Betonová podlaha je základní stavební prvek mnoha konstrukcí, od rodinných domů přes garáže až po průmyslové haly. Její správné provedení je klíčové, neboť tvoří pevný a stabilní podklad pro finální nášlapné vrstvy, ať už se jedná o dlažbu, dřevěné parkety, vinyl či koberec.
Kvalitně zhotovená betonová podlaha vyniká vysokou pevností, odolností vůči zatížení a dlouhou životností. Její univerzálnost a dobrá tvarovatelnost umožňují její použití v různých typech prostor, včetně vlhkých sklepů, díky odolnosti vůči plísním.
Tento průvodce vás provede celým procesem betonování podlahy svépomocí, od pečlivého plánování a přípravy podkladu, přes výběr správných materiálů a jejich míchání, až po samotnou pokládku, nezbytné ošetřování během zrání a finální přípravu povrchu před pokládkou krytiny. Důraz bude kladen na dodržování správných technologických postupů, neboť právě ty jsou zárukou kvalitního a trvanlivého výsledku.
Ačkoliv se jedná o fyzicky náročnější práci, s dostatečnou přípravou, pečlivostí a dodržením uvedených kroků je realizace betonové podlahy svépomocí zvládnutelná i pro zručného kutila. Alternativou mohou být lité podlahy na bázi anhydritu, které nabízejí samonivelační vlastnosti, ale mohou být dražší a méně vhodné pro svépomocnou realizaci ve všech podmínkách.
Co je beton a jaké má výhody?
Beton je základním stavebním materiálem, který se používá nejen v bytové výstavbě, ale také při stavbě inženýrských sítí a mnoha druhů komerčních objektů. I když má řada lidí beton spojený hlavně s moderními stavbami, je to stavební materiál s velmi dlouhou historií, která sahá až do období antiky. Beton vznikne z vícesložkové práškové směsi po přidání vody. Směs se skládá z pojiva, plniva a dalších přísad. Nejčastějším pojivem je cement, ale používá se také asfalt. Jak pro cementový, tak pro asfaltový beton se jako plnivo dává kamenivo. Příměsi a přísady jsou různé a do betonu se přidávají pro zlepšení jeho fyzikálních vlastností, tedy aby zrychlily, nebo zpomalily tuhnutí, provzdušnily beton, snížily prostupnost vody, změnily barevnost či zlepšily zpracování betonu.
Čtěte také: Hloubka betonáže plotových sloupků: Podrobný návod
Výhody betonové podlahy:
- Mechanické vlastnosti: Můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu.
- Odolnost vůči vodě: Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou.
- Akumulační vlastnosti: Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo. Ty oceníte například i u podlahového topení, jelikož podlaha udrží dlouho teplo.
- Rovinnost: Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m. S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu.
- Snadná práce: Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu.
- Cena: Betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.
- Vysoká odolnost proti plísním: Beton je materiálem, který neplesniví, proto se hodí i do vlhkých prostor.
Typy betonových podlah a potěrů
Kromě klasické betonové směsi, tzv. cementové mazaniny, se kterou si zvládnete vybetonovat podlahu svépomocí, existují i další druhy betonových podlah. Nejčastěji se v praxi potkáte s konstrukčním betonem nebo betonovým potěrem. Betonový potěr je typ betonové směsi, který se skládá z cementu, vody a písku (kameniva) o maximální velikosti zrna 4 mm. Betonový potěr se často označuje také jako cementový potěr, cementová mazanina nebo také betonová mazanina. Betonový potěr se na betonárnách vyrábí v několika pevnostních třídách, které odpovídají pevnostním třídám betonu.
Narazit můžete také na lehčený beton, který má nižší obsah vody a aktivuje se až zhutněním. Tento typ méně zatěžuje konstrukci, ale na úkor pevnosti. Používá se jako podklad pod potěry nebo jako podkladová vrstva. Pokud potřebujete pracovat s lehčeným betonem, můžete jeho vlastnosti vylepšit pomocí superplastifikátorů jako Mapefluid N200.
