Bolest nohou nebo chodidel dokáže člověka pořádně potrápit, ať už jsou její příčiny běžné a nevinné, anebo patří mezi ty vážnější. I když pro člověka často není nijak ohrožující, bolest chodidel a nohou bývá velice nepříjemná a může zkazit jinak příjemný den. Pozitivní zprávou je, že se těmto bolestem dá do značné míry předcházet, jako prevence totiž slouží jak vhodná strava a pohyb, tak také správný výběr bot. U dětí si navíc opakovaně začnou stěžovat na bolest nožiček, nejčastěji večer, v noci nebo po zvýšené námaze. To je často svedeno na tzv. růstové bolesti s tím, že to časem přejde. Je tomu skutečně tak? Co nám tím dětské tělo chce říct?
Růstové bolesti u dětí
Malé děti velmi rychle rostou. Obzvláště v prvním roce života se dítko neuvěřitelně promění. Růst ale neprobíhá pořád stejnou rychlostí. Někdy je klid a pak najednou dítě během pár dnů a týdnů lidově řečeno „vytáhne.“ Právě tato období rychlého růstu se označují jako růstové spurty a do puberty jich dítě absolvuje mnoho. Stejně jako růstový spurt u miminek dokážou rodiče větších dětí zaskočit noční růstové bolesti.
Růstové bolesti jsou nejčastěji ve dvou obdobích dětství - první přichází mezi 3. až 6. rokem života a druhé kolem 9. až 14. roku. Přestože dokážou pořádně potrápit dítě i rodiče, důležité je vědět, že se nejedná o žádný patologický stav. Tyto bolesti neznamenají poškození kostí, kloubů ani svalů. Nepředstavují tedy zdravotní riziko ani trvalé následky, ale mohou výrazně ovlivnit kvalitu spánku a pohodu celé rodiny. Děti se kvůli nim často v noci budí, pláčou a rodiče prožívají probdělé noci spolu s nimi.
Proč vznikají růstové bolesti?
Přesný mechanismus jejich vzniku není znám, ale tradování z generace na generaci o tahání a růstu kostí není správné, spíše je třeba se zaměřit na svaly. Hlavně na nerovnoměrný růst svalů a kostí a také svalovou únavu způsobenou nadměrným zatížením svalů při běžných dětských aktivitách (hraní na dětském hřišti, běh....) během dne. Častěji se objevují u fyzicky aktivnějších jedinců (fotbalisté, tanečnice) a u dětí s volnými pružnými klouby (kloubní hypermobilitou).
Pokud jste se v dětství trápili s takovými bolestmi vy, je dost pravděpodobné, že to potrápí i vaše děti. Má to familiární výskyt a tím pádem to poukazuje na genetickou predispozici. Růstové bolesti se nevyskytují dominantněji s ohledem na pohlaví. Děti s růstovými bolestmi mohou mít oslabené kosti jako následek nízké hladiny vitamínu D. Na pozadí vzniku růstové bolesti stojí pravděpodobně také psychologické příčiny. Děti, které na tento typ bolestí trpí, mají často snížený práh bolesti.
Čtěte také: Návod na dětský domeček z OSB
Jak se růstové bolesti projevují?
Typické jsou bolesti dolních končetin zejména v oblasti stehen, bérce, v oblasti lýtka či kotníků. Jsou symetrické a postihují obě nohy současně, ojediněle se mohou stranově odlišovat. Typický je jejich nástup v pozdních večerních hodinách nebo v noci, kdy se děti budí ze spánku. Mladší děti se kvůli bolesti vzbudí a protože ji neumí popsat, pláčou. U starších bývá charakterizována pocity intenzivních křečovitých stahů a typicky po těžkém dni, kdy mělo dítě větší fyzickou aktivitu. Bolest se objevuje večer nebo v noci během spánku a častěji je přítomna po předchozí fyzické aktivitě dítěte.
Nevyskytují se na denní bázi, spíše několikrát v týdnu. Bolesti trvají od několika minut až po hodiny, ale nebývají kontinuální během celého dne. Typické je, že během dne je dítě plně aktivní, nemá otoky ani zarudnutí či omezenou hybnost. U většiny dětí ale tyto růstové bolesti naštěstí trvají jen pár minut. Někdy se to zdá až neskutečné, když dítě, které v noci brečelo kvůli bolavým nožkám, vyskočí ráno z postele, jako by se nic nedělo. U růstových bolestí je toto krátké trvání ale pravidlem.
