Marže a přirážka: Základní rozdíly a jejich dopad
Přítomnost dvou různých procent může zmást i zkušené obchodníky - pamatujte, že marže se vztahuje k prodejní ceně a přirážka k nákupní. Marže stavební firmy na materiál je klíčová pro pochopení konečné ceny pro spotřebitele. Rabat je sleva z doporučené maloobchodní ceny, kterou vám dodavatel poskytne při nákupu. Tedy: rabat se uplatňuje při nákupu, marže vzniká až při prodeji. Například, doporučená cena 100 Kč, dodavatelský rabat 30 %, nákup za 70 Kč. Český retail je tvrdá disciplína: v roce 2023 utržily tuzemské obchody 1,50 bilionu Kč a z každé stokoruny připadlo v průměru 27,7 Kč na hrubou marži - v absolutních číslech přes 414 miliard Kč. Každá desetinka procenta navíc (nebo mínus) tak znamená stovky milionů korun, které můžete investovat do rozvoje značky, nebo je nechat zmizet v cenové džungli.
DPH a stavební práce
V minulém díle seriálu o DPH jsme se seznámili se základními principy fungování daně z přidané hodnoty. Nyní si přiblížíme rozdělení sazeb u jednotlivých druhů zboží a služeb. Sazby daně jsou dvě, základní (22 %) a snížená (5 %). Pro správné určení výše sazby je vždy rozhodující správné zatřídění předmětu dodávky (zdanitelného plnění) a podle příslušného kódu ve správné klasifikaci přiřadit i správnou sazbu daně. Pro všechny stavby je určena jediná sazba daně 5 %. Za stavby se považují všechny objekty, které jsou zařaditelné podle Standardní klasifikace produkce (SKP) do oddílů 45 a 46. Podle klasifikace se do staveb zahrnují nejen budovy, ale i parkoviště, silnice, ploty, nádrže, hráze, hydromeliorace, vedení (elektrického proudu, tramvají, trolejbusů, lanovky) apod. Do této klasifikace patří i stavební práce, stavební opravy a údržba stavební povahy. Běžný postup zdaňování u stavební firmy - plátce daně probíhá zjednodušeně řečeno takto: výstupy, tj. stavební objekty a stavební práce, zdaňuje stavební firma sazbou 5 %. Odpočet daně na vstupech je uplatňován podle přijatých daňových dokladů. Je tedy logické a správné, když je uplatněn odpočet daně u cementu, cihel, oken, dveří, topných těles apod. ve výši 22 %, přestože jsou poté zapracovány do stavby, která je zdaněna 5 %. Ale pozor na poměrně častou chybu. Nakoupené stavební materiály nelze prodávat se sazbou 5 %, protože jsou určeny k zapracování do stavby! Rozhodující je vždy předmět dodávky a nelze jej ztotožňovat nebo zaměňovat s jeho budoucím určením. Od 1. 1. 2004 podléhá nájem a půjčování osobních automobilů sazbě 22 %.
Kalkulace a nacenění stavebních prací a materiálů
Nacenit stavbu není vůbec jednoduché. Spory o cenu patřily vždy ve stavebnictví k nejčastějším. Často byly způsobeny šlendriánem během přípravy stavby. Stavební firma si například zapomněla nacenit polovinu střechy domu, což zjistila až v průběhu stavby. Nebo použila při naceňování staré jednotkové ceny materiálu, aniž by si ověřila aktuální ceny na trhu. Je to naprostý amatérismus, ale dochází k němu docela často. Dokonce i u větších stavebních firem. Pokud toto svěří novému zaměstnanci, kterého nikdo zkušený nedozoruje, je na problém zaděláno. Někdy se firmy pokusí vymoci vyšší cenu pouze obecným odkazem na problémy na trhu, aniž by se dotýkaly cen konkrétního materiálu, který chce firma zdražit. Prostě jen zkouší, co zákazník unese. Žádost o zvýšení ceny by vždy měla být podložena a překontrolována s ohledem na technické požadavky stavebního dozoru i právní detaily vyplývající ze smlouvy. Dalším problémem bývá nacenění víceprací, které si zákazník objedná až v průběhu realizace stavby. Částečným řešením je nakoupit velkou část stavebních materiálů hned na začátku stavby. Pro spotřebitele to znamená složit firmě odpovídající zálohu a ohlídat si, že k nákupu skutečně došlo. Některé materiály stačí dopředu rezervovat. Samotný nákup se provede až v průběhu stavby.
