Beton je i dnes vnímán jako chladnější materiál ve srovnání s kompozitními stavebními materiály. Ve srovnání s nimi má poměrně vysokou tepelnou vodivost, což vede k jeho obecně nízké tepelné izolaci. Nicméně, beton je neuvěřitelně dobře izolován z vnější strany. To znamená, že betonové stěny lze stavět podstatně tenčí než u mnoha jiných stavebních materiálů s vynikající tepelnou vodivostí. Beton navíc nabízí další výhody, pokud jde o teplo. Pokud je vnější stěna navržena jako izolovaná betonová stěna, může beton shromažďovat teplo zevnitř a v případě potřeby ho uvolňovat zpět do okolí.
Přestože se na první pohled zdá, že kamenné stavby mají vyšší naměřené hodnoty tepelné vodivosti, zdání může klamat. Beton sice může být zpočátku o něco dražší a vyžaduje údržbu, ta je však nutná jen velmi zřídka. Díky těmto malým nárokům na údržbu se výrazně zvyšuje houževnatost a životnost betonu. Stále více stavebníků si uvědomuje dlouhodobé výhody betonu, a proto se v poslední době změnil způsob, jakým se obvykle staví sklepní vany. Dlouho bylo nemožné vyrobit bílou vanu kvůli nedostatku stavebních a izolačních materiálů. Dnes jsou dlouhotrvající bílé sklepní vany díky dostupnosti stavebních materiálů dosažitelné, a suterén se tak postupně mění z bílé betonové vany na běžný stavební prostor.
Izolace vlhkých betonových podlah a zdiva
Pokud řešíte problém s vlhkou betonovou podlahou, je nezbytné zamezit pronikání vlhkosti do nové úpravy podlahy. Zaizolováním betonu by se vlhkost mohla začít hromadit, což by se projevilo zvýšeným vlhnutím obvodového zdiva, oprýskáváním zasolených omítek a zatuchlým vzduchem. V takovém případě je doporučeno proříznout beton při obvodu místnosti v šíři asi 30 cm a v tomto prostoru vykopat rýhu hlubokou 45-60 cm. Do ní se na 5-7 cm vrstvu štěrkopísku uloží v mírném spádu drenážní trubky (porézní pálené trativodky nebo plastové trubky s otvory). Ve zdivu soklu - základu se vysekají otvory pro vyvedení obvodových drenáží, které zajistí proudění vlhkého vzduchu. Drenážní trubky se zasypou asi 5-7 cm nad jejich úroveň štěrkopískem a vyříznutý pás se znovu dobetonuje. Do betonové směsi je vhodné použít Sokrat nebo Lokrat (akrylové lepidlo do betonu), které pomohou spojit starý a nový beton. Po zatvrdnutí a vyzrání (minimálně 21 dní) se beton natře Lukofobem a do zavadlého se nanese Gumoasfalt. Na něj přijde dobrá hydroizolace na bázi živice nebo plastu s dobře slepenými či svařenými spárami. Jako první vrstvu lze také použít chemický izolační nátěr. Vlhkost se pak odvětrává průvanem drenáže kolem zdí a jejími vývody ven do terénu. Vysychání je otázkou měsíců, ale po měsíci by mělo nastat znatelné zlepšení.
Kromě toho je možné pro zamezení šíření vlhkosti ve vodorovných konstrukcích použít AquaStop Cream svislou injektáží do betonu. Tato metoda může vytvořit bariéru proti průchodu vlhkosti. V případě rekonstrukce staré chalupy, kde je vlhkost ve zdivu cihlovém i kamenném, je nutné řešit jak podlahovou, tak svislou izolaci. Klasická skladba podlahy (štěrk, vyztužená betonová mazanina, hydroizolační pásy) je dobrým základem. Pro řešení vlhkosti ve zdivu je pak vhodná krémová injektáž. Je důležité zajistit spolupráci obou systémů, aby vlhkost nenašla nejslabší místo ve styku mezi vnitřní stranou stěny a podlahou. Vrty pro injektáž by měly být vedeny v úrovni pojistné hydroizolace podlahy, aby se po položení hydroizolace v rozích místnosti spojila se zdivem. Při natavování hydroizolace teplem (IPA) je však potřeba zvážit, zda to nepoškodí provedenou injektáž.
Možnosti izolace betonových teras
Pro novou betonovou terasu lze při míchání do betonu přidat izolační přísadu SIKKATON A, která zajišťuje vodotěsnost betonu. Pro ochranu proti radonu se na takto izolovanou terasu aplikuje izolace PROFIDICHT 1K FIX. SIKKATON A je tekutá přísada, která se vmíchá přímo do betonové směsi a zajišťuje vodotěsnost betonu proti zemní vlhkosti i tlakové vodě. Její životnost je stejná jako životnost izolovaného betonu. PROFIDICHT 1K Fix je asfaltová hydroizolační stěrka, která se jednoduše natře na zdivo a používá se pro svislou hydroizolaci obvodových stěn u novostaveb, ochranu před tlakovou vodou a radonem.
