Proč jsou betonové patky klíčem k pevné a stabilní stavbě – odhalte tajemství jejich síly!

Betonové patky jsou nezbytné pro stabilní a bezpečnou instalaci plotových konstrukcí a pergol. Jsou fenoménem tohoto desetiletí - přišly na trh jako výrazný pomocník při ukotvování nejrůznějších stavebních konstrukcí k podkladu. Nejčastěji se s jejich využitím setkáváme při kotvení dřevěných konstrukcí (trámů, kůlů a hranolů) do betonu či země. Umožňují velmi rychle a zároveň pevně a dlouhodobě spojit váš projekt se zemí. Pomocí kotevních patek také docílíte odsazení dřevěných prvků od podkladu a zamezíte tak vlhnutí konstrukce odspodu. Při stavbě pergoly, garážového stání, altánu či terasy se bez nich neobejdete a při dodržení základních pravidel Vám budou sloužit dlouhé roky.

Typy betonových patek a jejich použití

Na trhu naleznete kotevní patky několika druhů a typů. Výběr kotevních patek musíme zvážit již při projektování stavby. Patky je možné do podkladu vložit již při jeho budování, nebo je lze ukotvit do již hotového podkladu. Podle toho zvolíme buď kotevní pilíře nebo patky do betonu.

Patky určené pro montáž do čerstvého betonu

Klasické patky s ocelovým roxorem (betonářskou tyčí) jsou určené pro montáž do čerstvého betonu. Roxor se zalije betonem, čímž vznikne velmi pevné spojení. Vhodné pro těžké konstrukce bez potřeby dodatečného kotvení. Patky do betonu se do podkladu vkládají již při jeho tvorbě, tzn. nejčastěji při betonování základové desky. Součástí takové patky je nejčastěji ocelový trn (roxor, betonářská tyč), který zalijete betonem. Přibližně ¾ délky roxoru přitom musí být zabetonované a zbylá ¼ bude viditelná nad podkladem. Pokud dbáte na estetiku, je možné tuto vyčnívající část zasypat kačírkem nebo štěrkem. Tato varianta je nejrychlejší, bez potřeby dalších nástrojů, nářadí a kotevních prvků. Je však potřeba vyšší zručnosti a pečlivosti při betonování patek, aby všechny patky byly přesně zabetonované kolmo k základu, ve správné výšce a ve správné poloze.

Patky pro montáž na hotový betonový podklad

Kotevní pilíře na rozdíl od patek do betonu použijete do již připraveného podkladu. Součástí kotevního pilíře je deska, kterou k podkladu přichytíte pomocí kotevního materiálu. V závislosti na zatížení pilíře použijete buď klasické hmoždinky a vruty (v případě nízkého zatížení), nebo ocelové svorníkové kotvy odpovídající vyššímu zatížení (například o průměru 10 mm). Kotevní pilíře mohou mít buď podobu samostatné patky, patky s trubkou navařenou na kotevní desku nebo botičky.

Další typy kotevních patek pro hotový betonový podklad:

Kotevní patka U s deskou pevná - tato kotevní patka tvaru U je pevná, bez možnosti výškového nastavení. Spodní obdélníková patka pro uchycení do betonu má dva montážní otvory. Tyto pevné patky nabízíme pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120 a 140 mm.
Kotevní patka U s prolisem šroubovací - výškově nastavitelná patka tvaru U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech, což ho lépe chrání proti vlhkosti. Spodní čtvercová deska má čtyři montážní otvory pro uchycení do betonu a horní patka U je výškově stavitelná pomocí šestihranných matic.
Kotevní patka U stavitelná - patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm. Tato stavitelná patka se často používá pro výstavbu ze starých použitých trámů, kdy trámky nemají v celé své délce stejný průřez. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
Kotevní patka T šroubová - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku, výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Nejčastěji se používá pro svislé trámky. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
Patka pilíře s pevnou deskou - patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
Patka pilíře s volnou deskou - patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.