Na opravy či rekonstrukce, kde není čas čekat, můžete použít rychletuhnoucí beton. Je bez hrubého kameniva, a proto se spíš hodí jako vyrovnávací vrstva. Předmíchaná směs Topcem Pronto skvěle akumuluje teplo, proto je její použití vhodné také jako vrstva pod podlahové topení. Navíc je pochozí už po 12 hodinách. Potěr Mapcem Pronto se hodí jako směs pro případy, kdy je nutné minimalizovat omezení provozu.
Využít lze výrazně dražší litý beton realizovaný moderními technologiemi, který vyniká vynikající pevností, či anhydritový potěr - další typ lité podlahy, která je na bázi síranu vápenatého, a je známý pro své výborné samonivelační vlastnosti, pevnost i tepelný odpor. Anhydritová podlaha z chemického hlediska je síran vápenatý. Anhydrit se vyznačuje svou objemovou stabilitou a díky této vlastnosti je ideální pro podlahové potěry. Anhydrit má samonivelační schopnost, výborně vede teplo, což je žádaná vlastnost při použití podlahového vytápění. Anhydritové podlahy je možné vytvářet ve velkých plochách bez dilatací, není nutné zpevňovat pomocí kari sítě. Není vhodné používat na podlahy pro velké provozovny nebo místnosti, kde je zvýšená vlhkost. Na trhu jsou dostupné nástřiky, které chrání tento typ podlahy. V současné době se anhydritové podlahy využívají pro zhotovení podlah v rodinných domech. Díky své rychlé pokládce ušetří spoustu času při stavbě. Na anhydritové podlahy se poté může rovnou klást dlažba nebo plovoucí podlaha.
Existuje i tzv. suchý potěr vznikající tak, že se vysype cement a umělé kamenivo do obvodové konstrukce a zakončí deskou (zejm. OSB deskou).
Čtěte také: Jak správně betonovat sloupky plotu?
Kde se beton používá?
Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy.
Díky tomu, že zvládne zatížení i styk s chemikáliemi, skvěle se hodí do garáže, technické místnosti, dílny nebo sklepa jako konečná vrstva. Uplatní se také v interiérech, kde slouží především jako podklad pod finální podlahovou krytinou.
Příprava na betonování
Pečlivá příprava je základním předpokladem každého úspěšného projektu. V případě betonování podlahy je tu hned několik bodů, které byste neměli opomenout.
Příprava podkladu
Kvalita betonové podlahy přímo závisí na stavu podkladu, který musí být pevný, stabilní, rovný a čistý. Způsob přípravy se liší podle typu podloží.
Betonování na hlíně nebo štěrku
V případě betonování na hlíně je nutné nejprve odstranit ornici a veškerou vegetaci. Následně se podkladní zemina důkladně zhutní, ideálně pomocí vibrační desky. Pro zajištění roviny se vytyčí požadovaná výška budoucí podlahy (niveleta).
Čtěte také: Jak betonovat v chladném počasí?
Na zhutněnou zeminu se vytvoří drenážní a zároveň nosná vrstva štěrku, obvykle frakce 16⁄32 mm, v tloušťce minimálně 10 - 15 cm. Tato vrstva musí být opět pečlivě a rovnoměrně zhutněna vibrační deskou, dokud nevykazuje další stlačování. Rovinnost zhutněného štěrkového lože je třeba zkontrolovat vodováhou a případné nerovnosti opravit. Pro oddělení štěrkové vrstvy od betonu a zabránění jejich promíchání je vhodné použít geotextilii. Někdy se přidává ještě vrstva jemnějšího štěrku pro dokonalejší vyrovnání.
