V poslední době se v projektové dokumentaci i u pracovníků na stavbách setkáváme s nesprávným označením podkladního betonu pod skladbou podlahy jako základové desky. Je proto důležité si ujasnit rozdíly a správnou terminologii. Podkladní beton je první funkční vrstvou podlahy na upraveném terénu. Vytváří zpevněný a rovný podklad pro další vrstvy podlah a na tuto vrstvu se také zakládají například příčkové konstrukce v nejnižším podlaží.
Podkladní beton vs. základová deska
Základová deska je druh plošné základové konstrukce, primárně nosné konstrukce, která se používá v případech, kdy není k dispozici dostatečně únosné podloží. Má plošný charakter, kde půdorysné rozměry převládají nad tloušťkou. Rozdíl mezi podkladním betonem a základovou deskou je tedy nejen v tloušťce a míře vyztužení, ale zejména ve funkci, kterou ve stavbě plní.
| Vlastnost | Podkladní beton | Základová deska |
|---|---|---|
| Funkce | Podklad pro izolace a podlahy | Nosná základová konstrukce |
| Tloušťka | Obvykle 100-150 mm | Větší tloušťky (od 300 mm) |
| Výztuž | Konstrukční (není vždy nutná) | Staticky navržená nosná výztuž |
Technologické zásady a vyztužování
Před tím, než se rozhodneme, kde a jak podkladní beton vyztužit, je nutné si uvědomit několik souvislostí, a především způsob namáhání této nenosné konstrukce. Nejedná se o základovou desku, která se navrhuje v podstatně větších tloušťkách, je vyztužena nosnou výztuží dle statického návrhu a lze ji zatěžovat nosnými konstrukcemi kdekoliv.
Existují tři hlavní způsoby, jak provést podkladní beton:
- Podkladní beton se ukončí u základového pasu.
- Podkladní beton se umístí nad základové pasy.
- Podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek, tj. železobetonová deska.
Pro běžné podkladní desky (postup b) se doporučuje provádět tloušťku min. 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm × 150 mm při horním povrchu, což je důležité i s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží. Pokud provádíme standardní podkladní desku tloušťky min 150 mm, ukládají se na její povrch příčky, které vyvozují zatížení, a zde reálně hrozí praskliny při dolním okraji desky. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu.
Čtěte také: Složení betonu
Příprava podkladu a štěrkové vrstvy
Abychom mohli na nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku, je nutné je zhutnit. Hutnění se provádí pro nesoudržné zeminy vibrováním a válcováním. Štěrkové podsypy se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají, pokud je zemina dostatečně únosná. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny, které zůstávají mezi základovými pasy, je však nutné provést štěrkový podsyp pro urychlení konsolidace.
Je nutné si uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
Smršťování a ošetřování betonu
Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci. Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Abychom předešli trhlinám, je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou.
Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše, neboť v betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce uzavřela, může dojít k problémům.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
tags: #beton #podkladnich #betonu #informace