Město Rokycany spustilo v dubnu projekt vlastního monitoringu kvality ovzduší a meteostanici. Data jsou on-line přenášena na web města. Kontinuální snímání hodnot vybraných veličin probíhá na třech místech okresního města - v ulici Stehlíkova, Litohlavská a V Alejích. Ve Stehlíkově ulici je navíc meteostanice. Stanice měří oxid dusičitý, oxid uhelnatý, ozon a pevné částice. Lokality nebyly vybrány náhodně. V ulici Stehlíkova je systém měření instalovaný u společnosti Euwe Eugen Wexler ČR, v Litohlavské u společnosti Hutchinson a v ulici V Alejích u tenisového klubu v blízkosti Beton Union Plzeň. Monitoring ovzduší má město nyní na dva roky, poté vyhodnotí data a rozhodne se, zda bude v monitoringu nadále pokračovat. Dodavatelem měření je společnost Agdata s.r.o.
Společnost B & BC, a. s. je jedním z významných výrobců betonových stavebních dílů a transportbetonů v České republice. Betonové bloky, betonové ploty, prefabrikáty pro kolejové polní cesty, podhrabové desky.
Město Rokycany spustilo v dubnu projekt vlastního monitoringu kvality ovzduší a meteostanici.
Práchovna - Historický urbanistický útvar
D. 1. předměstí je oficiálně součástí městské části „Nové Město“ (do 70. století nazývané Pražské předměstí). 1. administrativní a statistický, nikoliv urbanistický. ohledech samostatným historickým urbanistickým útvarem. které posilují její specifický charakter.
Přírodní vlivy a urbanistický vývoj
Podoba Práchovny byla utvářena spíše přírodními vlivy. Východním břehu Padrťského potoka. historického jádra města. Teprve v 70. letech 20. století byla zavedena kanalizace. historického jádra města. Teprve v 70. letech 20. století byla zavedena kanalizace.
Čtěte také: Složení betonu
Mlýnský náhon a nejstarší katastrální mapa
Mlýnský náhon se dá v městských knihách podle V. dokázat už od 15. století. Na nejstarší katastrální mapě z roku 1838, ale i na mapách z konce 19. století, je Práchovna zastavěna jen izolovanými objekty mlýnů a hutí. Korečník čp.104/II a hamr na Ježku.
Původ jména Práchovna
Korečník čp.104/II (dle V. Černého z r. 2004) dal jméno nejen ulici, v které stojí, ale celé čtvrti. se mu také „Prácheňský mlýn“ nebo „Viltovský mlýn“. nemá jasný původ. Podle J. který 15. obhlédla jeho práh. Slovo „práh“ tu patrně znamená totéž co „jez“. M. Bročníku“. Padrťského potoka.
Mlýn čp.101/II a vodní elektrárna
V 2. poloviny 19. století sloužil dům čp.101/II jako tradiční mlýn. Maxe Hopfengärtnera. povolení ke stavbě vodní elektrárny v bývalém mlýnu. zachovala se dodnes (viz níže). továrně Po 1. světové válce. Při regulaci Padrťského potoka v 30. letech 20. století. 30. let 20. století parcelace, jíž zde vznikly nové samostatné obytné objekty. Kubíkovi z domu čp.101/II totiž požádali 14. č.kat.2588 na 3 stavební místa. 29. řízení. Zástavbu měly tvořit jednopatrové nebo přízemní rodinné domy. Zanedlouho pak vznikl objekt čp.540/II (foto z r. číslo popisné. ulice.
Dům v Soukenické ulici
9. příliš neupomíná na to, že je jednou z nejstarších staveb v této čtvrti. zdivo je prý nejméně 250 let staré. zdiva (100 cm).