Kdy raději vyhledat lékaře?
I když jsou tyto bolesti neškodné, je důležité je odlišit od jiných patologických procesů v těle. Objeví-li se tyto znaky navštivte pediatra vašeho dítěte:
- Dítě má teplotu, je unavené, bledé, trpí nechutenstvím, má opakované zlomeniny a omezení hybnosti, kulhá, má otok nebo zarudnutí během celého dne.
- Bolesti přetrvávají celý den, ne jen několik hodin během dne.
- Na končetině nahmatáme, "atypický útvar".
- Bolest je lokalizována do jednoho konkrétního místa a neodoznívá po čase na jiné místo.
- V anamnéze je v blízké rodině onkologické onemocnění.
V pediatrické praxi se s růstovými bolestmi (benigními nočními bolestmi) běžně setkáváme. Patří do dětského života jako běžná součást. Důležité je však umět odlišit typický průběh od varovných signálů, abychom nepřehlédli něco závažnějšího a podali léčbu k uvolnění potíží.
Vliv chůze po dlažbě a nevhodné obuvi
K bolesti nohou může docházet z mnoha různých důvodů. Mezi možnými viníky je na prvním místě přetěžování nohou, které lidé při hledání příčin bolesti často přehlížejí, i když v této oblasti nejednou hraje zásadní roli. Pokud jde o přetížení krátkodobé, například kvůli nadměrné fyzické aktivitě, dlouhé túře a tak podobně, bolest není ničím překvapivým ani neobvyklým a do značné míry se tak není čeho obávat. Jak si nohy a chodidla odpočinou, bolest přirozeně sama přejde.
Čtěte také: Papírové cihly pro děti: inspirace
Pokud jde o přetěžování dlouhodobé, to může postupem času vést k prohlubování a zintenzivňování bolesti nohou a k vzniku různých získaných vad a deformit nohou, které mohou nadále způsobovat další bolest. Například takzvané ploché nohy, haluxy anebo patní ostruhy jsou některými z nejčastějších vad nohou, k jejichž vzniku do značné míry přispívá právě dlouhodobé přetěžování nohou.
Plochonoží u dětí
Při podélně ploché noze dochází k oploštění klenby na vnitřní straně chodidla. Vestoje není viditelná klenba nohy, celá plocha chodidla se dotýká podložky, včetně její vnitřní části. Dochází k vbočenému postavení paty a celá dolní končetina se tak dostává mimo své optimální, tzv. centrované postavení. Plochošlapost ovlivňuje postavení v kotníku, kolenním a kyčelním kloubu, čímž se mění i postavení pánve a páteře. Je tedy ovlivněno držení celého těla. Při chůzi dochází ke zvýšené pronaci nohy, kdy vnitřní část chodidla padá k zemi.
Klenby nohy se utvářejí už v dětství. A pokud se správně nevyvinou, vznikají vlivem genetiky a neideálních motorických stereotypů podélně ploché nohy. Později k plochonoží vede či přispívá nadváha, těhotenství, nošení nevhodné obuvi či dlouhé stání. U batolat je plochonoží běžné, protože nožní klenba se teprve vyvíjí. Až do cca 6-7 let, při správné stimulaci i déle dochází k formování nožní klenby. Do cca 3 let je chodidlo „vyplněno“ tukovým polštářem, takže nožička nemá klasicky vytvořenou klenbu. Postupně s věkem tukový polštář mizí a vytváří se podélná klenba tak, jak ji známe.
Vliv nevhodné obuvi a chůze po tvrdých površích
K chronickému přetěžování chodidel dochází především při nošení nevhodné obuvi. Většina konvenčních bot je totiž vytvořená tak, že nohu do značné míry omezuje, nedodává jí dostatečný prostor na přirozené fungování a skrze tlustou podrážku a výraznou podporu nožní klenby postupem času oslabuje svaly a šlachy nohy, což může vést k bolestem a dalším problémům. Pokud navíc bota na nohu správně nepadne, všechny tyto negativní efekty na člověka se jen násobí.
U dětí může za výskyt plochonoží předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí. Dětská klenba se tvoří do tří let věku, do té doby je naprosto zásadní její stimulace variabilními podněty.
Čtěte také: Výhody plastových cihel
V neposlední řadě nohy přetěžuje také chůze naboso po rovných površích. Samotná bosá chůze je sice pro člověka zdravá a přirozená, musí se ale provozovat v těch správných podmínkách. Chůze naboso by totiž měla nohu především stimulovat, ideální je tak vyrazit na přírodní, strukturované povrchy, ať už skutečně bosí, anebo v barefoot botách, které chůzi naboso efektivně simulují a přitom nohu chrání před zraněním i přírodními živly. Chůze naboso po rovných površích, jaké má většina z nás doma, ať už jde o plovoucí podlahu, dlažbu nebo parkety, ale nohu správně nezapojuje a může ji nevhodně přetěžovat. Chůze naboso nám klenbu nepodpoří, naopak klenba dostane zabrat. Noha má podélnou i příčnou klenbu, tudíž její konstrukce je nejlépe podpořena v kvalitní botě. Navíc tvrdý náraz bosou nohou na dlažbu se výrazně přenáší na klouby, které tím trpí.
Jak ulevit od bolesti a jak ji předcházet
Léčba růstových bolestí
Růstové bolesti jsou přirozenou součástí vývoje děťátka. Rodič by měl dítě ujistit, že bolest přejde, že je to přechodný stav, který pomine. Vhodné je také aplikovat suché i vlhké teplo (nahřívání polštářky, termofor, obklady). Postiženou končetinu je dobré masírovat klidně hydratačním krémem nebo i krémem, který obsahuje protizánětlivou složku. Můžeme podat analgetikum nebo ještě lepší antiflogistikum - látka, která snižuje zánět v těle. Zaměřte se i na výživu a pestrou stravu, popřípadě zvyšte denní přísun vápníku a vitamínu D3, které jsou důležité při růstových procesech.
Ulevit od bolesti může přírodní gel nebo mast z arniky či kostivalu. Z homeopatik se doporučuje Calcarea Phosphorica 9CH a Magnesia Phosphorica 9CH, oboje 2x denně 5 kuliček po dobu několika týdnů.
Prevence bolesti nohou
Pokud chcete bolesti nohou efektivně předcházet, nabízí se vám hned několik preventivních opatření, která nejen sníží pravděpodobnost vzniku bolesti nohou, ale zároveň vaše zdraví zlepší i dalšími způsoby.
Výběr obuvi
Zásadní je pro zdraví nohou samozřejmě výběr obuvi. Nošení vhodných bot může bránit přílišnému přetěžování chodidel i nohou a celkově tak zamezovat jejich případné bolesti. Nejzdravější je pro boty chůze úplně naboso, která ale bohužel v dnešním světě většinou není ani možná, ani bezpečná. Hned druhou nejlepší variantu tak představují barefoot boty, které nohu zapojují přesně tak, jak je pro ni přirozené, dodávají jí dostatek prostoru pro přirozený pohyb a narozdíl od konvenčních bot ji nijak neomezují, díky čemuž mohou veškeré svaly a šlachy v noze fungovat tak, jak by měly. Ve chvíli, kdy není noha oslabená nošením bot s tlustou podrážkou a výraznou podporou klenby, je mnohem více odolná vůči přetížení a tím pádem i bolesti.
Dětské barefoot boty jsou lehké, ohebné ve všech směrech, s tenkou podešví, proto velmi dobře splňují podmínky pro respektování aktivity svalů chodidla a odvíjení chodidla od podložky. Důležitá je také dostatečná šířka, aby prsty měly prostor. Boty by měly být pevné a zároveň pružné - pokud vezmete botu do obou rukou za špičku a za patu, měla by se dát snadno ohnout v místě záprstních kloubů (tam, kde sami nohu ohýbáte). Zároveň by měla být bota snadno ohebná v podélné ose, jako byste ji chtěli zkroutit do spirály. Bota by měla mít širokou špičku kvůli dostatečnému prostoru pro prsty a záprstní kosti. Pokud koupíte botičky se zužující se špičkou, bude palec tlačen k ostatním prstům. Tím bude ovlivněn růst kostí prstů a záprstních kostí v ose.
Strava a vitamíny
Prevence bolesti nohou může být i skrze zdravou stravu. Ta by měla být především vyvážená a zahrnovat potraviny bohaté na draslík a hořčík, které podporují správnou funkci svalů a tím pádem i jejich výdrž a odolnost. Do jídelníčku tak můžete zařadit například banány, avokáda nebo ořechy. Vzhledem k tomu, že je v některých případech bolest nohou způsobena i problémy s cévami a nervy, je vhodné jíst také ty potraviny, které napomáhají zdraví srdce. Jde například o listovou zeleninu, celozrnné výrobky, ryby, rajčata anebo třeba hořkou čokoládu. Právě rodiče musí zajistit, aby se všechny tyto potřebné složky potravy dostávaly na talíř dítěte v dostatečném množství. Dítě je nutné vést ke zdravým stravovacím návykům.
V období růstu kostí je poptávka těla po vápníku obzvláště vysoká. Nesmírně důležité je u vyvíjejících se dětí dbát na dostatečný příjem vápníku a současně vitamínu D. Vitamín D totiž řídí ukládání vápníku do kostí. U vzniku růstové bolesti může být také nedostatek vitamínu D. Děti s růstovými bolestmi mohou mít oslabené kosti jako následek nízké hladiny tohoto vitamínu.
Pohyb a cvičení
Tím, že velkou část dne celá váha těla spočívá pouze na chodidlech, se mohou postupem času měnit a obzvlášť v kombinaci s nevhodnou obuví opět hrozí vznik nepříjemných deformací. Chůze naboso, zejména po přírodních površích jako tráva, písek nebo oblázky, je velmi prospěšná. Stimuluje svaly chodidla a podporuje receptory, které „čtou“ povrch, kterého se chodidlo dotýká a vysílají signály do mozku, který potom řídí celkové nastavení těla, udržuje rovnováhu a iniciuje pohyb. Proto je důležité nožičce nabídnout co nejvíce těchto podnětů právě tím, že budeme chodit po různých površích.
V rámci zdravých pohybových návyků veďte děti k pravidelné fyzické aktivitě. Není vhodné naložit dítěti nárazově vysokou fyzickou zátěž. Během sportovních aktivit by se dítě mělo naučit dělat krátké pauzy a také se před a po sportu protahovat. Pro rovnoměrný rozvoj těla a síly má mít dítě pestré složení pohybových aktivit. Nehodí se, aby trénovalo jednostranně jeden druh sportu. Vhodné jsou aktivity, které zapojují celé tělo a vyžadují práci svalů chodidla, jako je běhání na trávě, skákání přes švihadlo nebo lezení. Skvělým sportem je například plavání, které zlepšuje celkovou koordinaci a nezatěžuje klouby.
Tabulka: Příčiny a řešení bolesti nohou u dětí
| Příčina bolesti | Projevy | Doporučená řešení |
|---|---|---|
| Růstové bolesti | Bolest v lýtkách, stehnech, kotnících, večer/v noci, symetrické, po fyzické aktivitě. | Masáže, teplé obklady, dostatek vitamínu D a vápníku, klid. |
| Plochonoží | Oploštělá klenba, vbočená pata, únava v chodidlech, bolest paty/klenby po delší chůzi/stání. | Vhodná obuv (barefoot), cvičení pro posílení klenby, pedobarografie chůze, ortopedické vložky. |
| Nevhodná obuv | Bolest chodidel, vznik deformit (ploché nohy, vbočený palec), otlaky. | Široké, flexibilní boty s dostatečným prostorem pro prsty, vyhýbat se úzké špičce a vysokým podpatkům. |
| Chůze po tvrdé dlažbě | Přetěžování nohou, bolest kloubů, nedostatečná stimulace chodidla. | Preferovat chůzi po přírodních površích (tráva, písek), případně v barefoot obuvi. |
| Nedostatek vitamínu D a vápníku | Oslabené kosti, může přispět k růstovým bolestem. | Zvýšený příjem vitamínu D a vápníku ve stravě nebo doplňky. |
| Nadměrná fyzická zátěž | Bolest a únava nohou po sportu, namožené svaly. | Pravidelná a pestrá fyzická aktivita, dostatek odpočinku, protahování před a po sportu. |
| Špatné držení těla | Bolest nohou a kloubů, ovlivňuje postavení celého těla. | Cvičení na posílení středu těla, fyzioterapie, správné sezení a stání. |
tags: #proč #bolí #děti #nohy #z #chůze