Nečekal jsem internetové ceny, ale vzhledem k tomu, že v těch katalogových už je pro obchodníka kolem 30% marže, tak mi mohli dát aspoň tyhle. Pokud stavební firmy uzavírají smlouvu dnes, nestačí podle mého ani sjednat obecnou doložku o vyšší moci, která zprošťuje odpovědnosti za porušení smlouvy při nepředvídatelných zásazích zvenčí. Nestabilita trhu stavebních materiálů totiž existuje kvůli pandemii několik let a v tomto roce se pouze vyostřila. Je tedy novou „normalitou“, s níž musí podnikatelé počítat.
Rozpočtování stavebního díla
Nejen ve stavebnictví, ale i v jiných oblastech lidské činnosti nás zajímá, kolik to bude stát, jak a kde získáme prostředky na financování a jakým způsobem naplánovat investice, aby byly realizovatelné. S pojmem rozpočet se setkáváme v řadě souvislostí. Existují rozpočty státní, rodinné, firemní, stavební a mnoho dalších. Pokud mluvíme o rozpočtování a rozpočtech, v zásadě se vždy jedná o jistý výčet potřeb spojených s určitou činností. Často je výčet nákladů doplněn o výčet příjmů či výnosů, tedy o další pohled - „kde na to vzít“. Každý, kdo se účastní stavebního řízení, se dříve nebo později setkává se stavebními rozpočty. Stavebníka zajímá rozpočet z pohledu kolik a za co konkrétně bude platit a naopak zhotovitele zajímá, kolik má stavebníkovi účtovat, za jaké druhy úkonů a zda mu tyto výnosy pokryjí jeho vynaložené náklady. Další oblastí využití stavebních rozpočtů je dodavatelská oblast. Zde slouží stavební rozpočty např. k řízení zdrojů, subdodávek nebo plánování.
Čtěte také: Vývoj trhu ve stavebnictví
Ceny mezi investorem a dodavatelem jsou smluvní, tedy dohodnuté ve smlouvě o dílo. Tyto ceny lze stanovit nejrůznějšími postupy, ale jedním ze základních postupů, je stanovení ceny tzv. podrobným rozpočtem. Pro sestavení rozpočtu dnes neexistují žádné závazné předpisy, ale běžně se dodržují ve stavební praxi určité zvyklosti. Rozpočet stavebního díla určuje cenu skladebně, to znamená, že se stavební dílo rozloží na určité konstrukční prvky a stanoví se podle projektové dokumentace jejich množství, určí se cena jednotková a cena celkem a připočítají se další náklady spojené s prováděním stavebních prací (další náklady = náklady, které nebylo možno výše uvedeným způsobem stanovit). Celkové náklady výstavby - jsou veškeré náklady investora související s přípravou, realizací a uvedením stavby do provozu.
Rozpočet stavby zpracovávají rozpočtáři a každý účastník výstavby si může u nich zpracování rozpočtu v požadované podrobnosti objednat. Doporučujeme nejen sestavení kontrolního rozpočtu, ale také zobrazení čerpání nákladů v čase v podobě cash flow plánu výstavby.
Klíčové pojmy rozpočtování
- Jednotková cena - cena za jednici stavební konstrukce nebo práce se vypočítá pomocí kalkulačního vzorce.
- NUS - náklady na umístění stavby - zvýšené režijní náklady dodavatele.
- Obvyklá cena zboží - je cena srovnatelného zboží schopného nejlépe zastoupit dané zboží v jeho základních užitných vlastnostech z hlediska kupujícího.
- OP - obestavěný prostor - je součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části stavby a zastřešení a je to objem, který je těmito konstrukcemi vyplněn.
- Rozpočet - je jistá forma sestavení nákladů v oblasti oceňování stavebních prací. Má skladebnou strukturu, vycházející z konstrukční nebo technologické struktury stavebního díla. Je to podle technické dokumentace sestavený výkaz výměr oceněný příslušnými cenami konstrukčních prvků (podrobný položkový rozpočet), cenami skupinových prvků nebo ukazateli na stavbu či etapu (propočet).
