Vyberte stránku

V systémech plochých střech se často potřebujeme vyrovnat s požadavkem na natavení vodotěsných krytin, ať už je tento požadavek vyvolán jakoukoli specifickou potřebou.

Dům je nutné chránit před podzemní a vzlínající vlhkostí, která by znehodnotila konstrukce domu a zapříčinila vznik vlhkých map na stěnách a případný výskyt plísní. Hydroizolace však nechrání stavbu jen před vlhkostí, ale i před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem.

Způsoby aplikace asfaltových pásů

Existují dva základní způsoby aplikace asfaltových pásů:

  • Studené procesy: Tyto procesy vyžadují přídavné hmoty, jako jsou lepidla, suspenze a tmely. Použití tohoto způsobu má výhodu v případě, že se aplikuje na tepelně izolační desky s povrchem již předem nasyceným asfaltem, protože takto vyrobené polotovary mají uniformní chování.
  • Lepení a tavení za tepla: Při natavování pásu plamenem vzniká lepicí hmota díky roztavení části spodní vrstvy asfaltového pásu pod výztužnou vložkou bez jakéhokoli přídavku asfaltu. Podmínkou je spálení krycí fólie (tenký PE nebo mikroten) a rozehřátí vrstvy v určité tloušťce nad bod tavení asfaltu, který je použit na zhotovení pásu. Pro aplikaci byl vybrán produktivní způsob zpracování natavením (a tedy celoplošným nalepením), který se po provedených testech ukazuje jako nejspolehlivější, a to jak co do výsledků, kvality a trvanlivosti.

Typy asfaltových pásů a jejich vlastnosti

Byť jsou opticky role asfaltových pásů velmi podobné, liší se navzájem tloušťkou, druhem použitého asfaltu a jeho modifikací, typem a uložením nosné vložky a taky povrchovými úpravami.

Asfaltová hmota

Asfalt (oxidovaný nebo modifikovaný) doplněný plnivy, případně dalšími přísadami, tvoří asfaltovou hmotu, která zajišťuje u zabudovaného výrobku vodotěsnost a omezuje prostup plynů. Nanáší se na horní a dolní stranu nosné vložky. Množství, složení a vlastnosti asfaltové hmoty rozhodují o kvalitě natavování, trvanlivosti a životnost pásu. Pro zlepšení některých vlastností se do asfaltu používají plniva. Jako plniva obvykle slouží jemnozrnné materiály jako břidlice, vápenec nebo popílek.

Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů

Oxidované asfaltové pásy

Dříve se jako hydroizolace základů proti zemní vlhkosti používala IPA. Jednalo se o papírovou lepenku, která byla z obou stran opatřena asfaltem. Oxidované asfaltové pásy jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. Oxidované vlastnosti mají nedostatečné elastické vlastnosti, současně nejsou odolné do záporných teplot. Krycí hmota z oxidovaného asfaltu je kvalitativně horší variantou, proto je možné pásy z oxidovaného asfaltu používat pouze jako podkladní nebo jako mezivrstvu pro vícevrstvé systémy hydroizolací.

Modifikované asfaltové pásy (SBS nebo APP)

Asfaltové pásy modifikované (SBS nebo APP) jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. V podmínkách ČR má přednost použití pásů s modifikovanými asfalty.

Nosná vložka

Nosná vložka vyztužuje hydroizolační pás a zajišťuje jeho mechanickou odolnost při pokládce. Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace.

  • Polyesterové rouno: Základním materiálem je polyesterové rouno. Pásy s touto vložkou jsou vhodné pro vrchní pásy vystavené povětrnosti. Jejich benefitem je vysoká odolnost v tahu. Průtažnost polyesterových vložek se pohybuje řádově v desítkách procent.
  • Skelná tkanina: Jedná se o skleněnou tkaninu, pro kterou je charakteristická vysoká pevnost, proto se využívá v pásech pro mechanicky kotvené systémy. Vedle velké mechanické odolnosti jsou tyto pásy i dobře ohebné, takže se hodí pro opracování detailů. Nevadí jim ani natavování, protože nejsou náchylné na rozměrové změny způsobené teplotou plamene. Průtažnost výztužných vložek na bázi skla se pohybuje řádově do 10 %.
  • Kovové nosné vložky: Jejich vysoký difúzní odpor zajišťuje kovová nosná vložka, speciální vložky nebo speciální směs asfaltu.

