Základy pro zahradní domek, pergolu nebo plot je možné zvládnout i svépomocí. Jestliže máte alespoň malé zkušenosti a jste tak trochu kutil, dá se to zvládnout. Bez základů to prostě nepůjde. Při budování zahradních staveb se neobejdete bez výkopu, který je nutné pečlivě provést. Úplný začátek ale spočívá v plánu, který je nutné si alespoň na papír zakreslit. Před zahájením výkopových prací si celé místo, kde budete stavět, vyměřte a také řádně zkontrolujte úhel. To jde nejsnáze změřením úhlopříček. Po dokončení vyměřovacích prací se pusťte do výkopu. Menší stavby zvládnete svépomocí zapojením celé rodiny, větší výkopy je pak vhodné svěřit malému pásovému rypadlu, které je rychlé a práce nebývá ani příliš drahá.
Obecně platí, že pokud se rozhodnete pro zahradní domek nebo jinou stavbu, jeden z námi navrhovaných typů základů budete muset zvolit. U všech variant je však ze všeho nejdůležitější rovinatost. Základy pro zahradní domek musíte mít ve vodorovné rovině pro správné kotvení. Kvalitní patky přitom zajišťují nejen pevné uchycení, ale i ochranu konstrukce před vlhkostí, mrazem a korozí.
Typy základů pro zahradní stavby
Existuje velké množství typů základů. Rozdílné typy základů se hodí na různé typy půd. Různé druhy založení používáme v návrzích našich domů a chat. Rozhodně není dobré tuto fázi stavby podcenit.
Základové patky
Založení na betonových patkách patří k základním způsobům založení stavby. Jde o klasické řešení založení teras nebo malých dětských domečků či altánů. Čím hlubší je základ, tím je spolehlivější. Patky a pásy patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění.
Základové patky se mohou realizovat pouze u menších domů nebo dřevostaveb zhrhruba do velikosti 3+1 nebo 3+kk. Princip obou technologií spočívá v několika betonových opěrách v zemi. Na rozdíl od založení domu na základové desce tedy vznikne pod rodinným domem volný prostor, který je výhodný z hlediska větrání a zabránění přímého kontaktu dřevostavby s terénem (optimální výška je 60 cm).
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Základové patky "přiznané"
- Tyto základové patky je možné na povrchu vidět.
- Minimální počet patek závisí na návrhu zahradního domku.
- Beton B15, nebo B20.
- Minimální velikost patky 30×30 cm.
- Hloubka 80 - 120 cm.
- Hlavní pravidlo je 100% vodorovnost patek!
Základové patky pod povrchem
- Tyto základové patky NENÍ na povrchu vidět.
- Minimální počet patek závisí na návrhu zahradního domku.
- Beton B15, nebo B20.
- Minimální velikost patky 30×30 cm.
- Hloubka 80 - 120 cm.
- Hlavní pravidlo je 100% vodorovnost patek!
Zhotovení betonové základové patky svépomocí
Zhotovení betonové základové patky je sice pracnější a zdlouhavější, vytvoří však pevný základ pro masivní konstrukce z větších dřevěných profilů. Při stavbě betonové patky je třeba vyhloubit základovou rýhu, do které se bude odlévat betonová patka. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech základová patka ční nad úroveň přilehlého terénu, je třeba zhotovit bednění.
Bednění:
- Dřevěné desky: Nejpracnějším bedněním je bednění z dřevěných desek. Desky z jehličnatého dřeva tl. 24 mm sbijete pomocí hřebíků nebo sešroubujete pomocí vrutů do požadovaného tvaru a takto zhotovené bednění umístíte do vyhloubené díry. Musíme jej správně výškově osadit a srovnat do roviny ve všech směrech.
- Betonové ztracené bednění: Pro rychlé zhotovení bednění se může použít například betonové ztracené bednění, ze kterého se v rýze vyskládá sloupek, který se následně vybetonuje betonem.
- Plastové kanalizační potrubí KG: Ještě jednodušším řešením vytvoření bednění je použití plastového kanalizačního potrubí KG. Tato potrubí jsou vyráběna v dimenzích 100 - 500 mm, tudíž je lze využít jak pro stavbu menších subtilních pergol, tak pro stavbu velkých masivních dřevěných konstrukcí s větším zatížením.
Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Především je také nutné, aby základ byl správně výškově osazen, tedy aby všechny základové patky byly ve stejné výškové úrovni. Pro měření použijeme nivelační přístroj nebo vodováhu. Standardní velikost betonové patky je 30 x 30, příp. 40 x 40 cm. Rozměry betonových základových patek pro jednoduché jednopodlažní dřevostavby se pohybují okolo 350 x 350mm s hloubkou okolo 600mm. Vzdálenost patek i správné dimenzování je závislé na mohutnosti konstrukce a stavu zeminy (podmáčené, jílovité, stabilní podloží) - tyto parametry vám určí statik. Vždy však platí pravidlo, že by základy měly zasahovat do nezámrzné hloubky (minimálně 0,8-1,2 m).
Betonování: Vzhledem k velikosti a předpokládanému zatížení zahradní pergoly lze pro betonování betonové patky použít beton třídy C12/15, příp. C8/10. Pro stavbu základové patky pro pergolu o nízké hmotnosti lze použít suchý beton. Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu. Kvalitní beton si namícháte tak, že na jednu plnou lopatu cementu přihodíte dvě až tři lopaty písku. Do zrajícího betonu instalujeme truhlářské kování a jeho výšku a polohu vybalancujeme tak, aby bylo připraveno na přišroubování příslušného podlahového dřevěného nosníku.
Kotvení: Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Existují kotevní patky určené k přímému usazení do čerstvého betonu a na pevný podklad. Při osazování kotevních patek je třeba kontrolovat jejich svislost ve všech směrech a také jejich souběžnost, pravoúhlost a správné výškové osazení vzhledem k ostatním patkám. K dostání jsou kotevní patky pro uchycení stojiny i vodorovných prvků. Kotvení pergoly je klíčovým prvkem z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé životnosti celé konstrukce. Špatně ukotvená pergola může časem pracovat, viklat se nebo dokonce poškodit okolní stavby.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Základové pásy
Založení na základových pasech je takové, kde je nejhlubší část základu přímo pod nosnými stěnami. Beton pod stěnami sahá až pod nezámrznou hloubku, takže nehrozí žádný pohyb základu kvůli zmrzlé vodě v jeho okolí. Část betonového základu tvoří i podkladní vrstvu pro skladbu podlahy v interiéru budovy.
- Beton B15, nebo B20.
- Minimální šířka pásů je 30 cm.
- Hloubka 80 - 120 cm.
- Hlavní pravidlo je 100% vodorovnost!
Příklad konstrukce základových pasů: Po skrývce ornice (vrchní vrstva zeminy cca 10 cm, dle návrhu) a vytyčení základů se vykopou tzv. základové rýhy neboli výkopy. Tyto výkopy musí mít skutečně obdélníkový průřez se začištěnými kouty dna výkopu. Do vhodné výšky se základy vylijí z betonu přímo do výkopu, je nutné je výškově zarovnat. Na tento betonový monolit v zemi je nutné zpravidla vystavět betonové bloky zalité betonem (tzv. ztracené bednění), které se vyzdí již velmi přesně do požadované výšky. Prostor mezi pasy se vysype hutněnou zeminou, někdy štěrkovým podsypem. Podkladový beton pod podlahu prvního nadzemního podlaží se lije přes bloky základů. Je proto pro něj nutné po obvodu vytvořit bednění. Uložení podkladního betonu - desky se provádí na základové pasy, nikoli mezi ně. Omezí se tak nerovnoměrné sedání.
Základová deska
Základová deska je nejběžnější varianta založení rodinného domu. Řešení se základovou deskou se používá u zděných staveb v zahradě. Je to již úkon, který vyžaduje velké množství betonu, a proto je vhodné poptat tuto stavbu u odborné firmy, která disponuje například i domíchávačem na nákladním voze.
- Beton B15, nebo B20.
- Výška betonové desky min 12-20 cm, vystužená kari sítí.
- Štěrkopískový podklad min. 30 cm.
- Hlavní pravidlo je 100% vodorovnost.
Postup: Nejdříve vytyčíme místo pro desku, následně smontujeme bednění tak, aby bylo důkladně zajištěno proti vyvrácení. Jako bednění může posloužit okraj vykopané jámy. U svažitého pozemku se vyplatí zkonstruovat bednění z desek. Při betonování musíme desku průběžně hladit tak, abychom docílili co nejrovnějšího povrchu. Na ten pak umístíme asfaltovou hydroizolaci tak, abychom zabránili pronikání vlhkosti z půdy. Do měkkého betonu můžeme umístit kotvy ke kterým napojíme budoucí stěny. Na vyzrálou betonovou desku můžeme začít stavět další nosné konstrukce chatky.