Huť na Práchovně
Huť na Práchovně (dle V. Černého z r. z r. 2004). Ve 20. století zpráva tedy navíc naznačuje, že přímo zde probíhala těžba železné rudy. V. Šacha byla huť ještě starší. stávala „pod Korečnickým mlýnem už ve 14. století. huti stál mlýn zvaný Starohuťský. Roku 1577 připadla huť M. který se oženil s A. Železné (čp.69/II) na Pražském předměstí. provdala za P. vše postavit znovu.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Pila a lisovna drobného nářadí
Fungovala dlouho obecní pila. Jelínek, obec o prodloužení nájemní smlouvy o 12 let. zděné. počátku 1. světové války. strojovnu, palírnu, kližírnu a truhlárnu. dubna 1921 skončil nájem Františku Jelínkovi. železárny a zřídily tu lisovnu drobného nářadí. A. Hejdukovi, obchodníkovi s železem na zřízení skladiště. lisovnu, chlév zůstával nevyužit. nejen že je střecha chléva děravá, ale i krov a trámy jsou poškozeny. bývalého starohuťského mlýna čp.103/II. Objekt oceněn na 124 206,20 Kč. zájemci. komínem od stávajícího dřevěného plůtku ke koupališti. zmizel výčnělek do Alejí. Návrh prodeje ale vzbudil značné kontroverze. pouhých 126 000 Kč. z čp.103/II. prý nutno zjistit, kdo dal ke zřízení lisovny souhlas. stížnost k okresní správní komisi. Kalivoda mezitím odvolal svou nabídku na koupi objektu. proto o budoucnosti čp.103/II jedná na zastupitelstvu znovu. výroků. železárnám za 2 000 Kč/rok. Albert Kodytek opět kritizuje obec. údajně spadl strop, protože ho někdo ukradl. obec nemá nad budovou žádný dozor. V listopadu 1932 pak městskou radou přijata nabídka F. vyjádření městské rady z prosince 1932 obec nemá námitky, aby J. V únoru 1933 pak vydáno stavební povolení pro J. parcelaci pozemku č.kat.2571/1 (majitel J. 20. století.
Sociální dům a komplikace s nájmem lisovny
Dům - takzvaný sociální dům. Soukenické ulice. 22. potřebují pro lisovnu. už v té chvíli byla mimo hru). kanalizaci do kasáren. částečná změna projektu sociálního domu dle návrhu J. ulici čp.431/II. nedokázaly přetavit v životaschopný podnikatelský záměr. V období 1. říjen až 31. Městská rada vypsala veřejné ofertní řízení s termínem do 1. Ozvali se 3 uchazeči. (stodola), přístřešku na dvoře a dvorku. obecního zastupitelstva z 28. s nádvořím městské lisovny. vrátila. 7. dubna 1937 požádala o pronájem na cvičiště. 1936 na trávu. 28. Mezitím se začal komplikovat vztah obce a nájemce lisovny Karla Štorkána. počátku roku 1934 už žádá Štorkán o konec nájmu. do kterého se přihlásili dva uchazeči. E. 4000 Kč ročně. 25. čp.103/II. Dne 9. se zřetelem na neutěšené výrobní poměry. 13. osobě za stejných podmínek. 24. září 1936 nabídl V. z mechanicko-vahařského družstva od 1. V březnu 1937 se ale lisovna řeší na obecním zastupitelstvu znovu. výborem 24. nesložilo kauci. podniku do 31. prosince 1940. Dne 28. schválení. budovu, protože každý podnikatel chce mít závod u svého bytu. března 1938 městská rada doporučila zprostit E. prosinci 1937. usnesení obecního zastupitelstva z 16. výrobní kapacitu podniku. 1939 k prodeji celého podniku. čtverečních metrů a část mlýnského náhonu č.kat.2977. nabídl 130 000 K) a firma V. Zeithaml z Prahy (15. dotazovala na podmínky prodeje, ale pak už se městu neozvala). Dne 30. 130 000 K. Dne 17. s vyvolávací cenou, je prý nízká. pořad jednání obecního zastupitelstva. nedoporučovali prodej, obec by se prý neměla zbavovat nemovitostí. Basák říkal, že lisovna chátrá, a byl pro prodej. prodeje informoval o ekonomických aspektech celé věci. (teď má 36 zaměstnanců) a Heicl tu chce zřídit pilu. podpořil i František Kučera. v roce 1938. Prodejem se podpoří průmyslový rozvoj obce. ni doplácet. Teď je soukromá a je v ní obnovena výroba. pozemky určené k parcelaci.
