Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a hodí se pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy. I plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení dešťové vody ze střechy. Z normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.
Historie a současnost spádových vrstev
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů než užitku. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.
Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.
Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu (EPS)
Spádování střech pomocí desek pěnového polystyrenu zpravidla představuje zateplení střech na velmi vysoké úrovni. Spádové desky pěnového polystyrenu pro střechy se v převažujícím množství případů vyrábějí v rozměrech 1 m x 1 m, a to se spádem na jednu stranu. Ve stavební praxi se někdy mylně označují jako klíny. Řezání bloků pěnového polystyrenu na jednotlivé desky se ve výrobním závodě provádí pomocí odporových drátů. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Výroba a manipulace s EPS spádovými deskami
Při objednání výroby spádových desek pěnového polystyrenu je také potřeba přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešních plášťů po tepelných izolacích chodí a přemísťují se stavební materiály je potřeba používat spádové desky pěnového polystyrenu od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm, jelikož jsou odolnější. Pěnový polystyren pro vybudování zateplení a spádování střech zabere na stavbě poměrně dost prostoru. Jak už bylo řečeno, spádový EPS se vyrábí z bloků o průřezové ploše zhruba 1 x 1 m. Kvůli tomu je i maximální tloušťka spádových desek omezena.
Montáž a detaily spádování s EPS
Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Při montáži střešního pláště se zpravidla provádějí z hydroizolací etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.
Sestavovat spádování střech z desek pěnového polystyrenu s různými spády z různých směrů a upravovat rozměry a tvar desek na střechách a vytvářet základní úžlabí pod různými úhly je pro většinu pracovníků realizačních firem opravdu velmi obtížné. V oblastech úžlabí by při realizaci spádování střechy vznikly velké nerovnosti (zuby, hrany). Bylo by nutné je zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace. U střech spádovaných od atik do jejich středu pomocí pěnového polystyrenu ve spádu se provádí spádování střech se stejným spádem ze čtyřech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Do oblastí žlabů se mohou vkládat rozháněcí klíny.
Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny. Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár. Pěnový polystyren se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.
Cementové pěny PORIMENT jako alternativa
I plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Mírný problém je při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat. Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %.
Výroba a aplikace cementových pěn PORIMENT
Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.
Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m3 koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Za den je možné nalít plochu až 1500 m2.
Samotnému čerpání lité cementové pěny předchází důkladná příprava spádu ploché střechy. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).
Typy cementových pěn PORIMENT a jejich vlastnosti
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1. K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace. Do vrstvy lité pěny není nutné instalovat výztužné sítě a ani u nich počítat se smršťovacími poli.
Cementové pěny PORIMENT nejsou vhodné pro inverzní skladby střechy, je potřeba umístit hydroizolaci vždy na či nad její povrch. Výhodou je její tvarovatelnost a schopnost případně překrýt nerovnosti nosné konstrukce a dostat se i do úzkých a hůře přístupných míst.
Porovnání s jinými spádovými materiály
Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně. Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady.
Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické.
Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3).
Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.
| Materiál | Objemová hmotnost (kg/m³) | Pevnost v tlaku (MPa) | Tepelná vodivost (W/m.K) | Náklady | Manipulace | Spád max. (%) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Pěnový polystyren (EPS) | cca 20 | nízká | velmi dobrá | vyšší | náročná na přesnost, transport | libovolný (dělením) |
| Lehčený beton | cca 900 | vysoká | horší | poměrně nákladné | složitá, časově náročná | cca 5 |
| Cementové pěny PORIMENT (např. PS 500) | 500-700 | 0,5-2 | 0,114-0,13 | cenově dostupnější | jednodušší (čerpáním) | 4-8 |
tags: #betonove #spadove #kliny #informace