V dnešní době, kdy ceny energií neustále rostou, se tepelná izolace stává klíčovým tématem ve stavebnictví. Je zapotřebí si uvědomit, že i beton může izolovat, avšak nebude se jednat o beton obyčejný, nýbrž o lehký beton. Obecně platí, že čím lehčí hmotu použijete, tím bude lépe izolovat a naopak. Taková tepelná izolace pak bude mít ideální parametry, nebude zatěžovat konstrukce staveb a zároveň bude použitelná jako nášlapná vrstva pod finální vrstvy podlah.
Polystyrenbeton jako lehký izolační beton
Polystyrenbeton je typ lehčeného betonu, jehož nízké hmotnosti se dosahuje nahrazením části kameniva lehčím materiálem. Polystyrenbeton disponuje objemovou hmotností cca 500 až 1 500 kg/m3. Díky uzavřené struktuře polystyrenu nemá tendenci přijímat vodu, takže dobře izoluje proti vlhkosti. Jeho čerpání však není tak snadné jako u klasického betonu, protože musí být dodáván v nižší konzistenci. Polystyrenbeton je vhodný pro spádové vrstvy plochých střech, sanace různých prostor a pro tepelně izolační vrstvy podlahových konstrukcí.
Ekostyrenbeton - lehký a ekologický
Ekostyrenbeton je lehký tepelně izolační, tvarovatelný beton, který lze vyrobit na stavbě svépomocí v běžných mechanizačních prostředcích. Vyrábí se smícháním cementu, písku, vody a ekostyrenu (plnivo lehkých betonů vyrobené z chemicky upraveného granulátu pěnového polystyrenu) v přesně stanovených poměrech. Ekostyren je speciálně upravená drť pěnového polystyrenu, snadno míchatelná s vodou, cementem a pískem.
Jedním z mála takovýchto výrobků je lehký beton s plnivem ekostyren, který tím, že vzniká recyklací polystyrenových odpadů, je poměrně velmi levný. Ekostyrenbeton se v poslední době používá na stavbách různých velikostí, od výstavby rodinných domů nebo jejich rekonstrukcí, přes středně velké stavby jako jsou bytové domy, školy, školky, administrativní budovy apod. Tepelně izolační vrstvy z ekostyrenbetonu mají výhodu ve své homogennosti, jednoduchosti přípravy, bezodpadového použití a v rychlosti aplikace.
Výhody Ekostyrenbetonu pod lité podlahy
Na stavbě se velmi často setkáváme s křivě vylitou základovou deskou betonem. Na tuto desku se položí hydroizolační pruhy, na ně se vyzdí hrubá stavba a poté se položí vodorovná hydroizolace do všech místností, která se spojí s hydroizolačními pruhy pod svislými konstrukcemi. Tím vznikne hydroizolační vana. Po podlaze je často vedeno velké množství rozvodů - husích krků. Do této situace nastoupí podlaháři, kteří pokládají podlahový polystyren, snaží se ho vyřezávat tak, aby v něm „utopili“ zmiňované rozvody a navíc potřebují vyrovnat výškové rozdíly křivě vylité základové desky. Nakonec se aplikuje anhydrit, který to vše schová.
Čtěte také: Složení betonu
Jenže lité podlahy nejsou právě nejlevnější záležitost a dorovnávat výškové rozdíly tak, že někde bude anhydrit v síle 5 cm a někde třeba 8 cm, je naprosto neekonomické. Proto se v praxi hledá kompromis a velice snadno se najde - sníží se síla vrstvy lité podlahy předepsaná výrobcem anhydritových směsí. Lité podlahy v místech, kde je nedostatečná síla vrstvy, obvykle prasknou, ale co je ještě horší, prasknou až ve chvíli, kdy je hotova finální nášlapná vrstva, ve chvíli, kdy jsou lité podlahy zatíženy v provozu.
Ekostyrenbeton je velmi vhodný jako podklad pod lité podlahy - anhydrit. Podobně jako ekostyrenbeton se vyrábí pěnobeton, který je rovněž velmi vhodný jako podklad pod lité podlahy - anhydrit, avšak pěnobeton si stavebník nemůže zhotovit svépomocí. K výrobě potřebuje pěnový generátor, v němž se z kapalné chemické látky vyrobí technická pěna, která se podobně jako ekostyren v řízeném míchacím procesu vmísí do cementového mléka. Tím vzniká porézní lehký beton, který má navíc ještě samonivelační schopnosti, takže jeho použití jako podklad pod lité podlahy je nejideálnější, protože je naprosto rovný, dostatečně pevný a při následné aplikaci lité podlahy není žádná nadspotřeba.
Cementové pěny PORIMENT pro spádové vrstvy střech
Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch.
Porovnání cementových pěn s polystyrenovými klíny a lehčenými betony
Cementové pěny PORIMENT představují alternativu spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny. V porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
- Polystyrenové klíny (EPS): Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat.
- Lehčené betony: Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3).
- Cementové pěny: Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Cementové lité pěny představují alternativu pro stavební materiály typu pěnobeton, polystyrenbeton, deskový polystyren atd. PORIMENT je litá cementová pěna, která se dopravuje na stavbu v tekutém stavu autodomíchávačem. Jedná se o moderní lehký silikátový materiál vzniklý zatvrdnutím cementové pěny, vyráběný pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Do některých typů je přidáván drcený polystyren za účelem lepších tepelněizolačních vlastností a snížení objemové hmotnosti. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.
Výroba a aplikace cementových pěn PORIMENT
Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě.
Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.
Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí.
Vyrábíme čtyři druhy lité cementové pěny Poriment, které se liší podle vlastností a použití. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
V místě stavby nezůstávají zbytky nespotřebovaného materiálu, protože ukládka probíhá čerpáním z autodomíchávače přes speciální dieselové čerpadlo Aeronicer® II.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3. Berte na vědomí, že dopravu pro suché/zavlhlé směsi (např. potěry/mazaniny) nenabízíme, ale na vyžádání můžeme doporučit naše partnery. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu. Do pole „Specifikace betonu“ uveďte vzdálenost, na kterou chcete beton čerpat.
Tabulka: Porovnání izolačních materiálů pro spádové vrstvy
| Materiál | Pevnost | Objemová hmotnost (kg/m³) | Tepelná izolace | Náklady | Manipulace a aplikace |
|---|---|---|---|---|---|
| Polystyrenové klíny (EPS) | Nízká | ~20 | Velmi dobrá | Vyšší (náročnost na přesnost) | Náročná na přesnost, manipulaci a ukládání |
| Lehčené betony | Vysoká | ~900 | Horší (než EPS) | Cenově nákladné | Složitá (bádie, jeřáb, betonpumpa), problematické přesné spádování |
| Cementové pěny PORIMENT | Střední (0,5 Mpa u PS 500) | ~500 | Velmi dobrá (0,114 W/m-1.K-1 u PS 500) | Cenově výhodné | Nízké náklady na dopravu, výrazně jednodušší manipulace (čerpání) |
tags: #beton #lity #do #polystyrenu