Vyberte stránku

Asfaltové pásy jsou ve stavebnictví hojně využívaným materiálem. Jsou klíčové pro ochranu budov před vlhkostí a pronikáním vody a jejich výběr může mít zásadní vliv na životnost a bezpečnost stavby. Asfaltové pásy jsou hydroizolační materiály vyrobené z asfaltu smíchaného s plnivy a stabilizátory, které vytvářejí odolnou a flexibilní ochrannou vrstvu. Běžně se dodávají ve formě rolí, což usnadňuje jejich instalaci na střechy, podzemní stavby a další konstrukce. Asfaltový pás je dostupný a lety prověřený hydroizolační materiál, který pomáhá k dlouhé odolnosti a životnosti budov.

Složení a druhy asfaltových pásů

Asfaltový pás (někdy též asfaltová lepenka) je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy. Spodní i vrchní krycí asfaltové vrstvy jsou ještě opatřeny vhodnou povrchovou úpravou.

  • Nosná vložka určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.).
  • Krycí asfaltové vrstvy určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb).
  • Povrchové úpravy krycích vrstev mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení).

Hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltové krycí vrstvy jsou zejména v teplotních odolnostech. Z hlediska teplot se u asfaltového pásu sledují: ohyb (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin), stálost (teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká) a bod měknutí (kdy krycí vrstva změkne). Krycí asfaltová vrstva je složena z asfaltu spojeného s plnivem. Plnivo zvyšuje bod měknutí asfaltového pásu, stálost (stékavost) a umožňuje nanesení silnější vrstvy na nosnou vložku.

Dělení asfaltových pásů podle krycí vrstvy

  • Oxidovaný asfaltový pás: Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Stárnutím křehne a má nízkou odolnost vůči UV záření. Zkouška ohybu se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C. Pro výrobu je použit vysoce oxidovaný asfalt. Tyto pásy se často využívají pro izolování základové desky nebo jako spodní vrstva skladby střech. Nicméně pro nízký teplotní rozsah nelze počítat s tím, že zde vydrží lepenka dlouhou řadu let jako je tomu u modifikovaných pásů. Pásy z oxidovaného asfaltu představují známé "klasické asfaltové pásy", s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy.
  • Modifikované asfaltové pásy: Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Významná je zlepšená odolnosti proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách.
    • SBS modifikovaný asfaltový pás: Díky přidání elastomeru (tj. syntetický kaučuk) je elastický, odolný proti stárnutí a vzniku prasklin při nízkých teplotách. Stupeň modifikace pro asfaltový pás lze odvodit od výrobcem uváděné teploty ohybu. Od -15 °C (upravená modifikace), po -25 °C (plná modifikace). Lze vyrobit pás s teplotou ohybu -35 °C. Elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu - SBS) - tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady a použité technologii. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější.
    • Modifikovaný asfaltový pás APP: Asfaltový pás modifikovaný ataktickým polypropylenem (APP) je dobře zpracovatelný v širokém pásmu teplot a odolný proti UV záření. Tyto asfaltové pásy sice nemají schopnost elasticity, ale disponují vysokou teplotní stálostí (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. Svými vlastnostmi jsou předurčeny pro použití v jižních státech a hydroizolaci střech s vyšším spádem. Plastický typ (APP - ataktický polypropylén) - pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení.

Nosné vložky a povrchové úpravy

Nosná vložka vyztužuje hydroizolační pás a zajišťuje jeho mechanickou odolnost při pokládce. Základním materiálem je polyesterové rouno. Pásy s touto vložkou jsou vhodné pro vrchní pásy vystavené povětrnosti. Jejich benefitem je vysoká odolnost v tahu. Dále se jedná o skleněnou tkaninu, pro kterou je charakteristická vysoká pevnost, proto se využívá v pásech pro mechanicky kotvené systémy. Vedle velké mechanické odolnosti jsou tyto pásy i dobře ohebné, takže se hodí pro opracování detailů. Nevadí jim ani natavování, protože nejsou náchylné na rozměrové změny způsobené teplotou plamene.

Nenasákavé nosné vložky (polyesterové rouno, skelná tkanina) jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kN/m, pevnost pásů s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kN/m (skleněné rohože) po 16 kN/m (polyesterové rohože). Kromě menší pevnosti bývá nevýhodou některých skleněných rohoží i omezená tažnost (do 4 %), což může činit potíže při tvarování pásů v místech detailů. Tento nedostatek odstraňují houževnaté a průtažné rohože z polyesteru, které poskytují pásům dobrou tvarovatelnost. Při používání pásů s vložkou z kovové fólie (nejčastěji hliníkové) je třeba zohlednit jejich specifické chování. Vhodnější jsou pásy s vložkou opatřenou profilováním nebo s vložkou zvlněnou, neboť tyto úpravy zlepšují adhezi krycí vrstvy, tažnost a ohebnost pásu a vyrovnávají dilatační změny, způsobené rozdílnou roztažností asfaltu a hliníku.

Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?

Nechráněná asfaltová hmota obvykle není dlouhodobě odolná vůči působení slunečního záření, proto musí být její povrch chráněný. Jen některé speciální asfaltové hmoty nevyžadují povrchovou ochranu. Obvykle se jako ochrana používá hrubozrnný minerální posyp, kovová fólie, granulát, popřípadě jiná dostatečná ochrana. Nejčastějším způsobem ochrany před UV je ale použití vrchních asfaltových pásů s hrubozrnným břidličným posypem. Vyrábí se z drcené přírodní břidlice, která se přibarvuje nebo zůstává v přírodní podobě.

Dělení asfaltových pásů podle tloušťky a použití

  • Asfaltový pás typ A: Tloušťka do 1 mm, který není určený k natavení. Je bez krycí asfaltové vrstvy (jen impregnovaná nosná vložka). Používají se pro dočasné účely a jako separační a podkladní pásy.
  • Asfaltový pás typ R: Tloušťka do 2,5 mm, který není určený k natavení. Má spodní a horní krycí asfaltovou vrstvu tloušťky do 1 mm.
  • Asfaltový pás typ S: Tloušťka 4-5 mm, určený k natavení pásu z oxidovaného asfaltu nebo natavitelných asfaltových pásů z modifikovaného asfaltu SBS.

Asfaltové pásy se používají jako:

  • Izolace staveb: Vodorovná i svislá izolace proti radonu, hydroizolace zemní vlhkosti - izolace základů, izolace proti vodě (tlakové a prosakující vody).
  • Střešní pásy: Podklad pro asfaltové šindele a lepenku na střechu, finální střešní pásy, krytiny pro zahradní domky.
  • Parozábrany: S nízkou i vysokou požární zátěží, parozábrany pro ploché střechy.
  • Dočasné ochranné zakrytí.

Způsoby pokládky a životnost

Asfaltový pás se nejčastěji mechanicky kotví, možné je i lepení k podkladu nebo přitížení celé skladby. Asfaltové pásy jsou pásové hydroizolační materiály na bázi asfaltu, které chrání konstrukce před vodou a vlhkostí. Jde o pružné role, které se pokládají na střechy, základy, terasy nebo sokly a vytvářejí souvislou hydroizolační vrstvu. Životnost asfaltového pásu je zcela závislá na typu krycí vrstvy, kvalitě výroby a správné aplikaci (pokládání, svařování asfaltového pásu). Pohybovat se tak může v širokém rozsahu od 5 do 50 (a více) let.

Při pokládce jsou pásy obvykle aplikovány na asfaltový penetrační lak a ohřívány, aby se aktivovala lepicí vrstva na jejich spodní straně. U natavovaných pásů se spodní strana ohřívá plamenem, pás se přitaví k podkladu a k předchozímu pásu v přesahu. U lehkých konstrukcí se používají lepené pásy, které se ukládají do speciálních asfaltových lepidel nebo tmelů, případně mechanicky kotvené pásy, kotevně přichycené k podkladu. Častou chybou je pokládka asfaltových pásů na vlhký, zaprášený nebo nesoudržný podklad. Pás se pak špatně spojí s podkladem, tvoří se bubliny a dutiny, kde může kondenzovat voda.

Pro zachování kvality je nutné skladovat nepoužitý asfaltový pás v suchu a chráněný před přímým slunečním světlem. Nebude tak stárnout vlivem UV záření. Délka skladování samolepicích asfaltových pásů je s ohledem na životnost lepicí vrstvy omezena dle technické dokumentace výrobce (řádově na několik měsíců).

Čtěte také: Asfaltový pás OBI - recenze a aplikace

Spoje asfaltových pásů a jejich namáhání

Ve střešním plášti se nachází velké množství nejrůznějších spojů asfaltových pásů. Jedná se o spoje u jednovrstvého nebo dvouvrstvého hydroizolačního systému, o spoje navzájem mezi jednotlivými pásy, napojení na prostupující konstrukce a klempířské prvky. Spoje mezi pásy můžeme rozdělit podle umístění na čelní (příčné) a boční (podélné). Spoje v podélném směru jsou více namáhány, především silovými účinky od střešního pláště a vlastní technologií výroby pásů. Z hlediska silového namáhání jsou řešeny pouze spoje namáhané na smyk (lineární - smykové síly na odtržení). Druhý způsob namáhání pásů - odlupování, který je předmětem ČSN EN 13707, se vyskytuje v mechanicky kotvených střešních pláštích. O jaký typ silového účinku se jedná má rozhodující význam velikost úhlu β, který svírají pásy v místě jejich vzájemného spoje. Pokud je tento úhel dostatečně velký, jedná se o sílu na odloupnutí.