Betonování na stávajícím podkladu (rekonstrukce)
Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, podklad musí být soudržný, zbavený všech nečistot, prachu, mastnoty a uvolněných částí. Případné poškozené části je nutné opravit. Pokud je podklad příliš savý nebo nesoudržný, doporučuje se použít penetrační nátěr pro jeho zpevnění a sjednocení savosti. Například penetraci PD 28 lze ředit v poměru s vodou až 1:15, běžný poměr je pak u většiny hloubkových penetrací 1:10.
Jestliže se na vybetonování podlahy chystáte v zimě, myslete na jednu důležitou věc. Při teplotách pod 5 °C dochází k postupnému zpomalení hydratace betonu, potažmo jeho zrání. Tento proces se zastavuje kolem 0 °C.
Betonování na izolaci (tepelné a kročejové)
Betonovat můžete i na izolaci, a to v případě kdy podle požadavků projektu se na připravený podklad pokládají tepelné nebo kročejové izolace. Pro tepelnou izolaci se často používá extrudovaný nebo pěnový polystyren, pro kročejovou izolaci se využívají desky z minerální vaty. Izolační desky musí být položeny na rovný podklad, těsně k sobě, bez mezer. Mezery vyplňte montážní pěnou.
Pokud betonujete podlahu ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, je vhodné udělat tzv. plovoucí podlahu. To spočívá v položení kročejové izolace na nosnou konstrukci stropu, na kterou se následně vybetonuje podlaha. Pro eliminaci přenášení hluku a vibrací se použije kročejová izolace z minerální vaty.
Hydroizolace a parozábrany
Betonovat můžete na i na hydroizolace a parozábrany. Zejména při betonování na terénu nebo nad nevytápěnými prostory je totiž nutné zabránit pronikání zemní vlhkosti do konstrukce. K tomu slouží hydroizolační fólie (např. asfaltové pásy nebo těžké PE fólie), které se pokládají na podkladní vrstvu. Spoje fólií musí být pečlivě přelepeny nebo svařeny. Betonářská fólie pokládaná přímo pod betonovou desku také pomáhá chránit beton před příliš rychlým vysycháním směrem do podkladu. Ve vlhkých prostorách, jako jsou sklepy nebo koupelna, použijte hydroizolační vrstvu Mapeguard WP 200, která zabrání vzniku trhlin.
Dilatace
Aby betonová podlaha vydržela opravdu nabeton, nepodceňujte přípravnou fázi. Ať už budete betonovat zcela nový povrch, nebo starý základ, je důležité nezapomenout ani na dilataci. Bez ní by beton nemohl přirozeně pracovat a vznikly by v něm trhliny. Dilatace je obzvlášť důležitá u větších ploch a kolem zdí či pevných konstrukcí - právě v těchto místech vzniká větší napětí. Dilatace rozdělí podlahu na menší celky a plocha tak vydrží víc.
Pro dosažení požadovaných dilatačních spár před samotnou betonáží instalujte po celém obvodu místnosti, kolem stěn, sloupů a dalších svislých konstrukcí, pružné dilatační pásy (obvykle z pěnového polyetylenu). Tyto pásy umožňují betonu mírný pohyb při smršťování a teplotních změnách a zabraňují tak vzniku trhlin a pnutí v konstrukci. Minimální vrstva nového betonu je 4,5 cm, optimální vrstva je 6 cm na polystyren a na podlahové topení 4 až 5 cm nad trubky podlahového topení. Teplota v objektu nesmí při realizaci a tvrdnutí betonu klesnout pod +8 °C.
Potřebné nářadí a materiály
Než se pustíte do práce, je dobré mít připravený nejen beton a výztuž, ale také všechny pomocné prvky a nářadí. Díky správně zvoleným materiálům a vybavení zajistíte pevný základ, minimalizujete riziko prasklin a urychlíte celý proces betonáže.
