Betonová dlažba je oblíbenou volbou pro mnohé, kteří hledají odolný a esteticky příjemný povrch pro svá parkoviště, chodníky či terasy. Díky své výrobní technologii jsou betonové dlažby schopné propojit moderní materiál se všemi jeho specifiky, jako jsou odolnost a mrazuvzdornost, se vzhledem materiálů přírodních, jako jsou dřevěné pražce nebo kamenné desky. Beton se vyrábí v pestré paletě barev a rozlišných variantách povrchu, které mohou vytvořit ideální přechod mezi přírodním a modernou. Jednou z nejvíce používaných betonových podlah je tzv. zámková dlažba, která je rozšířena především ve veřejném prostoru, kde tvoří povrch parkovišť a chodníků, jeho využití je však mnohem širší a díky svým rozmanitým druhům tvaru a povrchu nalezne využití v domácím prostředí.
Jednou z ideálních možností, jak moderní dům nenásilně propojit s vaší rustikálně laděnou zahradou, je právě využití betonu. Ideálním způsobem, jak propojit dům s prostorem zahrady, je využití vegetační dlažby, která díky svým specifikům umožňuje zpevnit daný povrch a zároveň zachovat jeho přírodní vzhled. Zatravňovací dlažba vám nejenom umožní vystavět příjezdový prostor k vašemu domu bez narušení celistvosti travnaté plochy, zároveň dopomůže k rychlejšímu odvodnění nadměrně vlhkých míst. Taktéž se dá využít pro nenápadné zpevnění svahů s mírným sklonem.
Jak již bylo řečeno, betonová dlažba je hojně využívána ve veřejném prostoru, a právě proto musí zohledňovat i potřeby mnohých tělesně znevýhodněných členů naší společnosti. Jedním z produktů zaměřených na usnadnění života hendikepovaným lidem je i dlažba pro nevidomé. Jedná se o dlažbu se speciálně tvarovaným povrchem, který usnadňuje lidem se zrakovým postižením orientaci v otevřeném prostoru.
Ačkoli je betonová dlažba známá svou odolností a dlouhou životností, i ona může časem začít praskat, drolit se nebo se zvlnit. V tomto článku se podíváme na nejčastější příčiny těchto problémů a možnosti jejich řešení.
Nejčastější příčiny poškození betonové dlažby
1. Vliv vnějších faktorů - vlhkost a mráz
Jedním z hlavních důvodů praskání a drolení betonu je vliv vnějších faktorů, konkrétně vlhkosti a mrazu. Mokrý beton, který opakovaně zamrzá a rozmrzá, se může začít drolit i po jedné zimě. Trvanlivost betonu často ovlivňuje i působení záporných teplot, které v kombinaci se solným roztokem mají kvůli velkým krystalickým tlakům na beton značně destruktivní účinky. Podle autorů (Tunstall, Ley, Scherer) [1] je dokonce dle Clausiovy-Clapeyronovy rovnice potřeba překonat 13,2 MPa krystalizačního tlaku na každý stupeň pod 0 °C, aby bylo zabráněno poškození. Nejvíce namáhanými betony bývají často konstrukční části dopravní infrastruktury (mostovky, cementobetonové kryty apod.) či prefabrikované betonové výrobky (betonové bloky, ploché dlažby, betonové obrubníky, svodidla aj.).
Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup
2. Vysoký věk betonu
Beton je sice odolným materiálem, jeho životnost však není nekonečná (cca 50 let). S přibývajícím věkem se mohou jeho vlastnosti zhoršovat a zvyšuje se riziko poškození.
3. Chyby při pokládce a přípravě podloží
K chybám dojde mnohokrát i přímo při vylévání betonové podlahy. Většina problémů souvisí se špatně zvoleným podložím, které vede k sedání dlažby apod. Správně upravené podloží prodlouží životnost betonové dlažby a pomůže se vyhnout nechtěným efektům, jako je zvlnění dlažby, propad jednotlivých kamenů nebo jejich praskání. Proto je důležité věnovat patřičné úsilí nejen výběru kvalitní betonové dlažby, ale i přípravě před pokládkou.
4. Nadměrná zátěž
Nadměrné zatížení zámkové dlažby se může po čase projevit tzv. vyjetými kolejemi, v horším případě pak popraskáním. Nadměrné zatížení se projevuje zejména v případech, kdy nebyl zbudován správně hluboký výkop s vhodným podkladovým materiálem.
