Všichni víme, že nikdo učený z nebe nespadl, takže se amatérským kutilům možná budou hodit moje dobře míněné rady. Mezi potěšením a frustrací z práce je tenká hranice. Možná jen potřebujete složit postel nebo pověsit obrázek, a možná se pouštíte do většího projektu. Zejména pokud jste si právě koupili nebo pronajali nový dům, čeká vás spousta práce. Malování, tapetování, pokládka nové podlahy a důkladný úklid, případně i odstranění plísní. Dovedeme si představit, že chcete mít tyto kutilské práce co nejrychleji hotové. Máte se opravdu na co těšit, když se chystáte nastěhovat do nově vymalovaného domova!
Základní výbava každého kutila
Začínající domácí kutilové často podlehnou dojmu, že čím víc nářadí mají, tím lépe. Jenže přeplněná skříň plná levných nebo nevyužitých nástrojů ještě nikdy nikoho nezachránila, když opravdu potřeboval něco přivrtat nebo opravit. Místo desítek zbytečností se vyplatí začít s osvědčeným základem, který využijete při běžných opravách, montážích i drobných úpravách v bytě, domě nebo na chalupě. Nenechte se zlákat levnými sadami z hobby marketů. Mnohé z nich se po pár použitích zlomí, otupí nebo rozpadnou. Místo toho investujte do kvalitních jednotlivých nástrojů, které s vámi vydrží roky.
Nezbytné nářadí do domácnosti
- Klasický šroubovák: Plochý i křížový, ideálně v několika velikostech. Využijete je u vypínačů, skříní, zásuvek i hraček. Šroubováky musí skvěle sedět do ruky, jen tak dotáhnete šroub skutečně pevně. Mezi nejprodávanější patří šroubováky s plastovou rukojetí opatřenou pogumováním. V sadě by měly být různé velikosti.
- Kladivo, metr, vodováha, nůž: Základní čtveřice každého zásahu v domácnosti. Ať věšíte obraz, měříte nábytek nebo řežete koberec, s tímhle si poradíte. Měřidla jsou základem úspěchu, ne nadarmo se říká: „Dvakrát měř, jednou řež.“ Praktické jsou svinovací metry, ale někdo lépe funguje s dřevěným skládacím metrem.
- Aku vrtačka s bity: Naprostý základ moderního kutění. Umožní nejen vrtat, ale i pohodlně šroubovat. Vyberte lehčí model s výměnnými bateriemi. Ve vyšších otáčkách vrtá, při nižších šroubuje. A pomůže také při dalších montážních pracích.
- Kombinované kleště a nůžky na drát: Hodí se při práci s kabelem, elektřinou i montáži dekorací.
- Sada imbusových klíčů: Bez nich nesložíte většinu nábytku z IKEA. Mějte je vždy po ruce.
- Sada oboustranných plochých montážních klíčů: Měla by v dílně rozhodně nechybět.
Nářadí preferujte z odolných materiálů, v perfektní kvalitě a zpracování - s dobře svařenými spoji a pečlivě upravenými povrchy. Jen takové vydrží několik sezon. Také by mělo sednout do ruky, aby se příjemně drželo i po 2 hodinách práce. Raději než po neznámých značkách sáhněte po osvědčených výrobcích nebo si alespoň pečlivě pročtěte recenze. TIP: Ujistěte se, že výrobce nabízí servis a náhradní díly.
Speciální nástroje a pomůcky
- Vylepšené štafle: Některé štafle mají nahoře vodorovnou plošinku, kam můžeme pokládat nářadí.
- Vylepšený šroubovák: Pokud nás šroubovák při práci příliš tlačí do dlaně, prořízneme tenisový míček a nasadíme jej na držadlo šroubováku.