- PD - projektová dokumentace - podle stavebního zákona je projektovou dokumentací dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm.
- Propočet - je předběžný odhad celkových nákladů, pro získání představy o ceně stavebního díla. Je prvotní informací pro jeho další případné úpravy a vodítkem při rozhodování o způsobu financování investičního záměru.
- THU - technicko-hospodářské ukazatele - (rozpočtové ukazatele) zpracovává např. Ústav pro racionalizaci ve stavebnictví (ÚRS) na základě statistického vzorku již realizovaných staveb, které jsou rozčleněny podle druhu a vybavení a je zjištěna jejich průměrná cena na objemovou jednotku. THU jsou členěny na jednotlivé stavební části (konstrukce) a z tohoto členění lze procentuálně vyjádřit podíl jedné konstrukce na celkové ceně.
- Výkaz výměr - je soubor rozměrů konstrukčních prvků odečtených z výkresové dokumentace, nebo podle skutečnosti. V rozpočtování se jedná o součet půdorysných ploch všech podlaží. Zahrnuje půdorysné plochy všech místností, stavebních konstrukcí, balkonů, schodišť, výtahů a jiných komunikačních prostor a dalších pronajímatelných i nepronajímatelných ploch.
- ZRN - základní rozpočtové náklady - jsou součtem stavebních a montážních prací.
Metody a nástroje pro rozpočtování
Rozpočet se zpracovává na základě výkazu výměr stavebních konstrukcí, pomocí položek katalogů popisů a směrných cen, příp. Projektová dokumentace slouží jako podklad pro sestavení a výpočet výměr prací, konstrukcí a materiálů obsažených ve stavebním díle. Projektová dokumentace stavebních objektů je velmi různorodá. Před započetím rozpočtování je nutné, aby se rozpočtář nejprve podrobně seznámil s projektovou dokumentací. Výkaz výměr sestavený projektantem jako součást projektové dokumentace, např. v tabulce místností, se nemusí s výkazem výměr rozpočtáře shodovat. Výkaz výměr sestavený rozpočtářem je nutno chápat jako součást rozpočtu. Díky dokumentaci rozpočtář získává vizuální prostorovou představu o výstavbovém projektu. Vytváří si určitý grafický model tohoto výstavbového projektu (z technických zpráv, výkresů, výpočtů a tabulek), pomocí kterého transformuje stavební práce, konstrukce, materiály do výkazu výměr a rozpočtu. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, rozpočtovat je možné na úrovni stavebních objektů - používáme rozpočtové ukazatele, na úrovni stavebních dílů - používáme agregované položky a na úrovni jednotlivých stavebních prací - používáme položky katalogů popisů a směrných cen stavebních prací. Rozpočtové ukazatele jsou součástí soustavy THU (technicko-hospodářských ukazatelů). Využití THU spočívá v porovnání stavebních objektů již realizovaných s nově připravovanými. Proto musí být ukazatele na vhodnou měrnou jednotku. Pro podrobnější členění projektové dokumentace do stavebních dílů se používá rozpočtování na úrovni agregovaných cen. Agregovaná cena se tvoří spojováním položek jednotlivých stavebních prací, přičemž jejich normované množství se určí podle jejich podílu na jednici stavebního dílu. Další možný způsob je seskupování oceňovacích podkladů, kdy se do jedné agregované položky seskupí všechny oceňovací podklady potřebné k realizaci stavebního díla. Pokud v ceníku není uvedena námi požadovaná položka, nebo její hodnota neodpovídá našim podmínkám, je nutné provést rozbor stávající položky a tímto rozborem původní položku upravit nebo vytvořit položku zcela novou. Při individuální kalkulaci a tvorbě R-položek vycházíme z členění nákladů podle oborového kalkulačního vzorce. Pro každou R-položku se zpracovává rozborový kalkulační list, ve kterém jsou rozčleněny přímé náklady na měrnou jednotku příslušné stavební části. Pro rozpočtování na úrovni jednotlivých stavebních prací se nejčastěji používají katalogy popisů a směrných cen stavebních prací obsahující směrné ceny, které umožňují ocenění většiny stavebních prací. Nejrozšířenějším oceňovacím podkladem jsou katalogy směrných cen ÚRS Praha, a.s. Tyto katalogy jako jediné v České republice obsahují úplné kompletní popisy jednotlivých stavebních prací. Katalogy popisů a směrných cen obsahují kromě popisů směrné ceny stavebních prací ÚRS. Směrné ceny jsou počítány na základě kalkulace množství potřeb stanovených k jednotlivým položkám v členění podle kalkulačního vzorce. Směrné ceny jsou uvedeny v katalozích devítimístným číslem, které v prvních pěti místech navazuje na Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Směrné ceny jsou do jednotlivých katalogů zařazeny podle vymezení jejich použití.