Vložky limitují řadu vlastností výsledného hydroizolačního materiálu zejména pak elasticitu. Průtažnost živičných hmot bez výztužných vložek se pohybuje v stovkách procent. U hydroizolačních materiálů je velmi důležitá adheze mezi asfaltovými hmotami a výztužnými vložkami. Hydroizolační asfaltový pás by měl být homogenní, tj. výztužná vložka by měla být penetrována ve stejné asfaltové hmotě, jakou je tvořena vrchní i spodní vrstva izolačního materiálu. V některých případech se tato vrstva používá ke zlevnění výsledného hydroizolačního materiálu, kdy tato vrstva je z oxidovaného asfaltu a tvoří až 1/3 tloušťky asfaltového hydroizolačního materiálu.

Povrchová úprava

Nechráněná asfaltová hmota obvykle není dlouhodobě odolná vůči působení slunečního záření, proto musí být její povrch chráněný. Jen některé speciální asfaltové hmoty nevyžadují povrchovou ochranu. Obvykle se jako ochrana používá hrubozrnný minerální posyp, kovová fólie, granulát, popřípadě jiná dostatečná ochrana. Možností ochrany asfaltových pásů je přidání další vrstvy. Nejčastějším způsobem ochrany před UV je ale použití vrchních asfaltových pásů s hrubozrnným břidličným posypem. Vyrábí se z drcené přírodní břidlice, která se přibarvuje nebo zůstává v přírodní podobě. Barevnost jednotlivých vrstev horniny je různorodá, a proto může mít posyp na asfaltových pásech jiné odstíny. Navíc má drcená břidlice formu šupinek a při výrobě dopadá na pás vždy v jednom nebo v druhém směru, kde je zaválcovaná. Na střeše to může zapříčinit optický efekt, kdy břidlice působí střídavě tmavší a světlejší podle rozdílného odrazu světla.

Čtěte také: Asfaltové holuby: Pravidla a tipy

Příklady asfaltových pásů podle typu a použití

Z názvu asfaltového pásu je vcelku jednoduše odhadnout o jaký typ pásu se jedná.

Název pásu Modifikace Tloušťka Použití
GLASTEK 30 STICKER ULTRA Modifikovaný
GLASTEK AL 40 MINERAL Modifikovaný
SKLOBIT 40 MINERAL Oxidovaný
ELASTEK 40 SPECIAL MINERAL Modifikovaný
ELASTEK 50 SPECIAL MINERAL Modifikovaný
GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL Modifikovaný
DEKBIT V60 S35 Oxidovaný
BITAGIT 35 MINERAL Oxidovaný
ELASTODEK 40 SPECIAL MINERAL Modifikovaný
SKLODEK 40 SPECIAL MINERAL Modifikovaný
IPA V60 S35 Oxidovaný
DEKGLASS G 200 S40 Oxidovaný
BITAGIT 40 AL+V60 MINERAL RADON Oxidovaný
DEKBIT AL S40 Oxidovaný

Například pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S (například GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL).

Použité materiály a testování

Pro systém byly zvoleny osvědčené tepelně izolační desky z kamenné vlny na bázi čediče - desky ROCKWOOL, typ Monrock MAX E. Deska je zhotovena on-line patentově chráněnou technologií, čímž se dosahuje výborných tepelných vlastností (spodní izolační jádro) a současně také velmi dobré mechanické odolnosti. K vrchní homogenní a tuhé vrstvě se dá snadno přitavit asfaltový pás. Z hlediska tepelných vlastností má deklarován součinitele tepelné vodivosti λD = 0,038 W/m.K.

Jako nejvhodnější asfaltový pás byl vybrán pás s novou modifikací základní asfaltové těsnicí hmoty - s modifikací ALPA. Konkrétně pro tyto testy byl vybrán pás ALPAFLORE TS FMP (pás bez břidličného posypu, s tenkou vložkou ze skleněného rouna 50 g/m2, s teplotní odolností proti stékání do 120 °C). Jako definitivní řešení pro použití na stavbě pak byl zvolen tlustší pás ALPAL 3000 S, který má stabilizovanou masivní nosnou vložku z polyesterového rouna o 180 g/m2.

Testování a výsledky

Při sledování procesu tavení byl hodnocen opticky zejména pravidelný rozliv tavícího se asfaltu, tvorba výronku na okraji pásu a v přesazích spojů a po rozřezání vzorků také hloubka penetrace asfaltu do izolační desky a překrytí a zalití charakteristické povrchové textury izolačních desek.

Čtěte také: Asfaltové pásy pro vrchní vrstvy

Jako podstatné kritérium úspěšné aplikace byla zvolena hodnota pevnosti v tahu při namáhání kolmo k povrchu systému: Je to přesně ten údaj, který dovolí kvantifikovat adhezi tohoto z tepelné a vodotěsné izolace vytvořeného subsystému pro ploché střechy.

Výsledky testů:

  • Celkový rezultát: pevnost v tahu kolmo k rovině desky ČSN EN 1607: σmt = 20 kPa (± 0,05 kPa)
  • Minimální hodnota zjištěná při testech byla 18,6 kPa.

Pokládka asfaltových pásů

Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu.

Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C.

Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm. Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu. Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm. Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm. V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách, druhá vrstva hydroizolace se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní a její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy. Všechny pásy se pokládají v jednom směru, nekříží se a natavují se mezi sebou celoplošně.

Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.

Parozábrany

Parozábrana omezuje či zabraňuje průniku vodní páry obsažené ve vzduchu. Zjednodušeně jde o oddělení dvou různých prostředí, obvykle interiéru a exteriéru stavby. Používá se hlavně ve střechách (nebo i stěnách - např. u dřevostaveb), aby se zamezilo průniku par z interiéru do konstrukcí, ve kterých by docházelo ke kondenzaci a z ní plynoucím závadným účinkům. U parozábrany je proto klíčové, aby byla provedená souvisle.

Vysokého difúzního odporu se dosahuje použitím kovových nosných vložek/speciálních vložek/speciálních směsí asfaltu. Difuzní odpor je veličina, která určuje schopnost materiálu propouštět vodní páru pomocí difuze. Čím je nižší, tím lépe materiál páru propouští.

Pro vytvoření parozábrany je možné použít jak samolepicí asfaltové pásy, tak i pásy, pokládané pomocí natavování. Vysoce účinná parozábrana je z asfaltového pásu s nosnou vložku z hliníkové fólie. Asfaltový pás s hliníkovou vložkou se používá především pro vytvoření parozábrany a také jako druhá vrstva izolace proti pronikání radonu z podloží do obytných prostor.

Protiradonová izolace

Stanovení radonového indexu pozemku je povinen zajistit každý, kdo navrhuje nové umístění stavby, nebo přístavby s obytnými (pobytovými) místnostmi. Asfaltové pásy s hliníkovou vložkou se používají jako druhá vrstva izolace proti pronikání radonu z podloží do obytných prostor. Pásy, které se používají jako izolace proti radonu se musí vyznačovat dostatečnou mechanickou pevností i odolností ve spojích, majících vysokou těsnost. Asfaltové pásy s kovovými nosnými vložkami podle ČSN 73 0601:2006 nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace a je nutné je kombinovat s pásy, mající jiné pevné vložky.

Na co dát pozor u pásů s hliníkovou nosnou vložkou?

Při pokládce je nutné se vyvarovat přehřátí asfaltového pásu s hliníkovou vložkou. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno přiměřeně: asfalt musí být správně roztaven, ale zároveň nesmí dojít k přehřátí hliníkové vložky pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 600 mm od role pásu.

Degradace asfaltových hydroizolací

Krokodýling

Základní degradační princip asfaltových hydroizolačních materiálů je krokodýling, resp. jeho rozvoj v čase. Krokodýling je rozevírání vrchní vrstvy asfaltu. Principem tohoto jevu je vypařování těch složek asfaltu, které se pod teplotou, resp. UV, mohou vypařovat. Tyto součásti asfaltu zajišťují v hmotě asfaltu jeho ohebnost, v průběhu výroby slouží k úpravě viskozity tak, aby se asfaltový hydroizolační materiál dal vyrobit. Ve většině se jedná o olejové komponenty, které se však lépe a rychleji vypařují.

Platí zásada, čím má hydroizolační asfaltový materiál nižší odolnost do vysokých teplot, tím je náchylnější na tvorbu krokodýlingu, jinými slovy, tím má menší životnost. Protože tvorba krokodýlingu je záležitost vada/porucha závislá na čase, lze identifikovat trendy, kdy tento materiál dosáhne konce své životnosti. Z toho vyplývá, že by teplotní odolnost hydroizolačních materiálů měla být výrazně nad 100 °C, tedy čím vyšší, tím lepší. Na základě dlouhodobého sledování konec životnosti hydroizolačního asfaltového materiálu nastává v okamžiku, kdy hloubka krokodýlingu dosáhne výztužné vložky. Krokodýling se projevuje v asfaltové hmotě a jakmile začne, tak se již nezastaví. Je schopen se prokreslit i přes opravované nátěry. Lze konstatovat, že šíře vizuálně patrného krokodýlingu koresponduje s životností asfaltového hydroizolačního materiálu. V rámci informací, které máme k dispozici je velmi významný fakt rozevření vrchní asfaltové vrstvy o 5 mm v prvních pěti letech fungování hydroizolačního materiálu na střešním plášti. V případě dosáhnutí této hodnoty je možné očekávat celkovou životnost hydroizolačního střešního pláště v horizontu do 10 let. Vzniklý krokodýling nelze maskovat nátěry, protože i přes jejich použití se v nich prokreslí.

Stékání asfaltu

Základní principem sjíždění asfaltových hydroizolačních pasů je teplotní odolnost asfaltové hmoty. Čím menší je tato odolnost, tím větší je tendence k sjíždění. V případě stečené vrchní vrstvy asfaltu po špatně napenetrované tkané výztužné vložce asfaltového hydroizolačního materiálu, je problémem velmi silných výztužných vložek, nad 200 g/m2, které se mimořádně špatně penetrují, tj. asfaltová penetrační hmota nedostatečně spojuje vrchní a spodní vrstvu asfaltu. Tento efekt je důsledkem nehomogenity.

Jsou jasně patrné rozdíly povrchových teplot při různých orientacích ploch na světové strany, které jsou opatřeny hydroizolačním asfaltovým materiálem. V tomto případě, přestože absentuje mechanické kotvení pomocí přítlačné lišty, dochází ke stečení vrchní vrstvy asfaltu, včetně hydrofobizovaného posypu po napenetrované výztužné vložce. Tj., zde je výrazný rozdíl v teplotě tání vrchní vrstvy asfaltu, která je výrazně nižší a penetračního asfaltu. Obě nehomogenity asfaltových hydroizolačních materiálů jsou velmi nebezpečné. V případě nehomogenity v hmotě materiálu dochází ke ztrátě vodotěsnosti hydroizolačního materiálu.

Tepelné izolace obecně

Kvalitní tepelná izolace je nedílnou součástí jakékoliv stavby. Slouží nejen k minimalizování úniku tepla z objektu jako takového, ale i k izolaci konkrétních stavebních částí, např. rozvodů vody. Na trhu narazíte na nespočet izolačních materiálů, které se liší svými vlastnostmi i způsobem použití.

Základním hlediskem pro rozdělování tepelných izolací je vstupní materiál. Zásadně ovlivňuje výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla a další parametry (paropropustnost, voděodolnost aj.). Obvykle izolace rozdělujeme na minerální, syntetické a přírodní.

Minerální izolace

Minerální tepelná izolace není organická, a tak příliš nepodléhá napadání hub, plísní a parazitů. Vyniká nehořlavostí a zpravidla i dobrou propustností par. Obvykle je také hydrofobní. Patří mezi nejpoužívanější izolační materiály vůbec.

  • Skelné vaty: Produkují se z recyklovaného borosilikátového skla.
  • Čedičové vaty: Vyrábí se z čediče a dalších hornin (žuly, vápence, dolomitu).
  • Pěnové sklo: Mají porézní strukturu, a tak dokážou dobře pohlcovat vlhkost a současně ji odpařovat.
  • Pěnové minerální desky: Vstupními surovinami pro výrobu jsou vápno, písek, voda a zpěňovadlo. Materiály jsou velmi odolné proti napadení plísněmi.

Syntetické izolace

Tepelná izolace ze syntetických materiálů je vyhledávaná pro skvělé tepelněizolační vlastnosti a cenovou dostupnost. Nejvyužívanějším druhem syntetického izolačního materiálu je bezpochyby polystyren. PUR a PIR pěny mají jemnou strukturu pórů. Tyto pěny jsou vhodné pro technologii stříkané izolace, dostupné jsou však i v podobě desek.

Přírodní izolace

Izolaci pro zateplení podlahy, půdy a dalších stavebních konstrukcí vyřešíte také použitím izolace z přírodních materiálů. Poměrně obsáhlou skupinu tvoří tepelné izolace na bázi dřeva a papíru, které však často obsahují i další přísady minerálního či syntetického charakteru. Izolační materiály čistě přírodního původu jsou hypoalergenní a šetrné k životnímu prostředí. Pro zateplení stavebních konstrukcí můžete použít například izolaci z ovčí vlny.

tags: #asfaltove #hydroizolace #s #vaztuznou #vlozkou #informace

Oblíbené příspěvky: