Bulharsko, stejně jako mnoho zemí v regionu a stejně jako Česká republika, se po druhé světové válce stalo socialistickou zemí, kde vládla komunistická strana. Komunisté se u moci udrželi až do roku 1990, ale na rozdíl od Česka, můžete ve zdejší krajině stále najít desítky připomínek socialismu. Patří mezi ně především monstrózní a jedinečné pomníky vyzdvihující nejenom velikost bývalé socialistické republiky. Pokud se řadíte mezi cestovatele, kteří rádi objeví něco netradičního, můžete se s námi v tomto článku tak trochu vydat zpět v čase do doby „Bulharské lidové republiky“.
Vězte, že v Bulharsku objevíte skutečně desítky, možná stovky nejrůznějších monumentů. Chladná a šedivá stopa komunismu z anonymního a panovačného betonu je viditelná všude. V centru Sofie bez ostychu překrývá tisíciletou sakrální historii, v parcích se ukrývá za stoleté kaštany. Naleznete ji i v bohem zapomenutých vesnicích. Vyčnívá z lesa i nad nehybnými jezery. Vždy tak, aby ji bylo vidět zdaleka. Aby bylo co obdivovat. Čím větší, tím lépe. Stavby z dob totalitního režimu (1946-1990) vás budou v Bulharsku pronásledovat na nákupech v centru metropole i na plážové dovolené u moře.
Ikonické betonové památníky
Památník Bulharské komunistické strany - Buzludža
V našem výčtu samozřejmě nemůže chybět stavba nejznámější, největší a nejimpozantnější. Stavba, která fascinuje milovníky sovětské architektury a opuštěných budov po celém světě! "UFO", jak se Památníku Bulharské komunistické strany přezdívá, stojí opuštěné uprostřed bulharských hor v nadmořské výšce více jak tisíc čtyři sta metrů nedaleko průsmyku Šipka. Na stejnojmenném vrchu Buzludža (1439 m n. m.) je vybudována silnice a malé parkoviště.
K vybudování megalomanského památníku pak došlo v sedmdesátých letech. Plochu na vrcholku při stavbě zarovnali pomocí TNT a pak už betonovali a betonovali. Na stavbě pracovalo více než 6000 lidí, včetně 500 vojáků. Bylo použito 70 000 tun betonu, 3000 tun oceli a 40 tun skla. Buzludža byl dostavěn a slavnostně otevřen v roce 1981 a sloužila jen do konce komunismu, tedy pouhých sedm let. Během té doby byl památník otevřen „lidu“ a stihly ho navštívit 2 miliony Bulharů. Budova sloužila k zasedáním a dalším stranickým akcím nebo k uvítání zahraničních delegací. Od roku 1989/1990 Buzludža chátrá. Nicméně majestátnost této stavby stále přitahuje nadšence ze všech koutů světa.
Bulharská společnost je rozpolcená. Když řeknete mladým Bulharům, že se na památník jen jedete podívat, budou se na vás dívat skrz prsty. Většina z nich místem absolutně pohrdá. Pro ně to je znamení, že podporujete komunismus. A to i přes to, že je to monumentální ukázka zajímavé architektury a dávno neslouží k původním účelům. U starých lidí zase naopak funguje komunistická nostalgie. Sám památník patří státu, ale ten od něj dává ruce pryč. Existuje ale neziskovka Buzludzha-Monument, která se snaží památník oživit. Na jejích stránkách je spousta úžasných fotek z historie i náhledy vizualizace návrhu jeho moderní přestavby.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Vstup dovnitř je oficiálně uzavřený, ale když tam vlezete oknem jako my a ostatní nadšenci, můžete se procházet po celém objektu. Musíme vás ale varovat. Díky tomu, že budova má poškozenou střechu, docela rychle pokračuje rozklad a není to úplně bezpečné. Monumentální kruhový sál připomíná amfiteátr s betonovými stupni. Dřív tam samozřejmě byly i luxusní pohovky a koberce, to je dnes ale všechno pryč. Jen na stěnách zůstávají obklady z monumentální mozaiky, i to ale lidé postupně rozkrádají. Pod sálem byla původně místa fungující jako papalášský hotel, dnes jsou z toho jen betonové kobky. Odvážlivci mohli po rezatém schodišti vylézt až do nejvyšších pater přilehlé věže, na které jsou umístěny rudé hvězdy. Majestátnost umocňuje komunistický znak srpu a kladiva na stropě hlavního sálu. Výhled do okolní krajiny z oken „ufa“ je naprosto dokonalý.