Propočet a souhrnný rozpočet
Propočet je předběžný odhad celkových nákladů, který se zpracovává v přípravné fázi stavby (investiční záměr, územní řízení), kdy investor nemá dostatečné množství podkladů. Slouží investorovi k tomu, aby mohl posoudit ekonomickou efektivnost daného projektu a nastavit jeho financování. Tento odhad dává výsledky s přesností 15 - 20 %, neboť vychází z porovnávání obdobných staveb na základě zjištěných objemových ukazatelů stavby (obestavěný prostor, délka trasy, zastavěná plocha apod.) a použití THU na kalkulovanou jednotku. THU jsou sestaveny jako dvě základní měřítka: procentuální podíl na celkové ceně stavby a cena za měrnou jednotku. Zjistíme přibližně obestavěný prostor oceňované stavby. Informace závisí na dostupných podkladech v příslušné fázi stavebního řízení. Jednotkovou cenu THU vynásobíme množstvím hledané položky. Ceny položek sčítáme v jednu celkovou cenu stavby. Lze využít i postup založený na procentuální skladbě ceny. OP nebo ZP vynásobíme příslušnou cenou stavby na měrnou jednotku (m2 nebo m3). Souhrnný rozpočet stavby je vyjádřen pomocí tzv. souhrnného listu stavby, který podle stanovených pravidel poskytuje údaje o celkové ceně stavby. Celkové náklady stavby jsou všechny náklady a výdaje objednavatele potřebné na přípravu a realizaci i uvedení stavby do provozu. Určují se v zadání a v projektu stavby. V současné době nejsou žádná závazná pravidla na sestavování souhrnných rozpočtů. Stavební veřejnost však nadále používá členění nákladů ISPROFIN vycházející ze zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb. resp. vyhlášky č. Provozní náklady během výstavby - jsou všechny náklady hrazeny z provozních prostředků.
Klasifikace ve stavebnictví
Systémy klasifikací mají ve stavebnictví praktický význam. Při sestavování rozpočtu jakékoliv stavby se jejich využití nevyhneme. Rozpočet, který tvoříme, bychom měli uspořádat do určitých skupin, které by měly mít určité společné vlastnosti. Ale nejen rozpočet je třeba zatřídit. Měli bychom podle určitého klíče zařadit do jakési kategorie i stavbu, kterou rozpočtujeme. Ministerstvo pro místní rozvoj stanovilo podle § 14 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů k provedení § 44 odst. 4 zákona, že podrobnosti o vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr jsou definovány vyhláškou. MMR vypracovalo v rámci projektu NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek) třídník rozdělený do čtyř úrovní. I. úroveň udává stavební práce, II. úroveň rozděluje stavební práce na výstavbu, opravy a údržbu a demoliční práce, III. úroveň členění je klasifikací stavebních děl podle CZ-CC a IV. NIPEZ by měl zajistit snížení cen nakupovaných komodit, snížení transakčních nákladů na straně zadavatelů i dodavatelů, větší transparentnost zadávání, zjednodušený přístup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zrealizovaným tendrům, lepší přehled zadavatelů o veřejných zakázkách v rámci organizace, zlepšení informovanosti veřejnosti o zadávaných VZ, urychlení procesu vyhodnocování nabídek. JKSO je stále jedna z nejpoužívanějších, již zrušených klasifikací v ČR. Svým číslováním bezprostředně navazuje na klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové výroby jako samostatná klasifikace produktů stavební výroby. V 90. letech byla nahrazena pro statistické účely Standardní klasifikací produkce (SKP), resp. její součástí Klasifikací stavebních děl (KSD). JKSO však veřejnost nadále využívá pro její lepší přehlednost a vypovídací schopnost. Klasifikace CZ-CC nahradila od 1.1.2004 SKP a je tedy v současnosti jedinou závaznou klasifikací v ČR pro třídění stavebních objektů. Klasifikace CZ-CC obsahuje místně a prostorově ucelená stavební díla s takovým vybavením či zařízením, aby mohla samostatně plnit funkce, ke kterým jsou určena. Stavební díla jsou v Klasifikaci CZ-CC rozdělena na dvě sekce: 1 - Budovy a 2 - Inženýrská díla. Stavební díla se klasifikují podle technického řešení stavby (projektu), které vyplývá ze zvláštního užívání stavby. Stavební objekty jako takové nejsou tedy ještě dostatečně přesnou porovnávací jednotkou. Tuto klasifikaci představuje Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP) ČSÚ a ÚRS. Za základ třídění stavebních prací byl zvolen stavební díl (SD) jako účelově a funkčně vymezená část stavebního objektu, zahrnující soubor konstrukcí a prací provedených různými technologiemi a z různých materiálů.