Typy patek pro plotové sloupky a vzpěry

Patky pro plotové vzpěry - Tyto patky jsou určeny pro standardní kruhové plotové vzpěry o průměru 38 mm. Základová patka vzpěry o průměru 38 mm se používá pro instalace, kde nelze vzpěru zabetonovat. Upevnění vzpěry do podstřešní desky, které se používá u klasických pletivových plotů, kdy jsou v plotě použity i podstřešní desky.
Základová patka pro kulaté plotové sloupky - Tyto patky jsou určeny pro sloupky o průměru 48 mm. Jsou k dispozici v žárově pozinkovaném provedení a v antracitově šedé a mechově zelené barevné variantě. Kruhová patka sloupu o průměru 48 mm se používá pro instalace, kde nelze sloup zabetonovat. Patka pro dodatečnou montáž ocelového sloupku na betonový základ.
Čtvercové patky pro montáž sloupů - Tyto patky jsou ideální pro montáž ocelových sloupů na betonový podklad. Dodávají se v různých velikostech pro sloupky 60x60 mm a 60x40 mm a jsou k dispozici v žárově pozinkovaném, antracitově šedém a mechově zeleném provedení. Tyto desky pro vkládání sloupků jsou navrženy tak, aby zajistily pevné a spolehlivé ukotvení sloupků a vzpěr, a jsou vhodné pro různé typy konstrukcí plotů, čtvercová pletiva, svařovaná pletiva, plotové panely atd.

Materiál a povrchová úprava patek

Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba závisí na zamýšleném využití. Ve většině případů bude stačit pozinkovaná patka, ale v náročnějším prostředí je lepší použít patku z nerezu. Pozinkované patky dělíme ještě na galvanicky a žárově pozinkované.

Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup

Galvanické pozinkování - nabízí hladký a lesklý vzhled s ochranou 5-10 let, avšak je náchylnější k oděru a mechanickému poškození. Povrch upravený galvanickým pozinkováním má menší odolnost vůči povětrnostním vlivům než po žárovém zinkování.
Žárové pozinkování - vytváří silnější, pružnou vrstvu odolnou praskání a poškození, chrání až 15+ let. Žárové zinkování je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí. Má velmi dlouhou životnost a vyznačuje se stejnoměrnou ochranou v ohybech i na hranách.
Nerezová ocel - poskytuje nejlepší ochranu proti korozi a je vhodná pro agresivní prostředí (mořský vzduch, chemické vlivy). Nerezovou ocel dělíme do několika tříd, podle několika norem. Na trhu běžně narazíte na nerezovou ocel A1 až A4, ale nejčastěji se setkáte s prvky typu A2 nebo A4. Nejodolnější nerez A4 (AISI 316) odolává korozi i kyselinám a je možné ji použít i tam, kde je v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou. Nejpoužívanější nerez A2 (AISI 304) lze použít bez jakýchkoli obav z koroze i ve venkovním prostředí. Nerezové patky jsou zpravidla velmi drahé, a proto se moc nepoužívají. Pro běžné použití rozhodně doporučujeme žárově zinkované kotevní patky.

Zhotovení betonové základové patky

Betonová základová patka je standardní způsob založení zahradní pergoly. Zhotovení betonové základové patky je pracnější a zdlouhavější, nicméně jedná se o pevný a únosný základ pro masivní konstrukce z větších dřevěných profilů.

Příprava podkladu a výkopu

Vyražte bednění, odstraňte volné částice a zhutněte dno štěrkopískem.
Při stavbě betonové patky je potřeba vyhloubit základovou rýhu, do které se bude betonová patka odlévat. Doporučujeme hloubku 80-100 cm (pod zámrznou hloubku) a šířku základu min. 30 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný.
Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták. S výběrem hlíny z děr pomůže ruční bagr.

Bednění základové patky

Vzhledem k tomu, že v mnoha případech základová patka ční nad úroveň přilehlého terénu, je třeba zhotovit bednění. Pokud potřebujete udělat bednění základové patky, nabízí se několik možností, jak bednění provést.

Dřevěné bednění: Nejpracnějším bedněním je bednění z dřevěných desek. Desky z jehličnatého dřeva tl. 24 mm sbijete pomocí hřebíků, nebo sešroubujete pomocí vrutů do požadovaného tvaru a takto zhotovené bednění umístíte do vyhloubené díry. Bednění je třeba správně výškově osadit a srovnat do roviny ve všech směrech. Standardní velikost betonové patky je 30 x 30, příp. 40 x 40 cm.
Ztracené bednění: Pro rychlé zhotovení bednění se může použít například betonové ztracené bednění, ze kterého se v rýze vyskládá sloupek, který se následně vybetonuje betonem.
Kanalizační potrubí KG: Ještě jednodušším řešením vytvoření bednění je použití plastového kanalizačního potrubí KG. Tato potrubí jsou vyráběna v dimenzích 100 - 500 mm, tudíž je lze využít jak pro stavbu menších subtilních pergol, tak pro stavbu velkých masivních dřevěných konstrukcí s větším zatížením.

Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Především je také nutné, aby základ byl správně výškově osazen, tedy aby všechny základové patky byly ve stejné výškové úrovni. Pro měření použijeme nivelační přístroj nebo vodováhu.

Lití a vytvrzení betonu

Při míchání betonu se držte pokynů, které uvádí na obalu výrobce, nebo použijte pytlový beton. Doporučujeme používat spíš sušší beton s drobnými kamínky.
Než do vyhloubené díry vsypete první lopatu, dejte na spodek trošku štěrku a polijte ho vodou.
Použijte beton C20/25 (pro pergoly o nízké hmotnosti lze použít beton třídy C12/15, příp. C8/10 nebo suchý beton). Rovnoměrně ho rozprostřete a vibrujte, aby se odstranily vzduchové bubliny a beton obepnul roxor.
Po 30-60 minutách zkontrolujte a upravte výšku trnu podle potřeby.
Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu.
Zakryjte fólií a udržujte vlhkost, nechte beton tvrdnout minimálně týden. Betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout, protože zmrzlá voda by beton roztrhala.
Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka.

Ukotvení dřeva do kotevní patky

Tak jako existuje několik způsobů uchycení patek k podkladu, existují i různá uchycení kotveného dřeva. Při uchycení dřeva je dobré, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu s vodorovnou částí kotevní patky. Docílíte tak výborné ochrany před půdní vlhkostí.

Kotevní patka tvaru U - nejpoužívanější typ kotevní patky, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120, 140, 160 mm. Je univerzální a nevyžaduje žádné specifické uchycení ani spojovací materiál.
Kotevní patky tvaru U s prolisem - patka s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti.
Kotevní patky tvaru L - tento tvar patky se využívá pro podepření rohových spojů trámků, nebo v případech, kdy nechceme, aby patka byla viditelná z pohledové strany konstrukce. Po těchto patkách sáhneme, pokud potřebujeme ukotvit velmi rozměrné trámy či hranoly.
Kotevní patky tvaru T - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Takovou patku použijeme, pokud máme vysoké nároky na estetiku. Patku „zasekáme" do trámu, takže zvenčí bude téměř neviditelná.
Kotevní „botky" - jsou určeny ke kotvení prvků konkrétních rozměrů a tvarů.

Spojovací materiál, který zvolíte na upevnění dřeva do kotevní patky, by měl odpovídat celému projektu. Pokud například volíme nerezové patky, kombinujeme je nejlépe s nerezovými vruty.

Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě

Vruty RAPI-TEC - Doporučovaná varianta kotvení je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.
Standardní konstrukční vruty - Další nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.
Závitové svorníky - Pro patky tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku, je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 -11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pod hlavy šroubů a pod matice doporučujeme použít velkoplošné podložky.

Některé kotevní patky mají matici, pomocí které lze nastavit jejich výšku. To je ideální, pokud potřebujeme dorovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami, které vznikly například špatným postupem při betonáži nebo rovnání terénu. To je celkem běžný problém, který při montáži nastává. Kvalitu a pevnost patek udává mimo jiné tloušťka plechu. V ideálním případě by tloušťka materiálu měla být alespoň 4 mm.

Kotvení pergoly a význam patek

Pevné ukotvení pergoly je základem každé kvalitní pergoly. A právě patky na pergolu hrají klíčovou roli v tom, jak stabilní, bezpečná a dlouhodobě spolehlivá vaše pergola bude. Kvalitní patky na pergolu přitom zajišťují nejen pevné uchycení, ale i ochranu konstrukce před vlhkostí, mrazem a korozí. Ukotvení pergoly je klíčovým prvkem z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé životnosti celé konstrukce. Špatně ukotvená pergola může časem pracovat, viklat se nebo dokonce poškodit okolní stavby. Moderní bioklimatické hliníkové pergoly umožňují regulovat zastínění pomocí lamel. Bioklimatická pergola je relativně těžká stavba, která potřebuje stabilní základ. Při montáži je důležité, aby každá patka byla přesně umístěna dle projektové dokumentace, nejlépe s využitím šablony pro vrtání a přesného zaměření polohy. K samotnému upevnění pergoly se používá tzv. kotva - součást nohy, která se nasazuje na závitové tyče do předem připravených základových betonových bloků. Použité patky jsou vždy navrženy s ohledem na rozměry pergoly a klimatické podmínky. Při výběru bioklimatické hliníkové pergoly je snadné soustředit se na design, funkce nebo osvětlení, ale právě patky na pergolu jsou tím, co zajišťuje, že pergola vydrží roky bez problémů. Nepodceňujte proto ukotvení pergoly, ať už plánujete montáž svépomocí, nebo ji svěříte odborné firmě.

