může být vyžadována na základě konkrétního posouzení rizik nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Pro kolaudaci stavby je instalace hromosvodu nezbytná, jinak jde hlavně o naše klidné spaní.
Jak zjistit, zda je hromosvod povinný?
Nejjednodušší cestou je nechat si zpracovat projekt elektroinstalace odborníkem, který provede tzv. posouzení rizika podle normy ČSN EN 62305-2. Toto posouzení zohledňuje:
Čtěte také: Plánování rekonstrukce terasy
- Umístění stavby (město vs. venkov, nadmořská výška)
- Materiály použité při stavbě
- Účel stavby a počet osob uvnitř
- Hustotu výskytu blesků v dané oblasti
Na základě těchto údajů se vypočte tzv. úroveň ochrany a rozhodne se, zda je hromosvod nezbytný. Pokud ano, musí být jeho návrh součástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení.
Hromosvod a stavební řízení
Pokud stavíte nový dům, je třeba mít na paměti, že projekt elektroinstalace včetně ochrany před bleskem je nedílnou součástí dokumentace pro stavební povolení. Stavební úřad může požadovat doložení posouzení rizika. Zkrátka bez instalace ochrany před bleskem nebude se vší pravděpodobností objekt zkolaudován. V případě, že se rozhodnete hromosvod neinstalovat, i když je doporučený, může to mít vliv na schválení stavby.
U rekonstrukcí je situace obdobná - pokud dochází k zásadní změně elektroinstalace nebo změně účelu stavby, je nutné aktualizovat i ochranu před bleskem. Vzhledem k tomu, že stavební zákony a normy se vztahují ke dni kolaudace objektu, nelze vymáhat dodatečné instalování hromosvodu na stavbách postavených před tím, než vyšla vyhláška v platnost.
Konstrukce hromosvodu
Na první pohled je hromosvod obyčejný drát, který se tyčí nad střechou a směřuje kamsi do země. Ve skutečnosti jde však o propracovaný systém složený ze tří základních prvků - jímače, svodu a uzemnění. Nejčastěji se pro výrobu bleskosvodu používá zinkovaná ocel, dále hliníkové slitiny a měď. Aby byl bleskosvod plně funkční a zajistil spolehlivou ochranu, musí být každá z konstrukčních částí správně navržená a nainstalovaná.
Jímač
Zajišťuje zachycení blesku a bývá umístěn na vrcholu chráněného objektu. Základní konstrukční částí bleskosvodu je jímač, tedy prvek (resp. sestava) zajišťující samotné zachycování bleskového výboje. Dělí se na strojený jímač, což je například jímací tyč, jímací vedení nebo mřížový jímač.
Čtěte také: Extrémní odolnost s interiérovou barvou Primalex Ceramic
- Jímací tyč - Je asi nejčastější způsob konstrukce hromosvodu. Jedná se o ocelovou tyč, která převyšuje vrchol objektu a vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Ochranné kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části objektu. Nejběžnějším jímacím zařízením, které najdeme na českých střechách je hromosvod Franklinova typu, jenž se skládá z jímací neboli bleskosvodné tyče, která se umísťuje na nejvyšším bodě objektu, kde má za cíl zachycení blesků a všech elektrických výbojů. Pro větší objekty se užívá těchto tyčí více, vzdálenost mezi nimi by neměla překročit 30 m. To vše za předpokladu, že střecha nemá větší úhel než 45°, neboť tyčový jímač má ochranné pásmo ve tvaru kužele o vrcholovém úhlu 90°.
- Jímací vedení - Je tvořeno pozinkovaným drátem, který vede po střeše objektu. Drát taktéž vytváří ochranné pásmo, a to ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°. Součástí soustavy jímače bývá také jímací drátové vedení umístěné na střeše. Způsob kotvení na střechu závisí na typu použité střešní krytiny. Výrobci krytin nabízí systémová řešení pro montáže jímacího vedení, jako je např. hromosvodová taška KM BETA nebo hromosvodový hřebenáč Bramac.
Kromě klasických hromosvodů se v poslední době prosazují i takzvané aktivní hromosvody (PDA). Ty kolem sebe vytvářejí elektrický potenciál umožňující snazší cestu bleskovému výboji, systém PDA tak pokrývá větší prostor chráněného objektu. Tento systém nevyžaduje velký rozvod drátů a je proto vhodný na velké a případně památkově chráněné objekty.