Buzludža patří ke světlé výjimce památníku, který se dnes i přes jeho minulost pokoušejí zachránit: Bulhaři i zahraniční odborníci a dobrovolníci. Obnovují se hlavně mozaiky v interiéru monumentu, jejichž velkou část tvořily říční kameny sbírané po celé zemi. Během renovace Buzludže se i přes uzavření objektu pořádaly koncerty se sbírkami na podporu její obnovy.
Památník sovětské armády ve Varně
Za první netradiční památkou nemusíme jezdit daleko od pobřeží Černého moře. Populární letovisko Varna nabízí jeden z nejznámějších socialistických pomníků na území Bulharska! Památník bulharsko-sovětské družby na hoře Turna je jeden z utopistických projektů ambiciózních soudruhů. Památník byl postaven v roce 1978 na počest sovětské armády a její role, kterou sehrála při obléhání Varny během rusko-turecké války v letech 1828 až 1829.
Po výšlapu 305 schodů se dostanete k objektu vysokému 23 a širokému 48 metrů. Na památník ve Varně použili 10 000 tun betonu, ze kterého během sedmi měsíců vykřesalo 27 000 dobrovolníků reprezentativní megasochu. Družba je zobrazenou scénou, kde tři švarné Bulharky v krojích vítají čtyři ruské vojáky. Symbolicky, chlebem, solí, a jak jinak, bulharskou růží. Památník z roku 1974 nebyl gestem směrem k Sovětskému svazu. Celý objekt byl strategicky promyšlený. Uvnitř se konaly ceremonie přijímání nových členů strany, byly zde kanceláře, muzea, knihovna. V podzemí byla dokonce nemocnice s moderní technikou, márnice a protibombový úkryt pro tisícovku vyvolených.
V současnosti je pomník opuštěným místem, kde si dávají dostaveníčko vyznavači jízdy na skateboardu nebo milovníci fitness, kteří se snaží zdolat zdejší strmé chody. Odzvonilo i věčnému ohni, který kdysi hořel na vrcholu schodů, a také nápisu „Družba na věky věků“. Půda pod památníkem se pod tíhou betonu pozvolna sesouvá, ale na demolici je pozdě. Okolí je prorostlé obytnými domy, které by podobný zásah neustály.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Památník Ochránci Staré Zagory 1877
Osídlení v okolí města Stara Zagora je považováno za jedno z nejstarších nejenom na území Bulharska, ale v celé jihovýchodní Evropě. Netradiční betonový památník, který stojí nedaleko města, byl postaven v roce 1977 na památku bojů Bulharů a Rusů proti Osmanské říši, které nakonec vedly k bulharskému osvobození od turecké nadvlády. Bitva se odehrála v roce 1877, o život zde přišlo více jak čtrnáct tisíc vojáků a skoro stejný počet místních civilistů byl zabit.
Pomník ke stému výročí byl navržen tak, aby vypadal jako vlajka bulharských revolucionářů. Jeden z mála památníků, který byl postaven za komunismu, ale bez servilní povinnosti slavit stranu, je komplex Ochránci Staré Zagory 1877. Objekt na kopci Čadur Mogila ve Staré Zagoře je uhlazený, schody k němu bez puklin. Bulharsko-ruské jednotce se podařilo zachránit samarskou vlajku, jejíž repliku zvěčnili do mozaiky pod pomníkem. Každý rok, 3. března (Den osvobození), se plocha pod sochami vojáků zaplní lidmi s kyticemi.
Památník zakladatelů státu v Šumenu
Vysoko nad městem Šumen se nachází jeden z největších bulharských památníků vůbec. Při jeho prozkoumání si budete připadat, jako když jste se ocitli ve filmu Transformers, ve skutečnosti má tento kubistický pomník připomenout památku třinácti set let od založení bulharského státu. Byl postaven v roce 1981 a stojí ve výšce čtyři sta padesát metrů nad mořem. Za dobrého počasí je prý viditelný až do dálky osmnácti kilometrů. Na rozdíl od ostatních bulharských památníků, je ten v Šumenu stále udržovaný.