Čtěte také: Jak vybrat a nainstalovat betonový septik
Při dodatečné izolaci stávající betonové terasy se doporučuje silikátová stěrka ELASTIKSCHLÄMME 2K. Tato směs prášku a tekutiny je velmi jednoduchá na použití (nátěrem) a díky své pružnosti dobře odolává případným pohybům finální podlahové krytiny. Odolává mrazu i solím, je pochozí a pružná, překrývá drobné trhliny a lze na ni přímo lepit dlažbu.
Jako další možnost pro terasy a balkony existuje systém zvýšených podlah KLIKSAN. Jde o jednoduchý, levný a vysoce odolný způsob provedení zvýšené podlahy s drenážním odvedením vody. Tvoří stabilní podporu pro kamenné, betonové či keramické dlaždice a vytvoří prostor mezi podložím a dlaždicemi, kterým může odtékat dešťová voda.
Skladba odvětrávané podlahy a příprava betonu
Pro zateplení a izolaci betonové podlahy ve starším domě se často využívá skladba odvětrávané podlahy. Proces zahrnuje několik fází:
- Na hrubý zhutnělý povrch se položí hydroizolační vrstva a nasype křemičitý písek pro vyrovnání nerovností.
- Písek se stahovací latí rozhrne do roviny.
- Na vyrovnanou vrstvu se pokládají izolační polystyrenové desky (např. Isover EPS 100 nebo Isover EPS 150), přičemž je nutné kontrolovat rovinnost a desky převazovat, aby spáry nevyšly v jednom kříži.
- Ke stěnám se vloží akustické izolační pásky (např. Isover N/PP), které oddělí svislé nosné konstrukce od skladby plovoucí podlahy.
- Vše se zakryje separační PE fólií.
- Připraví se roznášecí beton (s výztužnou mřížkou ze skelných vláken nebo kari sítěmi pro zamezení praskání), který se rozprostře na fólii.
- Přebytečná fólie a akustické izolační pásky se odříznou.
Další fází, kterou lze přímo spojovat s odvětrávanou podlahou, je zásyp větracího potrubí, rovnání a hutnění štěrku. Před štěrkem je třeba si na zdi vyznačit linii/výšku, do které je třeba štěrk navozit. Při navážení štěrku je vhodné postupovat od nejvzdálenějšího místa ke dveřím a průběžně rovnat dlouhou vodováhou. Hutnící vibrační deska sníží výšku štěrku o cca 1-3 cm.
Základový beton se volí z betonárky, tedy litý, dovezený v domíchávači (např. C 16/20, X0, XC1, konzistence S3, maximální zrno 8). Příprava před betonováním spočívá v pokrytí štěrku celoplošně geotextilií, která zabraňuje příliš rychlému vysychání a praskání betonu. Dále se umístí kari sítě, které by měly být v polovině výšky budoucího betonu. Kari sítě se svážou vázacím drátem.
Čtěte také: Podrobný návod na montáž stropu z OSB
Samotné betonování probíhá od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly dutiny. Zhutněný beton se poté "strhne" pomocí srovnávací hliníkové latě. Tam, kde beton chybí, se směs dohodí a povrch se znovu strhne. Pro větší plochy je vhodné zvážit objednání autodomíchávače, pro menší plochy se beton připraví v míchačce smícháním vody, písku a cementu v poměru 1:4.
Během zrání betonu (standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech) je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání nadměrným vysycháním. V horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou nebo přikrýt navlhčenou geotextilií či kartonem. Při nízkých teplotách (do 10 °C) ošetřování není nutné.
Zásady práce s betonovou směsí a její ošetřování
Beton je materiál obsahující cement, který neodmyslitelně vyžaduje pečlivý přístup při zpracování a zejména ošetřování po provedení. Čím náročnějším podmínkám je beton vystaven, tím větší zřetel je nutné prováděné konstrukci věnovat. Jen tak minimalizujeme rizika, která mohou v konečném důsledku způsobit vady konstrukce a vysoké finanční škody. Mnoho chyb pramení nejčastěji z nedodržení základních technologických postupů, a to ať neznalostí nebo laxním přístupem.