Čtěte také: Běžné slevy na stavební materiál: cihly
Řízení nákladů a výběr partnerů
Při realizaci zakázky vzniká mnoho různých druhů nákladů, neboť stavební činnost je jedna z finančně dosti náročných druhů lidské činnosti. To byly důvody, proč vznikla potřeba třídění a vykazování nákladů na stavební zakázky. Náklady na realizaci určité stavební činnosti, které souvisí přímo s jejím provedením, se vyčíslují pro kalkulační jednici. Kalkulační jednice je definována jako výkon vymezený názvem, kvalitativními, případně dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Náklady/cena jednotlivé stavební práce nebo konstrukce se obvykle vyčíslují podle kalkulačního vzorce v kalkulačním členění nákladů. Náklady na provoz strojů a zařízení - pro zjištění těchto nákladů lze využít normativní kalkulaci. V další úrovni strukturování nákladů je řešeno členění nákladů v rámci stavebních objektů. Náklady z I. úrovně jsou zahrnuty převážně v části A - Základní rozpočtové náklady. V rámci struktury nákladů na II. úrovni jsou zahrnuty i náklady, které nejsou nutné přímo k realizaci stavby, ale vznikají v souvislosti s její realizací. Všechny tři uvedené úrovně však nemusí vždy zcela vyhovovat potřebám rozpočtáře a také nemusí postihovat všechny náklady, které na určité stavbě vznikají. Tím, jak je stavebnictví pestré a různorodé, vznikají potřeby různých způsobů členění nákladů, ať již tyto potřeby vychází z přání investora či z potřeby řízení stavební výroby.
Výběr stavební firmy
Klíčový je výběr partnerů. Je nutno mít kvalitního projektanta, stavební firmu i technický dozor. Hledají si stavební firmy na internetu podle ceny místo toho, aby se ptali důvěryhodných živých osob. Takovými osobami jsou známí, příbuzní či kolegové, kteří už svůj dům postavili a byli spokojení. Eventuálně může jít o známého, který se v oboru pohybuje, například architekt či advokát, který ví, jak která stavební firma funguje. Těch kvalitních je v každém regionu pouze pár a jsou známé. Jednou z variant je i zazvonit u novostavby, která se vám líbí. Někdy může být těžké oslovit lidi, které člověk nezná. Ale zkušenosti a doporučení majitelů jsou k nezaplacení.
Nejbezpečnější je objednat si katalogový dům, jakých stavební firma postavila už desítky. Tím pádem staví podle svého projektu, má vyladěný postup a nepříjemných překvapení by mělo být co nejméně. V rámci klientských změn může investor ovlivnit konečnou podobu, například obklady, okna, dveře, schody, vybavení koupelny a kuchyně, takže i dům z katalogu nakonec může získat určitou osobitost. Pokud je investor odvážnější, objedná si u architekta projekt na míru. Díky tomu ideálně využije svůj stavební pozemek a získá dům přesně podle svých potřeb a naturelu. Do něčeho takového bych se ovšem pouštěl pouze v případě, že mi architekt doporučí stavební firmu, která dokáže jeho projekty spolehlivě postavit. Každopádně během výstavby musí technickou kvalitu i čerpání financí hlídat zkušený technický dozor. Laik nemá šanci do těchto věcí proniknout. Jde o stovky stran technických předpisů, norem a rozpočtových položek, které je zapotřebí průběžně porovnávat s realitou na staveništi a směrovat k žádoucímu výsledku.