Nářadí:
- Míchačka (klasická bubnová nebo autodomíchávač)
- Lopata
- Kolečko
- Kýbl
- Ocelové trubky (průměr 2-4 cm), ocelový pásek nebo dřevěné hranoly pro srovnávací rovinu
- Srovnávací hliníková lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami)
- Vodováha
- Metr
- Případně šlauch váha či laserová vodováha
- Hladítko (pro zahlazení povrchu)
- Vibrační deska (pro hutnění štěrku)
- Motorové hladičky na beton s velkými listy (pro větší plochy)
Materiály:
- Voda
- Cement (ideálně 32,5 R)
- Písek (kopaný, frakce 0/4 mm)
- Štěrk (frakce 4/8 mm pro míchání betonu, frakce 16/32 mm pro podsyp)
- Hydroizolace (fólie, asfaltové pásy nebo Mapeguard WP 200)
- Geotextilie (pro oddělení vrstev)
- Tepelná izolace (polystyrenové desky EPS nebo XPS, minerální vata)
- Dilatační pásky (pěnový polyetylen)
- Výztuž (kari sítě nebo polymerová vlákna MAPEFIBRE)
- Hloubková penetrace (pro zpevnění podkladu)
- Případně stavební chemie (superplastifikátory, přísady proti mrazu, Mapecure WG)
| Položka | Účel |
|---|---|
| Beton C16/20 nebo C20/25 | Základní směs pro nosnou podlahu |
| Kari sítě nebo vlákna | Zpevnění, omezení prasklin |
| Dilatační pásky | Oddělení podlahy od stěn |
| Separační fólie | Ochrana izolace a vrstev pod betonem |
| Míchačka, kolečko, hladítka | Nářadí pro přípravu a roztahování směsi |
Jak betonovat podlahu krok za krokem
1. Příprava betonové směsi
Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4 (jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku). Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm.
Vody musí být právě tolik, aby směs byla plastická, ale nikoliv řídká - v takovém případě by se beton sice lépe roztahoval, ale při vysychání by se v něm mohly objevit trhliny. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci.
Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače, příp. můžete beton namíchat dle návodu výše v míchačce. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku. Jestliže uvažujete o objednání autodomíchávače, zašlete zdarma nezávaznou poptávku pomocí tohoto formuláře a očekávejte cenové nabídky od firem ve vašem nejbližším okolí.
2. Příprava srovnávací roviny
Ocelovými trubkami připravte srovnávací rovinu. Horní hrana trubek bude představovat úroveň povrchu podlahy. Ve směru betonáže umístěte vodicí ocelové trubky (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly). Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.
3. Pokládka výztuže
Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů. Pro střední zatížení například v garáži nebo menším skladu použijte beton C25/30 vyztužený kari sítí nebo již zmíněnými vlákny MAPEFIBRE. MAPEI expert Vlastimil Hela doporučuje po MAPEFIBRE sáhnout také v případech, kdy se jednoduše chcete manipulaci s těžkými kari sítěmi vyhnout.
4. Aplikace betonu na podklad
Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím.
Místnost si optimálně rozdělte na plochy, ve kterých zvládnete provést aplikaci betonové podlahy vč. vyhlazení během 45 minut. Na daný prostor aplikujte beton - minimální tloušťka podlahy by měla být 4,5 cm, optimální je však 5-7 cm. Pro běžné zatížení vám bude stačit 5 cm silná deska. V garáži položte raději 8-10 cm a vždy s výztuží.
Beton je třeba hutnit, tedy odstraňovat vzduchové bubliny, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton shrňte srovnávací latí vedenou po připravených ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne.
5. Zahlazení povrchu
Jakmile beton částečně zatuhne, vezměte hladítko a povrch jemně upravte. Tím docílíte pevné, hladké vrstvy, která bude připravena na další práce, například položení podlahové krytiny. Na větší plochy lze využít motorové hladičky na beton s velkými listy, které vám ušetří čas i námahu.
