Betonářská výztuž, známá spíše pod pojmem roxor, je nepostradatelným materiálem pro zhotovení železobetonových skeletů různých typů a velikostí. Samotná výztuž do betonu má kruhový průřez a tvarované výstupky, které zajišťují lepší soudržnost oceli s betonem.
Proč je betonářská výztuž nezbytná
Beton má vysokou pevnost v tlaku, ale v tahu je jeho odolnost minimální. Bez výztuže by při ohybu rychle praskal. Ocelová výztuž tento problém řeší, přebírá tahová napětí, rozkládá síly a spolu s betonem vytváří trvanlivý celek.
Díky železobetonu vznikají mosty s velkými rozpětími, pevné stropy i základové desky, které bez problémů unesou celé budovy. Další výhodou je, že beton i ocel mají podobnou teplotní roztažnost, a proto při změnách počasí pracují společně, bez nadměrného namáhání spojů. Výztuž tak nejen zajišťuje stabilitu, ale také prodlužuje životnost celé stavby. Správně navržený a provedený železobeton vydrží desítky let bez větších oprav a odolá extrémním podmínkám, od mrazů po letní horka.
Použitý materiál odpovídá normě DIN 488.
Označení a třídy betonářské oceli
Betonářská ocel se nevyrábí jen v jednom univerzálním provedení. Podle české normy ČSN 42 0139 se rozlišuje několik tříd podle tažnosti neboli schopnosti materiálu odolávat ohybu a deformacím. Právě tato vlastnost rozhoduje o tom, zda se ocel hodí spíš do plošných konstrukcí, do nosných věnců nebo do speciálních prvků s vysokými nároky na pružnost a pevnost.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
V naší nabídce naleznete betonářskou výztuž průměrů od 4 mm do 32 mm a jakostech B500A a B500B. Tvářené tyče kruhového průřezu s žebírky na povrchu pro výztuž do betonu - armovnání ve výrobních délkách 6,0 m, 12,0 m případně 14,0 m. Materiál odpovídá normě DIN 488. Vyrábí se za studena nebo za tepla a dle výrobního postupu mají tyto typy různé mechanické vlastnosti. Zhotovíme pro vás jakékoliv délky a průměry betonářské výztuže.
| Třída | Označení | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|---|
| A | B500A | Normální tažnost | KARI sítě, plošné konstrukce |
| B | B500B | Vysoká tažnost, vhodná k ohýbání | Tyče, pruty do základů a věnců |
| C | B500C | Velmi vysoká tažnost | Speciální konstrukce |
Typy betonářské výztuže
- Tyčová výztuž - klasické žebírkové pruty o průměru 6 až 32 mm, nejčastěji ve třídě B500B. Používají se do základů, věnců i nosných konstrukcí a tvoří „kostru“ většiny železobetonových prvků.
- KARI sítě - svařované sítě z ocelových drátů, nejčastěji B500A. Jsou ideální pro podlahové desky, potěry nebo základové desky, kde rozkládají zatížení a brání vzniku prasklin.
- Třmínky - uzavřené obdélníkové či čtvercové prvky, které zajišťují správné držení podélných prutů. Zároveň přenášejí smyková napětí a brání rozevření konstrukce, například v pilířích a sloupech. Ocelové třmínky patří mezi nejdůležitější prvky při výrobě železobetonových věnců, překladů a základových pásů. Díky svému preciznímu zpracování zajišťují stabilitu a pevnost konstrukce.
- Rámová výztuž - hotové armokoše složené z tyčí a třmínků. Používají se tam, kde je potřeba pevný a přesně připravený základ, například do monolitických základů, nosníků nebo sloupů, a šetří čas na stavbě.
KARI sítě - rozměry a využití
KARI sítě jsou oblíbeným typem betonářské výztuže, protože urychlují práci a zajišťují rovnoměrnou pevnost konstrukce. Místo vázání jednotlivých prutů se používá hotová svařovaná síť, kterou stačí položit na podklad. Nejčastěji nacházejí využití v základových deskách, podlahách, potěrech a stropech, kde pomáhají přenášet zatížení a bránit vzniku prasklin. Vyrábějí se v různých velikostech ok a průměrech drátů, takže lze vybrat variantu pro lehké i náročnější konstrukce.
| Označení | Průměr drátu | Rozměr ok |
|---|---|---|
| KA 16 | 4 mm | 100 × 100 mm |
| KD 37 | 5 mm | 150 × 150 mm |
| KY 50 | 8 mm | 150 × 150 mm |
Správné použití betonářské výztuže
Správné použití betonářské výztuže rozhoduje o životnosti celé stavby. Nestačí jen vložit pruty do betonu - klíčové je řídit se projektovou dokumentací a statickým výpočtem, které určují množství i rozmístění oceli. Stejně důležité je dodržet minimální krytí betonu, protože právě vrstva betonu chrání výztuž před vlhkostí a korozí. Výztuž nikdy nesmí ležet přímo na zemi, proto se používají distanční podložky, které zajistí správnou polohu prutů v konstrukci. Nepodceňujte třmínky. Tyto nenápadné prvky přenášejí smyková napětí a drží podélné tyče pohromadě, takže právě díky nim vydrží stropy, věnce či základy zatížení bez prasklin.