- Magnet: K zašroubování vrutu nepotřebujete nutně magnetický šroubovák. Stačí jen magnetek přiložit k hrotu nebo k bitu a i vrut či samořezný šroub vám krásně drží a nikam nepadá. Jestliže zatloukáte více hřebíčků, je dobré mít je po ruce. Nejlepší je použít obyčejný malý magnet. Když ho přilepíte na konec topůrka, získáte skvělý držák na hřebíčky. Magnet také můžete vložit do kapsy trička (košile) a zvenčí k němu hřebíčky na kapsu přiložit. Nepopícháte se, ani nepotrháte látku oděvu.
- Guma na tužce: Když baterie mají špatný kontakt a jimi poháněné zařízení má výpadky? Stačí mazací gumou na tužce vyčistit perka i protilehlé kontakty v prostoru, kam se baterie vkládají.
Spojovací materiál: Šrouby, vruty a hřebíky
Šroub a hřebík je základní a nejdůležitější spojovací materiál. Každý kutil nebo řemeslník, pracující se dřevem nebo kovem, se bez nich neobejde. Ačkoliv každý z nich vyžaduje jiný přístup při použití, výsledkem je vždy pevné spojení.
Hřebíky
Hřebík je nejjednodušším typem spojovacího materiálu. Je vyráběn na rychloběžných lisech nejčastěji z ocelového drátu různého průřezu. V menší míře narazíme na mosazné, hliníkové nebo nerezové hřebíky. Hřebík nejčastěji používáme při spojování dřeva.
Čtěte také: Nářadí pro zedníky: podrobná recenze
Zatloukání hřebíků
Pro méně šikovné to může být nepříjemný zážitek. Mají strach, že se praští do prstů držících hřebík, což se jim mnohdy také podaří. Řešení je přitom naprosto jednoduché, stačí držet přitloukaný hřebík něčím jiným než prsty. Možností je docela hodně, například se hodí kleště, kolíček na prádlo, ale i obyčejný hřeben. Když je hřebíků více, položíte-li je přímo na prkno, do kterého je hodláte zatlouct, začnou s každou ránou létat a skákat po místnosti, takže je musíte sbírat. Ke zdržování dochází i v případě, že hřebíky zatloukáte do svislé stěny. Dát si hřebíky do pusy mezi rty není zrovna ideální řešení (nelze komunikovat s okolím) a není to právě příjemné.
Odstranění hřebíků
Pokud bychom chtěli hřebíky odstranit nebo vyměnit za nové, neobejde se to bez poškození spojované hmoty. K vytažení hřebíku nám pomohou štípací kleště, při silně zarezlém stavu si pomůžeme ještě vytahovací pákou.
Šrouby a vruty
Šrouby a vruty jsou alfou a omegou celého spojovacího materiálu. Jsou všude kolem nás - v nábytku, ve stěnách, v autech. Bereme je jako samozřejmost. Jenže vážně všichni víme, co znamená PH a PZ nebo jaký klíč zvolit pro danou velikost šroubu? Ostříleným kutilům bude následující odstavec připadat trapně primitivní. Jenže pro laiky a začátečníky je třeba připomenout, jaký je vlastně rozdíl mezi šroubem a vrutem. Jak je od sebe bezpečně rozeznat? Vruty se odlišují od šroubů jemnějším závitem. Oba mají 4 části: závit (šroubovici), dřík a hlavu s drážkou.
Rozdíl mezi šroubem a vrutem
- Vrut: Se dokáže zavrtat přímo do poddajného materiálu. V minulosti bylo potřeba nejdříve předvrtat díru, dnešní konstrukce vrutů však umožňuje šroubovat bez předvrtání. Existují i vruty do plechu a měkkého kovu, ty se nazývají samořezky. Jejich výhodou je snadná montáž, daná možností použít například akumulátorový šroubovák, a není zde nutnost přípravy spojovaného materiálu v podobě vrtání. Nicméně, před montáží se vyplatí důlčíkem nebo hřebíkem vytvořit důlek, do kterého se tento šroub svým závitem snadno chytí. Nejčastěji využíváme vrut s křížovou drážkou a plochou hlavou. Samořezné šrouby používáme nejen pro dřevo, ale i dřevotřísku nebo plasty.