5. Kořeny stromů
Pokud máte položenou zámkovou dlažbu v okolí stromů nebo keřů, hrozí její pokroucení z důvodu prorůstání kořenů. Tuto skutečnost příliš neovlivníte, ale ještě před pokládkou je vhodné upravit kořeny jejich ořezáním či odstraněním.
6. Ztráta funkčnosti z důvodu nepropustnosti
Betonová dlažba má jednu vlastnost, která se dlouho přehlížela. Nepustí vodu tam, kam patří. Déšť steče pryč, půda pod ní zůstává suchá a v létě se celý prostor nepříjemně přehřívá. Zahrada pak nepůsobí jako místo k odpočinku, ale spíš jako rozpálený dvůr.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Řešení problémů s betonovou dlažbou
Kdy se vyplatí opravovat?
Předtím, než se definitivně pustíte do oprav prasklin nebo rozdrobeného betonu v exteriéru, byste měli střízlivě zhodnotit, zda se vám to vůbec vyplatí. Pár prasklin nebo drobná místa, kde beton není dokonalý, opravíte velmi levně a rychle. V případě, že je dlažba poškozená po celé ploše, není vhodné ji opravovat, ale zámkovou dlažbu rovnou vyměnit. Zbytečné jsou také opravy betonové terasy nebo jiné plochy, která je starší než 50 let.
Materiály pro opravu betonové podlahy
Předtím, než se pustíte do samotných oprav prasklin nebo vydrobeného betonu, si musíte vybrat ten správný materiál:
- Opravná stěrka na beton: Jde o speciální cementovou směs (např. Ceresit CD 25), která se ředí vodou.
- Tmel na praskliny v betonu: Například plastické tmely jsou určené na opravu prasklin v betonu, dřevu, cihlách a jiných materiálech. Elasticitu si však zachovávají jen 2-3 roky. Použít je můžete při opravách prasklin s velikostí od 2 do 15 mm.
- BETON FIX: Dvousložkový systém na bázi polyesterové pryskyřice, který se skvěle hodí pro rychlé opravy betonu, výtluků, vydrolených hran a rohů. Je ideálním pomocníkem pro renovaci terasy, balkonu nebo garáže a hodí se také jako lepidlo na kámen a zděné prvky.
Postup opravy prasklin v betonu
Za tenké praskliny v betonu můžeme označit ty, které nejsou širší než cca 2-5 mm. Když jste se rozhodli opravit větší praskliny v betonu, začněte jejich vyčištěním a, paradoxně, zvětšením. Takto zajistíte lepší přilnutí nového betonu nebo tmelu. Potom vás čeká aplikace betonového můstku a vyplnění prasklin.
Postup opravy vydroleného betonu
Oprava vydroleného betonu probíhá stejně. V tomto případě si dejte záležet, aby byla daná místa dokonale vyčištěná a zbavená všech uvolněných částí betonu, které před opravou ještě jakž takž drží na svém místě. Na opravu je nejvhodnější jemná betonová směs, u menších - méně hlubokých poškození to můžete risknout i s opravnou stěrkou na beton nebo cementovou směsí. Před nanesením nové vrstvy byste měli použít i adhezní můstek.
Rychlá oprava betonu s BETON FIX
S produktem BETON FIX snadno opravíte praskliny v betonu, výtluky, vydrolené hrany, rohy a další nedokonalosti. Kartuše se postará jak o míchání dvousložkové hmoty, tak správnou aplikaci. Budete potřebovat jen aplikační pistoli a stěrku nebo špachtli.
Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita
- Při opravě betonu je potřeba všechny praskliny, výtluky a další místa, kam budete hmotu aplikovat, pečlivě očistit. Prachu se nejlépe zbavíte vyfoukáním pomocí stlačeného vzduchu, ale v domácích podmínkách postačí obyčejný vysavač.
- Odšroubujte uzávěr kartuše a nasaďte trysku.
- Vytlačujte pomocí aplikační pistole hmotu mimo místo aplikace (například na kus kartonu), dokud nedosáhnete rovnoměrného odstínu. To znamená, že obě složky jsou rovnoměrně promíchány a BETON FIX je připraven k použití.
- Aplikujte opravnou hmotu přímo do prasklin, výtluků a spár. Snažte se natlačit hmotu co nejhlouběji a vyplnit celý prostor.
- Hmotu zahlaďte a vyrovnejte stěrkou nebo špachtlí. V případě opravy hran schodů nebo rohů vymodelujte do požadovaného tvaru.
