Předkládaná diplomová práce a její předdiplomní fáze, zpracovaná pod vedením Ing. arch. Jiřího Marka a Ing. arch. Petra Hlavsy, se zaměřuje na revitalizaci kasáren na Kraví hoře v Brně. Tato práce vznikla v zimním semestru roku 2022/23 a nabízí inspirativní řešení využití pro obě strany sporu ohledně budoucnosti areálu: zachování struktury budov a jejich využití versus snaha zbourat část areálu a rozšířit městský park.
Historie Kraví Hory
Okolí Brna obývali lidé už od pravěku. Kraví hora, kdysi skalnatá a holá, pokrytá pouze trávou, na jejímž okraji vyvěral silný pramen vody, je historicky známá jako „Kuhberg“ (1346, Pamětní kniha města Brna).
Vývoj využití Kraví Hory
- V průběhu 18. a 19. století zde vzniklo několik cihelen, z nichž nejstarší fungovala od roku 1749. Všechny cihelny zanikly koncem 19. a začátkem 20. století.
- V roce 1878 vznikl v Brně Zalesňovací a okrašlovací spolek, který vysadil na hektarech Kraví hory asi 200 tisíc sazenic a začal budovat Wilsonův les. Kraví hora ale nikdy nebyla zcela osázena stromy.
- Na počátku 20. století se na východní straně Kraví hory objevily provizorní německé kasárny, tzv. „likusáky“, které definitivně uzavřely někdy v 50. letech. Tyto stavby, původně dočasné, byly ve špatném technickém stavu a obsahovaly azbest, což vylučovalo jejich rekonstrukci.
- V 70. letech 20. století zde vznikly kurty a softbalové a basketbalové hřiště.
- Dnes Kraví hora hostí hvězdárnu a je místem zeleně, rekreace, sportu a odpočinku.
Současná situace a Potenciál
Kraví hora se nachází v městské části Veveří, přibližně 1 km od historického centra Brna. Je obklopena školními funkcemi, rodinnými domy na západě a polyfunkčními a bytovými budovami na východě. V územním plánu je tato oblast označena jako plocha městské zeleně.
Západní strana Kraví hory funguje a žije pro veřejnost. Nachází se zde funkcionalistický kostel Sv. Augustina, na vrcholu hvězdárna a výhled na Masarykovu čtvrť. Východní strana je v současnosti opuštěná a zanedbaná, s neestetickými a neorganizovanými parkovišti a oploceným areálem likusáků. Přitom má velký potenciál být stejně nebo podobně živá jako západní strana.
Urbanistický Návrh Ateliéru Dopravních Staveb Jiří Marek
Cílem diplomové práce je kultivace celého areálu, propojení s okolím a zpřístupnění veřejnosti, vytvoření konceptu funkčního a prostorového využití, vize od které se bude odvíjet samotná diplomová práce. Urbanistický návrh nově napojuje řešený areál na existující urbanistické osy. Navrhuje prodloužení cesty z Kounicových kolejí skrze Kraví horu, propojující dvě již existující komunikace a zpřístupňující řešený areál.
Čtěte také: Detaily interiérových panelů
Klíčové prvky návrhu:
- Zrušení slepých cest: Celý návrh se otevírá a propojuje se s existujícím parkem Kraví hory.
- Amfiteátr: Ústí do amfiteátru, který je umístěn na nově využitých urbanistických osách.
- Terénní úpravy: Vytváří nové prostory, atria, průhledy a cesty mezi budovami.
- Funkční rozdělení:
- V návaznosti na parkoviště jsou navrženy funkce služeb, řemesel a kanceláří.
- Na západní straně jsou navrženy menší objekty s funkcí ateliérů a coworkingových prostorů, které mohou sloužit jako ubytování pro doktorandské studenty nebo nocleh pro externí pracovníky.
- Na východě jsou dvě velké blokové stavby ateliérů, hudebníků, dílen a výstavního prostoru.
- Středový prostor: Obklopují středový prostor vegetací porostlých teras a parku s amfiteátrem a přestřešeným pódiem.
- Udržitelnost: Využití dešťové vody pro zavlažování zeleně. Na vrcholu Kraví hory je umístěno podobné biotopové jezírko.
- Zeleň: Celý návrh pracuje s existujícími stromy a v minimální míře je odstraňuje, spíše se jim přizpůsobuje. Existující stromy jsou doplněny o nové stromy a další vegetaci.
- Nové dřevostavby: Vychází z rozměrů původních likusáků (10x20m, 10x55m a 10x70m) a poskytují přístup k funkcím na 2.NP.
Architektonické řešení
Dřevostavby vytvářejí hodnotné útočiště pro umělce. Jsou řešeny ve třech částech, které propojují dvoje komunikační jádra. Výšková úroveň podlahy je +2,7m. Budovy propojuje terasa ve výšce +6 m, která je přístupná z 2.NP ateliérů a dílen a 3.NP galerie. Tato terasa je určena pro setkávání tvořivé komunity, relaxaci a práci. Je vybavena autorským mobiliářem laviček a květináčů se zelení a slouží jako úkryt před deštěm.
Galerie
Galerie je rozdělena na tři části, které propojují dvoje komunikační jádra. Díky prosklení fungují jádra i jako vizuální kontakt s okolím. Každé jádro má trojici jednoramenných schodišť a výtah. Galerie je prosvětlena velkými okny a střešními světlíky. Prostor je navržen tak, aby se mohl dělit v závislosti na konkrétní potřebě výstavy. V podzemním podlaží se nachází velký sklad, místnosti pro techniky a úklidová místnost.
Ateliéry a Dílny
Do ateliérů se vstupuje ze západní strany, dílny jsou přístupné z východní strany. Každý ateliér má vlastní vestavěnou skříň pro umístění technologií stavby. Ateliéry mohou fungovat jako jeden velký otevřený prostor nebo se dělí do menších částí. Dílny nabízejí prostory pro truhlářské práce, keramiku a další drobná řemesla. Tyto prostory jsou navrženy tak, aby umožňovaly flexibilní uspořádání a pohyb materiálu.
Konstrukčně jsou ateliéry a dílny řešeny velmi podobně jako galerie s ohledem na zachování jednotného výrazu. Hlavní nosná konstrukce je z železobetonu s pilíři 5x5m a dřevěnými vazníky. Fasády jsou zateplené minerální vlnou a na fasádách je použit rozdílný materiál v závislosti na funkci a světových stranách, přičemž vždy je použit týž materiál na stěny fasády a i na střechu, s dominancí dřeva.
Reference a Ateliérová Činnost
Ateliér architektury dopravních staveb a designu Fakulty architektury ČVUT v Praze, vedený Ing. arch. Jiřím Markem, se dlouhodobě věnuje problematice dopravních staveb a jejich integraci do urbanistického prostředí. Práce ateliéru zahrnují moderní přístupy k navrhování a využívání nádražních budov, trendy v uspořádání výpravních budov, a také historický pohled na vývoj dopravních staveb od koněspřežné dráhy po současnost. Dále se zabývá modernizací železničních stanic, jako je například Praha hlavní nádraží, a architekturou pohybu a proměn.
Čtěte také: Více o Atelieru 38 a jeho přístupu
Další publikační činnost a projekty související s tématem:
- „Moderní přístupy k navrhování a využívání nádražních budov“, čas. Moderní obec, 2015.
- „Jak se změní železnice?“, čas. Pražská technika, 2015.
- „Výpravní budovy a jejich uspořádání - současné trendy v navrhování výpravních budov“, Silnice a železnice, 2014.
- „Moderní železnice nedílnou součástí moderní architektury“, čas. Pražská technika, 2014.
- „Výpravní budovy a jejich uspořádání - od koněspřežné dráhy po současnost“, Silnice a železnice, 2013.
- „Pohled do historie benzinových čerpacích stanic“, čas. Zlatý řez, 2013 a in Architektura ve službách motorismu, ČVUT v Praze, 2013.
- „Záchrana nádraží záleží na penězích i dobré vůli“, čas. Železničář, 2013.
- „Architektura pohybu a proměn - Emil Hlaváček“, čas. Bulletin ČKA, 2010.
- „Praha hlavní nádraží - rekonstrukce zastřešení nástupiště I-IV“, čas. Konstrukce, 2010.
- „Rekonstrukce historické ocelové haly“, čas. Stavitel, 2009.
- „Modernizace železniční stanice Praha hlavní nádraží“, SUDOP Revue, 2009.
- „Tramvajová trať Radlická“, čas. Městská doprava, 2009.
- „Josef Danda - "drážní" architekt“, Tecnicall, 2008.
- „Vyšla monografie o architektu Dandovi“, čas. Pražská technika, 2008.
- „Modernizace pražského Hlavního nádraží“, čas. ASB, 2008.
- „Architektonické řešení stavby Modernizace západní části Praha hlavní nádraží, 2. část, nástupiště I-IV“, čas. Železniční magazín, 2008.
- „Vznikne moderní centrum (co přinese rekonstrukce hlavního nádraží v Praze)“, čas. Podnikatel, 2007.
- „Ideová studie Tram-Train v Praze - možnosti využití moderního systému v pražské hromadné dopravě“, čas. Městská doprava, 2007.
- „Revitalizace žst. Praha hlavní nádraží“, čas. Železniční magazín, 2007.
- „Doprava - součást urbanistické struktury města“, čas. ASB, 2007.
- „Pouliční dráha se vrací v atraktivní podobě“, čas. HN-Regiony, 2006.
- „Regiotram Nisa“, ročenka liberecké architektury, 2006.
Kromě pedagogické a publikační činnosti se Ing. arch. Jiří Marek, jako vedoucí práce, podílí na rozvoji mladých architektů a podporuje inovativní přístupy v oblasti dopravních staveb a urbanismu.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
tags: #atelier #dopravnich #staveb #jiri #marek