V současně platných normách týkajících se povlakových hydroizolací není velikost spojů nijak specifikována. Spoji se zabývá pouze ČSN EN 13707. V dalších normách ČSN 73 19 01 Navrhování střech - Základní ustanovení a ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení není žádná zmínka. Poněkud trochu jinak je tomu v ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení. V bodě 4.3.1 se uvádí: "pro povlakové hydroizolace se používají výrobky, u kterých výrobce uvádí rozsah jejich použití a všechny potřebné parametry i metody zkoušení." Z pohledu legislativy tak byla otázka velikosti spojů řešena jen v dnes již neplatné ON 73 33 00 Provádění střech, kterou vydal Výzkumný ústav pozemních staveb v roce 1975. Tato oborová norma se zabývala nejen hydroizolacemi plochých střech, ale i skládanou krytinou. Dnes je tak otázka délky spojů v České republice v kompetenci výrobců asfaltových pásů. Velikost se pohybuje v závislosti na velikosti posypu a zda se jedná o spoj v podélném a nebo příčném směru.

V případě podélného a příčného směru pro jemnozrnný minerální posyp a separační fólie se jedná o 100 mm, minimum 80 mm. V podélném směru (čelní spoj) pro hrubozrnný posyp se délka spoje pohybuje od 100 mm - 150 mm. V případě Spolkové republiky Německo se řídí velikost spojů ustanoveními VDD-Industrieverband (Svazu výrobců asfaltových pásů - Technische Regeln - abc der Bitumenbahnen), kde je předepsán minimální rozměr. Na Slovensku byla přejata oborová norma ON 73 33 00 Provádění střech jako STN 73 33 00 Provádění střech, takže otázka definování velikosti je zakotvena přímo v STN a je tedy 100 mm bez rozdílu asfaltované hmoty a typu spoje.

Experimentální zkoušky a vliv teploty

Pro zjištění vztahu mezi délkou spoje a tržným zatížením je použito procentuální porovnání sil, které přenesou spoje o různé délce a různé délce spoje. Jsou zvoleny dvě skupiny materiálů. Materiály s hrubým posypem, kde je porovnávána délka spojů 120 mm a 150 mm a materiály s jemnozrnným posypem s délkou spoje 80 mm a 100 mm. Plocha menšího spoje vždy tvoří přibližně 80 % plochy ze spoje většího. V rámci objektivního hodnocení byly vybrány asfaltové pásy od dvou různých výrobců. Dále kombinace různých nosných vložek a asfaltové hmoty, která byla modifikována různými typy polymerů. Měření bylo prováděno při různých teplotách (-20, 0, +20, +50 a +80 °C) s odchylkou ± 3°C.

Vyhodnocení je prováděno v procentuálním porovnání spojů délky 120 mm. Tržné zatížení, které přenese spoj délky 150 mm, tvoří 100 %. Tržné zatížení, které přenese spoj délky 120 mm při (-20, 0, +20, +50 a +80) °C, je přepočteno na procenta. Pro plnoplošně natavené pásy byly výsledné silové hodnoty z experimentálního měření (N/50 mm) přepočítány pomocí přímé úměrnosti na nominální velikosti 120 mm a 150 mm. Všechny pásy mají na spodním líci mikrotenovou folii.

Čtěte také: Detaily pokládky šindele

Vliv materiálu a teploty na porušení spoje

Základní výchozí vliv na porušení spoje měl typ nosné vložky, použitý druh asfaltové hmoty a délka spoje. Při nízkých teplotách se na přenose silového namáhání podílela jak nosná vložka, tak i asfaltová hmota. Proti původním předpokladům nedošlo u všech typů asfaltovaných hmot bez rozdílu nosných vložek k přetržení pásů se spoji. U asfaltové směsi modifikované polymery k přetržení došlo. U asfaltované směsi z oxidovaného asfaltu došlo jak k přetržení, tak k rozpojení pásů jak u nosné vložky ze skelné tkaniny, tak z PES rohože. V případě této asfaltové hmoty docházelo až k delaminaci asfaltu od nosné vložky. Zvýšený počet se vyskytoval u pásů, kde impregnace nosné vložky není samostatný proces při výrobě.

V případě vysokých teplot byl vliv nosné vložky na pevnost pásu a spoje omezen. Problematika pevnosti spoje byla omezena na adhezi mezi asfaltovou směsí na dolním povrchu horního pásu a horním povrchu dolního asfaltového pásu a délku spoje. V závislosti na materiálu a teplotě došlo u všech vzorků k porušení ve smyku po povrchu pásu nebo po nosné vložce. Při teplotě +80 °C docházelo vždy k usmyknutí po povrchu bez rozdílu hmoty. Při teplotě +50 °C docházelo pouze u modifikace kopolymerem SBS částečně i k usmyknutí po nosné vložce. U modifikace polymerem APP docházelo téměř ke 100 % rozpojení i při teplotách +20 °C. Při této teplotě je patrný nárůst pevnosti ve smyku mezi spoji velikosti 120 a 150 mm. Část vzorků velikosti 150 mm je při této teplotě přetržena. U modifikace kopolymerem SBS došlo vždy k přetržení vzorků, u pásů z oxidovaného asfaltu naopak k rozpojení. Pro asfaltové pásy modifikované kopolymerem SBS s nosnou vložkou z polyesterových vláken (PES), skelné tkaniny a skelné rohože je možné použít menší rozměr přesahů.

Zde je shrnutí vlivu teploty na pevnost spojů u různých typů asfaltových pásů:

Typ posypu / Asfaltový pás Charakteristika křivky (pevnost vs. teplota) Poznámka
Hrubozrnný posyp Nepravidelný tvar, malý vliv teploty na velikost spoje.
Jemnozrnný posyp Křivka s rostoucí teplotou klesá.
SBS modifikované s nosnou vložkou ze skelné tkaniny Křivky celkově klesají, při +80 °C stoupají. Ovlivněno problémem zkoušky při vysoké teplotě +80 °C.
Ostatní Křivka s rostoucí teplotou klesá. V některých případech stoupá při 0°C nebo mírně při +80°C. Některé výsledky mohou být ovlivněny problematickým temperováním vzorků při vysoké teplotě.

Normy a certifikace asfaltových pásů

Asfaltové pásy jsou certifikovány podle evropských harmonizovaných norem:

  • ČSN EN 13707: Hydroizolační pásy a fólie - Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky.
  • ČSN EN 13969: Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky.
  • ČSN EN 13970: Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové parozábrany - Definice a charakteristiky.
  • ČSN EN 13859-1: Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny.
  • ČSN EN 13859-2: Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny.

Výrobce, případně prodejce má povinnost dle příslušných norem vydat k asfaltovému pásu technický list. Tento technický list obsahuje složení pásu, podmínky použití, skladování a řadu technických parametrů. Mezi těmito parametry je také tloušťka a plošná hmotnost pásu (není povinnost udávat oba údaje). V České republice jsou používány především dva základní typy značení: dle ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení, část 3.4, nebo podle dokumentu DIN (evropské značení, které není závazné).

TP SVAP Technická pravidla SVAP 01 Asfaltové pásy pro použití v ČR Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR uvádějí pro označení asfaltových pásů následující značky (jsou použity mezinárodní značky, používané pro příslušný výrobek a materiál v Evropské unii. Označení vychází z německé normy DIN). Pásy se podle SVAP 01 označují obchodním názvem, vč. označení výrobce; značkou nosné vložky; typem asfaltového pásu; číslem označujícím tloušťku asfaltového pásu; zkratkou pro označení povrchové úpravy; minimální plochou asfaltového pásu; datem výroby, popř. směnou.

Značky pro typy nosných vložek:

  • P: nosná vložka z polyesterového rouna nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem polyesterového rouna.
  • G: nosná vložka ze skelné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skelné tkaniny.
  • V: nosná vložka ze skelné rohože.
  • AL: hliníková fólie.

Značky pro typy krycí hmoty:

  • APP: asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery.
  • SBS: asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery.
  • OX: asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu.

Orientace při výběru vhodného pásu z hlediska natavení je někdy ztížena tím, že ne všichni výrobci mají uvedeno v označení názvu identifikaci pásu k natavení S (např. G200 S40, V60 S35, G S4 -25 mineral apod.). U pásů typu S by měla být krycí vrstva asfaltu na vložce větší než 1mm (pásy typu R - s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A - bez krycí vrstvy asfaltu) jsou k natavení nevhodné).

tags: #funkce #asfaltových #pásů #ve #stavebnictví

Oblíbené příspěvky: