Oblíbené stálezelené keříčky buxusů zdobí naše zahrady již od časného jara. Jsou poměrně nenáročné a mají široké využití. Buxus (lat. Buxus) neboli zimostráz patří k okrasným dřevinám, jež se nejčastěji vyskytují v našich parcích či zahradách jako součást živých plotů, ale také jako solitérní keře, které lze tvarovat do různých podob od geometrických tvarů až po zvířata či sochy lidí.
Buxus, známý také jako zimostráz, je oblíbený keř používaný k tvorbě živých plotů, ornamentálních zahradních prvků a nízkých obrubníků. Tento stále zelený keř se vyznačuje hustým růstem a malými, oválnými listy, které zůstávají zelené po celý rok. Pěstování buxusu není složité, pokud dodržíte několik základních pravidel.
Můžeme pěstovat velké vzrostlé keře nebo zakrslé varianty, jež lze úspěšně umístit do okrasných nádob na terasy, balkony nebo i před budovy, jako jsou hotely, banky či restaurace. Jejich stálezelené lístky vejčitého tvaru jsou příjemně svěže zelené, drobné žluté kvítky zdobí keře od dubna do května. Buxus dokáže odolávat i drsnějším klimatickým podmínkám, na pěstování je celkem nenáročný, stačí dodržet pouze několik zásad.
Buxusy se hodí do živých plotů, ale vyniknou také jako solitéry, jejich zakrslé varianty slouží i jako obruba chodníků, skalkové keříčky, krásně vypadají také coby různě vytvarované solitéry. Lze je různě tvarovat, řezat, snesou i radikálnější řez. Jsou odolné vůči klimatickým podmínkám, nevadí jim ani špatné ovzduší, i tam dokážou dobře prosperovat. Škodí jim však psí moč, a tak je důležité případně je ochránit plotem nebo alespoň nějakým drátem proti psím útokům.
Zimostráz, Krušpánek, nebo také Buxus. To jsou 3 názvy pro rod listnatých keřů, které se u nás nejčastěji využívají jako okrasné solitéry či na živé ploty. Buxusy můžeme totiž velmi snadno tvarovat, protože snesou i radikální řez. Není tedy výjimkou se s těmito rostlinami setkat ve formě různých tvarů a obrazců, pečlivě střižených plotů, ale i bonsají. K životu toho ale tyto keře potřebují více než jen pravidelný řez.
Čtěte také: Umělý živý plot Buxus: Kompletní recenze
Druhy buxusu
Existuje několik druhů zimostrázů, které jsou populární pro svou všestrannost a estetiku:
- Buxus sempervirens (Zimostráz vždyzelený) - Tento druh je nejrozšířenější a je známý svými hustými, tmavě zelenými listy.
- Buxus microphylla (Zimostráz drobnolistý) - Má menší, jemnější listy než Buxus sempervirens.
- Buxus balearica (Zimostráz baleárský) - Tento druh má větší listy a dorůstá do výšky 3 až 4 metrů.
- Buxus harlandii - Tento druh je vzácnější a vyznačuje se pomalým růstem a drobnými, elegantními listy.
V našich podmínkách najdeme nejčastěji dva druhy: zimostráz vždyzeleného (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Zimostráz obecný, obvykle zvaný buxus nebo krušpánek, latinsky Buxus sempervirens, je oblíbený, stálezelený keř využívaný zejména do živých plotů. Jeho výška může dosáhnout až 4 m, roste pomalu. Zimostráz vždyzelený (lat. Buxus sempervirens) je stálezelený rostoucí keř pocházející ze Středozemí. Roste pomalu, v dospělosti dosahuje asi 3 metrů. V našich podmínkách bezpečeně přezimuje.
Požadavky na pěstování
Buxusu se dobře daří na hlinitých vápenitých půdách, ale dokáže zvládnout i půdu písčitou, pokud ji doplníte kvalitním kompostem. Ten je třeba přidávat pravidelně, aby se živiny z půdy nevyčerpaly. Důležité je také, aby zemina byla propustná, nebo alespoň polopropustná. Těžká, jílovitá půda, která v sobě drží příliš vody, není pro kořenový systém rostlin vhodná. Pěstování této stálezelené dřeviny není nikterak složité: vyhovuje mu propustná, lehce vápenitá půda.
Půda by měla být udržována vlhká a písčitohlinitá. Zejména při pěstování na slunci potřebuje zimostráz pravidelnou zálivku. Buksus preferuje jílovitý typ zeminy, která je dostatečně vyživená a humózní.
Pokud vybíráme stanoviště, měli bychom upřednostnit stinné či polostinné místo. Plné slunce buxusy snášejí špatně, protože vlivem ostrých slunečních paprsků jim začnou žloutnout a opadávat listy. Naopak se nemusíme bát umístit je na velmi stinná místa, např. pod vzrostlé stromy, i tam se jim bude dobře dařit. Krušpánek dobře prosperuje v polostínu, snese i stinné stanoviště. Zimostráz preferuje polostinné stanoviště, které poskytuje částečné sluneční světlo a dostatečné stínění během nejteplejších hodin. Vyhněte se místům, kde je suchá a horká mikroklima, která může zimostrázu uškodit.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Výsadba buxusu
Vysazovat nebo přesazovat nové buxusy se obecně doporučuje v předjaří, kdy je půda po zimě vlhká a rostlina má velmi dobrou šanci zakořenit a dobře se uchytit. Keř sázíme s celým kořenovým balem a po umístění do země pravidelně a dostatečně zaléváme. Mladé rostliny je potřeba chránit po dobu dvou let po výsadbě. Pokud nemrzne nebo v následujících dvou měsících nenastanou velká horka, je vhodné sázet. Doporučuje se sázet na jaře, poté co rozmrzne půda. Rostliny pak mohou využít půdní vláhy, která se nashromáždila v průběhu zimy. Dalším termínem je konec léta (časný podzim), aby rostliny stačily zakořenit, než přijdou mrazy (t.j.
Příprava půdy: Vykopejte jámu dostatečně velkou, aby se kořeny buxusu volně rozložily. Zasypání: Zasypejte jámu směsí původní zeminy a kompostu. Buxus potřebuje pravidelně živiny pro zdravý růst.
K dosažení hustého živého plotu je potřeba zvolit systém sázení do trojsponu. Rostliny jsou sázené ve dvou řadách a střídají se. Vyhloubíme rýhu hlubokou asi 40 cm a širokou 60 cm ve tvaru lichoběžníku. Po stranách je povrch zdrsněn rýčem, tím zajistíme rychlejší zakořenění. Na dno rýhy položíme vrstvu štěrku jako drenáž, která bude odvádět přebytečnou vodu. Poté ji z jedné třetiny naplníme substrátem. Na každé straně zapíchneme do půdy kolíky a napneme provázek. Postupně dosypeme zbývající substrát, do kterého lze přidat dlouhopůsobící hnojivo pro dřeviny. Půdu dobře upěchujeme a uvolníme kořenové krčky přestřižením drátu zemního balu (jinak by došlo k zaškrcení během růstu). Poté rostliny důkladně zalijeme a výsadbu zamulčujeme kůrou nebo říčním štěrkem.
V živém plotu je pro něj ideální řez na cca 70cm šířku. Výšku doporučujeme ponechat na 15 až 150 centimetrech. Sází se do sponu. Je to jednoduché. Vytvoříte dvě řady na přeskáčku. Vzdálenost mezi řádky má být přibližně 20 centimetrů a mezi sazenicemi v řádku pak 33 centimetrů. Na jedem metr živého plotu potřebujete tím pádem asi 6 keřů.
Péče o buxus
Buxus potřebuje pravidelnou zálivku, zejména během prvních let po výsadbě. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená, aby nedošlo k hnilobě kořenů. Pravidelná zálivka je důležitá zejména pro mladé rostliny. Jakmile rostlina dobře zakoření, bude potřebovat méně vody.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Jarní hnojení: Na jaře použijte organické hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro okrasné dřeviny. Jednorázové sezónní hnojení: Zimostráz nevyžaduje časté hnojení.
Jako každá stálezelená rostlina potřebuje také buxus zalévat i v zimě (jestliže nemrzne). Ve volné půdě buxus většinou bez problémů přezimuje, v nádobě je ale třeba jej dobře zazimovat: nejlépe postavit do větší nádoby, prostor mezi oběma květináči vyplnit například drceným polystyrenem a rostlinu přemístit na chráněné místo.
Řez buxusu
Léto je naopak vhodnou dobou pro tvarování a řez. A kdy zimostráz tvarovat? Nejlépe počátkem května a začátkem června, druhou etapu tvarování je možné provést ještě v červenci. Pro dosažení hustého, kompaktního vzhledu je třeba stříhat pravidelně a intenzivně. Keř zhoustne, pokud je pravidelně stříhaný. Doporučuje se 2 až 3 roky po výsadbě zastřihnout do požadovaného tvaru, později stačí stříhat jednou ročně, nejlépe v srpnu.
Jarní řez (březen - duben): Tento řez podporuje nový růst a zhušťuje keř. Letní řez (červen - červenec): V této fázi se buxus tvaruje do požadovaného tvaru.
Radikální řez buxusu provádíme ideálně na jaře. Keř velmi rychle obrůstá, řezu se tedy nemusíte obávat. Stříháním a tvarováním navíc zimostráz houstne a větve zůstávají zdravé.
Škůdci a choroby
Hlavním škůdcem buxusů je zavíječ zimostrázový, především jeho housenky, které dokážou rostlinu nejen těžce poškodit okusováním, ale téměř ji zničit. Proto se vyplatí v květnu a červnu provést opakovaný postřik, který rostliny proti škůdcům ochrání.
Ani zimostrázu se škůdci nevyhýbají. Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je druh motýla, jehož housenky si na buxusu rády pochutnávají. Housenky jsou poměrně malé, většinou asi půl centimetru dlouhé. Tento škůdce k nám byl zavlečen z Asie, nemá zde příliš přirozených nepřátel a páchá na keřích velké škody.
Plíseň buxusová (Cylindrocladium buxicola): Jedná se o houbovou chorobu, která způsobuje opadávání listů a úhyn větví.
Mera zimostrázová (Psylla buxi) - zelené housenky tohoto hmyzu jsou velmi drobné a na první pohled vypadají jako mšice. Jejich přítomnost poznáte podle lepkavé medovice a plstnatých výměšků na listech, které navíc mohou začít žloutnout, kroutit se směrem vzhůru a později i zasychat.
Svilušky a mšice - tito škůdci mohou napadat převážnou část rostlin, včetně buxusů. V našem případě se však nemusíme bát úhynu rostliny, nicméně dochází k poškozování některých částí keře, k deformacím a může dojít také k sekundární nákaze virovým, bakteriálním či houbovým onemocněním.
Růst buxusu
A jak rychle roste buxus? To se liší dle zvolené odrůdy. Obvykle nejsou roční přírůstky nijak velké, jedná se o dvacet až třicet centimetrů za rok. U některých kultivarů to může být až půl metru ročně. Díky poměrně pomalému růstu nemusí zahradníci stříhat živé ploty z buxusu tak často jako u jiných druhů. Zimostráz roste poměrně pomalu, s ročním přírůstkem kolem 10 až 15 cm.
Pěstování v nádobách
Pokud pěstujeme buxusy v dekorativních nádobách nebo v květináčích, je třeba pro jejich přezimování najít vhodné stanoviště. Lze je postavit do chladnější, ale světlé místnosti, vhodné jsou zimní zahrady nebo zasklené terasy. Pokud máme keříky v menších nádobách, můžeme je i s celou nádobou zahrabat hluboko do země, kde dobře přečkají zimu, aniž by jim namrzly kořeny.
tags: #buxus #na #živý #plot #pěstování