Zhruba po jedné hodině je povrch vytvrzený a dá se dále brousit nebo přetírat. Velmi tenké praskliny můžete proškrábnout a rozšířit vhodným nástrojem, případně bruskou. Hmota se lépe dostane až na dno a oprava prasklin v betonu bude trvanlivější. Produkt BETON FIX lze aplikovat i na vlhké povrchy, nemusíte se tedy bát oprav vydroleného betonu v exteriéru.
Alternativní řešení
Někdy je oprava popraskaného nebo vydroleného betonu finančně náročná nebo nelogická. Tato možnost je z hlediska času a financí asi nejnáročnější, proto k ní přistupte skutečně jen tehdy, když se na betonu nacházejí hluboké a široké trhliny nebo je vydrolený na celé ploše a do velké hloubky.
- Nová vrstva betonu: Na starou betonovou podlahu můžete nanést i novou vrstvu betonu. Předtím však musíte i tak opravit všechny praskliny hrubší než 5 mm a větší vydrolená místa. Na škodu není ani nanesení nivelačního potěru nebo tekuté lepenky (hydroizolace). Beton musí být navíc v dobrém stavu, tedy opět ne starší než 50 let. Po opravě podlahy ji po bocích vyšalujete a vytvoříte novou betonovou desku.
- Zakrytí dlažbou: Nadmíru poškozený beton je možné zakrýt klasickou dlažbou i bez jeho vytlučení. Předtím ho však musíte opět dokonale upravit. V tomto případě nepostačí jen opravení prasklin a vydrolených částí. Po těchto pracích musíte celou plochu natřít exteriérovým nivelačním potěrem (stěrkou) nebo betonovým potěrem. Tyto směsi slouží pro vyrovnání plochy.
- Návrat k přirozenosti: Místo toho přichází řešení, které dává vodě šanci zůstat tam, kde má. Stále častěji se objevují zatravňovací dlaždice, štěrkové plochy nebo kamenné nášlapy zasazené do trávy. Nejde o nic složitého, ale rozdíl je znatelný téměř okamžitě. Voda se vsakuje zpátky do půdy, tráva mezi jednotlivými prvky drží vlhkost a celý prostor působí živěji. Najednou to není jen betonová plocha, ale součást zahrady. Možná to zní paradoxně, ale právě tyto přírodnější varianty často znamenají i méně starostí. Odpadá neustálé čištění spár, řešení prorůstajícího plevele mezi kostkami nebo opravy propadlých částí. Zahrada si zkrátka začne víc pomáhat sama. "Největší rozdíl poznáte během horkých dnů. Tam, kde byla dřív rozpálená dlažba, je najednou příjemnější klima. Povrch se tolik nepřehřívá a vzduch kolem domu je snesitelnější," řekla Receptáři zahradní architekta Simona Rázová.
Příprava podloží pro betonovou dlažbu
Betonová dlažba vydrží mnohé: hrubší zacházení, rozdílné teploty a povětrnostní vlivy, vysokou frekvenci pojezdů. To vše zvládne. Správně upravené podloží prodlouží životnost betonové dlažby. Proto věnujte patřičné úsilí nejen výběru kvalitní betonové dlažby, její podlážce, ale právě přípravě před pokládkou.
- Výkop: Vytyčte si hranici pozemku, na které budete betonovou dlažbu pokládat a vykopejte ho do hloubky podloží. Hloubka bude záviset na tom, k čemu bude dlažba sloužit. Pokud se bude jednat o plochu určenou pro vjezd do garáže nebo na parkování auta, hloubka musí být minimálně 32-37 cm. U pojezdových cest či stání na automobil činí doporučená minimální hloubka výkopu 70 cm a optimální pak 100 cm.
- Zpevnění: Podloží dostatečně zpevněte válcováním.
- Štěrkodrť: Po zválcování přichází na řadu štěrkodrť. Na cestu, kde budete jezdit autem, použijte drcené kamenivo s plynulou čarou zrnitosti frakce 0-23 mm nebo 0-63 mm. Plynulá čára zrnitosti od nuly je zcela zásadní. Hutněním se jednotlivá zrna poskládají a zaklíní tak, že zabrání průniku dalších materiálů do vrstvy.
- Ložní vrstva: Na zhutněný povrch navrstvěte jemnou drť se zrnitostí 2-5 mm nebo 4-8 mm v tloušťce 30-40 cm. Povrch musí být naprosto rovný. Pozor, na tuto vrstvu už nevstupujte! Po tomto kroku vám už nic nebrání v pokládce.
- Spárování: Na úplný závěr pak už jen zbývá dlažbu vyspárovat. Vyspárování zajistí dlažbě její dlouhodobou funkčnost. Ke spárování je ideální křemičitý písek o zrnitosti 0,4 mm, který brání prorůstání plevele.
- Obrubníky: Jakmile máte vytvořenou zhutněnou podkladovou vrstvu, můžete začít s osazením obrubníků.
Provzdušňovací přísady do betonu a mrazuvzdornost
Trvanlivost betonu je jedním ze základních faktorů, které je nutno brát v úvahu při navrhování betonů. Mezi vlivy prostředí, jež výrazně ovlivňují trvanlivost zatvrdlého betonu, patří i působení záporných teplot v kombinaci s možným působením chemických rozmrazovacích látek (solí).
Účinek provzdušňovacích přísad
Jednou z velmi účinných možností ochrany před zmíněnými účinky mrazu je využití tzv. provzdušňovacích přísad, které mají za cíl vytvořit síť rovnoměrně rozmístěných mikropórů o velikosti 10 až 300 µm. Tyto mikropóry vytváří účinný prostor pro eliminaci nebezpečného krystalizačního tlaku ledu. Účinek těchto mikropórů je připisován jejich velikosti, kdy voda, jež pronikla do tohoto prostoru, nedokáže kvůli svému povrchovému napětí prostor zcela vyplnit a uvnitř mikropóru tak vzniká prostor pro expanzi ledu a vznikajících krystalů soli. Rovnoměrně rozložené mikropóry v betonovém kameni navíc rozrušují síť nežádoucích kapilár a propojení pórové struktury kompozitu. Tímto způsobem pak dochází k omezení kapilární vzlínavosti solného roztoku hlouběji do betonu.
Typy provzdušňovacích přísad
Jsou zmíněny dva druhy provzdušňovacích přísad dle převažující zastoupené chemické báze [1]. Jedná se o povrchově aktivní látky, jež mají schopnost snížit povrchovou energii nebo napětí na rozhraní vzduch a voda. Byly použity dva druhy provzdušňovacích přísad s různou chemickou bází: první byla na bázi přírodních pryskyřic, druhá pak na bázi syntetických tenzidů.
Experimentální výsledky
Základní receptura navržených betonů obsahovala portlandský cement CEM I 42,5 R a prané těžené kamenivo ve frakcích 0 - 4, 4 - 8 a 8 - 16 mm z lokality Žabčice. Plastifikační přísada byla použita na bázi PCE. Celkem byly namíchány tři receptury s různým obsahem vzduchu v čerstvém betonu s přísadou na bázi přírodních pryskyřic a tři receptury s různým obsahem vzduchu s přísadou na bázi syntetických tenzidů. Všechny použité přísady byly od stejného výrobce z důvodu zajištění kompatibility. Jednotlivé směsi byly navrženy ve třech různých variantách množství obsahu vzduchu v čerstvém betonu, jež reprezentují nízké, běžné a vyšší množství obsahu vzduchu v betonu. Důležitým aspektem bylo rovněž dosažení těchto hodnot u obou druhů použitých provzdušňovacích přísad.
Hloubka průsaku tlakovou vodou
Z výsledků lze vidět, že při stanovení hloubky průsaku tlakovou vodou dle ČSN EN 12390 - 8 jsou hodnoty průsaku mezi jednotlivými recepturami dost podobné i v odlišném stáří. Podle obecného předpokladu by vyšší pórovitost betonu, tedy vyšší obsah vzduchu, měla způsobit nižší odolnost proti průsaku tlakovou vodou. Vysvětlením může být, že při vyšším obsahu vneseného vzduchu do betonu je i obsah mikroskopického vzduchu v betonu vyšší a to pak vede k narušení kapilární sítě původních pórů, které jsou spolu „provázané“. Prosáknutí tlakové vody přes takto uměle vytvořenou síť mikropórů je pak náročnější.
Pevnost v tlaku
Z obrázku lze vyčíst, že u obou typů provzdušňovacích přísad ve všech časových horizontech s rostoucím obsahem vzduchu klesá pevnost v tlaku (vlivem vyššího obsahu vzduchu). Je patrné, že při využití provzdušňovací přísady na bázi syntetických tenzidů (LP) bylo dosaženo vyšších hodnot pevností v tlaku po 7 dnech (i přes vyšší obsah vzduchu v betonu než u provzdušňovacích přísad na bázi přírodních pryskyřic, např. AE 8,7 % - 32,3 MPa a LP 9,2 % - 34,7 MPa). Tento trend lze pozorovat i po 28 dnech. Zde se již rozdíly více srovnávají (AE 8,7 % - 38,7 MPa a LP 9,2 % - 41,3 MPa).
Odolnost proti působení CHRL
V tabulce níže lze pozorovat výrazné rozdíly v množství odpadu mezi recepturami, a to jak mezi druhy provzdušňovacích přísad, tak i mezi množstvím obsaženého vzduchu v čerstvém betonu. Ve všech variantách obsahu vzduchu dosahuje provzdušňovací přísada na bázi přírodních pryskyřic nižších hodnot odpadu po 100 cyklech působení CHRL než provzdušňovací přísada na bázi syntetických tenzidů. Častému požadavku na množství odpadu do 1 000 g/m² pro stupeň vlivu prostředí XF4 nejlépe vyhověly receptury s obsahem vzduchu od cca 5,5 do 9 %. Nejnižších hodnot množství odpadu dosahovala receptura AE 8,7 s celkovým množstvím odpadu 411 g/m² (s obsahem vzduchu 8,7 %). Ostatní receptury s obsahem vzduchu okolo 3 % nedosahovaly dostatečné účinnosti provzdušnění. Vzhledem k výsledkům odpadů lze některé receptury klasifikovat jako silně narušené. Dále zde byla prokázána vyšší účinnost provzdušňovacích přísad na bázi přírodních pryskyřic.
| Receptura | Obsah vzduchu (%) | Odpad po 100 cyklech (g/m²) | A300 (AVA test) (%) | A300 (EN 480-11) (%) |
|---|---|---|---|---|
| AE 3 | 3,2 | 1250 | 0,2 | 1,5 |
| AE 5.5 | 5,5 | 870 | 0,5 | 1,8 |
| AE 8.7 | 8,7 | 411 | 1,9 | 5,2 |
| LP 3.5 | 3,5 | 1320 | 0,3 | 1,2 |
| LP 6.1 | 6,1 | 1050 | 0,6 | 1,6 |
| LP 9.2 | 9,2 | 1842 | 0,8 | 2,7 |
Z výsledků stanovení odolnosti proti CHRL je vidět, že vyšší obsah vzduchu má určitý vliv na hodnoty plošných hmotnostních odpadů při cyklickém zmrazování za přítomnosti CHRL, avšak často za cenu snížení mechanických parametrů. V případě využití provzdušňovacích přísad na bázi přírodních pryskyřic bylo dosaženo nižšího množství odpadu (AE 8,7 = 411 g/m²) než u provzdušňovacích přísad na bázi syntetických tenzidů. Bylo zjištěno, že vyšší obsah vzduchu nemá zásadní vliv na hloubku průsaku tlakovou vodou.
Čištění a údržba betonové dlažby
Betonová dlažba je oblíbenou volbou, nicméně, stejně jako každý jiný povrch, i betonová dlažba může trpět různými druhy znečištění, přičemž olejové skvrny z automobilů patří mezi ty nejběžnější a zároveň nejvíce frustrující. Beton je porézní materiál, což znamená, že snadno absorbuje kapaliny, včetně oleje. Čím déle je skvrna ponechána bez povšimnutí, tím těžší je její odstranění. Betonová dlažba je vynikající volbou pro mnoho aplikací, ale vyžaduje pravidelnou údržbu, aby si zachovala svůj vzhled a funkčnost. Použití správných čisticích prostředků, jako je Finalit, může výrazně usnadnit boj s olejovými skvrnami a jinými nečistotami.
Majitel společnosti si například všimne, že parkoviště před jeho budovou nevypadá reprezentativně kvůli četným olejovým skvrnám. Rozhodne se investovat do profesionálního čištění pomocí přípravku Finalit, který je speciálně navržen pro odstranění olejových skvrn z betonové dlažby. Po úspěšném vyčištění se povrch znovu leskne a dodává celému areálu nový, svěží vzhled. Čištění betonové dlažby může být někdy výzvou, ale s několika jednoduchými postupy můžete dosáhnout dobrých výsledků. Pamatujte, že povrch nebude nikdy vypadat jako nový, ale s těmito přípravky můžete dosáhnout uspokojivých výsledků.