Betonářská výztuž (roxory) se prioritně využívá pro výrobu železobetonu. Jde o kompozitní materiál, který je tvořen betonem a právě vhodnou ocelovou výztuží, kterou jsou právě roxory. Tento druh hutního materiálu se dále využívá pro výrobu kari sítí, třmínků do věnce a také na výrobu ohýbaných roxorů. Všechny tyto prvky jsou zásadními základními prvky každé stavby. Výběr správného prvku je ovlivněn právě druhem konkrétní konstrukce.
Vyztužování podkladního betonu
Před tím, než si řekneme, kde a jak podkladní beton vyztužit, je nutné si uvědomit několik souvislostí, a především způsob namáhání této nenosné konstrukce. Nejedná se o základovou desku, která se navrhuje v podstatně větších tloušťkách, je vyztužena nosnou výztuží dle statického návrhu a lze ji zatěžovat nosnými konstrukcemi kdekoliv.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Častým argumentem stavebníků, radilů, sousedů, zedníků a rovněž diskutérů na internetových fórech je, že podkladní desky nevyztužujeme, jelikož v době minulé se toto nedělávalo. Ano, nedělávalo se to, jelikož většinou kari sítě nebyly k dostání a zejména se tyto podkladní betony prováděly až po dokončení hrubé stavby. Podkladním betonem se vylévaly jednotlivé místnosti, byly tedy minimálně po místnostech dilatované, byly prováděny v malých tloušťkách 6 cm až 10 cm a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty mají samozřejmě významný vliv na snížení vlivu smršťování betonu a jeho ošetřování, které bylo nepochybně jednodušší. Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny a nekladla se na ně taková důležitost jako v nynější době.
Tři způsoby, jak provést podkladní beton
V zásadě jsou tři možnosti, jak podkladní beton provést, což také okrajově zmiňuje ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží:
- Podkladní beton se ukončí u základového pasu. Tento postup vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá.
- Podkladní beton se umístí nad základové pasy. Bod b) navazuje na další článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží. Je nutné si uvědomit, že jsou tyto požadavky na tloušťku a vyztužení podkladního betonu uváděny s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží do obytných a pobytových místností. Vyztužování desky při horním povrchu je tedy z pohledu této normy prováděno z důvodů, aby se nevyskytovaly případné trhliny a praskliny, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. Při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat. Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Stanovením těchto vlivů určíme, kde a jak podkladní desku vyztužit.
- Podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek, tj. Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže. Železobetonové desky jsou tak nosnými konstrukcemi ve formě stropu, který se opírá o žebra vyztužené základové pasy.
Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku. Základový pas po obvodu stavby tak bude sedat více než podkladní beton, ve kterém mohou vznikat při horním povrchu tahová napětí. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, a to vlivem spojitosti podkladní desky. Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše. Reálné sednutí pasů je s ohledem na 1.GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru, případně jednotek milimetrů. Proto provádíme toto vyztužení pouze v místě styku pasu a desky. Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).
Nyní se dostáváme k vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky. Toto vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem. Velmi často na těchto jednoduchých stavbách dochází k nerovnoměrnému zhutnění podloží pod budoucí podkladní deskou. Jednak nelze dostatečně hutnit plochu v místech, kde je uložena kanalizace a jednak se míra zhutnění nijak neměří. Proto mnohem častěji, než že by výrazně poklesl základový pas, má tendenci lokálně poklesnout zhutňovaná zemina pod deskou. V těchto lokálních poklesnutích se deska ocitá ve vzduchu a je tedy namáhána tahovými silami při spodním povrchu. Je nutné tento spodní povrch vyztužit, jelikož tato skutečnost může nastat. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu.
Dalším a dle mého názoru výrazným aspektem je, že pokud provádíme standardní podkladní desku tloušťky min 150 mm, ukládají se na její povrch příčky, které vyvozují zatížení a opět to může být v dutých místech, které samozřejmě nevidíme (zesílení základů pod příčkami je uvedeno v kapitole 1). Zde už reálně hrozí praskliny při dolním okraji desky. Podkladní deska tak může vykazovat lokální průhyby, které mohou mít za následek také praskání zděných příček. Cílem je tedy mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit dle doporučení v tabulce č.1. s ohledem na výše popsaná rizika.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Smršťování je tím větší, čím je okolní prostředí sušší a teplejší a čím je nižší zrnitost kameniva. Je naprosto nevhodné přilévat do mixu s betonem vodu - tím sice výrazně omezíme následné smršťování, ale také snižujeme jeho pevnost.
Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Nejúčinnější je v počáteční fázi mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Mlžíme a kropíme vždy vodou o teplotě shodné s teplotou betonu. Je proto vhodné mít na stavbě plastovou nádrž s odstátou vodou. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton, jak již bylo psáno výše také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou. Tímto vhodným ošetřováním, nejlépe po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost a nevzniknou tak trhliny a praskliny. Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv.
Návrh výztuže doporučuji provádět s ohledem na výše popsané souvislosti. Použitý beton pro podkladní desku min C16/20 - XC2. Svislou výztuž ze ztraceného bednění lze zahnout a provázat s horní výztuží v podkladní desce. Vznikne tak tužší spoj mezi deskou a základovým pasem. Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné, které mohou návrh ovlivňovat. Tento článek a v něm uvedená doporučení jsou pouze informativního charakteru a nelze jej považovat jako závazný.
Jako poslední věc k podkladní desce zmíním, za jak dlouhou dobu po betonáži je možné ji zatížit. Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži, jak často vidíme u stavebních firem ženoucích se za termínem stavby. Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše. V betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce v celé ploše uzavřela asfaltovými pásy dojde k tzv. uzavření vlhkosti do betonu. Pokud se bude jednat o dřevostavbu, kde je nutné kotvení základových prahů (celých dřevěných stěn) závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nutné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení také správně vyztužený.
Koroze betonářské výztuže a jak jí předcházet
Největším nepřítelem betonářské výztuže je koroze. Pokud se ocel dostane do kontaktu s vlhkostí a kyslíkem, začne rezivět. Následkem toho se objem oceli zvětší a v betonu vzniká tlak, který způsobuje praskliny a odlamování krycí vrstvy. To může ohrozit stabilitu celé konstrukce. Nedostatečné krytí oceli v betonu vede k korozi výztuže a praskání konstrukce.
Pro předcházení korozi je důležité dodržovat následující principy:
- Krytí betonu - správná tloušťka betonu nad výztuží chrání ocel před vlhkostí a agresivními látkami.
- Kvalita betonu - vyšší třída betonu s menší propustností omezuje pronikání vody a solí.
- Distanční podložky - zabraňují, aby výztuž ležela přímo na zemi, kde by byla vystavena vlhkosti.
- Antikorozní nátěry nebo galvanizace - u speciálních konstrukcí lze použít povrchovou ochranu výztuže.
Doplňkové produkty a služby
V naší armovně jsme schopni ohnout betonářskou výztuž na zakázku do různých tvarů. Pokud jste stavební firmou nebo potřebujete ohnout betonářskou výztuž do různých tvarů pro svoji vlastní potřebu, využijte služeb naší profesionální armovny. Kromě ohýbání betonářské výztuže nabízíme také výrobu třmínků do věnce.
Dále nabízíme plechové profily do betonu na vzájemné provázání dvou betonových stěn se zákl. jmenovitou délkou 1,25 m. Povrch je profilován pro přenos příčných smykových sil a je tvořen z pozinkovaného plechu. Na přání je možno vyrobit armovací uzávěry Plexus v libovolných rozměrech (od určitého množství - dle dohody). Zákryt může být plastový nebo z pozinkovaného plechu. Instalace: výrobek se přibije na bednění v místě napojení budoucí stěny nebo desky, po odbednění betonáže 1. záběru se provede vylomení krycího plechu armatury a provede se zpětné narovnání armatury (pozor nutno dbát na poloměr ohybu - volený dle průměru armatury). Slouží pro napojování armatur monolitických stěn bez poškození bednění.
Pytlové úvazky se používají jako alternativa k armování betonářské výztuže pomocí běžného vázacího drátu. Pytlové úvazky prodáváme buď na velké, cca 10kg balíky, nebo menší balíky obsahující 1000 ks úvazků. V naší nabídce naleznete také nástroj na vázání drátků pro armování.
Námi nabízenou betonářskou ocel dodáváme v tyčích ve standardní výrobní délce 6 m. Materiál vám připravíme k osobnímu odběru v našem skladu v Čelákovicích u Prahy nebo díky vlastní autodopravě rozvezeme po celé ČR. Pokud jste firma s velkými odběry hutního materiálu, využijte možností velkoobchodní spolupráce a nakupujte betonářskou ocel za nejnižší ceny v ČR. Nakupte u nás betonářské výztuže za nejvýhodnější ceny. Rádi vám zpracujeme nabídku, zajistíme dělení betonářské výztuže na míru, nebo dopravu na místo určení. Na e-shopu vidíte vždy aktuální ceny po slevách. Slevy se sčítají. Slevy platí pouze na materiál skladem.
tags: #betonovy #pilier #vystuz