Státní statek a současnost
Době tu nějaký čas umístěno jedno z pracovišť státního statku Rokycany. státní statek. na mapě z roku 1968 tento areál evidován jako Státní statek. přestavba. Počátkem 21. století fasáda opravena. z r. z r. 2003). tvaroslovím anglické zahradní architektury. režného cihlového zdiva, na střeše zdobné cihlové komíny. na schůzi městské rady starosta odpověděl na dotaz J. 19. století. postaven průmyslový objekt čp.616/II. přiděleno až ve 40. letech 20. století. 60. a 70. let 20. století. V létě roku 1973 (konkrétně v období mezi 19. červnem a 14. projednala odprodej čp.875/II manželům Mikovým za 10 000 Kčs.
Korečník
Pro proudu mlýn Korečník čp.104/II. majitelů ve 20. vykrmit obci ročně jednoho vepře. století město Korečník prodalo. 28. ledna 1932 vydáno městem stavební povolení pro V. a A. V lednu 1932 městskou radou přijata nabídka J. Korečník, na úpravu příjezdové cesty. možné využití. aby nedošlo k prodeji objektu bývalého Pražákova mlýnu. Do 31. záměr patrně nevyšel, protože 15. V ruinách bývalého mlýna pak v 90. letech 20. století vznikl podnikatelský areál čp.1151/II (viz níže).
Pivovar
Pivovar čp. z r. 2003). počátku 20. století. regionech). režii. technologické části pivovaru zadána roku 1913 firmě Novák a Jahn. světové války, 1. světové války. 31. října 1919 předán podnik do pronájmu Anně Partišové, ale už od 1. že hodlá ukončit výrobu piva k 15. důvodů. schválen pronájem Vojtěchu Kozákovi a Kristiánu Turnwaldovi do 31. Kč. 30. června 1927 městská rada rozhodla, že členové rady J. střechy nad sladovou půdou v obecním pivovaru. oprava provedena ihned. B. řádného obecního rozpočtu. v pivovaře (schváleno 21. října 1927 městskou radou). provádějí. obec měla požadovat, aby nájemce převzal i údržbu budov. z 20. století prodeji obecního pivovaru. byla poškozena válkou i poválečnou dobou. prodat všechnu svoji produkci v tuzemsku. konkurenci. smrti nájemce obecního pivovaru Františka Čápa počátkem roku 1925. Tehdy ještě město svolení k prodeji nedalo. postupně byl tento závod vytlačován ze všech místních hostinců. 1927 už vyráběl jen lahvové pivo a vyrobil cca 1500 hektolitrů. souhlasila s prodejem. jiného. je strojové vybavení jen těžko prodejné. (zformulovaný komisí na její schůzi 26. zvláštní komise ustavená obecním zastupitelstvem. (živnostníci), A. 21. prodeji rozhodovalo 27. září 1929 obecní zastupitelstvo. pivovar prý projevilo zájem Šternbergské panství, které 5. odkup. 9. ale Šternberg zaváže zahájit opět v pivovaru výrobu. pivovar bude zatím podle nabídky Šternberga jen skladem radnického piva. piva, zahájí v Rokycanech výrobu. pivovaru 11. bývalý obecní pivovar. 17. provedena 15. dubna 1919. schválení. V roce 1930 zbývalo ještě zaplatit 73 540,70 Kč. 28. světové válce se už sem pivovarnictví nevrátilo. Objekt sloužil od 22. sídlo Družstva Domov s prádelnou a správkárnou oděvů. 