Dnes se budeme věnovat míchání betonu. Proč je třeba se tomuto tématu věnovat v samostatném článku, když se to zdá být tak jednoduché? Protože se to jednoduché opravdu jen zdá. Ať už stavíte dům, rekonstruujete nebo třeba budujete venkovní terasu, bez betonu se neobejdete. Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje.
Co všechno a jak je třeba si připravit
Vše, co na stavbě k namíchání betonu potřebujeme, je míchačka, písek, štěrk, cement, voda a plastifikátor. Ptáte se, proč je plastifikátor potřeba, když dřív potřeba rozhodně nebyl? S postupujícím vývojem se totiž mění jak technologie celé stavby, tak i jednotlivých materiálů jako je například cement. Bylo by tedy velkou chybou míchat beton bez použití plastifikátoru.
Jako první je dobré dát do míchačky vodu, aby se trochu zvlhčila. Co se týká poměru ostatních ingrediencí, záleží vždy na typu betonu, pevnostní třídě a receptuře. Ta se mění v závislosti na typu cementu, kameniva atd. Takže univerzální recept na poměr ingrediencí říct nelze.
Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.
Typy cementu
V dnešní době se vyrábí již několik desítek druhů cementu. Základní rozdělení je na čistý portlandský a směsný. Mění se v nich jednotlivé složky a jejich poměry.
Čtěte také: Složení betonu
Nejpoužívanějšími cementy jsou ty s označením 42,5 R, 32,5 R, případně 42,5 N, 32,5 N atd. Přičemž označení R značí, že se jedná o rychlý cement, N značí normální cement. Číslo udává pevnost po 28 dnech.
Pro svépomocné stavebníky je nejběžnější cement 32,5, protože jde o univerzální, směsný cement. Tyto cementy mají vyšší odolnost vůči chloridu, solím atd. Cement 42,5 je pak spíše pro profíky.
Pro běžné rodinné domy se používá portlandský cement typu CEM I nebo cement s příměsemi (např. CEM II), protože nabízí lepší ekologické vlastnosti (nižší emise při výrobě) a zároveň dostačující pevnost. Ekologičtější cementy jsou CEM II/A-V a CEM II/B-V, protože v jejich složení je část slínku nahrazena zdravotně nezávadným popílkem.
V žádném případě se do betonu nesmí přidávat vápno. Lze ho využít na omítky nebo zdicí maltu, ale ne na konstrukční beton!
Písek a štěrk
Pro výrobu betonu je ideální říční tříděný písek frakce 0-4 mm. Nejjemnější, tedy kopaný písek používáme jako přísadu do malt a omítek.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
U štěrku saháme po frakci 4-16 mm nebo 8-16 mm.
Pro mísení betonu se používá standardně štěrkopísek frakce 0 - 4 mm a štěrk frakce 8 - 16; 16 - 32 a 32 - 64 mm.
Kamenivo představuje kostru betonu a až 80 % jeho objemu. Dělí se na drobné (písek) a hrubé (štěrk, drcený kámen). Do betonu lze použít říční nebo lomový písek. Říční je vhodnější vzhledem k čistotě suroviny. Těžební písek, zejména ten z malých lomů, může být kontaminován jílem. V této souvislosti se hovoří o ostrosti kameniva, která je daná podílem jílu. Čím méně je kamenivo obaleno jílem, tím je ostřejší a beton lépe drží.
K dosažení mrazuvzdornosti betonu se používá drcené kamenivo. Bohužel to znamená výrazné zvýšení nákladů na materiál. Vyplatí se, pokud nebude betonová vnější konstrukce ničím dotvářena.
Záleží na typu písku a kameniva?
Odpověď je jednoduchá. Ano, záleží. Je to v podstatě gró betonu. Matrice by měla být tvořena převážně kamenivem a cement by měl být pouze jako doplněk a lepidlo, které kamenivo spojí. Je to nejslabší článek betonu. To znamená, že čím máme lepší frakční složení kameniva, tím lepší bude výsledný beton. Odborně se to nazývá zrnitostní křivka, která má být plynulá. Toho ale samozřejmě svépomocný stavebník na stavbě nedosáhne.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Dále záleží na tom, zda máte kamenivo kulaté nebo těžené, které je ostrohranné. Každé se pak používá za jiným účelem. Pro konstrukční betony je lepší použít drcené kamenivo, které je ostrohranné. To se do sebe lépe zasekne a beton má lepší pevnost.
Jaký by měl být písek?
V ČR máme hodně lokalit s pískem, tím pádem je mezi pískem obrovský rozdíl. Může být jemný, ale je i s hrubšími zrny. Toto má vliv na to, zda a jak výsledný beton drží nebo nedrží vodu a jak je stabilní.
Může být i beton pískový. Pro beton například do zahradních obrubníků vůbec nepoužíváme kamenivo, ale jen písek a cement. Je ale třeba mít hodně hustou konzistenci, to znamená přimíchat co nejméně vody. Čím je jemnější směs a více vody, tím větší je smršťování. Bavíme o tzv. presbetonech, které jsou suché a lisují se. Dosahují vysoké pevnosti, nepraskají a mají výborné parametry.
Voda
Vodu používáme čistou ze studny či vodovodu a do míchačky ji dáváme vždy jako první ingredienci. Míchačku tak dobře promočíme.
