Při zařazování vyprodukovaného odpadu do Katalogu odpadů podle jeho druhu je nutné postupovat systematicky. Nejdříve se určí odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vzniknul, a podle toho se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny se pak zvolí podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině se vybere odpad s katalogovým číslem, které maximálně vystihuje označení našeho odpadu. Primárně se upřednostňuje výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách není vhodný výběr, dále se vybírá ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde není nalezeno vhodné určení, projde se poslední skupina č. 16. Pokud ani zde není vhodný výběr, lze použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané výše uvedeným postupem. Tento postup je však doporučeno konzultovat s příslušným úřadem.
Asfaltové hydroizolační pásy a jejich klasifikace
V rámci odborné činnosti se objevují dotazy ohledně klasifikace odpadu tvořeného asfaltovými hydroizolačními pásy. Problém nastává v případě, kdy jsou asfaltové pásy demontovány a odvezeny na skládku či sběrnu odpadu. Kvůli nesprávnému zatřídění jsou bohužel často považovány za nebezpečný odpad, na což doplácí odborně neinformovaní spotřebitelé a řemeslníci. Důvodem je mylná klasifikace mezi odpad obsahující dehet nebo azbest, což vede k odmítnutí sběru takového odpadu nebo k vysoké sazbě za jeho přijetí.
Historické aspekty dehtu a azbestu v asfaltových pásech
- V České republice bylo používání dehtů pro hydroizolační materiály definitivně ukončeno v roce 1969. Důvody byly především technologické, kdy se přešlo na výrobu asfaltových pásů z oxidovaného asfaltu.
- Azbest byl původně v mikromleté podobě přidáván do asfaltové hmoty během výroby některých asfaltových pásů (např. Aralebit, Bitagit, Cufolbit, Arabit-S, Plastbit). Využívalo se funkčních vlastností azbestu pro stabilizaci asfaltové hmoty. Zdravotně problematické tedy bylo především vystavení operátorů výroby, než samotný hotový výrobek. V ČR byl azbest pro výrobu stavebních výrobků zakázán zákonem č. 157/1998 Sb.
Asfaltové pásy jsou vyráběny výlučně z ropných asfaltů a dalších komponent jako jsou minerální plniva a další látky, jejichž likvidace nebo expozice nepředstavuje žádné nebezpečí.
Legislativní rámec a nové vyhlášky
Od 1. 1. 2021 platí nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., který dle legislativních pravidel ruší nebo nahrazuje nejen předešlý zákon, ale i všechny prováděcí vyhlášky. Jelikož v okamžiku účinnosti nového zákona o odpadech nebylo možné vydat novou vyhlášku pro znovuzískané asfaltové směsi, byla nejprve metodickým rozhodnutím ministra životního prostředí prodloužena platnost stávající vyhlášky č. 130/2019 Sb.
Dnem 7. srpna 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 541/2020 Sb. V přechodném ustanovení § 83 jsou uvedena kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce s platností do 31. prosince 2024. Znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi přestává být až do 31. prosince 2023 odpadem, pokud jsou na základě § 83 odst. 5 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady splněny podmínky uvedené ve vyhlášce č. 130/2019 Sb. V průběhu roku 2021 došlo k prodloužení přechodného období platnosti vyhlášky o znovuzískaných asfaltových směsích do 31. 12. 2023 ustanovením § 83, odst. 4 ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb., která platí od 23. 7. 2021. Tím byl vytvořen dostatečný časový rámec, aby bylo možné stávající vyhlášku č. 130/2019 Sb. nahradit.
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů
Ve Sbírce zákonů (částka 133) vychází nová vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem, která s účinností od 1. října 2023 plně nahrazuje stávající vyhlášku č. 130/2019 Sb. Uvedená vyhláška dále v § 53 a přílohách č. 1, 2 a 3 stanovuje upřesňující kritéria, při jejichž splnění je možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt a nikoliv odpad, přestává být znovuzískaná asfaltová směs odpadem, přestává být asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi odpadem.