Smluvní podmínky a platební morálka
Při sepsání smlouvy se stavební firmou je zapotřebí hlídat celou řadu věcí. Jednou z těch nejdůležitějších jsou platební podmínky. Spotřebitel by měl hradit raději více splátek v menší výši, aby měl průběžnou kontrolu nad čerpáním rozpočtu. Smlouvy s projektantem, stavební firmou a technickým dozorem by měl sepisovat, nebo alespoň revidovat, advokát, který se ve stavebnictví pohybuje. Pouhá znalost zákona a judikatury nestačí. Stavebnictví je totiž velmi zbyrokratizované, ať už jde o povolování na stavebních úřadech, vyřizování hypoték, nebo získávání různých revizí a certifikátů. Praxe však často improvizuje na hraně těchto pravidel nebo i za ní. Stavební firmy evidují větší část pohledávek po termínu splatnosti v soukromém sektoru, kde tyto pohledávky tvoří v průměru 21 % všech pohledávek po splatnosti firem. Ve veřejném sektoru je to méně, a to v průměru 8 %. Ze všech svých pohledávek považují firmy za nedobytné v průměru 5 %. Co se týká platební morálky firem samotných, čtyři pětiny z nich hradí své závazky v termínu splatnosti (80 %). Necelá pětina poté hradí faktury svým dodavatelům nejpozději do 30 dnů po splatnosti (18 %). Pouze 2 % firem provedou úhradu více jak 30 dní po splatnosti. „Platební morálka stavebních firem vůči jejich dodavatelům je z velké části zdravá. Firmy mají snahu udržovat dobré vztahy se svými spolehlivými dodavateli, a k tomu včasné proplácení svých závazků zkrátka patří,“ komentuje platební morálku stavebních firem Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research. Pokud jsou faktury dodavatelům uhrazeny po splatnosti, děje se tak z důvodu, že dodavatel zašle fakturu již po splatnosti (48 %), nebo že je v rámci firmy dlouhý proces schvalování faktur k proplacení (36 %). Dalším z častých důvodů je lidský faktor a zapomenutí proplacení (29 %). Menší část firem potom faktury dodavatelům proplácí později se záměrem vylepšení svého cash flow, nebo kvůli nedostatku finančních prostředků (18 respektive 9 %). Dobrou zkušenost s platební morálkou svých zákazníků má Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems: „Nechci nic zakřiknout, ale poslední roky je situace stabilizovaná. Pominu neochotu stavebních firem přebírat dokončené dílo a tím posunovat možnost fakturu jen vystavit. To je nešvar, který přebírají od velkých firem i střední podniky. Ale když už se faktura vystaví a zákazník přijme, tak je v toleranci dnů zaplaceno.“
Časté chyby při kalkulaci cen
Vyšší proklik nemusí znamenat vyšší zisk. Sledujte PNO/ROAS a zohledněte hrubá marže výpočet u každé reklamy.
- Záměna marže a přirážky - Pamatujte, že marže se vztahuje k prodejní ceně a přirážka k nákupní.
- Slevy bez kontroly reálné ziskovosti - „Dáme -20 % a ono se to vyrovná objemem.“ Omyl - sleva ukrajuje marži geometrickou řadou.
- Ignorování skrytých nákladů - Software, vratky z e-shopu nebo vlastní čas na zákaznickou podporu se do ceníku často nepromítají.
- Nastavení PNO bez ohledu na marže vs zisk - PNO/ROAS se musí opírat o ziskovou marži, ne o hrubou. Porovnejte ji s orientační hranicí rentability oboru. Nízká marže = nižší prostor pro PNO; doporučení najdete v slovníčku PPC ROAS a v článku Marže v PPC.
Čtěte také: Složení betonu: 1 m3
tags: #běžná #obchodní #přirážka #na #stavební #materiál