Základy ze ztraceného bednění
Základy ze ztraceného bednění jsou velice populárním řešením založení rodinného domu. Do připraveného hrubého výkopu se zemnícím páskem nalijeme prostý beton a srovnáme ho do roviny. Tím získáme rovný základ, na který budeme umísťovat bloky ztraceného bednění. Ty je důležité před zabetonováním doplnit o výztuž, která základ zpevní a propojí ho s vyrovnávací deskou s karisítí. Na takto připravenou základovou konstrukci lze navařit asfaltovou hydroizolaci nejlépe ve dvou vrstvách. K rovnému povrchu ztraceného bednění se také ideálně přikládá soklový polystyren. Po instalaci drenáže a jiných doplňků základy zasypeme a zhutníme. Toto řešení se využije nejvíce ve svažitém terénu a při náročnějších stavbách, jako jsou masivní domky pro uložení nářadí, svépomocně budované chatky v zahrádkářských koloniích nebo jiné stavby tam, kde je tuhá zima a předpoklad silnějších mrazů.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Zděné základy
Máme-li k dispozici cihly či kameny, ze kterých se dá zdít, můžeme naši stavbu založit na zděných základech. Nejdříve odstraníme ornou půdu a podkladní lůžko vysypeme štěrkem. Následně povrch zarovnáme maltou a umístíme hydroizolaci z asfaltového pásu, aby nepronikala do základu vlhkost. Následně již můžeme začít zdít pomocí zdícího materiálu a malty. Vyzděný základ je vhodné srovnat maltou do roviny a umístit znovu kus asfaltové hydroizolace. Máme-li k dispozici vhodné kameny, lze použít je.
Založení na zemních vrutech
Zemní vruty představují nejoblíbenější způsob uchycení pergoly do země. Jedná se o méně pracný typ základu než například betonové patky, ale je jistě dražší. Obrovskou výhodou zemních vrutů je především rychlost montáže. Základy pro pergolu mohou být připraveny klidně během jediného dne. Nemusíte se pouštět do namáhavého kopání, ani čekat na vyschnutí betonu. Tento typ kotvy na pergolu neposkytne takovou stabilitu, jakou můžeme očekávat od betonových patek, je však zcela dostačující k uchycení menších dřevěných konstrukcí nebo například ke kotvení hliníkové pergoly. Úspěšná montáž vrutů může proběhnout pouze tehdy, pokud je podloží dobře prostupné, a to min. do hloubky 60 cm. Čím kamenitější a skalnatější je zemina, tím hůře se zemní vruty instalují. Před nákupem zemních vrutů je nutné si vyzkoušet, zda je rostlý terén na vašem pozemku k použití zemních vrutů vhodný. Je třeba provést zkušební vrty vrtákem o délce minimálně 60 cm. Pokud si nejste jisti skladbou terénu, je vhodné oslovit geologa a skutečnost si ověřit.
Základy z betonových dlaždic
V terénu vytvořte jámu 150 - 200 mm hlubokou. Okraje jámy osaďte obrubníky a vyplňte štěrkem. Vrstvy štěrku řádně zhutněte, aby bylo podloží stabilní. Je nutné, aby chata stála min. 50 mm nad terénem, lépe však 100 mm. K tomu postačí betonové dlaždice. Dlaždice musí být rovnoměrně umístěny po celé ploše a ne pouze po obvodu!!! Toto řešení je prvním a jednodušším, především pro stavby s menší celkovou váhou a tam, kde nepadá moc sněhu.
Základy na dřevěných pilířích
Jedná se o velice jednoduchý typ založení. Jeho výhodou je to, že nepotřebujeme žádné prefabrikované výrobky, vystačíme si s tím, co najdeme v lese. Do vyhloubené jámy umístíme podkladní vrstvu z kamenů a následně základový dřevěný pilíř, který natřeme asfaltovou hydroizolací, která výrazně zpomalí degradaci dřeva. Sloupek srovnáme do požadované pozice a zalijeme betonem. Na takto připravené základy mohou přijít další etapy stavby. Nevýhodou tohoto typu základu je, že přecejen hrozí degradace zabetonovaného dřeva. Může začít hnít a postupně se rozpadat. Záleží však na míře vlhkosti a také na kvalitě dřeva.
Důležité informace a požadavky
Rovinost
Rovinatost je to základní požadavek na kvalitu podkladu. Podklad musí být vodorovný. Nelze stavět na podkladu, který bude ve sklonu.