Architekti vycházeli z bulharské mytologie, která říká, že na Zemi v minulosti před příchodem lidí žili obři zvaní Ispolini. Všechny sochy znázorňující nejenom obry samotné, ale i například jejich koně, působí vskutku monstrózně. Památník z betonu má objem 50 000 m3 a stal se tak jedním z nejtěžších památníků komunismu na světě. Hranaté kusy jednotlivých soch rozeznáte, jen pokud poodstoupíte. Objekt tvoří dva obrovské bloky, na kterých jedenadvacet soch chronologicky dokumentuje historii Bulharska od 7. do 10. století. Mezi nimi vyniká chán Asparuch se zapíchnutým mečem do země a sochy chánů z 8.-9. století: Tervel, Krum a Omurtag.
Socha Alyosha v Plovdivu
Tento pomník sovětské armády je v podstatě obrovskou sochou vojáka, kterému se přezdívá Alyosha a který shlíží na město Plovdiv. Byl postaven v roce 1957 na vrcholu jednoho z okolních kopců a po desetiletí je místem setkávání především zamilovaných párů. Jeho poloha totiž nabízí romantické výhledy na západy slunce a panoramatický pohled na celé město. Socha je jedenáct metrů vysoká a stojí na šestimetrovém podstavci. „Modelem“ byl voják Alyosha Skurlatov, který sloužil v sovětské armádě a podílel se na osvobozování Bulharska od nacistů. Zemřel v roce 2013 ve věku devadesáti jedna let. V Bulharsku se mu dokonce dostalo čestného občanství. V letech 1989 a 1996 se na zasedání města jednalo o odstranění sochy, ta nakonec ale zůstala.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Památník Hrista Boteva v Kaloferu
Hristo Botev je v Bulharsku velkým hrdinou. Básník a revolucionář spojený s povstáním v roce 1876 je mnohými Bulhary považován za národního hrdinu. Po celé zemi je několik jeho památníků, ten největší je v malém městě Kalofer, kde se v roce 1848 narodil. Komplex na jeho počest byl postaven v roce 1986 a dodnes zůstal téměř nepoškozen. Pomník, kromě sochy samotného spisovatele, znázorňuje i sochy tří vojáků.
Muzeum socialistického umění v Sofii
Pokud se vám nechce trmácet po celém Bulharsku a hledat monumentální pomníky, vydejte se alespoň prozkoumat Muzeum socialistického umění v hlavním městě Sofii. To bylo otevřeno v roce 2011 a představuje díla z období socialistické vlády v Bulharsku v letech 1944 až 1990. V parku naleznete více jak sedmdesát soch Leninů a dalších pohlavárů různých velikostí. Na speciálním podstavci pak je vystavena velká pěticípá rudá hvězda, která kdysi zdobila bývalé sídlo komunistické strany v centru Sofie.
Zahrada odložených Leninů za centrem Sofie skrývá 77 soch lídrů z betonu i mosazi. V Muzeu socialistického umění si kromě soch můžete v interiéru prohlédnout půlhodinový dokumentární film o komunismu v Bulharsku, který tam běží ve smyčce. Nebo výstavu dobových plakátů propagandy z celého světa, ba i Československa.
Přehled vybraných betonových památníků v Bulharsku
| Název památníku | Místo | Rok dokončení | Účel / Připomínka | Charakteristika |
|---|---|---|---|---|
| Památník Bulharské komunistické strany (Buzludža) | Vrch Buzludža, Stara planina | 1981 | Kongresové centrum BKP | Monumentální brutalistní stavba ve tvaru létajícího talíře. |
| Památník bulharsko-sovětské družby | Varna, hora Turna | 1978 | Osvobození Varny, bulharsko-sovětská družba | Velkolepá betonová socha vojáků a dívek. |
| Památník Ochránci Staré Zagory 1877 | Stara Zagora, kopec Čadur Mogila | 1977 | Bitva u Staré Zagory, osvobození od Osmanské říše | Navržen ve tvaru vlajky, připomíná hrdinské činy. |
| Památník zakladatelů státu | Šumen | 1981 | 1300 let od založení bulharského státu | Kubistické sochy obrů (Ispolini) a chánů. Jeden z nejtěžších památníků komunismu. |
| Socha Alyosha | Plovdiv | 1957 | Sovětský voják Alyosha Skurlatov, osvobození Bulharska | Jedenáctimetrová socha sovětského vojáka s panoramatickým výhledem. |
| Památník Hrista Boteva | Kalofer | 1986 | Národní hrdina, básník a revolucionář Hristo Botev | Komplex se sochou spisovatele a tří vojáků. |
tags: #betonove #sochy #bulharsko #informace