Postup ukotvení do betonu:

Příprava otvoru: Vyvrtejte otvor Ø12-18 mm, vyčistěte prach kartáčem a vzduchovou pistolí.
Aplikace chemické kotvy: Vytlačte chemickou maltu do otvoru, poté vložte roxor nebo svorník.
Vytvrzení kotvy: Nechte kotvu vytvrdnout dle doporučení výrobce (obvykle 24-48 hodin).
Kotvení pomocí průvlakových kotev: Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy.
Přímé přišroubování patky: Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm.
Hmoždinky a vruty: Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.

Alternativy k betonování

Stavby nemusíme nutně kotvit pouze do betonu. Často stačí některé konstrukce upevnit pouze do země bez betonování. Toho docílíme pomocí zemních vrutů nebo kotvících hrotů.

Zemní vruty

Nejoblíbenějším způsobem uchycení pergoly do země představují zemní vruty. Kopání hlubokých jam a lití betonu se totiž naštěstí můžete vyhnout. Zemní vruty jsou výbornou alternativou pro menší pergoly, které nebudou muset bojovat s poryvy větru. S jeho pomocí můžete relativně snadno vsadit vrut do země. Proces je to skutečně velmi jednoduchý a zcela s klidem jej zvládne i průměrně zručný jedinec. V případě, že je půda vyschlá, pomůže její navlhčení. Obrovskou výhodou zemních vrutů je především rychlost montáže. Základy pro pergolu mohou být připraveny klidně během jediného dne. Nemusíte se pouštět do namáhavého kopání, ani čekat na vyschnutí betonu. Tento typ kotvy na pergolu samozřejmě neposkytne takovou stabilitu, jakou můžeme očekávat od betonových patek. Je však zcela dostačující k uchycení menších dřevěných konstrukcí nebo například ke kotvení hliníkové pergoly. Se zemními vruty však nepochodíte u příliš kamenitého terénu.

Úspěšná montáž vrutů může proběhnout pouze tehdy, pokud je podloží dobře prostupné, a to min. do hloubky 60 cm (používáme vruty o délce 65 cm). Musí se jednat o rostlý terén, podloží musí být stabilní (pozor na písky). Terén musí být rovný, max. přípustné převýšení je 1 cm na 1 m (dá se však přiobjednat délkové nastavení vrutů). Tuto skutečnost se zavazuje zákazník ověřit a to například tak, že v místech uvažovaného základu provede zkušební vrty vrtákem o délce min. 60 cm anebo zatluče do země patřičně dlouhou železnou tyč, kterou ověří prostupnost terénu. Pokud si zákazník není jist skladbou terénu, je vhodné, aby oslovil geologa s žádostí o konzultaci. Za zlomek času potřebný pro vykopání a vybetonování základů, založíme dřevostavbu na zemních vrutech. Základy je možné okamžitě zatížit, odpadá technologická přestávka při betonáži. Žádné kopání, betonování a odvoz vykopané hlíny. Vruty jsou testovány na tlakovou, tahovou i boční zátěž. Často se toto řešení používá u velkého sklonu pozmenku, kde se nevyplatí dělat betonovou desku. Podlaha domku je takto ve vzduchu, což umožňuje proudění vzduchu pod chatkou.

Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita

Ukotvení do zdi domu

Velmi oblíbenou možností při stavbě pergol a přístřešků je ukotvení napůl v zemi a napůl k fasádě domu. Ukotvení pergoly do fasády totiž patří mezi běžné stavební úkony. Nejčastějším způsobem, jak pergolu připevnit k domu, je instalace příčného ráhna, které k fasádě připevníte pomocí chemických vrutů a závitových tyčí.

Základy plotu a betonování sloupků

Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu. A to doslova. Tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků. Než se pustíte do práce, promyslete si materiál, pletivo, obvod plotu, postup práce i to, že betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout, protože zmrzlá voda by beton roztrhala.

Plánování a příprava

Plánovaný obvod plotu vytyčte kolíky a napnutým provázkem. Nejen, že později při hloubení děr neuhnete z přímky, budete moci „nanečisto“ zhlédnout, kudy plot povede, ale hlavně zjistíte, jestli se nechystáte pletivo mezi sloupky instalovat na nerovném terénu. Pokud by tomu tak bylo, je potřeba část zeminy ukopnout nebo navézt hlínu do ďolíku.
Pokud se chystáte udělat plot z klasického drátěného pletiva v rolích, doporučujeme sloupky zabetonovat ve vzdálenosti cca 2,5 m, maximálně 3 m od sebe.
Pokud bude oplocení panelové, nebo plánujete pod čtyřhranné drátěné pletivo pokládat podhrabové desky, musí být sloupky v přesné vzdálenosti podle šířky panelu či betonové desky.
Místa sloupků při vyměřování provázkem vyznačte značkovacím sprejem, nebo vytyčte kolíkem. Při kopání děr pak nebudete muset vše několikrát přeměřovat.
Jako první je potřeba určit si hranice svého pozemku, díky nim pak určíme kudy povede námi budovaný plot. Použijeme na to 2 roxory a provázek. Spodní provázek napneme 10-20 cm nad zemí.

Hloubení děr pro sloupky

Máte vyměřeno? Vychází všechny rozestupy mezi sloupky, na branku či bránu správně a zapravili jste všechny nerovnosti terénu? Pak se můžete vrhnout na tu část práce, u které se během instalace plotu nejvíc zapotíte - hloubení děr. V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný. Na vyhloubení děr v nekamenitém terénu můžeme použít zemní vrták. Pokud narazíme na kamenitý terén, tak je potřeba použít krumpáče, lopaty a rýče. Díry budeme hloubit s průměrem minimálně 25 cm do hloubky 80 cm (nebo do hloubky, která je stejná jako délka patky sloupku + 30 cm).

Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták.

Betonování sloupků

Při míchání betonu se držte pokynů, které uvádí na obalu výrobce, nebo použijte pytlový beton. Doporučujeme používat spíš sušší beton s drobnými kamínky. Než do vyhloubené díry vsypete první lopatu, dejte na spodek trošku štěrku a polijte ho vodou. Podle výšky díry pak buď vhazujte jednotlivé vrstvy a udusávejte betonový základ, nebo do něj rovnou vložte sloupek a obhazujte ho betonem. I v tomto případě platí, že je dobré tvrdou kulatinou, například násadou od pracovního náčiní, beton postupně udusávat.

Sloupky fixujte do plánované výšky plotu. Nezapomínejte na kontrolu usazení sloupku vodováhou, ve ztuhlé hmotě už byste křivý sloupek nenarovnali. Pozor dejte také na to, aby byly sloupky zabetonované do stejné výšky nad zemí. Poslední vrstvu uhlaďte zednickou lžící.

Pokud budou sloupky podepřeny vzpěrami, zabetonujte i je. Správně by měly být u každého rohového sloupku a nejdéle po 25 m délky rovného plotu. S hlavním sloupkem by měly svírat úhel 45°. Vykopanou díru si vyplníme z 30 cm betonem, na tuto vrstvu betonu posadíme betonový sloupek zkontrolujeme jeho kolmost ve dvou směrech a doplníme zbytkem betonu. Beton zhutníme a počkáme minimálně týden pro vytvrdnutí betonu.

Po dokončení je nutné zabezpečit čerstvě zalité díry proti tomu, aby do betonu kdokoli šlápnul nebo ho jinak poškodil.

Tabulka doporučených hloubek a průměrů děr pro sloupky

Typ sloupku	Doporučená hloubka (cm)	Doporučený průměr (cm)
Standardní plotový sloupek	70-80 (nezámrzná hloubka)	20-30
Sloupek pro pergolu (lehká konstrukce)	Min. 50 (až 100 v nestabilní půdě)	50x50

Poznámka: Tabulka uvádí orientační hodnoty. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.).

tags: #betonova #patky #5 #cm #bilo #informace

Betonové patky a jejich význam pro stabilní konstrukce