Doprava a manipulace s betonovou směsí
Přesun betonové směsi z autodomíchávače nebo nákladního vozidla by měl být co nejkratší. Při dopravě a manipulaci s betonem je důležité dbát na to, aby se směs nerozmísila. To se může stát například následkem otřesů při dopravě betonu na korbě nákladního vozidla, transportem směsi pásovým dopravníkem s velkým úhlem stoupáním nebo volným pádem betonové směsi z větší výšky (více než 1 m). Betonáže je možné provádět až na vzdálenost 300 m nebo do výšky až 50 m a to s pomocí čerpadel. Betonáž na větší vzdálenosti nebo výšky je prováděná pomocí jeřábu a takzvané bádie - nádoby určené k transportu betonové směsi.
Klimatické vlivy a teplota
Při dopravě a čerpání betonu je velmi důležité zohlednit klimatické vlivy. To znamená, aby v zimním období nedocházelo k namrzání směsi na sítech čerpadla nebo prutech výztuže v bednění. Teplota je pro beton jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jeho kvalitu. Při nízkých teplotách se hydratace cementu zpomaluje a beton tuhne pomaleji. Pokud beton dosáhne teploty nižší než +5 °C, proces tuhnutí se takřka zastaví. Při vyšších teplotách se tuhnutí betonu výrazně zrychluje. Optimální teploty pro betonování jsou v rozmezí +15 až 25 °C. Tyto teploty lze např. během letních měsíců července a srpna jen stěží předpokládat - pokud by se neprováděla noční betonáž, kdy se teploty pohybují v přijatelné mezi. Betonáž při vyšších teplotách je mnohem náročnější než při nízkých teplotách. Minimální teplotu směsi +5 °C je potřeba udržet i po uložení do konstrukce po dobu alespoň 24 hodin. Beton se musí chránit před mrazem až do dosažení zmrazovací pevnosti Rz (tato pevnost je cca 5 MPa), což je cca po 2 dnech (může se lišit dle typu použitého betonu). Ale pozor - nesmí dojít k opakovanému zmrazování a rozmrazování v prvních 3 až 10 dnech dle typu betonu. Například beton C25/30 bude částečně odolný vůči zmrazovacím cyklům nejdříve po 3 dnech při tvrdnutí v okolní teplotě větší než +5 °C.
Čtěte také: Průvodce betonáží izolačních desek
Aby bylo možné používat beton při nízkých teplotách, je nutné používat vyšší pevnostní třídy betonu nebo upravit složení pomocí takzvané zimní směsi. K výrobě je používána teplá voda pro zajištění hydratačního procesu a dodání betonu v požadované teplotě. Zároveň se používají speciální přísady urychlující náběh pevností. Beton při hydrataci vytváří vlastní teplo, ovšem pokud bude venku velmi nízká teplota, mohl by zmrznout. Ledové krystaly by narušily nevytvrdlou strukturu cementového tmelu a došlo by k poklesu pevnosti betonu. Při následném odstraňování izolací je vhodné dávat pozor, aby nedošlo k příliš rychlému ochlazení povrchu betonu.
Při betonáži za vyšších teplot (nad +25°C) je bezpodmínečně nutné maximálně zkrátit dobu transportu a zabudování směsi. Betonová směs má se zvyšující se teplotou rychlejší náběh pevnosti a tedy rychleji tuhne a tvrdne. To s sebou přináší zároveň rychlý nárůst smršťovacího napětí a vysoké riziko vzniku trhlin. Konstrukci je tedy potřeba chránit vůči dalším tepelným ziskům, např. slunečním zářením. Renomovaní výrobci používají opatření omezující negativní klimatické vlivy operativními změnami receptur. Jednou z možností je použití různých cementů - portlandských, směsných nebo s různou jemností mletí -, což v kombinaci s vhodnými přísadami upravuje zpracovatelnost a tuhnutí čerstvé betonové směsi v daném období.
Hutnění betonové směsi
Během ukládání betonové směsi je nutné provést hutnění. Způsob hutnění je volen podle druhu použité směsi a typu betonované konstrukce. Míra zhutnění má přímý vliv na výslednou pevnost betonu. Hutněním je potřeba minimalizovat objem kaveren (prázdná místa) a to z dalšího důvodu - objem betonu, zejména ve stěnových konstrukcích, vyvíjí svou vlastní váhou vysoký tlak. Hutnění směsí s vyšší konzistencí je vždy prováděno tak, aby byla mechanickým pohybem vibrována směs, ale nikoliv výztuž. Vibrující výztuž může způsobit nestejnoměrnou hutnost betonu a tím související poruchy. Vibrování by mělo vždy probíhat v přiměřeném rozsahu, aby nedocházelo k rozmísení směsi.
Ošetřování betonu po betonáži
Ošetřování betonu po provedení je nejdůležitějším procesem. V běžných podmínkách je osvědčeným a často používaným způsobem ošetření plošných konstrukcí, např. základových desek, stropů nebo betonových komunikací, provedení povrchového parafínového nástřiku (curingu). Je nutné si však uvědomit, že ochrana tohoto typu vysychání zpomaluje, ale nezastavuje. Při vyšších teplotách v kombinaci se zvýšeným prouděním vzduchu (vítr, průvan) může docházet k velkému objemu ztráty vlhkosti a právě díky parafínu nemožnosti doplňovat do betonu vlhkost kropením. Konstrukce v důsledku smrštění popraská. V takových podmínkách je neúčinnější ochranou stálé doplňování vody nebo vytvoření parotěsné ochrany pomocí silnovrstvých fólií (min. tl 0,2mm). V případě betonáže na terén je vhodné před betonáži podklad nasytit vodou, která následně doplňuje odparem vlhkost do betonu. V zimním období je ošetřování minimální, pokud je zajištěná ochrana betonu popsaná výše. V případě teplot pod -10 °C je vhodnějším řešením odložit betonáž na příznivější počasí. Výroba, betonáž a opatření v těchto podmínkách realizaci značně prodražují.
Je třeba také počítat s pomalejším nárůstem pevnosti betonu a s tím související potřebou delšího umístění v bednění. Při poklesu venkovních teplot pod -10 °C je povoleno betonáže provádět pouze po dohodě s technologem. Čerpání betonové směsi je možné do -5 °C.
Neodborná úprava a zkoušky betonu
Kromě způsobu zpracování a klimatických podmínek ovlivňuje kvalitu betonu také neodborná úprava či zásah do receptury betonové směsi na staveništi. Častým problémem je dořeďování betonové směsi. Ač je projektantem nebo statikem navržená konkrétní konzistence, dochází často řemeslníky k ředění, protože čím je betonová směs řidší, tím lépe se s ní pracuje. Je tím ovšem narušena její pevnost, jelikož pro každou konzistenci a požadovanou pevnost je odlišná receptura směsi. Dále je nevhodné přidávání nevhodných příměsí, jakými mohou být i vlákna.
Konzistence betonové směsi se vyrábí v několika úrovních, od S1 (zavlhlá pro přepravu sklápěcími vozy) až do S4 (vhodné pro dopravu autodomíchávačem a čerpání). Nejpoužívanější metodou zkoušky zpracovatelnosti je v České republice metoda Abramsova kužele, kdy se sleduje tzv. sednutí zhutněného kužele betonové směsi.
Zkouška pevnosti betonu se provádí odběrem vzorku čerstvé betonové směsi do normovaných forem. Tyto vzorky jsou následně uloženy po dobu 28 dnů do vlhkého nebo mokrého prostředí při teplotě +20 °C. Některé druhy betonu je potřeba testovat také na odolnost vůči mrazu, vodonepropustnost, odolnost proti posypovým solím nebo vůči obrusnosti. Vzorky odebírají a testy provádějí pouze proškolené osoby. Postupy výroby a zkoušení betonové směsi je prováděno v souladu se zavedeným systémem řízení výroby, nad nímž vykonávají dozor nezávislé akreditované orgány.
Tabulka: Přehled typů izolace a jejich použití
| Typ izolace | Popis a použití | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Sokrat / Lokrat | Akrylové lepidlo do betonu, ředitelné vodou, pomáhá spojit starý a nový beton. | Opravy a spojování betonových vrstev |
| Lukofob + Gumoasfalt | Nátěry pro hydroizolaci betonu po zatvrdnutí a vyzrání. | Základní hydroizolace podlah |
| Hydroizolace na bázi živice/plastu | Pásy s nutností slepení nebo svaření spár. | Hlavní hydroizolační vrstva podlahy |
| Chemický izolační nátěr | Doporučeno jako první vrstva hydroizolace. | Zvýšená ochrana podlahy |
| AquaStop Cream | Krémová injektáž pro zamezení šíření vlhkosti ve vodorovných konstrukcích a zdivu. | Sanace vlhkého zdiva a podlah |
| SIKKATON A | Tekutá přísada do betonové směsi pro vodotěsnost betonu. | Nové betonové terasy, základy |
| PROFIDICHT 1K FIX | Asfaltová hydroizolační stěrka pro ochranu před tlakovou vodou a radonem. | Nové betonové terasy, svislá hydroizolace |
| ELASTIKSCHLÄMME 2K | Pružná silikátová stěrka pro dodatečnou izolaci. | Stávající betonové terasy, balkony, betonové podlahy |
| Isover EPS 100/150 | Polystyrenové desky pro tepelnou izolaci. | Odvětrávané a plovoucí podlahy |
| Isover N/PP | Akustické izolační pásky. | Oddělení plovoucí podlahy od svislých konstrukcí |
| PE fólie | Separační fólie pro zakrytí izolační vrstvy. | Odvětrávané a plovoucí podlahy |
tags: #vše #o #betonaz #na #izolacni #vrstvu