6. Řezání dilatací
Do 24 hodin po betonáži, ideálně ještě před úplným zatvrdnutím betonu, proveďte řezy. Pokud bude tato vrstva pochozí, je důležité řezy nejen správně navrhnout a provést, ale také vizuálně sladit s finálním vzhledem.
Zrání betonu a následná péče
Doba zrání a pochozí vlastnosti
Klasická betonová mazanina ztvrdne za 24-48 hodin. Za 2 dny tedy může být pochozí. To však neznamená, že je beton vyzrálý. Naopak jeho pevnost se dále vyvíjí. Své plné pevnosti dosáhne klasický beton C20/C25 za 28 dní. Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Obecně platí, že 1 cm betonu schne 1 týden. Čím silnější vrstva, tím déle bude podlaha vysychat. Dalším důležitým faktorem je také teplota vzduchu - pokud je pod 10 ºC, schnutí se výrazně zpomaluje.
I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.
| Parametr | Doporučení |
|---|---|
| Minimální vrstva betonu | 4 až 6 cm podle izolace a zatížení |
| Doba pochozí | 24 až 48 hodin od betonáže |
| Plná zátěž | 28 dní od vybetonování |
Ošetřování čerstvého betonu
Čerstvý beton udržujte vlhký alespoň 3-5 dní. Nejlépe toho docílíte, pokud čerstvou podlahu zakryjete navlhčenou geotextílií nebo ji pravidelně rosíte vodou. Na pomoc si můžete vzít také stavební chemii. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem. V zimních měsících (teploty pod 5 °C) je nutné temperovat objekt alespoň na 8 °C. Při teplotě betonu pod 5 °C se zpomaluje hydratace betonu (zrání betonu) a při teplotě 0 °C se úplně zastavuje. Betonáž v teplotách pod 0 °C není vůbec možná.
Expert Vlastimil Hela radí: „Pokud se vám stane, že při betonáži v létě máte na povrchu trhliny, použijte Mapecure WG. Stříká se na čerstvý beton, kde vytvoří tenkou vrstvu, která ho chrání před sluncem a větrem.“
Finální úprava povrchu
Po zaschnutí povrchu můžete přistoupit k jeho finální úpravě. Chcete udělat beton pochozí? Po zbroušení bude třeba povrch dále upravit. Impregnace je základ, aby beton dlouho vydržel, nenasákl vodu a byl odolný proti nečistotám nebo chemikáliím. Jako ochrana proti ulpívání prachu funguje nátěr Mapetop N AR6, který povrch zpevní a ochrání proti vodě, prachu nebo chemikáliím. Estetického efektu podlahy dosáhnete pomocí speciálních barev jako Mapecoat I 24.
Betonové podlahy v garážích, sklepech, dílnách nebo balkónech potřebují také ošetřit, aby dlouho vydržely. Zde nalezne své uplatnění speciální barva na beton BETEX 2v1 s2131. S2131 BETEX 2v1 barva na beton S 2131 BETEX 2 v 1 na beton od společnosti BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o. je penetrační a vrchní syntetický nátěr určený ke zhotovení polomatných nátěrů na beton v interiéru i v exteriéru.
Betonování podlahy a podlahové topení
Betonování podlahy s podlahovým topením vyžaduje ještě větší pečlivost než běžná betonáž. Topné trubky musí být překryty vrstvou betonu o tloušťce alespoň 35 až 45 mm, aby byla zajištěna rovnoměrná distribuce tepla i mechanická odolnost podlahy. Nezbytné je také provést dilatace, tedy oddělit jednotlivé místnosti, prostupy a větší plochy, aby se podlaha při zahřívání nepoškodila. Před samotným zalitím je nutné provést tlakovou zkoušku, která potvrdí, že topný systém je zcela těsný. Samotné spuštění topení pak nesmí přijít příliš brzy. S nahříváním je třeba začít postupně až po 21 až 28 dnech, kdy beton dostatečně vyzraje a nehrozí vznik trhlin.
