Vyberte stránku
Bobkovišeň, známá také jako Prunus laurocerasus, je oblíbenou volbou pro zahradníky díky svému hustému, stálezelenému olistění a schopnosti vytvořit krásné živé ploty. Bobkovišeň je všestranná a nenáročná rostlina, která se hodí do mnoha typů zahrad. Její lesklé, tmavozelené listy a bílá květenství ji činí atraktivní volbou pro živé ploty, okrasné výsadby a jako samostatně stojící keř. Navíc je velmi odolná a snadno se pěstuje. Bobkovišeň, vědecky známá jako Prunus laurocerasus, je fascinující rostlina s bohatou historií a rozmanitým využitím. Pochází z regionu Středomoří a západní Asie, kde se pěstuje již po staletí. Její tmavě zelené, lesklé listy, které připomínají listy bobku, daly rostlině její charakteristický název.

Jak pěstovat bobkovišeň?

Bobkovišeň je velmi přizpůsobivá rostlina, která může růst v různých podmínkách. Přestože preferuje slunné až polostinné stanoviště, snese i plný stín. Půda by měla být dobře propustná, mírně kyselá až neutrální, ale bobkovišeň dokáže růst i v chudších půdách.

Výběr místa

Vyberte místo, kde bude mít bobkovišeň dostatek prostoru k růstu. Ideální je slunné až polostinné místo.

Půda

Zajistěte dobře propustnou půdu. Přestože snese i chudší půdy, nejlépe se jí daří v půdách mírně kyselých až neutrálních. V jílovité půdě zvolte drenáž z písku nebo štěrku. Jílovité a příliš vápenaté půdy by mohly vlivem nevhodného pH způsobit žloutnutí listů.

Výsadba

Sazenice bobkovišně vysazujte na jaře nebo na podzim. Dodržujte vzdálenost mezi rostlinami 50-70 cm, pokud chcete vytvořit živý plot. Ideální rozpětí mezi rostlinami by mělo být 80 až 100 centimetrů, ale pokud chcete, aby se živý plot rychleji uzavíral, můžete vzdálenost výsadby snížit na tři rostliny na metr. Pokud sázíte dvouřadý živý plot, rozmístěte řádky asi 45 až 60 centimetrů od sebe, přičemž rostliny rozmístěte, abyste dosáhli optimálního pokrytí. Rostlinu (prostokořennou či kontejnerovanou) umístěte v úrovni terénu. U kontejnerované lehce narušte kořenový bal.

Doba výsadby: Nejlepší doba pro výsadbu bobkovišně je jaro a podzim.

Zálivka

Zalévejte pravidelně, zvláště v prvních letech po výsadbě. Jakmile se rostlina dobře zakoření, je poměrně odolná vůči suchu. V horkém a suchém počasí může být nutné zalévat i dvakrát denně. Rostlina není náročná na zálivku, vydrží i sucho, ale velmi špatně snáší trvalé přemokření.

Hnojení

Bobkovišeň ocení přihnojování na jaře a v létě, ideálně kompostem nebo hnojivem pro okrasné keře. Pro bobkovišeň je vhodné použít vyvážené hnojivo, které obsahuje základní živiny jako dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) v poměru přizpůsobeném potřebám rostliny. Kromě průmyslově vyráběných hnojiv je skvělým zdrojem živin pro bobkovišeň také kompost.

Optimální doba pro hnojení: Nejvhodnější doba pro hnojení bobkovišně je na jaře, kdy rostlina začíná nový vegetační cyklus.

Nepřehnojujte: Nadměrné hnojení může bobkovišni poškodit a vést k popálení kořenů.

Pozorujte rostlinu: Sledujte vzhled bobkovišně. Pokud listy žloutnou nebo hnědnou, může to značit nedostatek nebo přebytek živin.

Řez

Pro hustý a zdravý růst je vhodné bobkovišeň pravidelně stříhat. Nejlepší doba pro řez je brzy na jaře nebo po odkvětu. Řez se provádí na jaře nebo v létě. Bobkovišeň snáší řez velmi dobře, takže ji můžete tvarovat podle vašich představ. Začněte odstraněním všech mrtvých, nemocných nebo poškozených větví. Poté zastřihněte konce větví na požadovanou výšku pomocí ostrých a čistých zahradnických nůžek.

Ochrana před mrazem

V prvních letech po výsadbě chráníme mladé rostliny před silnými mrazy zakrytím netkanou textilií. Aby v zimě nevymrzly, je vhodné rostliny přihrnout mulčem. Pokud však omrznou, velice dobře obráží. V bezmrazých obdobích v zimě je zapotřebí zálivky. Při silnějších mrazech chránit kořenový krček (mladé exempláře).