Chyby při práci se samonivelačními hmotami
Obecně je třeba dbát na několik základních bodů. Ty lze pro zjednodušení ještě rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnější lze zařadit podklad, jeho správnou přípravu a také podmínky při aplikaci, jako je teplota, vlhkost, nasvícení podkladu apod. Při samotné práci se samonivelační hmotou je to pak dodržení množství dávkování záměsové vody, doby zpracovatelnosti, ale i např. Samonivelační hmoty zpracováváme rozmícháním v studené vodě. Už při míchání dochází k reakci cementu a vody. Protože však chceme, aby nivelační hmota měla určité námi zvolené vlastnosti, jako jsou delší zpracovatelnost, výborná tekutost, rychlé tuhnutí a tvrdnutí a pod., musíme tuto hmotu už při její výrobě modifikovat přísadami. Rozpuštění těchto přísad trvá určitý čas a je velmi důležité, aby byly rozpuštěné v procesu míchání a ne až po rozlití na podklad. Při zkrácené době míchání by se nemusela dosáhnout maximální tekutosti hmoty. Proto je důležité dodržení celkového času míchání, včetně přestávky, protože i během přestávky probíhá rozpouštění přísad. Doporučuje se 2 minuty míchat, 2 minuty pauza a potom krátké domíchání.
Čemu se vyvarovat při práci se samonivelačními hmotami:
- Špatná penetrace: Poměrně dost se setkáváme v tomto případě se špatně udělanou penetrací a hned v závěsu tomu sekunduje zbytečné přelévání samonivelačních hmot větším množstvím záměsové vody, než je potřeba. V tom případě, když to neteče, není většinou správně udělaná penetrace podkladu, záměsová voda se vsákne, a nivelace tak nemá absolutně šanci plnit to, proč ji tam lijete.
- Přidávání vody: Změníme tím vlastnosti samonivelační hmoty. Změníme její dobu schnutí, její pevnost, rozliv. Ani nepočítejte s tím, že více vody = více metrů. Bude to jeden velký průšvih.
- Nedostatečná vrstva penetrace: Nedostatečná vrstva penetrace způsobuje ztrátu části záměsové vody do podkladu. Tato ztráta vody způsobuje taktéž vznik smršťovacích trhlin. Současně může znamenat nedostatek vody pro hydrataci cementu zhoršení struktury a vlastností zatvrdnuté hmoty, zejména pevnosti. Lze říci, že jakékoli překročení dávkování záměsové vody není žádoucí, výše překročení pak pouze vyjadřuje intenzitu negativních projevů.
Skladba podlahy v obchodních galeriích
Na podlahy v nákupních galeriích jsou kladené vysoké požadavky jak co do vzhledu, tak co do značného zatížení provozem i čištěním. Jakékoli vady nebo poruchy jsou pak vzhledem k čilému provozu krajně nežádoucí. V popsaném případě bylo nutné během cca 10 let vyměnit (tj. předláždit) z důvodu ztráty soudržnosti asi 1/3 plochy jedné takové galerie.
Hlavním důvodem vzniku poruch byla pochopitelná snaha řemeslníků kladoucích dlažbu dosáhnout jejího dokonale rovného povrchu. Tenká vrstva lepidla nanášeného zubovou stěrkou může vyrovnat jen minimální výškové rozdíly podkladu, které jsou ve velkých plochách obtížně dosažitelné a ani použití samonivelačních hmot je nevyřeší vždy. Takovou situaci pak řemeslníci řeší tím, že některé dlaždice na nanesené lepidlo jen velmi zlehka přitisknou, jenže tím se mezi lepidlem a dlaždicí nevytvoří dostatečná soudržnost a dlaždice se pak po různě dlouhé době vlivem provozu uvolní.
Častým nešvarem při kladení dlažeb je nedostatečné podmáznutí rohů a okrajů dlaždic, které při používání těžších typů čisticích strojů vede k jejich odlamování. Samostatným problémem kladení dlažeb na cementová lepidla je skutečnost, že při reálném kladení dlažby nelze dosáhnout podmínek, používaných při laboratorních zkouškách lepidel. Jiným problémem je skladba vrstev celé podlahy, kdy u prodejních galerií je nutné už v projektu počítat s bodovým zatížením koly čisticích vozíků a do skladby podlahy navrhnout materiály s dostatečnou pevností v tlaku.
Ing. Miroslav Procházka (*1956) absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby a specializaci zkoušení a diagnostika staveb. Je ředitelem brněnské pobočky Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s. p.
tags: #betonova #dlazba #prevyseni #priciny #reseni