1999 byl dům opraven a počátkem 21. století zde byla prodejna zeleniny. Starý pivovar je patrový objekt s valbovou střechou. železničního náspu a viaduktu (ten ale vznikl až roku 1862). zvýrazněno jednoduchým bosováním. hledící do Příbramské ulice je čtyřosé. z r. 2003). Ty ovšem budou nejspíš pozdějšího data. z počátku 20. století jsou totiž okenní šambrány jen jednoduché. hlavní budovu propojila s věžovitým objektem dále proti proudu potoka. pivovarskou minulost dodnes upomínají mohutné barokně klenuté sklepy. počátku 19. a čp.557/II. století. omezení. několik metrů vyšší niveletě. nevytvořilo zárodek většího industriálního bloku. z r. 2003). počest 25. na rozšíření pneuopravny. příslibu ONV se s realizací počítá v letech 1976-77.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Boží muka
Boží muka (dle V. Černého z r. 2003) z 18. století (podle V. Černé z počátku 19. století). Anotace Národního památkového ústavu je datuje na přelom 18. a 19. století. bočními křídly s naznačeným barokním volutovým prohnutím. 2003). potoka, přibližně u pozdějšího hostince Pod Starou hutí. 2006 se uvádí, že město provádí opravu božích muk. března 2006 vypsáno výběrové řízení a na jeho základě získala 26. tuto zakázku firma STŘECHA PLZEŇ, s.r.o. za nabídkovou cenu 110 208 Kč. dokončení zakázky stanoven na 30. září 2006. Práce nakonec hotovy už 18. září 2006.
Proměna urbanistické role
Městská čtvrť mění v průběhu času svoji urbanistickou roli. vystupují do popředí, jiné ustupují. 19. století. vilkové předměstí. roce 1945 se proměnila v komplex panelových sídlišť. jakési zemědělsko-industriální předpolí města. V polovině 19. století se střetly dvě protichůdné vývojové tendence. industrializovala a proletarizovala. měšťany k svátečním vycházkám. Pražskou branou a mlýnem Korečníkem parkově upraveno. rodil alternativní koncept Práchovny jako jakéhosi rokycanského Prátru. koncept ale odumřel a průmysl nakonec zvítězil.
Hostinec Pod Starou Hutí
Hostinec Pod Starou Hutí (dle V. Černého z r. stojící naproti Staré huti na severním břehu Padrťského potoka. je podle K. Hofmana až 400 let starý. přírodní chladničku pro pivo. Konaly se tu plesy a taneční zábavy. tu hrála promenádní vojenská hudba. Dále už z vyprávění K. osmnáctiletý Bedřich Smetana, student plzeňského gymnázia. zamiloval. radu Fr. Weinecka a po svačině šli do Hamrů, do výletního hostince. nemístný žert studenta. udělení koncese na hostinskou živnost v domě čp.102/II. chybí jiné hostince. V červnu 1929 městská rada vydala stavební povolení K. Karla Mottla na stodolu na č.kat.2506. Počátkem 21. století prošel objekt bývalého hostince celkovou rekonstrukcí. po roce 2015 byl hlavní objekt bývalého hostince půdorysně redukován. nyní jako obytný dům. který je funkčně a majetkově nadále její součástí. hutí. obytným podkrovím v 1. patře. číslo. Ve 40. letech 20. století s čp.102/II, nyní už se vyvíjí samostatně. Hrádku. zůstávala dlouho nedlážděná, jen s prašným povrchem. tato investice odsunuta až někam za rok 2008. Projektová dokumentace na opravu této komunikace navíc zatím nebyla. odhadovány na 1 300 000 Kč. Tato investice měla až 16. - 18. smetena.