Mulčování: Mulčování je velmi užitečné v oblastech s drsnými zimami. Vrstva mulče pomůže chránit kořeny před zamrznutím a také udrží vlhkost v půdě. Použijte organický mulč, jako je kůra, sláma nebo kompost, a položte ho kolem základny rostliny.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Ochrana před škůdci

Pravidelně kontrolujte rostliny na výskyt škůdců, jako jsou mšice nebo housenky, a případně použijte vhodné ochranné prostředky.

Rozmnožování

Bobkovišeň se nejlépe rozmnožuje řízkováním nebo vrstvením. Řízky by měly být odebrány z mladých výhonů a zakořeněny v dobře propustném substrátu. Ideálním obdobím pro řízkování bobkovišně je na konci léta, od srpna do září. Vrstvení se provádí na jaře nebo na podzim, kdy je půda ještě dostatečně teplá. Řízky se obvykle nařezávají z mladých, zdravých větví.

Příprava řízků: Odstraňte spodní listy z řízků a ponechte pouze 2-3 listy na vrcholu.

Zakořenění řízků: Řízky zasaďte do menších nádob s propustnou zeminou. Zajistěte dostatečnou vlhkost a umístěte je na teplé a světlé stanoviště.

Péče o bobkovišeň v průběhu roku

  • Jaro: Hnojení a řez po odkvětu.
  • Léto: Pravidelné zalévání a kontrola škůdců.
  • Podzim: Připravte rostliny na zimu, přikryjte mladé keře.
  • Zima: Omezení zálivky, ochrana před mrazem.

Dá se bobkovišeň jíst a je léčivá?

Pozor, všechny části bobkovišně jsou jedovaté! Zejména semena a listy obsahují látku zvanou amygdalin, která se v těle mění na jedovatý kyanovodík. Když rozdrtíte listy, ucítíte vůni hořkých mandlí. Pokud by došlo k otravě, poznáte to podle příznaků jako neklid, těžké dýchání, vrávorání, křeče a nakonec smrt. Naštěstí, otrava probíhá pomalu, takže pokud to chytíte včas, můžete použít protijedy jako manganistan draselný. Bobule, připomínající třešně, mají v době zralosti téměř černou barvu. Ptákům, kteří se těmito bobulemi živí, neublíží. Pro vaše děti by ale jejich ochutnání skončilo otravou. Bobkovišeň obsahuje kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na kyanovodík. Příznaky otravy mohou být bolesti hlavy, nevolnost, dušnost, zvracení až ztráta vědomí. Jako první pomoc je třeba vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí a velké množství tekutin.

Důležité upozornění: Z důvodu jedovatosti by se plody bobkovišně neměly konzumovat, ani dávat dětem nebo domácím zvířatům.

Vlastnosti bobkovišně

  • Listy: Tmavě zelené, lesklé, kožovité a oválné, s výraznou žilnatinou.
  • Květy: Bílé, drobné a silně parfemované, uspořádány v hroznech. Květy bobkovišně mají silnou a příjemnou vůni, která může být zvláště výrazná, když je rostlina ve svém vrcholném kvetení. Tato vůně může být přitažlivá pro různé druhy hmyzu, jako jsou včely a motýli, kteří mohou sloužit jako opylovači. Květy bobkovišně jsou opylovány hmyzem, zejména včelami a dalším létajícím hmyzem. Po opylení mohou vzniknout drobné tmavé plody, které jsou však pro lidskou spotřebu nejedlé a obsahují pecku.
  • Vzhled: Bobkovišeň dorůstá do výšky 1,5 až 2 metrů, výjimečně až 5 metrů.
  • Odolnost: Novita je oproti klasické bobkovišni lékařské mnohem odolnější vůči mrazu, proto je vhodná i do chladnějších oblastí.
  • Rychlý růst: Odrůda Novita se vyznačuje rychlým růstem a dosahuje výšky 2 až 5 metrů. Díky svému rychlému růstu a husté koruně je ideální pro vytvoření neprůhledných živých plotů. Bobkovišeň roste velmi rychle, očekávejte 30 až 60 centimetrů za rok.