Nenachází-li se komín v ochranném pásmu vytvořeném tyčovým jímačem, musí mít svůj vlastní. Jímač musí dostatečně převyšovat chráněný komín, vytváří nad komínem pomyslný ochranný deštník, který je tvořen nejvyšším bodem hromosvodu a rozvírá se k zemi v úhlu 120 stupňů.
Svod
Jímač je s uzemněním spojený pomocí svodů, které jsou obvykle zhotoveny z ocelových lan. Jako svod je využit elektrický vodič, který spojuje jímač s uzemněním. Nejčastěji se vyskytuje ve formě ocelového lana, které se táhne svisle na vnější stěně objektu. Svody se vyrábějí především z pozinkované oceli. U rodinný domů obecně platí minimálně jeden svod pro každých 15 m obvodu stavby. Menší rodinný dům, například 9×8 m by měl mít minimálně 3 svody. Tyto je třeba umístit rovnoměrně, ohled se bere také na stavební prvky domu jako dveře, okna, přístavby, pergoly apod.
Jímací soustavu s uzemněním spojují svody vedoucí přes střešní krytinu a fasádu nebo skrytě k místu uzemnění, kde se napojují na zemnicí tyče, pásy či desky, jež umožňují bezpečný rozptyl výboje do země.
Uzemnění
Při úderu blesku musí být proud bezpečně svedený do země. Proto je nedílnou součástí každého bleskosvodu kvalitní uzemnění s nízkým zemním odporem. To může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi. Pokud vás zhotovení základů čeká, nezapomeňte, že vývod zemnicího pásku musíte umístit i do vnitřní části domu na hlavní uzemňovací svorku (HUS). Na ni následně připojíte i uzemňovací vodiče a další části vnitřní elektroinstalace.
Zkušební svorka
Nenápadnou součástí všech hromosvodů je také zkušební svorka. Ta umožňuje rozpojení svodů a následné změření uzemňovacích odporů. Zkušební svorky se označují unikátním číslem a musí být dobře dostupné. V místě připojení svodu k uzemňovací soustavě nesmí chybět zkušební svorka.
Montáž hromosvodu na fasádu - Před nebo po fasádě?
Otázka, zda instalovat hromosvod před nebo po dokončení fasády, je častým tématem diskusí. Naše domy mají mnoho ochran, aby přestály všechna nebezpečenství a vydržely dlouhý čas.Tato otázka je obzvláště relevantní u staveb, kde je použita kontaktní fasáda (lepidlo, perlinka, fasáda) na Ytong bez EPS.
Existují různé přístupy k montáži, které mají své výhody a nevýhody:
Montáž hromosvodu před fasádou
Pokud se rozhodnete pro instalaci hromosvodu před fasádou, je důležité zohlednit několik faktorů. Fasádní firmy se často obávají, že by bylo obtížné nanést fasádu pod již nainstalovaným hromosvodem.
- Argumenty pro:
- Eliminace rizika poškození hotové fasády během instalace hromosvodu.
- Možnost lepší integrace kotvení do zdiva před aplikací vrstev fasády.
- Argumenty proti:
- Obavy fasádních firem z obtížnosti natažení fasády pod již osazenými svody a podpěrami.
- Potenciální znečištění závitů a podpěr během fasádních prací, pokud nejsou chráněny.
Montáž hromosvodu po fasádě
Některé fasádní firmy preferují instalaci hromosvodu až po dokončení fasády. Tento přístup může být logický z hlediska čistoty a preciznosti fasádních prací.
- Argumenty pro:
- Zajištění rovnoměrného a neporušeného vzhledu fasády.
- Minimalizace rizika znečištění nebo poškození hromosvodu během nanášení fasády.
- Argumenty proti:
- Riziko poškození hotové fasády vrtačkou, kotvením nebo manipulací se svody při instalaci hromosvodu.
- Nutnost pečlivého utěsnění vrtaných otvorů, aby se zabránilo pronikání vlhkosti.
Způsoby kotvení na Ytong
Pro kotvení současných podpěr v Ytongu se používají standardní podpěry na hmoždinku. Tyto kompletované nerezové podpěry se pohybují kolem 45 Kč bez DPH. Osobně se nejraději používají plastové podpěry typu jako DEHNsnap, s tím, že se tyto kotví na závitovou tyč, kterou se zase kotví na chemickou "hmoždinku" do zdiva.
Doporučený postup
Mnozí odborníci preferují instalaci kotvicích prvků těsně před "probarvenou" fasádou. Na konec závitové tyče se nasadí matka, aby se nezasvinil závit. Po "probarvené", než se shodí lešení, je pak otázka krátké chvíle našroubovat podpěry a natáhnout svod. Je lepší pokud projekt existuje, ale není nezbytnou podmínkou montáže. To platí zejména pro rodinné domy a jednodušší stavby.
Jsou i situace, kdy je potřeba hromosvod montovat na nedokončený dům. Obvykle jde o potřebu kolaudovat dům před dokončením fasády. Hromosvod lze namontovat i ve dvou etapách, kdy je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Ochráníte tak i nedokončenou stavbu proti úderu blesku.
Typy ochrany před bleskem
Ochranu před bleskem je možné zajistit dvěma způsoby, a to soustavou buď izolovanou, nebo neizolovanou (tzv. Faradayova klec).
- Izolovaná jímací soustava: V tomto případě jsou jímací soustava a svody umístěné tak, aby se dráha bleskového proudu nedotkla stavby. Zabránit musí i nebezpečnému jiskření mezi hromosvodem a stavbou. Problém nastává v případě, když je pod fóliovou krytinou vodivá konstrukce, např. trapézové plechy, ocelové nosníky nebo vyztužený beton. Izolovaná jímací soustava by kvůli tomu musela být umístěná na vyšších nevodivých podporách, aby zabránila přeskoku proudu. Toto komplikované řešení se v praxi nahrazuje montážně jednodušším systémem, který pracuje s vysokonapěťovou izolací.
- Neizolovaná jímací soustava (Faradayova klec): Tato soustava má jímací soustavu a svody navržené zcela jinak než v předchozím případě. Tady může být dráha bleskového proudu v dotyku s chráněnou stavbou. Dokonce je to žádoucí.
Hromosvody se podle normy ČSN 62 305 platné od roku 2006 rozdělují do různých zón ochrany před bleskem LPZ (lightning protection zone). Norma stanovuje 4 hladiny ochrany před bleskem (I až IV).
Praktické rady pro majitele nemovitostí
1. Konzultujte s odborníkem
Nechte si zpracovat projekt elektroinstalace od autorizovaného projektanta. Ten posoudí, zda je hromosvod nutný, a navrhne jeho provedení podle platných norem. Pokud si rizika spojená s bleskovými výboji uvědomujete, ale žijete ve starším domě bez bleskosvodu, můžete jej na budovu nainstalovat i dodatečně. Dodatečná montáž jímačů a svodů bývá bezproblémová, kritickým bodem může být uzemnění. Protože v základech není u starých domů nainstalovaný zemnicí pásek, musí se uzemnění zhotovit dodatečně v podobě zakopaných tyčí, drátů či desek.
2. Nešetřete na bezpečnosti
I když není hromosvod povinný, může výrazně zvýšit bezpečnost vaší nemovitosti. Zvláště pokud se nacházíte v oblasti s častými bouřkami nebo máte dům na kopci. Pokud si stále zvažujete, zda hromosvod na svůj dům pořídit, tak se zamyslete i nad tím, že za investici kolem 20 tisíc ochráníte svůj dům v hodnotě i několika milionů. Autonehodu často nemůžete ovlivnit, ale hromosvod ano.
3. Pravidelná revize
Hromosvod je třeba pravidelně kontrolovat. Podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. o pravidelných revizích elektroinstalací by měl být hromosvod revidován minimálně jednou za 5 let, u některých objektů i častěji. Doporučené intervaly revizí hromosvodů se odvíjí od zařazení do zóny ochrany LPZ. U hromosvodů v zónách LPZ I a LPZ II by měl technik provést plnou revizi každé 2 roky, u bleskosvodů v zónách LPZ III a PLZ IV stačí revizi provést jednou za 4 roky. Pokud však blesk do hromosvodů udeří, je potřeba novou revizi provést bez odkladu. Na vizuální kontrolu hromosvodu byste si však měli odborníka pozvat každoročně. Revize se mimo pravidelné intervaly provádí vždy po zřízení samotného hromosvodu (výchozí revize) a po provedení rekonstrukce nemovitosti, například v případě opravy střechy či fasády nebo provedení zateplení. Vždy je také revize vyžadována po úderu blesku do hromosvodu.
Špatně zhotovený nebo nefunkční hromosvod totiž dokáže napáchat velké škody - blesk při bouřce přitáhne a nedokáže jej bezpečně svést do země. Průměrný blesk nese proud 30 kA a má potenciálový rozdíl asi 100 MV až 1 GV. Jen si to představme, miliarda voltů! A vzduch se při úderu blesku ohřeje až na 30 000 °C. Když výboj narazí na přerušený či špatně navržený úsek svodu, je nabíledni, že pokud při nás nebude stát skutečné štěstí a blesk nesjede do země po nějakém kovovém prvku fasády, najde si cestu přes vnitřní konstrukci. Přitom může dojít například k roztavení a odhoření části konstrukcí, elektrického vedení atd. V některých případech může vést k vážným statickým poruchám vynucujícím si demolici objektu. Co je ale nejhorší, také může zasáhnout obyvatele domu elektrickým proudem. Stářím a vystavením kovového materiálu přírodním vlivům totiž dochází ke korozi, což může mít za následek ztrátu vodivosti kvůli přerušení “únikové cesty” blesku. Je pak logické, že na takovou ochranu před bleskem se nemůžete spolehnout.
4. Pojištění
V některých případech může pojišťovna odmítnout plnění škody způsobené bleskem, pokud nebyl hromosvod nainstalován, přestože to bylo doporučeno. Zkontrolujte si podmínky své pojistné smlouvy. U pojišťoven platilo, platí a platit bude, že pokud máte uzavřenou pojistku a nemáte platnou revizi, nemusí vám v případě škody vyplatit peníze. V případě hromosvodu toto pravidlo platí dvojnásob.
Následky přímého zásahu blesku pokryje vaše pojištění nemovitosti v základním rozsahu rizik, kterým říkáme zkratkou “FLEXA”. Ničivý totiž může být nejen přímý, ale také nepřímý úder blesku. Ten je však nutné zpravidla připojistit navíc. Stejně jako související riziko přepětí, na které myslete jak v pojištění nemovitosti (tedy samotné stavby a pevně spojených součástí), tak i v pojištění domácnosti. V případě, že hromosvod na domě nemáte z toho důvodu, že u vašeho domu nebyla instalace hromosvodu požadována, můžete být v klidu. Stejně tak je pro pojišťovnu důležité, aby byl hromosvod instalován odborně a nedošlo k zanedbání údržby. Havarijní stav jakékoliv stavební součásti domu znamená v případě pojistné události buď odmítnutí pojistného plnění, případně jeho krácení.
Přepěťová ochrana
Hromosvod je pouze základní ochranou, ale neochrání nás před úderem blesku do vzdálenějšího objektu nebo elektrického vedení. Z blesku, který neuhodí do našeho domu se totiž i přesto může přenést přepěťový impuls na elektrické vedení. Elektrický výboj se pak může dostat až do Vašeho domu a poškodit vnitřní instalaci. Hlavním úkolem bleskosvodu je vnější ochrana budovy před rizikem vzniku požáru a souvisejících škod. Sám o sobě však nezajistí adekvátní ochranu elektrických zařízení a spotřebičů uvnitř domu.
Řešením, jak toto nebezpečí eliminovat je použití přepěťové ochrany (neboli svodičem přepětí), která chrání stavbu i elektrospotřebiče. Doporučujeme proto vybavit domovní rozvaděč přepěťovou ochranou, která omezí napěťové a proudové vlny. U rozvodů elektřiny v novostavbách je instalace přepěťové ochrany samozřejmostí, ve starších rozvaděčích ji ale zpravidla nenajdete.
Kolik stojí hromosvod?
Cena hromosvodu závisí na velikosti objektu, typu střechy a složitosti instalace. Investice do hromosvodu se však vyplatí - nejen kvůli ochraně majetku, ale i kvůli klidu a bezpečí vaší rodiny.
| Typ objektu/služby | Orientační cena |
|---|---|
| Rodinný dům (běžná velikost) | 20 000 - 40 000 Kč |
| Větší objekt (vícepatrový dům, veřejná budova) | 50 000 - 150 000 Kč |
| Revize hromosvodu | 1 500 - 3 000 Kč |
Nejčastější mýty o hromosvodech
- „Hromosvod přitahuje blesky.“ - Nepravda. Hromosvod pouze poskytuje bezpečnou cestu pro výboj, pokud k úderu dojde.
- „Když mám pojistku, hromosvod nepotřebuji.“ - Omyl. Pojišťovna může odmítnout plnění, pokud nebyla dodržena doporučená ochranná opatření.
- „Dům v nížině nepotřebuje hromosvod.“ - Není to pravidlem. I v nížinách dochází k úderům blesků, záleží na dalších faktorech.
tags: #bytovy #dum #hromosvod #na #fasade #informace