Hmatové úpravy jsou nedílnou součástí samostatného pohybu a prostorové orientace osob se zrakovým omezením. Jedná se o prvky, jež musí být vnímatelné slepeckou holí a nášlapem. Z tohoto důvodu jsme povinni na základě požadavků vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zajistit funkční hmatový kontrast vůči okolí a správně tyto úpravy materiálově řešit.
Legislativní rámec a technické požadavky
Vyhláška č. 398/2009 Sb. ve své příloze č. 1 a bodech 1.2.1.2 až 1.2.7 stanoví hmatové prvky, které musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Na tyto hmatové úpravy musíme použít výrobky, jejichž vlastnosti vycházejí ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V navazujícím nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů, je v příloze č. 2 uveden seznam výrobků s vyznačením postupů shody. Mezi takové výrobky patří také výrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace uvedené v bodě 12 této přílohy. Patří sem dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou pro zrakově postižené, jenž svým tvarovým řešením musí odpovídat technickým návodům pro činnost autorizovaných osob při posuzování shody stavebních výrobků - viz koordinacesv.tzus.cz - Technické návody - 12.
Typy hmatových úprav
- reliéfní povrch s max.
- drážky ve směru vodicí linie s roztečí mezi hranami drážek 20 až 25 mm, hloubkou 4 až 6 mm a šířkou drážky v rovině nášlapného povrchu desky 10 až 16 mm.
Příčný průřez drážky může tvořit rovnoramenný trojúhelník, obdélník, lichoběžník, vlnovka apod.
Materiály a kontrast
Kromě klasické betonové slepecké zámkové dlažby lze použít také certifikované přírodní materiály firem Granit Lipnice s.r.o, Česká Žula spol. s r.o. Pro všechny hmatové výrobky platí, že je nelze použít na veřejně přístupných plochách a komunikacích k jinému účelu. Pokud se na veřejně přístupných plochách a komunikacích podle TN TZÚS 12.03.04 budou používat dlaždice z měkkých materiálů (pryž, recykláty, PVC apod.), tak se nesmí použít na chodníku v blízkosti (ve vzdálenosti menší než 5 metrů) hmatových prvků (signálních a varovných pásů) pro nevidomé.
V rámci požadavků tvarového řešení technické návody také uvádějí podmínky dosažení hmatového kontrastu mezi hmatovou úpravou a běžným povrchem pěší komunikace v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb., a to pomocí rovinné desky či ekvivalentního povrchu v šíři nejméně 250 mm navazující na hmatový prvek. Zároveň technické návody uvádí: Rovinný povrch s funkčním hmatovým kontrastem je zajištěn dlažebními prvky bez sražené hrany, se spárami maximální šíře 4 mm, počtem spár mezi dlažebními prvky na délku 1 metru pásu lemujícího hmatový prvek maximálně 5 ks, počtem spár mezi dlažebními prvky na šířku lemujícího pásu maximálně 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm). Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm bez sražené hrany.
Čtěte také: Složení betonu
Specifické požadavky na stavby a zařízení
Nástupiště a alespoň jedna přístupová cesta na ně musí být bezbariérově přístupná a použitelná i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nová a rekonstruovaná ostrovní a vnější nástupiště musí být opatřena bezpečnostním pásem a vodicí linií s funkcí varovného pásu. Nástupiště železničních stanic a zastávek se označují jednotným způsobem. Na nových a rekonstruovaných přejezdech, kde se dráha kříží s pozemní komunikací pro pěší, se pro nevidomé a slabozraké hmatově vyznačuje hranice nebezpečného prostoru a směr přecházení. Požadavky na tyto úpravy obsahuje technická norma uvedená v příloze. V místě křížení dráhy s komunikací pro pěší zabezpečeném světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelná signalizace doplňuje dálkově ovládanou zvukovou signalizací pro nevidomé. Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel.
Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy a musí zajistit bezpečnost účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace; zejména musí být podle projektové dokumentace zajištěno označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky. Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky přejezdové vozovky na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Tvar železničního svršku na přejezdu musí být stejný jako v přilehlé koleji. Přejezdová konstrukce musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Na dráze v traťových úsecích provozovaných rychlostí vyšší než 160 km/h a v případech, stanovených v související technické normě uvedené v příloze. Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy obsahuje technická norma uvedená v příloze. Výstražné zařízení pro přechod kolejí v železniční stanici, který je určen pro pohyb cestujících, musí varovat uživatele přechodu s dostatečným časovým předstihem, že se k přechodu blíží vlak nebo drážní vozidlo, a to červeným přerušovaným světlem a přerušovaným akustickým signálem. Světelné výstražné zařízení pro přechod kolejí může být doplněno závorovými břevny zřízenými tak, aby přehradila přechod v celé šíři; při sklopení závorových břeven musí být akustický signál přerušen.
Kontrola a údržba
Provedení hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 149. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byly navrženy projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Na tratích s rychlostí nižší než 200 km/h včetně se dále dynamická zatěžovací zkouška provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. U zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní části zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou hnacího drážního vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek, kontrol a měření z hlediska shody provedení stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího zařízení za provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu. U elektrických silnoproudých a pevných trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a bezpečnosti souvisejících drážních elektroenergetických zařízení.
Stavebník musí o zahájení prací na stavbách osvobozených od stavebního povolení v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi dotčené. Vlastník musí stavby celoživotně udržovat.
Je nutno podotknout, že technický návod je materiál pro činnost posuzování shody stavebních výrobků podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a tudíž se nejedná o právní předpis stanovující povinnost tohoto plnění. Na základě uvedeného požadavku bychom museli např. u betonové zámkové dlažby o rozměrech 200 x 100 mm se sraženými hranami při kladení rozměru 100 mm u hmatového prvku.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
tags: #az #beton #prohlaseni #o #shode #slepecka