Lávka u Kajdů
Lávka u Kajdů, lidově, stejně jako hostinec „Pod Kajdou“. V 50. letech 20. století. starobylé komunikační spojení obou břehů potoka. mapě z roku 1838. Nacházela se ovšem o několik metrů dál po proudu. 1907 už zakreslena v nynější poloze. Lávka už po 2. světové válce dosluhovala. mluví o tom, že je poškozená. vyřešila příroda. V noci ze 17. na 18. července 1965 byla lávka U Kajdů stržena a odnesena povodní. ing. v zahraničí na služební cestě. stav projektových prací. úhradu projektu lávky. 13. sjezdu KSČ. peníze muselo město mimořádně získat. pololetí 1966 - 25 000 Kčs[145]; jinde zase uváděna hodnota 32 000 Kčs[146] nebo 31 000 Kčs[147]) je už v srpnu 1966 téměř hotova. nátěr. 1969 zařazen do plánu investic MěstNV i nový nátěr této lávky.[153] Tato lávka zde vydržela dodnes. rekonstrukce.[154] Lávka má poměrně archaickou konstrukci. V srpnu 2002 lávka odolala rekordním povodním. lávky proti proudu k tenisovým kurtům. kurtům, která probíhala po hraně nábřeží. sousední prádelny v areálu bývalé Staré hutě. provedlo nákladnou úpravu nábřeží. Akce rozdělena na dvě etapy. V 1. etapě měla být opravena zeď u prádelny, v 2. etapě pak plánována oprava nábřeží odtud až k lávce. nedostatku peněz, ale rozhodnuto, že v roce 2003 se začne jen s 1. Výběrové řízení na provedení akce zvolilo město firmu V. investici ve výši 2 250 000 Kč. zeleným kovovým zábradlím. Šlo o zeď v délce 43,5 metru. bylo, aby město dořešilo majetkové vztahy okolo této stavby. zasahovala do koryta potoka, čímž se ocitla v majetku Povodí Vltavy. Kč.[159] Ještě v prosinci 2005 ale stále provedena jen 1. vegetací. Další povodeň zažily Rokycany koncem května 2006. postihly opět velmi silně. pod jezem naproti starému pivovaru rozmetala výdlažbu koryta. několik hodin nebezpečně opíraly do pilířů starého železničního viaduktu. června 2006 se sešli na schůzce zástupci města a Povodí Vltavy.
Městská plovárna
Městská plovárna skromné rozměry se plovárně říkalo „plivátko“. přes 1,5 m vysoký splav, k němuž se sestupovalo po dřevěných schodech. splavem lávka se zábradlím. městskou honoraci. šatnami a vydlážděný chodníky z prken. jedna olše kruhovou lavicí. v koupališti nadržoval jez. šatnu a verandu. K dispozici byla lehátka i pískoviště. zbudování koupaliště dosáhly 3070 K. pod Husovými sady nereaguje na návrh R. 10. koupaliště z 1. a 8. srpna 1933. plovárnu nevyšel. Podle K.
Aleje - Tyršovy sady
Aleje (Tyršovy sady), pozemků č.kat.2542 a část č.kat.2543/1. (oficiální pojmenování schválené obecním zastupitelstvem 27. června 1930). 13. září 1930 se Sokol usnesl pojmenovat sady podle Tyrše. Městská rada s novým pojmenováním souhlasila 1. Neformálně se tu říká „Aleje“ nebo „V Alejích“. níže). areálu vodovod. užívání roku 1949. umývárny, nově pořízena elektroinstalace. se staví, a to v Akci Z. Za 1. pololetí roku 1973 zde odpracováno 1467 hodin (z toho 600 zdarma). K chatě přistavěna zděná terasa. Návrh na přestavbu dal arch. dokumentaci zpracoval A. Hajský a výstavbu řídil ing. P. stavby 300 000 Kčs. Počátkem roku 1974 (mezi 6. únorem a 19. V září 1974 se uvádí, že za 1. kurtech 20 000 Kčs. dokumentu na jiném místě se uvádí, že za 1. (vytvořená hodnota díla 24 000 Kčs). Za 1. brigádnických hodin (všechny bez nároku na honorář). z Fondu rozvoje a rezerv). a výstavba dvou nových kurtů. z toho zdarma). Mezitím už 2. areál do užívání. Ve dnech 17. - 19. 750 Kčs při vytvořené hodnotě díla 301 5...
tags: #beton #union #rokycany #historie