Pokud plánujete finální podlahovou krytinu, například vinyl, dřevo nebo dlažbu, nezapomeňte beton po vyschnutí změřit na zbytkovou vlhkost. Vytápění do podlahového topení je přípustné nejdříve 21 dní od betonáže.
Časté chyby při betonování
- Příliš mnoho vody ve směsi: Láká to pro snazší zpracování, ale nadbytečná voda výrazně snižuje pevnost a odolnost betonu. Podlaha pak může časem praskat nebo se drolit.
- Chybějící dilatace: Pokud nejsou použity obvodové pásky nebo se neoddělí větší plochy, beton při smršťování a teplotních změnách popraská nejen na okrajích, ale i uprostřed místnosti.
- Nerovnoměrné rozprostření směsi: Bez pečlivého srovnání podle latí vznikají hrboly a prohlubně, které komplikují položení finální krytiny a mohou působit estetické i funkční problémy.
- Nedostatečné ošetření povrchu: Pokud beton příliš rychle vyschne, vytvoří se trhliny. Povrch je proto nutné chránit zakrytím fólií a pravidelným vlhčením, aby zrání probíhalo rovnoměrně.
- Podcenění zhutnění podkladu: Pokud podceníte zhutnění podkladu, může se vám stát, že se beton propadne, popraská nebo sesedá.
- Špatně zvolené poměry směsi: Správně zvolené poměry směsi jsou základ.
- Betonování v nevhodných teplotách: Betonování provádějte nejlépe při teplotách 5-25 ºC. Při betonování ve vyšších teplotách zabraňte rychlému vysychání.
Důležité faktory ovlivňující kvalitu betonu
Tloušťka betonové vrstvy
Betonování podlahy je proces, kde rozhoduje každý detail. Základem je správná tloušťka vrstvy, která by měla mít alespoň 4 až 6 cm, podle toho, jakou zátěž bude podlaha snášet a zda je pod ní izolace. Příliš tenká vrstva může praskat a nedržet potřebnou pevnost, naopak příliš silná bez vhodné výztuže může zbytečně prodražit stavbu. Stejně tak uspěchané zatížení čerstvého betonu vede k deformacím a trhlinám.
Teplota při betonování a zrání
Důležitá je také teplota připravené betonové směsi. Podle českých norem by teplota čerstvého betonu neměla klesnout pod +5 °C a na povrchu vybetonované plochy by neměla teplota klesnout pod nulu tak dlouho, dokud povrch nebude mrazu odolný. Betonovat ale lze i při nižších teplotách, nicméně musí být použita speciální opatření. Buď se ohřívá voda, která se používá směsi (tzv. záměsová voda), případně lze ohřát také plnivo, tedy kamenivo. Betonárky mohou také použít kvalitnější cement. Třetí možností jsou již zmíněné přísady proti mrazu. Podle typu přísad pak lze betonovat i při teplotách do −5 °C, případně až −10 °C, ale přísady jen urychlují tvrdnutí, nechrání beton před mrazem. Proto je vhodné v mrazivých dnech betonovat v jejich nejteplejší částech (obvykle kolem poledne), čerstvý beton nepolévat vodou a hotový beton před mrazem ochránit.
Provzdušňovače
Tyto přísady se používají do speciálního druhu provzdušněných betonů, které lépe odolávají mrazu. Tyto přísady vytvářejí v betonové směsi speciální izolované mikrobublinky, které jsou v betonu rozmístěné rovnoměrně. Finální obsah vzduchu v betonu se pohybuje mezi 2 až 6 %. Provzdušnění sníží tlak ve struktuře betonu, který způsobují krystalky ledu. Působí také plastifikačně. Jako hlavní přísada pro provzdušnění betonu se dříve používaly hlavně přírodní pryskyřice, v současnosti je výběr těchto přísad mnohem širší.
tags: #jak #betonovat #podlahu #po #castech