Množství vody v betonu se musí pečlivě hlídat. Poměr voda/cement (tzv. w/c) je jedním z hlavních parametrů, který ovlivňuje pevnost, trvanlivost a náchylnost k trhlinám. Platí, že čím méně vody v poměru k cementu, tím vyšší pevnost betonu. Pro rodinné domy se obvykle hodnota w/c pohybuje mezi 0,45 a 0,55. Ideální je použít vodu z vodovodního řadu - s vodou ze studny může být problém, zejména pokud by obsahovala větší množství vápníku.
Objem vody, který je potřebný pro zamíchání betonu, nelze jednoznačně určit. Vždy záleží na tom, zda je písek a štěrk suchý či mokrý (tedy pokud je skladován venku, nebo uvnitř budovy). Voda se dávkuje dle toho, jakou konzistenci betonu potřebujete.
Postup výroby betonu
Poté, co do míchačky dáme vodu, míchačku zapneme, aby se dobře promočila. Následně můžeme začít přidávat další ingredience.
Dnes jsme použili poměr 1 díl cementu : 5 dílů písku a kameniva. To si rozdělíme tak, že dáme 3 lopaty písku a 2 lopaty kameniva.
Poté, co do míchačky přidáme potřebné množství písku a kameniva, necháme směs promíchat. Následně můžeme přidat cement. Nakonec přichází na řadu plastifikátor. Na jednu naši míchačku použijeme přibližně 1 dl plastifikátoru.
Dávkování složek by mělo být, pokud možno, prováděno hmotnostně. U pytlovaného cementu a vody není stanovení hmotnosti jedné dávky problém.
Při míchání betonu dávejte do stavební míchačky vždy jako první vodu, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu. Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci. Míchejte příbližně 3 - 5 minut.
Míchání betonu v míchačce
- Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
- Přidejte čtyři jednotky štěrku.
- Přidejte jednu jednotku cementu.
- Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.
Míchání by mělo trvat několik minut (zpravidla 2 až 4 minuty) podle typu a velikosti míchačky. Cílem je získat homogenní směs beze stop suchého cementu či segregace kameniva.
Plastifikátor
Míchání betonu dnes je rozhodně jiné v porovnání s tím, jak se beton míchal za dob našich dědů, kdy se nepoužíval plastifikátor, vůbec ho neznali. Je to dáno tím, že dnes cement meleme na jemnější mletí, takže potřebujeme daleko víc vody na to, aby byl beton zpracovatelný. Cement potřebuje k hydrataci jen asi 25 % vody (vzhledem k váze cementu), což je ale málo a směs by byla příliš hustá a nedalo by se s ní pracovat. Proto vodu přidáváme. A plastifikátor nám pomáhá, abychom neměli té vody tolik.
Na 1 m3 betonu, kde máte 300 kg cementu, je potřeba cca 80 l vody. Ovšem reálně tam stavebník na stavbě dá 160-180 l vody, aby se mu se směsí dobře pracovalo. Takže jsme na cca 80-100 litrech vody, které jsou navíc a musí se odpařit. A tady nastává problém. Při odpařování vody totiž dochází ke smršťování a betony pak mají tendenci se kroutit a praskat.
Mezi stavebníky jsou oblíbené komerční plastifikátory (plastifikační příměsi) umožňující snížení množství vody o více než 5 % a super plastifikátory (zkapalňující příměsi), které umožňují snížení množství vody o více než 12 %.
Kolik ingrediencí potřebujeme pro tvorbu betonu a v jakém poměru?
Při míchání betonu rozlišujeme 3 jeho typy. Pro každý typ používáme jiný poměr vstupních surovin.
| Typ betonu | Potřeba cementu | Poměr (lopaty) |
|---|---|---|
| Základový beton (1 m3) | 250 kg | 1 díl cementu, 2 díly písku, 3 díly štěrku |
| Konstrukční nosný beton (1 m3) | 350 kg | 1 díl cementu, 2 díly písku, 2 díly štěrku |
| Betonový potěr (1 m3) | 300 kg | 1 díl cementu, 4 díly písku |
Nejčastější chyby při míchání betonu
- Příliš vysoká teplota - Betonáž při vysokých teplotách nebo betonáž s materiálem o vysoké teplotě. Vysoká teplota urychluje hydrataci a náběh pevnosti, kvůli čemuž pak beton během pár hodin praská.
- Suchý podklad při betonáži věnců - Pokud cihla nebo keramika není provlhčená, vysaje z betonu vodu a ten následně praská.
- Správná volba směsi pro interiér či exteriér - Nelze použít jeden beton na vše. V exteriéru jsou podmínky výrazně jiné než v interiéru, působí zde více vlhkost a mráz. Pro venkovní betony se používá mrazuvzdorný provzdušněný beton.
- Nadměrné ředění betonové směsi vodou - může znamenat lepší zpracovatelnost, ale oslabuje pevnost a zvyšuje riziko vzniku trhlin. Raději použijte plastifikátor nebo upravte poměr kameniva.
- Krátká doba míchání - vede k nerovnoměrnému promíchání cementu a kameniva. Proto se řiďte doporučením výrobce míchačky a velikostí dávky.
- Nevhodná volba cementu nebo přísad - Každá stavební etapa může mít jiné požadavky (rychlost tuhnutí, odolnost proti mrazu). Proto je dobré se poradit s projektantem či stavebním dozorem.
- Špatná koordinace betonářských prací - například pokud betonáž probíhá v několika etapách s velkým časovým odstupem. Kvůli tomu mohou vznikat spáry a ztráta soudržnosti. Proto nezapomeňte včas nachystat bednění, výztuž i vibrační techniku a namíchaný beton zpracujte co nejdříve.
tags: #beton #do #věnce #poměr #složení