- Šroub: Je náročnější na přípravu, neboť před vytvořením spojení musíme použít vrtačku a vytvořit otvory, kam šrouby umístíme. Šroubové spoje používáme pro spojení kovových, plastových nebo i dřevěných materiálů. Spojení je sice poněkud náročné na přípravu, avšak i po několika letech je bezproblémově demontovatelné. Šrouby se vyrábějí z oceli v několika třídách pevnosti. Jejich povrch je vždy chráněn proti neblahým vlivům prostředí, jako je vlhko, teplo nebo mráz, což jsou vlivy urychlující vznik koroze. Výrobní technologie šroubů čítá nejprve lisování, následně válcování za studena a konečnou úpravu včetně tepelného zpracování. Nejčastěji se používá kalení, které znamená postupné ohřátí materiálu v peci a jeho rychlé zchlazení olejovou lázní. Konečným lakováním je zaručena odolnost proti korozi. Optické třídění automatem na úplném konci výroby zachycuje případné neshodné dílce, ty jsou separovány.
Typy hlav šroubů a vrutů
Hlava šroubu nebo vrutu je zpravidla to jediné, co zůstane viditelné. Při jejím výběru je proto potřeba myslet i na estetickou funkci.
- Zapuštěná (zápustná, kuželová): Spodní část hlavy má tvar kužele, proto zapadne do vyvrtaného otvoru a hlava zůstane v jedné rovině s materiálem, takže nijak nevyčnívá.
- Čočková (čočkovitá): Má také kónickou spodní část, díky níž zapadne do materiálu. Na rozdíl od zapuštěné hlavy má ale horní část mírně vypouklou ve tvaru čočky.
- Půlkulatá: Tvoří ji kulová úseč, tedy „seříznutá“ koule. Hlava svírá s dříkem pravý úhel, takže do materiálu nezapadá, ale dosedá na něj. Může mít i límec.
- Talířová: Je specifická a málo používaná, najdete ji třeba na tesařských vrutech. Vypadá skutečně jako talíř obrácený dnem vzhůru, který vyčnívá nad spojovaný materiál.
Typy drážek šroubů a vrutů
Jelikož většina hlav má kruhový průřez (mimo těch s vnějším šestihranem nebo čtyřhranem), šrouby i vruty proto potřebují ještě drážku neboli pohon, aby je bylo možné šroubovat a zavrtat. Z hlediska montáže vždy dbáme, abychom vybrali správný nástavec na montážní nářadí nebo přístroj. Poškození drážek při montáži znamená obtížnou nebo nemožnou případnou demontáž.
Čtěte také: Názory na Zednické Nářadí
- Plochá drážka (PL, SL): Úplně nejstarším typem drážky je plochá (neboli průběžná, minusová či „núta“), značí se jako (-), PL nebo SL (z anglického slotted). Vypadá jako jednoduchá rovná rýha napříč hlavou. Jelikož z ní šroubovák snadno vypadává a nevydrží tak vyšší krouticí moment, není příliš vhodná pro použití s elektrickým nebo aku šroubovákem.
- Křížová drážka (PH, PZ): Kvůli zmíněné nedostatečnosti ploché drážky vymyslel John P. Thompson křížovou drážku. Drážka je tvořena rovnoramenným křížem. Hrot má tak více záběrových ploch a lépe v drážce drží. Zkratka PZ je odvozena od názvu Pozidriv. Jedná se v podstatě o vylepšený Phillips - původní kříž je doplněný ještě jedním užším a mělčím, pootočeným o 45°. Hrot šroubováku se tak snáze udrží v drážce. Podobnost obou křížových drážek PH a PZ svádí k jejich zaměňování. Na to však pozor! Když na PH šroub použijete PZ hrot nebo naopak (a navíc třeba ještě ve špatné velikosti), můžete tím nevratně šroub i hrot poškodit. Obojí se „ožvýká“ a nic už nezašroubujete. Není tedy „křížák“ jako „křížák“. Když v obchodě řeknete, že chcete „křížák“, těžko uspějete.
- Imbus (H, HEX): Imbus, neboli vnitřní šestihran, patří k nejpoužívanějším typům drážek. Označuje se písmenem H nebo HEX (odvozeno od slova šestiúhelník = hexagon) a číslem, které vyjadřuje vzdálenost protilehlých stěn v šestihranu (v milimetrech). Původní označení zní INBUS, což je zkratka z německého názvu, pod kterým byla roku 1936 drážka patentována. Spontánně však došlo k řečnické spodobě do tvaru IMBUS. Díky imbus klíčům s tzv. kuličkou, kterou vymyslel roku 1964 Američan John Bondhus, jsou tyto šrouby vhodné pro práci na těžko přístupných místech.
- TORX (T): Hrot využívá ve vrutu více záběrových ploch, díky tomu více odolává opotřebení a neukroutí se. Označen bývá TORX nebo T a číslem, které ale neodpovídá fyzické velikosti drážky.
- UniQuadrex: Na první letmý pohled bychom si UniQuadrex mohli splést s PH. A právem. Drážka UniQuadrex totiž vznikla spojením čtvercové drážky Square a kříže Phillips.
V zahraničí nebo v leteckém či automobilovém průmyslu můžete narazit i na další druhy drážek, jako jsou tísicihran XZN, Torq-set, Twin Hole, TriWing, Spanner, Frearson, JIS (Japonský Industriální Standard), Mortorq nebo Supadriv. Z ochranných důvodů vznikají i bezpečnostní drážky (např. torx nebo imbus s otvorem), které slouží k zamezení manipulace nepovolanými osobami.
Podložky
Aby bylo možné utáhnout spojované části, například dřevěné desky, velkou silou bez rizika případného zborcení hmoty pod hlavou šroubu, je vhodné použít větší typy podložek, vylisovaných z plechu. Tím se utahovací síla bezpečně rozloží do větší plochy a poškození na styčných plochách spojovaného materiálu a šroubu nehrozí. Při utahování spoje musíme vzít na vědomí také fakt, že velikost šroubu volíme s přihlédnutím k masivnosti spojovaného materiálu. Pokud totiž použijeme z ryze úsporných důvodů nevhodně malé šroubové spojení, při utahování hrozí zvýšené riziko stržení závitu na matici. Případné velké namáhání kolmo k ose šroubu, po sešroubování dvou velkých dílců malými šrouby, není úplně bezpečné.
Domácí dílna: Organizace a bezpečnost
Vybavení domácí dílny
Domácí dílna nemusí zabírat celý sklep nebo garáž, aby dobře sloužila. I v malém prostoru si můžete vytvořit praktické a přehledné zázemí pro kutění. Základem je pevný pracovní stůl nebo ponk, který vydrží větší zátěž a poskytne dostatek místa pro práci. Základem pro práci se dřevem je dobrý pracovní stůl, ve výšce tak akorát pro práci ve stoje. Měl by být stabilní a robustní, s možností upínat různé díly. Nezapomeňte na kvalitní osvětlení - ideálně LED, které nezpůsobuje únavu očí. Skvěle poslouží i závěsný systém na nářadí, díky kterému budete mít všechno po ruce a přehledně uspořádané.
Uspořádání spojovacího materiálu
Aby se nářadí, šroubky, matičky a další pomůcky jen tak neválely a vždy jste rychle našli, co potřebujete, sáhněte po plastovém organizéru, třeba v podobě šikovného kufříku. Nejjednodušší cestou je zakoupení uzavíratelného organizéru z plastu, který seženeme v každém obchodě s domácími potřebami. Organizér má jednu zásadní nevýhodu spočívající v menších rozměrech jednotlivých sekcí. Z toho důvodu sem uložíme pouze menší spojovací materiál.
Pro větší množství různých šroubů a hřebíků existují různobarevné bedýnky z termoplastů. Tyto bedýnky můžeme jednoduše popsat omyvatelným fixem, případně využít přední čelo, kde je prostor pro zavěšení popisky na každé bedýnce. Takto organizovaný spojovací materiál uložíme do regálu, kde nezabírá moc místa a vždy zde najdeme to, co potřebujeme. V rámci zpřehlednění dílny využijeme i vlastní ruce. Na uložení drobných dílů se výborně osvědčí různé kartonové krabice menších rozměrů. Ideální je, když jich máme po ruce větší množství ve stejném vzhledu. Z každé stačí odřezat stěnu, případně je necháme i uzavíratelné a opatříme je popiskem o jaký materiál a velikost jde. Velmi zručný kutil si boxy pro uložení šroubů, matic, hřebíků, vrutů, podložek a dalšího drobného materiálu, vyrobí ze dřeva včetně skladovacího regálu. Je to sice časově náročnější než zakoupení hotového řešení, jenže radost z úspěšně dokončené práce je o to větší. V rámci obnovy vybavení dílen drobných řemeslníků tito občas vyřazují kovové regálové systémy pro uložení spojovacího materiálu. Když se nám podaří tento systém sehnat, stačí jej obrousit, natřít novým nátěrem a výborně poslouží po mnoho let.
Čtěte také: Průvodce zednickým nářadím
Bezpečnost a efektivita práce v dílně
Přehledně uspořádaný a udržovaný pracovní prostor výrazně zvyšuje nejen efektivitu práce, ale také bezpečnost. V dílně, kde se snadno najde vše potřebné a nic zbytečně nepřekáží, se pracuje rychleji i s menším stresem. Nezapomínejte ale ani na osobní ochranu - vždy používejte pracovní rukavice, ochranné brýle a vhodné oblečení. Dílna je místo pro tvoření, ale také pro zodpovědnost. Ujistěte se, že pro každou práci používáte správné ochranné prostředky, jako jsou rukavice nebo ochranné brýle. Při práci používejte řádné vybavení a nespěchejte. Pokud nemáte čas, raději se do práce nepouštějte.
Vrtáme čistě
Při vrtání otvorů do zdi padá na podlahu suť a kolem vrtu se silně práší. Je ideální, když nám někdo u vrtaného otvoru přidrží hubici vysavače a suť i prach odsává. Můžeme ale také pod vrtaný otvor přilepit rozevřený igelitový sáček samolepicí malířskou páskou. Tato páska je vhodná proto, že při odtrhávání nepoškodí omítku. Vyvrtanou suť odsáváme hubicí bez kartáče nebo jen samotnou trubicí vysavače, abychom mohli bezpečně odsávat co nejblíže k vrtáku.
Obecné tipy pro kutily
Kromě výše uvedených konkrétních tipů bychom se s vámi rádi podělili o několik obecných tipů pro kutily, které se vztahují prakticky na každou práci, do které se pustíte.
Plánování a příprava
- Napište si, co všechno chcete udělat: Může se zdát logické, že si své plány předem poznamenáte. Přesto tomu tak někdy není, zejména u drobnějších prací. Když máme málo času, někdy se rovnou pustíme do práce a na některé věci zapomeneme. Později se pak trápíme, což nás nakonec stojí mnohem více času a úsilí. Proto je rozumné sepsat si své plány, potřebné kroky, potřebné nástroje a materiál a práci si časově rozvrhnout.
- Udržujte místnost čistou a dobře větranou: Nezapomínejte na efektivní větrání místnosti, zejména během malířských prací! Barva potom nejen schne rychleji, ale je také šetrnější k vašemu zdraví. Kromě větrání doporučujeme neustále uklízet a čistit místnosti.