Pro účely vyhlášky se rozumí:
- asfaltovou směsí homogenní směs složená z přírodního nebo umělého kameniva, fileru, silničního nebo modifikovaného asfaltového pojiva a dalších přísad, příměsí a složek, které se používají k její výrobě,
- znovuzískanou asfaltovou směsí asfaltová směs získaná z odfrézovaných nebo jiným způsobem vybouraných asfaltových vrstev pozemních komunikací, dopravních a jiných ploch.
Kritéria pro znovuzískanou asfaltovou směs
Znovuzískaná asfaltová směs kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 a ZAS-T4 je vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, pokud splňuje následující upřesňující kritéria:
- není znečištěna jinými látkami než těmi, které se používají k její výrobě, pokládce, nebo při běžném provozu; toto znečištění je přípustné, pokud neohrožuje možnost využití znovuzískané asfaltové směsi způsobem, který je v souladu s touto vyhláškou,
- použije se výhradně způsobem stanoveným pro příslušnou kvalitativní třídu v § 4, 5 nebo 6,
- pro konkrétní způsob použití celkové množství polyaromatických uhlovodíků ve znovuzískané asfaltové směsi nepřesáhne celkové množství stanovené pro příslušnou kvalitativní třídu znovuzískané asfaltové směsi v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce,
- splnění požadavků na celkový obsah polyaromatických uhlovodíků je prokázáno vzorkováním a zkoušením, která byla provedena v souladu s § 7, pokud tato vyhláška nestanoví jinak, a
- znovuzískaná asfaltová směs s výjimkou znovuzískané asfaltové směsi využívané technologií recyklace na místě je identifikována a doprovázena údaji stanovenými v příloze č. 2.
V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy, která byla prokazatelně vybudována po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení. V takovém případě je tato znovuzískaná asfaltová směs pro účely této vyhlášky považována za znovuzískanou asfaltovou směs kvalitativní třídy ZAS-T3. Pokud se nejedná o tento případ a není provedeno vzorkování a zkoušení podle § 7, je asfaltová směs pro účely této vyhlášky považována za znovuzískanou asfaltovou směs kvalitativní třídy ZAS-T4.
Pokud se při vzorkování a zkoušení zjistí, že jednotlivé vrstvy naplňují podmínky pro zařazení do různých kvalitativních tříd a jednotlivé vrstvy nejsou vybourány odděleně, zařazuje se znovuzískaná asfaltová směs do kvalitativní třídy podle vrstvy s nejvyšším obsahem polyaromatických uhlovodíků. Aby bylo možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt, musí být vzorkování a zkoušení provedeno před zahájením stavebních prací, při nichž dochází ke znovuzískání asfaltové směsi, pokud tato vyhláška neumožňuje zařazení znovuzískané asfaltové směsi bez vzorkování.
Čtěte také: Asfaltové holuby: Pravidla a tipy
Pro tyto tři výstupy ze zařízení pro nakládání s odpady přestává MPO vydávat svá vyjádření podle § 10 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Důvodem je skutečnost, že pro tyto druhy odpadů resp. výstupů ze zařízení pro nakládání s odpady jsou vymezeny podmínky pro ukončení odpadového režimu prováděcím právním předpisem, v souladu se zněním § 9 odst. 7 zákona o odpadech.
Znovuzískané asfaltové směsi (ZAS) a jejich využití
Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam se na základě celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků rozlišují na kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 nebo ZAS-T4. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do těchto kvalitativních tříd je stanoven v tabulce č. 1.1 přílohy č. 1 vyhlášky.
Znovuzískané asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 mají pravidla shodná s tím, co v současné době uvádí vyhláška č. 130/2019 Sb. Jako preferovaný účel užití tohoto materiálu nadále zůstává opětovné využití (po přetřídění a předrcení) v nových asfaltových směsích. To má být prioritou jak pro správce pozemních komunikací, tak pro zhotovitele a výrobce. Zachována zůstává i možnost tento typ znovuzískané asfaltové směsi využít též v rámci technologií recyklace za studena, resp. v širším kontextu je tento materiál vhodný pro emulzní asfaltové směsi prováděné za studena. Výše uvedené se přitom netýká u tříd ZAS-T1 a ZAS-T2 jen asfaltové směsi, ale i penetračního makadamu, pokud byl z hlediska koncentrací PAU zatříděn do stejných kvalitativních tříd. Technicky je u penetračního makadamu mnohem více limitující jeho možné využití v podobě R-materiálu pro nové asfaltové směsi, aplikace v nestmelených nebo hydraulickými pojivy stmelených vrstvách zde je v zásadě bez omezení.
V případě tříd ZAS-T3 a ZAS-T4 shodně s pravidly platnými již dle vyhlášky 130/2019 Sb. je klíčovým technickým řešením opětovného využití recyklace za studena. V tomto směru byl zpřesněn výklad vlastní technologie, která nezbytně nemusí být provedena jen na místě, ale lze využít i mobilní míchací centrum. Další upřesnění se týká ustanovení o pasivačním účinku použitého pojiva. Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestávají odpadem, ale jsou vedlejším produktem, pokud se využijí v nezbytně nutném množství v původním místě v technologii recyklace za studena na místě nebo v původním místě při využití technologie recyklace za studena v míchacím centru; v obou případech při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým nebo speciálním anorganickým pojivem. Použití pouze hydraulického pojiva není v takových případech přípustné.
Asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem v okamžiku, kdy byla dokončena její výroba, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem a touto vyhláškou, a je vypracována průvodní dokumentace v souladu s § 11 odst. 1 této vyhlášky.
Čtěte také: Asfaltové pásy pro vrchní vrstvy
Vzorkování a zkoušení
Před zahájením vybourávání znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu pro účely využití musí být zkouškou ověřeno, že materiál splňuje požadavky na nejvyšší přípustný obsah škodlivin ve výluhu stanovený v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky. V případě, že bude docházet k použití pojiva, provádí se zkouška obsahu škodlivin ve výluhu na materiálu se zrnitostí nejvýše 11,2 mm, který je obalený stejným pojivem a ve stejném dávkování, které bude použito ve stavbě.
V oblasti vzorkování je doplněna příloha 3, která vychází z původně zpracované metodiky ŘSD, která byla v roce 2019-2020 zpracovávána v návaznosti na vyhlášku č. 130/2019 Sb. Příloha doplňuje obecné požadavky na vzorkování a zpřesňuje rámec pro zajištění jádrových vývrtů nebo získání potřebných laboratorních vzorků, ze kterých se následně v analytické laboratoři připraví konečný analytický vzorek pro stanovení obsahu PAU. Zde se stanoví minimální hmotnostní velikost takového laboratorního vzorku, která činí 2 kg pro znovuzískané asfaltové směsi s maximálním zrnem do 16 mm a 3 kg v případě, že maximální zrno je vyšší.
Příprava analytických vzorků pro analýzu PAU se provede z celého směsného vzorku (vícefázové mletí nebo drcení doprovázené homogenizací a zmenšováním vzorku až po kontrole předepsané zrnitosti nebo namletí nebo nadrcení celého množství na přímo předepsanou zrnitost, následná homogenizace a teprve pak zmenšování vzorku). Analýza se provede na vzorku materiálu s takovou jemností mletí, aby normovým sítem 1,0 mm propadlo nejméně 95 % vzorku.
Z hlediska stanovení celkového obsahu PAU jsou zachovány 4 kvalitativní třídy, jak již bylo ve vyhlášce č. 130/2019 Sb. Stejné zůstávají i limitní hodnoty pro jednotlivé třídy, přičemž největší diskuse v rámci projednávané novelizace vyhlášky byly vedeny v případě limitu 25 mg/kg pro ZAS-T2. Jelikož tato hodnota historicky vznikla z přebírání zkušeností z Německa a rakouský prováděcí předpis ke stavebním a demoličním odpadům dokonce stanovuje jako limitní 20 mg/kg, byla dosavadní hodnota zachována, jakkoli v některých evropských zemích existují i limity vyšší (např. 50 mg/kg).
V ČR jsme se nově rozhodli provést sjednocení počtu sledovaných PAU s dalšími přílohami vyhlášky č. 273/2021 Sb. a některými dalšími legislativním předpisy, kde se uplatňuje 12 sledovaných PAU. Tedy nově budou limity pro jednotlivé kvalitativní třídy ZAS požadovány pro sumu 12 PAU (tabulka 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky).
Zachovaná zůstává podmínka pro stanovení, kdy znovuzískaný asfaltový materiál bude vždy kvalifikován jako nebezpečný odpad. Novým prvkem, který novelizovaná vyhláška zavádí, je možnost evidovat pro danou třídu ZAS maximální počet vzorků překračujících nejvyšší přípustný obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do dané kvalitativní třídy v celkovém souboru směsných vzorků z konstrukční vrstvy nebo konstrukčního souvrství jedné posuzované plochy (tabulka 1.3 přílohy č. 1 vyhlášky).
Poslední změnou, kterou novelizovaná vyhláška přináší, je velikost vztažné plochy nebo množství ZAS, ke kterému se vztahuje minimální počet vzorků. Při provádění vzorkování jako součásti diagnostického průzkumu je plocha stavby a počty vzorků vztažen k 10 000 m2, kde minimální počet směsných vzorků je jeden a minimální počet dílčích vzorků jsou čtyři. Směsný vzorek vznikne smíšením z dílčích vzorků. Z tohoto vzorku je po homogenizaci a zmenšení kvartací odebírán laboratorní vzorek, přičemž dílčí vzorek může reprezentovat plochu maximálně 2 500 m2. V případě, že celková plocha diagnostickým průzkumem posuzované stavby je maximálně 2 000 m2, stačí odebrat 2 dílčí vzorky, je-li splněna podmínka minimální hmotnosti laboratorního vzorku. V případě minimálního počtu odebraných vzorků z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu se jako mezní množství definuje 5000 tun, pro které je třeba zajistit vždy minimálně jeden směsný vzorek, přičemž počet dílčích vzorků je stanoven na 10. Směsný vzorek vznikne smíšením z dílčích vzorků.
Dílčí vzorek z pozemní komunikace nebo jiné obdobné dopravní plochy má vždy podobu jádrového vývrtu. Jádrové vývrty se v případě potřeby rozdělí na jednotlivé vrstvy postupem, který je v souladu s ověřenými vědeckými metodami vhodnými pro tento účel. Jednotlivé dílčí vzorky se ručně nebo s použitím vhodného vybavení rozdrobí na hrubé částice a shluky.
Odběr vzorku se u vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu provede v souladu s ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití a v souladu s dalšími obecně uznávanými metodami. Postup odběru je považován za správný, pokud je v souladu s TNI CEN/TR 15310-2 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Část 2: Pokyny pro výběr způsobu vzorkování, kap. 12.3. Množství odebraného dílčího vzorku se řídí velikostí maximálního zrna kameniva použitého ve znovuzískané asfaltové směsi podle tabulky č. 3.2 přílohy č. 3 vyhlášky.
Dočasné meziskládky
Novým aspektem vyhlášky je možnost vytváření dočasných meziskládek mimo vlastní staveniště. Prosazení této možnosti bylo výsledkem potřeb při některých opravách či rekonstrukcích, kdy ve vozovce máme materiály kontaminované dehtem (s výskytem vyšších či vysokých obsahů PAU), materiál umíme recyklací za studena na místě zpracovat, nicméně v rámci vlastních stavebních prací je potřebné provést například sanaci níže položených vrstev nebo podloží. Při takové sanaci logicky vzniká potřeba kontaminovaný materiál dočasně odstranit, což v souladu se stávající vyhláškou č. 130/2019 Sb. znamená, že vzniká odpad nebo nebezpečný odpad, se kterým může nakládat jen oprávněná osoba a takový odpad musí být odvezen na odpovídající skládku. Navíc v případě zřizování mezideponie musí být zpracována vždy průvodní dokumentace dle přílohy 5 vyhlášky, která upřesňuje některé další požadavky. Dočasně ukládaný materiál musí splnit požadavky na výluh, kde dosud byla navržena třída vyluhovatelnosti IIa dle přílohy 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Stavební a demoliční odpady dle vyhlášky
Katalog a klasifikaci odpadu obsahuje příloha 1 Vyhlášky 8/2021 Sb. V její části 17 jsou uvedeny různé materiálové báze odpadů ze stavební činnosti, jako jsou keramika, sádra, kov apod. Níže je uvedený výčet relevantních kategorií.
| Katalogové číslo | Popis odpadu |
|---|---|
| 17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) | |
| 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika | |
| 17 01 01 | Beton |
| 17 01 02 | Cihly |
| 17 01 03 | Tašky a keramické výrobky |
| 17 01 06* | Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky |
| 17 01 07 | Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 |
| 17 02 Dřevo, sklo a plasty | |
| 17 02 01 | Dřevo |
| 17 02 02 | Sklo |
| 17 02 03 | Plasty |
| 17 02 04* | Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné |
| 17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu | |
| 17 03 01* | Asfaltové směsi obsahující dehet |
| 17 03 02 | Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 |
| 17 03 03* | Uhelný dehet a výrobky z dehtu |
| 17 04 Kovy (včetně jejich slitin) | |
| 17 04 01 | Měď, bronz, mosaz |
| 17 04 02 | Hliník |
| 17 04 03 | Olovo |
| 17 04 04 | Zinek |
| 17 04 05 | Železo a ocel |
| 17 04 06 | Cín |
| 17 04 07 | Směsné kovy |
| 17 04 09* | Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami |
| 17 04 10* | Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky |
| 17 04 11 | Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 |
| 17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina | |
| 17 05 03* | Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky |
| 17 05 04 | Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 |
| 17 05 04 01 | Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží |
| 17 05 05* | Vytěžená jalová hornina a hlušina obsahující nebezpečné látky |
| 17 05 06 | Vytěžená jalová hornina a hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 |
| 17 05 07* | Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky |
| 17 05 08 | Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 |
| 17 06 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu | |
| 17 06 01* | Izolační materiál s obsahem azbestu |
| 17 06 03* | Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky |
| 17 06 03 01* | Izolační materiály na bázi polystyrenu obsahující nebezpečné látky |
| 17 06 04 | Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 |
| 17 06 04 01 | Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání s ohledem na nařízení o POPs |
| 17 06 04 02 | Izolační materiály na bázi polystyrenu |
| 17 06 05* | Stavební materiály obsahující azbest |
| 17 08 Stavební materiál na bázi sádry | |
| 17 08 01* | Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami |
| 17 08 02 | Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 |
| 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady | |
| 17 09 01* | Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť |
| 17 09 02* | Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. tmely obsahující PCB) |
Při rekonstrukcích se doporučuje snažit se zachovat co nejvíce z původní skladby včetně asfaltových pásů. Ve střechách často poslouží jako funkční parozábrana. Je to rozhodně finančně nejvýhodnější varianta oproti demontáži, přesunům materiálu a jeho likvidaci.
U demontovaných skladeb s asfaltovými pásy se doporučuje pokusit se zajistit původní dokumentaci pro určení typu asfaltového pásu v původní skladbě, případně zjistit rok původní realizace. Prakticky všechny asfaltové pásy ze staveb mladších 20 let nemohou obsahovat dehet. V případě potřeby využijte Bezpečnostní listy pro pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu, které poskytuje Svaz výrobců asfaltových pásů na svém webu. V obou případech jde o odpad kategorie 17 03 02.
tags: #asfaltove #smesi #neuvedene #pod #cislem #informace