Zakládání zelené střechy: Tajemství úspěchu krok za krokem!

Zelené střechy se v posledních letech oslavují jako atraktivní prvek moderní architektury. Nejprve se začaly objevovat především na administrativních budovách, dnes je najdeme na rodinných domech či zahradních stavbách. Zelené střechy totiž plní několik důležitých funkcí. Kromě toho, že vám udělají radost, pomáhají i ke zlepšení vašeho životního prostředí či k ochlazení okolí. Zelené střechy jsou jednou z mnoha možností, jak zadržet srážkovou vodu, které se jinak často zbavujeme v kanalizacích.

Proč zatravnit střechu?

Zelená střecha přináší následující výhody:

Zelená střecha zlepší vzhled budovy, garáže nebo přístřešku pro auto.
Ozelenění poskytne cenný životní prostor živočichům a rostlinám.
Rostliny čistí okolní vzduch od prachu a dalších zátěží.
Zelená střecha chrání před extrémními povětrnostními vlivy, jako jsou kroupy a silné sluneční záření.
Zachycení dešťové vody snižuje zatížení místních kanalizačních systémů a čističek odpadních vod.
Díky odpařování a izolaci se zlepší vnitřní klima v místnostech pod střechou.
Každý čtvereční metr zeleně přispívá k čerstvějšímu vzduchu.
Zatravněním střechy můžete ušetřit energii, protože zelená střecha v létě budovu ochlazuje a v zimě izoluje.
Ochrana hydroizolace a prodloužení její životnosti.
Zlepšení tepelné a zvukové izolace a mikroklimatu.
Snížení prašnosti.
Využití pro pobyt a relaxaci.
Akumulace srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček.
Vytvoření ekologické vyrovnávací plochy a estetického architektonického prvku.

Kromě mnoha výhod je zatravnění střechy v řadě měst a obcí podporováno ze státního rozpočtu, což sníží pořizovací náklady.

Typy zelených střech: Extenzivní vs. Intenzivní

Při plánování zelené střechy je klíčové rozlišit mezi extenzivním a intenzivním ozeleněním, neboť se liší náročností na údržbu, výběrem rostlin a celkovou hmotností.

Extenzivní zelené střechy

Pokud chcete zelenou střechu nenáročnou na údržbu, zvolte extenzivní ozelenění střechy. Extenzívní zeleň představuje přírodní formu nenáročné vegetace, jako jsou suchomilné rostliny, tj. rozchodníky, mechy, byliny a trávy. Tyto rostliny vyžadují malé množství střešního substrátu (cca 2-4 cm, podle standardů vypracovaných SZÚZ 5 až 10 cm) a minimální nebo žádnou pravidelnou péči. Výška souvrství činí cca 8 - 15 cm. Velkou výhodou extenzivní zelené střechy je i to, že nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči. Extenzivní zelené střechy mají řadu předností: zachytávají nečistoty z ovzduší a snižují výdaje za topení, klimatizaci nebo stočné. Oproti intenzivním zeleným střechám, jejichž náklady se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun, jsou finančně i časově mnohem méně náročné. Navíc potřebují jen minimální údržbu, proto je můžete realizovat na střechách různých velikostí. Extenzivní ozelenění můžete realizovat na plochách a šikmých střechách se sklonem do 45°. Většinou se takto díky nízké hmotnosti zatravňují střechy garáží nebo přístřešků pro auto. U extenzívního souvrství běžně počítejte s hmotností cca 80-170 kg/m², u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca 40 kg/m².

Čtěte také: Detailní pohled na mechaniku zemin

Intenzivní zelené střechy

Při intenzivním ozelenění střechy se jedná o malou zahradu v podobě, ve které ji vytvoříte. Využití a ztvárnění je srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu. Většinou se zakládá na plochách, které lidé skutečně využívají, například střechy podzemních garáží. Vedle náročnějších rostlin je zde možné začlenit i cesty. Z rostlin se uplatňují trvalky, keře a stromy. Zavlažování deštěm většinou nestačí a je nutné zalévat a hnojit. Výška souvrství začíná od cca 30 cm a více. U intenzívního souvrství je třeba počítat s cca 300 kg/m² a více. Tyto hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci.

Ať už se jedná o intenzivní nebo extenzivní zelenou střechu, s oběma variantami vytvoříte nový životní prostor pro živočichy a zelenou oázu ve městě.

Příprava před realizací

Tvorba střešní zahrady má hned několik specifik a v žádném případě se do ní nepouštějte sami. Ještě před tím, než dojde k samotné realizaci, je nutné nechat odborníky posoudit stav střechy a nosnost celé budovy.

„Základem je nosnost střechy. Řada střech je dělaná tak, aby byla levná. Úplné minimum je 300 kg na m², pro nižší zatížení jsou nejčastější variantou rozchodníkové koberce.“

Ozelenění přichází v úvahu pouze pro ploché střechy nebo šikmé střechy se sklonem méně než 45°. Při plánování zelené střechy přihlédněte k očekávané hmotnosti. Včas se informujte, kolik bude zelená střecha včetně vegetace vážit (při nasycení vodou) a zda statika vaší stropní konstrukce tuto hmotnost vydrží. Pokud by byla ohrožena statika, existují také řešení pro lehčí variantu zelené střechy. Základem úspěchu je kvalitní provedení, které vám ušetří mnoho starostí do budoucna, proto nepodceňujte výběr dobré realizační firmy.

Čtěte také: Efektivní zakládání s vruty

Před začátkem činnosti zkontrolujte, zda máte všechen potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace. Pokud je hydroizolační vrstva střechy proti vodě již hotová, nemusí se řešit. V případě nedostatečného přitížení se hydroizolace kotví. Pokud není stávající hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků, doplňuje se o dodatečnou kořenuodolnou fólii.

Je potřeba zajistit správné odvodnění zelené střechy. To můžete řešit zpravidla dvěma způsoby: vnějším a vnitřním odvodněním. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt. S případnou střešní vpustí počítejte i při pokládce materiálu. Čím větší máte sklon zelené střechy, tím menší práci máte s řešením, jak střechu odvodnit.

Struktura vegetačního souvrství

Vegetační souvrství tvoří vrstvy nad hydroizolací.

Hydroizolace a kořenovzdorná fólie: U střechy, která splňuje statické a tepelně-technické požadavky, se začíná první vrstvou vegetačního souvrství, kterou tvoří hydroizolace. Hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL). Ta se v případě chemické nesnášenlivosti separuje od tepelného izolantu. Pokud není stávající hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků, doplňuje se o dodatečnou kořenuodolnou fólii. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.). Musí být vyvedena cca 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Při nesvaření hrozí prorůstání kořenů do spodních vrstev izolace.
Ochranná geotextilie: Na očištěnou hydroizolaci se pokládá ochranná geotextilie v pásech. Stykování se řeší přesahem alespoň 5-10 cm. Při montáži se geotextílie k povrchu běžně nelepí. Pro usnadnění pokládky ji lze mírně navlhčit. Při řešení detailů a styků lze použít lepidlo pro fixaci polohy textilie, nicméně je nutné dbát na chemickou snášenlivost materiálů. Netkaná geotextilie (300 g/m²) je základní ochranou hydroizolace proti fyzickému poškození např. při manipulaci se stavebním materiálem během realizace nebo od kamínků při zátěži. Zároveň tato separační geotextilie od sebe izoluje vrstvy s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi tak, aby se neovlivňovaly.
Drenážní vrstva (Nopová fólie): Na netkanou geotextilii se umístí speciální nopová fólie určená pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která nám v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva. Drenážní nopová fólie slouží pro zadržení a postupné propouštění vody. Nopová fólie se pokládá vždy prolisovanými nopy (kalíšky) dolů a jednotlivé pásy se musí překrývat o dvě řady nopů. Střešní nopová fólie se dodává v menších rolích, což usnadňuje jejich převážení a následnou manipulaci. Nopová fólie funguje jako zásobárna vody pro vegetaci. V "kalíšcích" zadržuje závlahu, kterou rostliny potřebují pro růst, zatímco přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a následně pryč ze střechy. Velikostí nopu (kalíšku) pak ovlivňujete jak kapacitu retence, tak drenáže pro různá stanoviště a sklony střech. Dobrá nopovka nemá perforaci nahoře, ale v prolisu, aby se neucpala. Separační fólie se používá k ochraně před protlačením nopů z drenážní vrstvy. V případě použití drenážních prvků se ukládají na sraz. Ukládka desek nebo rolí je obdobná. V případě rolovaných prvků bývá často součástí i filtrační geotextílie, tím odpadá její dodatečné doplnění na nopové fólie. V závislosti na projektu mohou být prvky ukládány celoplošně nebo jen lokálně pro zvýšení odtoku. Většinou plní drenážní prvky i hydroakumulační funkci. U šikmých vegetačních střech se přidávají vrstvy drenážních zpomalovačů, aby voda neodtékala ze střechy příliš rychle. Kromě „měkkých“ zpomalovačů lze použít i zpomalovače z poplastovaných plechů, které jsou pevnější a přivaří se napevno k hydroizolaci. Alternativně lze použít keramzit mezi dvě vrstvy geotextilie pro drenážní a akumulační funkci.
Filtrační geotextilie: Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést. Pokud používáte jemnozrnný substrát, umístěte nad nopovku filtrační textilii, která ji ochrání před zanesením nečistot ze substrátu. Geotextilie je běžně k dostání v rolích.
Hydrofilní minerální vlna (volitelné): Desky hydrofilní vlny Isover jsou ukládány na separační geotextílii nebo drenážní vrstvu, pokud je součástí. V případě použití drenážní vrstvy lze vynechat filtrační textilii. Její funkci přebírá hydrofilní vlna. Desky se kladou na sraz. Úprava rozměrů je jednoduchá pomocí řezacího nože a lze jím vytvořit i různé modelace, k čemuž se hydrofilní vlna velmi dobře hodí. U vyšších mocností lze použít vlnu ve vyšších tloušťkách, ideálně provrstvené se substrátem. U šikmých vegetačních střech se minerální vlna používá vždy pouze v jedné vrstvě (50 nebo 100 mm), z důvodu snadnějšího kotvení systému. Desky z hydrofilní vlny v systémech vegetačních střech je vhodné kombinovat s certifikovaným minerálním substrátem, a to jak extenzivním, tak i intenzivním, např. ACRE, AGRO CS.
Substrát: Na filtrační geotextilii umístíte substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Extenzivní střešní substrát Florcom SSE má neutrální pH a obsahuje vyvážený poměr živin pro pěstování rozchodníků. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek. Desky z hydrofilní vlny se v systémech vegetačních střech doplňují substrátem. Substrát nesmí obsahovat materiál na bázi hlíny, který je nevhodný pro extenzivní střešní zahrady. Aplikace substrátu je vždy odvislá od lokálních podmínek a množství substrátu. Můžeme volit pytlovaný substrát na menší střechy. Pro středně velké střechy jsou vhodné big bagy. K manipulaci využíváme často těžkou manipulační techniku. Pro rozsáhlé střechy je dopravován substrát většinou foukáním ze silocisteren. Výška substrátu může kopírovat sklon nebo je substrát aplikován do roviny.
Vegetační vrstva: Volba rostlin odpovídá lokalitě střechy a uvažovanému vzhledu. Úspornou střechu Isover můžeme zakládat rozchodníkovými řízky, hydroosevem, výsadbou z potů nebo předpěstovanými koberci. Pro zakládání Střešní zahrady Isover máme na výběr též z mnoha možností založení - výsev semen, výsadba z kontejnerů nebo pokládka předpěstovaných koberců pro bylinné patro. Keřové a stromové patro zakládáme sazenicemi prostokořennými, s balem nebo v kontejneru. Vzrostlejší kultivary doplňujeme o stabilizace proti větru. Ploché střechy malých rozměrů je možné osázet ručně jednotlivými rostlinami. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce. Extenzívní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Při plánování počítejte s tím, že se rozchodníkové koberce dodávají od zbývajících materiálů v samostatné dodávce, protože se v pěstírně vyříznou z pěstební plochy jen den před dodávkou. Zároveň je dobré si práce naplánovat tak, abyste měli při dodávce koberců střechu již připravenou: aby rozchodníky nevysychaly, musí se položit ideálně nejpozději do jednoho dne po dodávce. V případě odkladu pokládky je třeba rozchodníkové koberce uchovat v chladu a dostatečné vlhkosti.
Obsypy: Obsypy se provádí nejběžněji z kameniva frakce 16/32 v návaznosti na prostupující nebo navazující dílčí konstrukce a části střechy, jako jsou například prostupy, světlíky, atiky či technologická zařízení. Materiálově se volí spíše oblohranné kamenivo a nebo dle požadavků investora. Doporučená šíře je 500 mm, ale lze zvážit její zmenšení dle dispozice střechy a její kompozice. Oddělení od vegetační vrstvy běžně zajišťují lemovací prvky. Kačírek neslouží v plochých střechách jen jako pohledová vrstva. Zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kamenivo nesmí obsahovat velké procento jemných částic, které by mohly zanést odtoky nebo hydroizolační fólii. Kačírkový obsyp chrání souvrství (hlavně když je suché a lehké) před erozí větrem, zároveň chrání vaši fasádu proti špinění od substrátu během deště a tvoří zónu bez vegetace kolem prostupů potrubí, vtoků atd.

Tabulka 1: Příklad vrstvení extenzivní zelené střechy

Vrstva	Materiál	Tloušťka / Popis	Funkce
1. Hydroizolace	Kořenovzdorná fólie s FLL atestem	Dle specifikace	Ochrana proti průniku vody a prorůstání kořenů
2. Ochranná geotextilie	Netkaná geotextilie (300 g/m²)	Dle potřeby	Ochrana hydroizolace před mechanickým poškozením
3. Drenážní vrstva	Nopová fólie (s nopy dolů)	Dle velikosti nopu	Zadržování a postupné propouštění vody, hydroakumulace
4. Filtrační geotextilie	Geotextilie	Dle potřeby	Ochrana drenážní vrstvy před zanesením substrátem
5. Substrát	Extenzivní střešní substrát (např. Florcom SSE)	5-10 cm	Podmínky pro zakořenění a růst vegetace
6. Vegetační vrstva	Suchomilné rostliny (např. rozchodníky, předpěstované koberce)	Dle typu vegetace	Estetická a funkční vrstva
7. Obsyp	Kamenivo frakce 16/32	Doporučená šíře 500 mm	Ochrana před erozí větrem, zóna bez vegetace

Kotvení a bezpečnost

Úsporné střechy větších rozměrů, kde je pouze slabá vrstva substrátu, a dále pak šikmé vegetační střechy je nutné kotvit. Používají se speciální sítě nebo gridy, které mají dostatečnou pevnost a nevytlívají. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách na rozích a okrajích střechy je třeba zajistit i vegetační souvrství proti odvátí a erozi, nejlépe okrajovým pásem z plné nebo zatravňovací dlažby. Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby. Patentovaný jisticí systém OPTISAFE slouží pro ploché střechy do 5°. Jistící body jsou vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci.

Čtěte také: Zakládání staveb od A do Z

Zálivka a údržba

Po založení vždy prolejte značným množstvím vody. Po realizaci je nezbytné realizovanou vegetační střechu dostatečně zalít tak, aby došlo ideálně k plnému nasycení souvrství vodou. Pro Úspornou střechu doporučujeme min. zálivku 35 l/m². Extenzívní zeleň potřebuje závlahu jen v počáteční fázi po založení. I zde je proto třeba počítat s vodovodní přípojkou na střeše nebo v její blízkosti. Pro střešní zahrady lze akumulovat vodu v drenážní vrstvě a případně spojit s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť nejprve se spotřebovává zadržená dešťová voda. Další zálivka ve vegetačním období se odvíjí od náročnosti rostlin. Po prvním roce je vhodné souvrství přihnojit hnojivy s postupným uvolňováním živin, např: Garden Boom Green Roof od Agro CS.

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucí vegetace, v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení.

Náklady na zelenou střechu

Náklady na základní materiál pro zelenou střechu činí přibližně 1 073,- Kč/m² vč. DPH. To je po přepočtu 1 073,- Kč/m². Náklady nejsou konečné, je zapotřebí připočítat cenu dopravy (její výše je přímo úměrná hmotnosti a objemu materiálů a přepravní vzdálenosti) dále cenu příslušenství (lišty, nářadí…) a případnou cenu práce. Rychlým propočtem si ale můžete udělat předběžnou představu o tom, kolik stojí materiál, bez kterého se neobejdete. Závěrem vás bude možná také zajímat, že na výstavbu je možné získat dotační příspěvek. Zelené střechy jsou trendem současnosti a jsou-li správně a odborně provedeny, poskytují investorovi dlouhodobý užitek a mnoho výhod.

tags: #zakládání #zelené #střechy #návod

Zakládání zelené střechy: Kompletní průvodce