Druhy bobkovišně

Existuje několik odrůd vavřínovce lékařského, které se liší velikostí, tvarem listů a růstovým zvykem.
  • Prunus laurocerasus 'Rotundifolia' - Tento druh je známý svými velkými, oválnými listy, které mají lesklou, tmavě zelenou barvu.
  • Prunus laurocerasus 'Caucasica' - Tento druh je vzpřímený a má užší listy. Je oblíbený pro živé ploty a dobře snáší i řez.
  • Prunus laurocerasus 'Otto Luyken' - Kompaktní a nízká odrůda vavřínovce, která dorůstá do výšky přibližně 1 metru.
  • Prunus laurocerasus 'Zabeliana' - Tato odrůda má dlouhé, úzké listy a pomalejší růst.

Pěstování bobkovišně v květináči

Bobkovišeň můžete pěstovat také v květináči na terase a balkoně.
  • Světlo: Bobkovišeň v květináči potřebuje dostatek světla, proto ji umístěte na světlé stanoviště. Upřednostní polostín před celodenním sluncem. Pokud je slunce víc, dopřejte jim dostatek vláhy a mírné stínění v létě.
  • Teplota: Bobkovišeň preferuje pokojovou teplotu, ideálně mezi 18-24 °C.
  • Vlhkost: Bobkovišeň má ráda vlhkou půdu, ale nesnáší přemokření.
  • Květináč: Vyberte dostatečně velký květináč, aby se kořeny mohly volně rozvíjet. Na dně květináče by měla být drenáž, květináče vyberte důkladně.
  • Substrát: Použijte kvalitní květinový substrát s dobrou propustností.
  • Zálivka: Pravidelně zalévejte, aby substrát byl vlhký, ale ne přemokřený.
  • Hnojení: Během vegetačního období (jaro a léto) hnojte bobkovišeň tekutým hnojivem pro pokojové rostliny jednou za 2-3 týdny. Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Hnojení se doporučuje na začátku vegetace hnojivem Start, případně s vyšším obsahem dusíku, a na podzim s vyšším obsahem draslíku pro zrání pletiv.
  • Přesazování: Mladé rostliny je nutné přesazovat každý rok do většího květináče.
  • Řez: Bobkovišeň v květináči je vhodné pravidelně stříhat, aby si udržela kompaktní tvar.
  • Zimování: V zimě umístěte květináč s bobkovišní na chladnější, ale světlé místo.

Problémy při pěstování bobkovišně a jejich řešení

  • Nedostatek živin: Žloutnutí listů od špiček ke středu je typickým znakem nedostatku živin, nejčastěji dusíku.
  • Nadměrné zalévání: Přemokření půdy může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů.
  • Nedostatek světla: Žloutnutí listů může být způsobeno i nedostatkem světla, zvláště pokud je bobkovišeň vysazena ve stínu.
  • Spálení slunečním zářením: Hnědé skvrny na listech bobkovišně mohou být způsobeny spálením slunečním zářením, zvláště v horkých letních dnech.

Choroby a škůdci bobkovišně

  • Špinění listů: Tato houbová choroba se projevuje hnědými skvrnami na listech, které se časem zvětšují a splývají.
  • Suchá skvrnitost listů: Tato houbová choroba způsobuje hnědé nebo žluté skvrny na listech, které se později mění v dírky.
  • Rez: Rez je houbová choroba, která se projevuje oranžovohnědými pustulami na listech.
  • Mšice: Mšice se živí šťávami z rostliny a způsobují deformaci listů a výhonů.
  • Červec vlnatý: Červec vlnatý saje šťávy z rostliny a oslabuje ji. Na listech a výhonech se tvoří bílý vatovitý povlak.
  • Padák hrušňový: Padák hrušňový je motýl, jehož housenky se živí listy bobkovišně. Housenky jsou zelené s hnědými skvrnami.

Zajímavosti o bobkovišni

  • Bobkovišně tvoří stálezelené velké keře, nebo menší stromy.
  • Nejvíce dekorativní jsou však lesklé, světlé nebo tmavě zelené listy s voskovým vzhledem.
  • Bobkovišeň se může vysazovat kontejnerovaná během celého roku kromě trvale zamrzlé půdy.
  • Bobkovišně jsou ideální stálozelené rostliny pro živý plot nebo pro zakrytí nevzhledné zídky či zahradního koutu.
  • Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je druh slivoně, který je rozšířený v oblastech okolo Černého moře, v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě.
  • Vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus) je odolný stálezelený keř, který je velmi oblíbený v zahradnictví, zejména pro své husté olistění a rychlý růst.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování

tags: #prunus #laurocerasus #zivy #plot #pěstování

Oblíbené příspěvky: