Živé ploty jsou nedílnou součástí téměř všech zahrad a pomáhají dotvořit atmosféru. Zvláště v dnešní době, kdy ve městech převažují maloplošné parcely, představují právě tyto zelené prvky důležitou součást zahrad. Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost.
Zamýšlíte se nad tím, jakou dřevinu zvolit? Vyberte si dřevinu, která vám bude nejvíc vyhovovat. Budeme se rozhodovat nejen podle stanovištních podmínek, jako je vlhkost a propustnost půdy, ale zároveň i jaký by měl živý plot splnit účel, jak rychle bude odrůstat či jak moc se o něj chceme starat. Náš výčet dřevin zde není rozhodně kompletní, snažili jsme se nasměrovat ty, kteří dosud váhají.
Proč Zvolit Buk Pro Živý Plot?
Buk lesní (Fagus sylvatica) vždy rostl pro užitek, ale i pro krásu. Buk lesní je známá dřevina, která v minulosti sloužila v mnoha směrech. Skvělé palivo, vynikající i na uzení, skvělý stavební materiál a surovina pro truhláře, z bukvic, které jsou jedlé, si chudina dokonce připravovala mouku. Málo zahrádkářů a majitelů nemovitostí však dnes ví, že jde také o skvělou volbu pro živé ploty.
Buky se mohou dožít vysokého věku a dorůst uctivých rozměrů, stejně tak je však můžeme v podobě živých plotů držet řezem “při zemi“. A dokonce i v případě, že se o takový živý plot nikdo delší dobu nestará, jej lze oživit hlubokým zmlazovacím řezem, který buky dobře snáší.
Proměnlivost buků po celý rok je přitom velice působivá a právě tvarovaný živý plot z buků může kopírovat jakoukoli linii, jakkoli roztodivnou křivku, stejně jako může dosahovat různých výšek a šířek. A že je buk dřevinou opadavou a v zimě tedy může živý plot z buků působit dost děravě? Omyl. Za prvé jsou opadavé dřeviny pro živé ploty běžnou volbou, bukům srdnatě konkurují třeba habry, za druhé řezem nízce držené stromky si zachovávají uschlé listí prakticky po celou zimu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Když budete své duby v živém plotu držet v nižším růstu, nastane po rafinovaných barvách a odstínech podzimu dlouhé období suchých listů v odstínech hnědé a bronzové. A právě těmito odstíny zahradu v zimě bukový živý plot prohřeje. Působivě pak vypadá i zasněžený, stejně jako ojíněný jinovatkou. Zároveň odolný větrolam, zachycovač prachu i hluku.
Na naši přírodu a klima je včetně extrémních odchylek výborně vycvičený, je dokonce nenáročný i na půdu a snese také půdy těžší jílovité a vlhčí. Stejně tak ale nevyžaduje dostatek slunce a když ho má, také to vydrží. Dobře přečkává sucho i přívalové deště, mrazy i vedra. Je houževnatý a nestrádá za jakýchkoli podmínek. Prostě dokonalá dřevina nejen pro naší přírodu, ale i pro živé ploty.
Výběr Dřeviny Pro Živý Plot
Při výběru dřeviny do živého plotu ale můžeme popustit uzdu fantazii a vybrat něco nezvyklého. Pozornost upoutá například výrazná barva buku červeného (Fagus sylvatica f. Velmi netradiční a v živých plotech téměř nepoužívanou dřevinou je i bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). Její sytě zelené lesklé listy v zimě neopadávají, záři ve slunci a zanechávají velmi honosný dojem.
Ploty nemusí být pouze listnatné, dobře vypadají a svůj účel splní i jehličnaté dřeviny. Jejich největší výhodou je, že v zimě neopadávají a jsou tak méně náročné na údržbu. Ploty z těchto dřevin mohou působit velmi mohutně a je možné je i ozvláštnit různými barvami, např. smrku pichlavého (odstíny do modra a do šeda). Samozřejmě je možné dřeviny různě kombinovat, mít část z jednoho druhu a další část z jiného - zakomponované tak, aby výsledek ladil ke zbytku zahrady. A pokud máme velký pozemek, je možné např.
Jak Si Správně Založit Živý Plot Z Buku?
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Jak si živý plot správně založit, abychom si ušetřili mnoho starostí do budoucna a aby co nejdéle plnil svou funkci? Ne vždy si můžeme založit živý plot zcela od začátku. U vzrostlých plotů neznáme, do jaké půdy a jakým způsobem byly rostliny vysazeny. Do jisté míry už vlastnosti plotu neovlivníme.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
- Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu.
- Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou.
- Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat. Většina živých plotů se vysazuje pouze jednořadě, aby nezabraly tolik místa. Pokud chceme dosáhnout neprostupné stěny, volíme výsadbu do dvou řad, tzn. Spon v jedné řadě se může lišit nejen požadavky na rychlost zapojení rostlin, ale také vlastnostmi použitého sortimentu.
Při výsadbě menších prostokořenných sazenic vysokých okolo 30 cm se mnohdy volí rozestup pouhých 30 cm. U vzrostlých rostlin s výškou 150-200 cm volíme 1-1,5 rostliny na metr živého plotu. V úvahu je třeba brát také šířku zapěstovaných rostlin.
Optimální variantou je, pokud se rozhodneme pro výsadbu do rýhy. Vyhloubíme dostatečně hluboký a široký rigol, do kterého přidáme vylepšující složky. Někdy je ale mnohem výhodnější, pokud přistoupíme k bodové výsadbě do samostatně vyhloubených výsadbových jam. Především tam, kde jsou půdy s nižší kvalitou, musíme tyto jámy nachystat dostatečně velké.
Při výsadbě nového plotu se vždy snažíme pro rostliny připravit co nejlepší podmínky. V této fázi však buďme opatrní. Pokud rostliny vysadíme pouze do kvalitního, dobře zetlelého kompostu nebo substrátu, obohaceného o hnojivo, nebudou mít tendenci prokořenit do okolní, někdy i méně nekvalitní zeminy. Zvolme raději chytrý kompromis. Rostlinám při výsadbě dopřejme přídavek kvalitní zeminy, kterou promícháme se stávající zeminou v závislosti na její kvalitě. Kořeny si tak lépe přivyknou na dané podmínky.
Často se v praxi zapomíná na základní úpravu kořenového systému. Pokud vysazujeme rostliny nikoliv prostokořenné, ale kontejnerované, kořenový systém mechanicky narušíme. Nemusíme se bát. Pro jeho narušení použijeme třeba zahradnickou lopatku nebo ostrý rýč. Pokud to neuděláme, kořeny porostou stále v původním prostoru. Nastane pak tzv. květináčový efekt.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Čím dál tím častěji se na trhu setkáváme s kontejnerovanými rostlinami, které jsou dostupné od jara do podzimu. Jejich cena je vyšší, ale většinou se jedná již o vzrostlý sortiment s vyšší kvalitou. Rostliny dobývané z volné půdy jsou nabízeny specializovanými školkami. Pořizujeme je na podzim a na jaře. Současně je jejich cena nesrovnatelně nižší.
Opadavé dřeviny zkrátíme až o jednu třetinu. Ale není to většinou nutné. Spíše se zaměříme na zkrácení výhonů, které přesahují úroveň okolních rostlin, a na příliš dlouhé, nerozvětvené výhony. Po výsadbě živý plot pečlivě zalijeme. A pokud se chceme vyhnout pravidelné zálivce, výsadbu zamulčujeme.
Pokud je stanoviště hodně podmáčené, vykopeme hlubší strouhu, na jejíž dno uložíme štěrk. Vzrostlým bukům již podmáčení nevadí, ale mladé sazenice by trpěly. Sazenice vždy vysazujeme do výsadbové rýhy, kterou nakonec na povrchu pořádně zamulčujeme. Dno rýhy pořádně nakypříme, aby se kořenům chtělo dál.
Na každý metr živého plotu potřebujeme 5 až 7 sazenic vysazovaných do trojsponu, stačí i 3 až 4 ve sponu, ale větší počet v trojsponu je obvykle lepší, porost bude méně prostupný, hustší. Nejlepší jsou sazenice prostokořenné, které se vysazují na podzim a na jaře. Kontejnerované sazenice mohou do nezamrzlé půdy kdykoli, ale jsou o dost dražší. Po zasypání kořenového balu zeminou každou rostlinu opatrně přišlápneme a zalijeme. Nakonec celou plochu pořádně zamulčujeme. Použít můžeme posečenou trávu, dřevní štěpku i hrubý kompost, případně dřevní kůru.
Péče O Živý Plot Z Buku
Buky rostou dost rychle, právě to je předurčuje i pro živé ploty. Ročně je to až o 40 cm. Nůžky však musíme použít, nebo nám buky začnou vyrůstat do podoby obrů vysokých až 40 metrů. Řez je nejlepší provádět dvakrát za rok, pokud chceme, aby stěny živého plotu byly pěkně hladké, geometricky dokonalé. První řez provádíme na konci února až začátkem března, druhý v červenci až srpnu.
Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště. Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Pravidelný řez zajišťuje nejen zachování tvaru živého plotu, ale podporuje také růst a husté, zelené větve. Zákon však umožňuje šetrné stříhání živých plotů, pokud řez živého plotu neomezuje blaho divoce žijících živočichů, jako jsou ptáci. Smíte tak stříhat živé ploty pozdě na jaře nebo v létě, pokud jde o šetrný tvarový nebo udržovací řez nebo pokud řez slouží pro zdraví rostlin.
Pro stříhání živého plotu je ideální pochmurné, zamračené počasí. Vyhýbejte se prudkému slunci, jinak by zastřižené špičky listů nebo jehličí mohly zhnědnout a být nevzhledné. Abyste se vyhnuli silnému slunci, vysoké teplotě a souvisejícímu vyschnutí keřů, můžete začít pracovat až pozdě odpoledne. V této denní době je živý plot méně citlivý, protože se míza z listů a malých větviček již stáhla do kmenů.
Kdy Stříhat Živý Plot Z Buku
První řez vašeho živého plotu provedete ideálně na jaře (resp. můžete už od února), jakmile již neočekáváte žádný mráz. Zajistíte tak hustý, rovnoměrný a zdravý růst v požadovaném tvaru a výšce. V tomto ročním období nejsou výhony rostlin ještě v plné míze, a proto jsou řezem méně zatěžovány. Díky únorovému sestřihu si již během prvních hezkých slunečných dnů roku užíváte udržovaný a hezký živý plot.
Na konci června, tradičně okolo svátku svatého Jana (24. 6.), následuje šetrný sestřih. Slouží k vyrovnání nerovností živého plotu, které nebyly při jarním řezu vidět. U tohoto lehkého sestřihu byste měli nechat přibližně třetinu ročních výhonků. Aby se spolehlivě zamezilo poškození mrazem a ještě více byl povzbuzen růst, doporučujeme znovu tvarový řez v pozdním létě (srpen/září).
Choroby A Škůdci Živého Plotu
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Nářadí Pro Stříhání Živého Plotu
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Se správným zahradním náčiním upravíte zahradu do hezkého tvaru. Uvedené fotografie jsou ilustrační. Uvedené fotografie jsou ilustrační. A pokud se výjimečně něco nepovede? Buk lesní je naše domácí listnatá opadavá rostlina rozšířená téměř po celém území. Jednotlivé rostliny dosahují výšky i 45 metrů, výška živého plotu je korigována řezem.
Listy jsou eliptického tvaru s celokrajným zvlněným okrajem. Na líci jsou lesklé zelené, na rubu světlejší, místy pýřité. Na podzim barví od žluta do žlutohněda. Část suchých listů si ponechává i přes zimu, čímž vytváří částečnou pohledovou clonu.
Nároky Na Pěstování:
- Nesnáší půdy zamokřené, ulehlé, ani suché, písčité.
- Na světelné podmínky je nenáročný, má vysokou toleranci vůči zastínění.
- Řez se provádí 1-2 x ročně, a to poprvé koncem června, případně podruhé koncem února.
Nejlépe roste na středně vlhkých, propustných půdách s dostatkem živin. Buky rostou dost rychle, právě to je předurčuje i pro živé ploty. Ročně je to až o 40 cm. Nůžky však musíme použít, nebo nám buky začnou vyrůstat do podoby obrů vysokých až 40 metrů.
Předpěstované ploty dodáváme na objednání. Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhony. 99,8 % rostlin doručíme v pořádku. Balení buku se sto kusy, které se hodí především pro tvorbu bukového živého plotu či do malého lesa. U rostlin se vždy jedná o výšku nadzemní části rostliny, nepočítáme tam kořenovou část (tedy např. TechnologieTechnologie Je způsob, jak jsou "obaleny" kořeny. Může jít o různé typy plastových obalů (např. květináčků), ale i o rostliny vyjmuté z multiplat a zaslané bez obalu.
Kompletní výpis námi používaných technologií naleznete zde. Balení buku se sto kusy, které se hodí především pro tvorbu bukového živého plotu či do malého lesa. Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno.
Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. 1. 2. 3. 1. 2. 3. 4. 5. 6. Jaké má mít omezení? 7. Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený...., zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu.
Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě.
Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny.
Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché.
Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok.
Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám.
Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení.
Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října.
Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna.
Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny. Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m.
Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Do vytvořeného rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen - červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát.
tags: #bukový #živý #plot #pěstování