Zdivo z broušených pálených cihel je v dnešní době ve střední Evropě hojně rozšířené a používá se zejména pro zdění obytných budov jako jsou rodinné domy, řadové domy, bytové domy (obvykle do 4. NP) či pro vyzdívky monolitických konstrukcí.
Přechod k broušeným cihlám byl motivován zvýšením tepelného odporu zdiva, kdy se nejdříve začaly cihly vylehčovat dutinami a vyrábět cihly tzv. velkoformátové a současně se začal potlačovat objem obyčejné malty tvořící významný vodič tepla, protože obyčejná malta pro zdění má několikanásobně větší tepelnou vodivost než samotné velkoformátové cihly.
Vývoj a vlastnosti broušených cihel
Na začátku 80. let byla v Německu vyvinuta technologie pro výrobu tzv. broušených cihel. Broušené cihly jsou takové cihly, které mají zbroušené vodorovné ložné plochy pro maltu vyznačující se velmi malými odchylkami od jmenovitých rozměrů výšky, rovinnosti a rovnoběžnosti rovin ložných ploch oproti nebroušeným cihlám.
Pro kvalitní broušené cihly v kategorii tolerancí rozměrů T2+ je tolerance rozměru výšky cihel max. ± 1,0 mm. Výrobci dokonce deklarují i výrazně menší tolerance rozměru výšky. To umožnilo zavedení tenkovrstvých malt na bázi cementu, které se nanášejí pomocí maltovacích válců.
Kromě výrazného zvětšení tepelného odporu zdiva bylo dosaženo i výrazného snížení pracnosti zdění, které lze řadit k další velké motivaci pro vývoj inovativních stavebních výrobků a technologií.
Čtěte také: Cihly pro váš dům
Zdění na PU pěnu
V roce 2006 bylo v Rakousku zahájeno testování nového systému zdění pomocí PU pěny, které bylo zakončeno vydáním osvědčení rakouskou certifikační autoritou v roce 2009. Tento systém zdění se na poli malých obytných budov stal velmi oblíbeným a rozšířeným. Tento počin otevřel dveře k vývoji dalších typů „necementových“ malt, jako je např. silikátově disperzní zdicí malta.
Důsledkem tohoto poměrně rychlého vývoje je dosahování rozdílných užitných parametrů zdiva, které jsou podmíněné typem zdicích prvků (cihly) a druhem malty.
Statika a požární bezpečnost
Jedním z důležitých bodů je, že ve stavební praxi je volbě malty pro broušené cihly nutno věnovat značnou pozornost, a to jak z pohledu pevnosti zdiva, tak i z pohledu požární odolnosti. I pro moderní bezcementové malty je možné pro statický návrh a posouzení používat stejné zásady a aplikační pravidla podle ustanovení Eurokódu 6.
Tzn. je přípustné zděné konstrukce navrhovat podle normy ČSN EN 1996-1, části 1-1: Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce nebo části 3: Zjednodušené metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, neboť metodika uvedená v těchto normách platí pro navrhování konstrukcí jak obvyklého (tj. zdivo s cementovými maltami) tak i inovačního charakteru (tj. zdivo s bezcementovými maltami), jak je definováno již v samotném statusu a rozsahu použití Eurokódu 6.
Je samozřejmé, že nelze např. přebírat vzorce pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti zdiva v tlaku nebo přebírat pevnost zdiva v tahu za ohybu z tabulek uvedených v normě, ale všechny materiálové charakteristiky musí v tom případě výrobce deklarovat na základě svých provedených zkoušek.
Čtěte také: Perfektní výsledek s OSB deskami
Pro každý typ pevnostní zkoušky je vydaná zkušební norma ČSN EN, kde jsou předepsaná pravidla, jak velký má být zkušební vzorek, jak musí proběhnout zkouška, jak se mají výsledky vyhodnocovat apod. a tím je vlastně prokázáno, že i zdivo vyzděné na moderní (bezcementové malty) se chová řádně a obvykle podle běžných zvyklostí.
Tyto pevnostní charakteristiky a další mechanicko-fyzikální vlastnosti by měl každý výrobce deklarovat v technických podkladech k příslušnému výrobku, resp. systému.
I navrhování zděných konstrukcí za požáru viz Eurokód 6 část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru společně s národní normou ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení je možné provádět na základě provedených zkoušek a expertíz.
Motivace pro vývoj nových malt
Motivací pro vývoj nové malty pro broušené cihly bylo snížení pracnosti zdiva, snížení přesunu stavebních hmot při dosažení srovnatelných užitných vlastností zdiva s cementovou tenkovrstvou maltou. Důležitou podmínkou bylo dosažení vysoké míry spolehlivosti malty s ohledem na snadný způsob nanášení malty pomocí multiprenového válečku.
To je novinka, neboť dosud se na stavbách u zdění na tenkovrstvé cementové malty zakazovalo zdění pomocí různých malířských válečků apod., a bylo povolené jen nanášení malty pomocí specializovaných nanášecích válců, případně podle typu malty ještě namáčením cihel do čerstvé malty nebo nanesení malty pomocí zubového hladítka na cihly vyplněné expandovaným polystyrénem.
Čtěte také: Jak správně založit broušené zdivo?
Použití jiných způsobů nanášení tenkovrstvých malt, než jaké doporučují výrobci, vede k hrubému porušení technologické kázně, neboť může dojít k tomu, že ložná plocha cihel bude maltou v podstatě pouze obarvena resp. na ní může být nanesena velmi slabá vrstva malty.
Vývoj nové malty určené pro broušené cihly trval více než 3 roky. Samotný vývoj byl rozdělen na vývoj samotné hmoty, na ověřování vlastností zdiva a na certifikační proces.
Pokud se zaměříme na ověřování vlastností zdiva, tak k základním zkouškám patřilo ověřování mechanických vlastností zdiva. Na základě série zkoušek zástupců zdicích prvků 2. a 3. skupiny pálených cihel bylo ověřeno, že pevnost zdiva v tlaku odpovídá návrhovým předpokladům podle ČSN EN 1996-1-1. Dále byly ověřovány pevnosti zdiva ve smyku a v tahu za ohybu.
V rámci certifikačního procesu autorizovanou osobou (TZÚS s.p.) byly ověřovány další vlastnosti malty na základě podobnosti k normě ČSN EN 998-2. Certifikační proces lze vnímat jako potvrzení spolehlivosti nové zdicí technologie pro stavbu zděných konstrukcí.
Jednou z důležitých podmínek pro užití nové malty je i zvýšený požadavek na kvalitu cihel, kdy je nutné dodržet výrobní toleranci výšky cihel na úrovni Tm 0,4 mm. To znamená, že výrobce musel zlepšit kvalitu broušení cihel o 20 % - z původní tolerance 0,5 mm.
V rámci uvádění výrobku na trh je pravidelně dohledována kvalita výroby také na straně výrobce malty. Protože tato technologie zdění je poměrně nová, neustále probíhají další zkoušky nad rámec certifikačního procesu, aby bylo možné zpřesňovat údaje o vlastnostech zdiva pro různé vyráběné typy cihel v rámci jedné skupiny zdicích prvků tzn. broušených cihel na pěnu.
Požární odolnost zdiva
Stanovení požární odolnosti zdiva patří k základním požadavkům kladených na nosné i nenosné konstrukce. Pro určení požární odolnosti zdiva z pálených zdicích prvků vyzděných na běžné malty uváděné na trh podle ČSN EN 998-2 tzn. na cementové či vápenocementové bázi tedy obyčejné, lehké, tepelněizolační a tenkovrstvé malty lze využít normu ČSN EN 1996-1-2.
Společnost HELUZ kontinuálně provádí v rámci vývoje požární zkoušky pro nosné stěny, nenosné stěny a pilíře. Jedná se o série zkoušek zahrnující široké výrobkové portfolio broušených cihel. Pro projektanty jsou výsledky uvedeny v Požárně klasifikačních osvědčených vydaných akreditovaným certifikačním orgánem PAVÚS a.s.
Závěr
Vývoj cihel a technologií zdění je stále pokračující proces motivovaný zejména zlepšováním užitných vlastností a snižováním pracnosti zdění. Možnost broušení cihel znamenala zavedení nových typů tenkovrstvých malt. V dnešní době se vedle běžných cementových malt (obyčejných i tenkovrstvých) výrazněji prosadily necementové malty na polymerové bázi.
Z pohledu navrhování zdiva je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné volbě konkrétní sestavy zdicích prvků a malty. Pro statický návrh a posuzování zdiva lze i pro tyto typy malt používat metodiku uvedenou v Eurokódu 6 s tím, že je potřebné respektovat doplňující předpisy konkrétního výrobce, který uvádí důležité podmínky pro správný návrh a provádění zděných konstrukcí. To je důležité proto, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a trvanlivost převyšující předpokládanou životnost stavby.
Technologie zdění Porotherm Profi Dryfix
Technologie zdění na pěnu Porotherm Dryfix je již několik let zavedeným způsobem výstavby nejen v České republice, ale i v dalších evropských státech. Systém Porotherm Profi Dryfix představuje metodu zdění z broušených cihel Porotherm, spojovaných pomocí speciální zdicí pěny Dryfix.
Pěna Porotherm Dryfix je na vzdušné vlhkosti tvrdnoucí jednosložková pěna, dosahující vysoké pevnosti spoje již po 20 minutách. Protože se jedná o systém zdění, musel být před uvedením na trh odzkoušen a prozkoumán ze všech úhlů pohledu na technické vlastnosti včetně jeho trvanlivosti a vlivu na životní prostředí.
Doba výstavby je poloviční oproti zdění klasických nebroušených cihel na maltové lože. Při samotném vyzdívání stěn není potřeba přívod vody ani elektřiny, nepotřebujete přidavače, míchačku, ani stavební rozvaděč. Ušetříte tedy nejen čas, ale i náklady na výstavbu.
Jednoduché, velmi rychlé a suché zpracování cihel s použitím zdicí pěny Dryfix umožňuje zdění i v zimním období až do -5 °C na rozdíl od běžných technologií. Zdivo je přesné, vizuálně pěkné a bez maltových spár, tedy ideální podklad pod omítku.
Technologie zdění na pěnu Dryfix je v neposlední řadě šetrná k životnímu prostředí díky minimální spotřebě zdicí pěny.
Výhody zdění na pěnu Dryfix
- Eliminuje vznik tepelných mostů způsobený klasickou maltou.
- Zdění je přesnější, cihly jsou zbroušené do roviny s maximální odchylkou ložné spáry 1 mm.
- Zdění s broušenou cihlou je rychlejší minimálně o cca 20%.
Porotherm Profi Dryfix System je v kombinaci s cihlami Porotherm EKO+ Profi Dryfix vhodný pro výstavbu nízkoenergetických i pasivních domů, kdy se hodnoty součinitele prostupu tepla pohybují podle tloušťky použitého zdiva v rozmezí U = 0,19 - 0,23 W/m2K.
Zásady zdění z broušených cihel
Dodržení technologie zdění podle navržené technologie zdění, které není bez souhlasu projektanta možné změnit. Je nutné dodržovat používání schválených pomůcek pro zdění (nanášecí válce). Není možné používat např. malířské válečky pro nanášení tenkovrstvých malt. Zvláštní důraz je kladen na rovinnost založení, tedy na rovinnost tzv. zakládací malty.
Před zahájením prací je potřeba výškově proměřit podkladní konstrukci (betonová deska) a určit nejvyšší bod, od kterého se odvíjí výška maltového lože zakládací malty. Zakládací malta se strhává latí mezi výškově vyrovnanými platlemi zakládací soupravy.
Zdivo první řady se doporučuje ukládat do jeden den vyzrále zakládací malty na maltu pro tenkou spáru. První řadu zdiva je možné uložit také do dostatečně únosné čerstvé malty (liší se podle klimatických podmínek). Při vkládání nerezových kotev do zdiva je nutné v místě zabudování kotvy ložnou plochu cihel lehce zbrousit (např. flexou).
tags: #brousene #cihly #na #penu #vlastnosti