Celistvost
Podobně jako u betonové desky, která je v jednom celku, i u betonových patek je nutné dodržet, aby všechny patky byly v jedné rovině a mezi nimi, v jakémkoliv vodorovném pohledu, nebyla překážka. Například vrstva hlíny, podsypu, výkopu, kamene apod.
Nezámrzná hloubka
Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“. Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá.
Tloušťka podkladu pro základovou desku
Je nutné dodržet minimální tloušťku 120 mm. Stavba a její prvky jsou do základové desky kotveny pomocí kotvících prvků, a při jejich instalaci by mohlo dojít k prasknutí základové desky. To by přímo ohrožovalo jak stabilitu, tak bezpečnost.
Přesah podkladu pro základovou desku
Platí, že její hloubka i šířka musí přesahovat na každé straně minimálně 50 mm rozměr plánované stavby. Tedy v případě plánované stavby o rozměru 4000 mm x 5000 mm, musí být základová deska alespoň o rozměrech 4100 mm x 5100 mm.
Větrání
Nezbytnou nutností je zajištění spádování terénu. V zahraničí se zemní vlhkost zcela běžně zajišťuje parozábranou na terénu. Parozábranu je nezbytné vytáhnout až na prostupující základové konstrukce a instalace. Budou-li záměrně uzavřeny či ucpány větrací otvory, spodní stavba domu nebude dostatečně větrána, což povede k vytvoření příznivých podmínek pro růst plísní na povrchu konstrukcí, následnou hnilobu organického materiálu a korozi kovů. Pokud tedy budete chtít skrýt tyto betonové patky, je důležité, aby pod domem zůstala větraná vzduchová mezera.
Svrchních 20 cm půdy, tedy ornici, nechejte odkládat na samostatnou hromadu. Podloží je neúrodné, často jílovité či kamenité a hodí se na hrubou zavážku nebo skládku.
Kotvení plotových sloupků
Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu. A to doslova. Tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků. Plánovaný obvod plotu vytyčte kolíky a napnutým provázkem. Místa sloupků při vyměřování provázkem vyznačte značkovacím sprejem, nebo vytyčte kolíkem. Pokud se chystáte udělat plot z klasického drátěného pletiva v rolích, doporučujeme sloupky zabetonovat ve vzdálenosti cca 2,5 m, maximálně 3 m od sebe. Pokud bude oplocení panelové, nebo plánujete pod čtyřhranné drátěné pletivo pokládat podhrabové desky, musí být sloupky v přesné vzdálenosti podle šířky panelu či betonové desky.
Hloubka betonování plotových sloupků
V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný. Díry je dobré si přeměřit nejen pro přehled o tom, jestli už je otvor dostatečný, ale také si budete podle rozměrů schopni přes objem válce spočítat přibližnou spotřebu betonu.
Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták. S výběrem hlíny z děr pomůže ruční bagr. Při míchání betonu se držte pokynů, které uvádí na obalu výrobce, nebo použijte pytlový beton. Doporučujeme používat spíš sušší beton s drobnými kamínky. Než do vyhloubené díry vsypete první lopatu, dejte na spodek trošku štěrku a polijte ho vodou. Podle výšky díry pak buď vhazujte jednotlivé vrstvy a udusávejte betonový základ, nebo do něj rovnou vložte sloupek a obhazujte ho betonem. I v tomto případě platí, že je dobré tvrdou kulatinou, například násadou od pracovního náčiní, beton postupně udusávat.
Sloupky fixujte do plánované výšky plotu. Poslední vrstvu uhlaďte zednickou lžící. Nezapomínejte na kontrolu usazení sloupku vodováhou, ve ztuhlé hmotě už byste křivý sloupek nenarovnali. Pozor dejte také na to, aby byly sloupky zabetonované do stejné výšky nad zemí. Pokud budou sloupky podepřeny vzpěrami, zabetonujte i je. Správně by měly být u každého rohového sloupku a nejdéle po 25 m délky rovného plotu. S hlavním sloupkem by měly svírat úhel 45°. Pokud budou součástí plotu podhrabové desky, instalujte na sloupky jejich koncové i průběžné držáky v této fázi.
Tabulka doporučených hloubek a průměrů děr pro sloupky
| Typ sloupku | Doporučená hloubka (cm) | Doporučený průměr (cm) |
|---|---|---|
| Standardní plotový sloupek | 70-80 (nezámrzná hloubka) | 20-30 |
| Sloupek pro pergolu (lehká konstrukce) | Min. 50 (až 100 v nestabilní půdě) | 50x50 |
Poznámka: Tabulka uvádí orientační hodnoty.
tags: #betonove #patky #svepomoci