Střešní asfaltový šindel, známý také jako kanadský šindel, je oblíbenou střešní krytinou pro svou nízkou hmotnost, odolnost, dlouhou životnost a snadnou montáž. Správná pokládka střešního šindele je klíčová pro dlouhou životnost střechy. Tento článek poskytuje podrobný návod, jak položit střešní šindel správně a upozorňuje na nejčastější chyby.
1. Základem je dobře připravený podklad
Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení. Pro podklad pod střešní šindele se doporučuje používat asfaltový pás s nosnou vložkou ze skelné rohože (např. charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE), která nenasákává a zajišťuje tak dlouhodobou životnost střešního pláště. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky. Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.
2. Rozvržení pokládky
Před zahájením pokládky je nutné provést rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí. V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli. Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.
Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?
- Na okapové hraně stanovíme středový bod S1
- Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např pomocí provázku dva stejné kruhy.
- Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.
U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!
3. Začátek pokládky a startovací řada
Pokládku zahájíme od středové linky, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
4. Správné zatloukání hřebíků
Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.
Správný typ použitých hřebíků určíme podle typu použitého záklopu, který by měl být min. tloušťky 25 mm:
- Prkenný záklop - slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnou)
- Deskový záklop - hřebíky silnější FeZn,Cu nebo AlMg, eventuelně i kroucené (hřebíky se neohýbají)
Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům.
5. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy
Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích, což pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů.
Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů. U střech s nižším sklonem, nebo střech v nepříznivých klimatických oblastech klademe asfaltový šindel vždy s větším překryvem.
Čtěte také: Asfaltový pás OBI - recenze a aplikace
Sklon střechy ve stupních nebo v procentech?
Sklon střechy pro asfaltový šindel se pohybuje v celkem širokém rozmezí, kdy při dodržení hodnot sklonu stanovených výrobcem bude střecha tvořit spolehlivou ochranu. U velmi nízkých sklonů střechy není možné kanadský šindel použít, protože tato skládaná krytina není odolná proti vzlínající vodě.
Jakým procentům tedy odpovídají nejčastější sklony střech?
- 15° = 26,8 %
- 20° = 36,4 %
- 30° = 57,74 %
- 40° = 83,91 %
- 45° = 100 %
Procenta se používají spíše v případě plochých střech (i když se u plochých střech můžete potkat s obojím, např. v členění ČSN 73 1901-1 plochá střecha do 5°; šikmá střecha do 45°; a strmá střecha nad 45°), zatímco stupně se více používají u šikmých a u strmých střech téměř výhradně. Šikmé či pultové střechy mají běžně nejnižší sklony 15 až 20°, může se však z různých důvodů stát, že sklon střechy musí být ještě nižší. A to dokonce 9,5, ale i jen 4°. Ovšem i na takové střechy lze pokládat asfaltové šindele.
6. Jak položit střešní šindel na hřebeni, nároží a v úžlabí
Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů.
7. Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
8. Zpracování větrání střechy
Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní částí a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou.
tags: #asfaltový #šindel #minimální #sklon #střechy