- Když přívodní šňůra žehličky překáží při žehlení: Žehlicí prkno přesuneme ke skříni, otevřeme dveře a šňůru přes ně přehodíme, aby k žehličce směřovala shora, ale přitom zůstala volná a měla dostatek vůle.
Časté chyby začínajících kutilů a jak se jim vyhnout
I ti nejšikovnější někdy chybují. Sepsali jsme nejběžnější chyby, kterým se můžete jednoduše vyhnout a ušetřit si tak nejen peníze, ale i frustraci. Stačí trochu plánování, trpělivosti a správné nářadí, a každá domácí oprava nebo projekt půjde jako po másle.
| Chyba | Jak ji předejít |
|---|---|
| Nesprávné měření | 2× měř, 1× řež - používejte vodováhu a metr |
| Používání nevhodného nářadí | Místo improvizace používejte správný nástroj |
| Šetření na materiálu | Levné šroubky, vruty nebo barvy se nevyplatí |
| Nepřipravenost | Plánujte dopředu - nákup, náčrt, příprava místa |
| Přeceňování schopností | Začněte jednoduše a učte se postupně |
Inspirace a úspory pro domácí kutily
Každý správný kutil ví, že nejlepší radost je ta, kterou si vyrobíte vlastníma rukama. Ať už chcete začít s jednoduchým projektem, nebo se pustit do větší výzvy, inspirace je všude kolem. Skvělým odrazovým můstkem mohou být knihy nebo PDF průvodci pro začátečníky, které vás provedou krok za krokem základy domácího tvoření. Ještě živější a názornější jsou videonávody - například na kanálech jako Český kutil, Dílna nebo HobbyTV, kde uvidíte celý postup přímo v akci. A pokud si nevíte rady, na internetu existují aktivní kutilské komunity a fóra, kde lidé nejen poradí, ale i pochválí vaše hotové dílo. Začněte něčím jednoduchým a zábavným - například dřevěným věšákem, závěsnou policí nebo truhlou na deky. Každý dokončený projekt vás povzbudí a dodá odvahu pustit se do složitějších věcí.
Jak ušetřit jako domácí kutil
Kutilství nemusí být drahé hobby. Pokud víte, kde nakupovat a co kupovat chytře, ušetříte i tisíce korun, aniž byste slevili z kvality. Tady je pár osvědčených tipů:
- Nakupujte nářadí ve slevách, ideálně mimo sezónu - na podzim a v zimě bývají výrazné výprodeje, kdy pořídíte značkové nástroje za zlomek běžné ceny.
- Využijte bazary a online marketplace - často se tam objevují téměř nové nebo lehce použité věci, které někdo koupil zbytečně. Za pár korun můžete získat kvalitní kousky, které by nové stály několikanásobek.
- Materiál zbylý ze staveb - palety, desky, zbytky OSB nebo lišty z demolic. Pokud máte možnost, poptejte se ve stavebninách, u známých nebo v okolí - co je pro ně odpad, může být pro vás poklad.
- Nespěchejte s nákupem - plánujte dopředu, srovnávejte ceny a nechte si věci klidně doručit z více zdrojů. Impulzivní nákupy často vyjdou dráž.
- Investujte do nářadí, které využijete opakovaně - vrtačka, bruska, lepící pistole nebo kvalitní sada bitů. Tyto věci se vám vrátí v každém projektu a dlouhodobě šetří čas i nervy.
Kutilství je hlavně radost, ne stres. Pokud začínáte s kutilstvím, nebojte se chyb. Učit se je přirozené a každý neúspěšný projekt vás naučí víc než deset úspěšných. Nejde o to být hned profesionál - jde o chuť tvořit, zlepšovat se a mít radost z výsledku. Domácí kutil je v každém z nás. Stačí najít čas, trochu místa a nebát se začít.
tags: #průvodce #naradi #podlozky #hacky #vruty #hrebicky