Mladý člen KSČM a bývalý kandidát do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu, Arťom Korjagin, se vyjadřuje k volebnímu debaklu komunistů a nabízí svůj pohled na příčiny jejich neúspěchu i možnou cestu vpřed. Podle Korjagina komunisté nedokázali svá témata komunikovat tak, aby oslovili mladé lidi.
Volební debakl a jeho příčiny
Komunisté, podobně jako sociální demokraté, zažili v uplynulých volbách debakl. Získali 3,6 procenta, vypadli tak poprvé v polistopadové historii Česka z Poslanecké sněmovny a potvrdili trajektorii upadání nástupnické strany totalitní KSČ, kterou naznačily už sněmovní volby 2017. „Myslím, že těch příčin je celá řada a jsou dlouhodobé,“ říká Arťom Korjagin. „KSČM za posledních deset až patnáct let dlouhodobě ztrácela image strany, která je konstruktivně protestní.“
Hřebíčkem do rakve podle něj byla komunistická podpora vlády hnutí ANO a ČSSD, kdy KSČM držela u moci kabinet s řadou skandálů a ztratila protestní pozici. Selhání vlády, kterých bylo spousta, se naopak rozdělovaly mezi všechny tři strany, které vládu tvořily, nebo ji držely u moci. „Tohle byla poslední kapka, která odradila i řadu našich skalních voličů.“ Dále zmiňuje, že KSČM dlouhodobě ztrácela protestní pozici i tím, jak se prezentovala jako velmi konzervativní strana. „Ono je těžké být rebel a zároveň chtít, aby všechno zůstalo při starém.“
Neschopnost oslovit mladou generaci
„My jsme dlouhodobě nebyli schopní oslovit mladou generaci, která je přitom velmi naštvaná na to, v jakých poměrech žije,“ uvádí Korjagin. KSČM podle něj mladí vnímali jako stranu spíše starších, konzervativních politiků, kteří vzpomínají, že za socialismu bylo dobře, ale už nemají tah na branku a nepůsobí jako ti, kteří do toho praští a oznámí, že se musí dbát na práva lidí, kteří chodí do práce.
Arťom Korjagin v odpovědi na otázku, proč se KSČM dlouhodobě nedaří oslovovat mladé, vyjmenovává především ekonomické problémy, které mladé trápí: nedostupnost bydlení, finanční náročnost studia na vysokých školách nebo nemožnost sehnat práci. „Ekonomické limity dnes pro mládež existují a KSČM nebyla schopná to dobře komunikovat a reálně pro to něco dělat. V kulturních otázkách jsme také velmi často působili jako starej strejda, který má na všechno názor a to mladé samozřejmě otravuje,“ doplňuje mladý komunista. Studentské volby ukázaly, že komunisté u mladých lidí jsou většinou poslední, mládež dnes vůbec neuvažuje, že by volila komunistickou stranu.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Generační obměna a nové vedení
V reakci na volební debakl v říjnu rezignoval dlouholetý předseda strany Vojtěch Filip. Komunisté si obratem do svého čela zvolili europoslankyni Kateřinu Konečnou. Podle Korjagina zvolení Kateřiny Konečné může straně pomoct její současnou situaci zlepšit. „Já si myslím, že zvolení Kateřiny Konečné a obecně nového vedení strany k tomu může vést, a já doufám, že to k tomu povede, ale nemyslím si, že to je něco, co se stane během třeba půl roku nebo roku. Musíme stoupat minimálně stejně dlouho, jako jsme dosud padali. Je to nějaká dlouhodobá práce, která musí začít odspoda, v členské základně, v regionech.“
Čtyřicetiletá komunistka Konečná v kandidátském programu slíbila generační obměnu a také nastartování široké spolupráce politických a společenských organizací na levici. Politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity je nicméně k možné generační obměně u komunistické strany skeptický. „Průměrný věk členů KSČM se teď blíží 80 letům. V podmínkách KSČM tak má slovo ‚mladší člen′ poněkud jiný význam, tam je to v zásadě kdokoliv pod 50 let - tam spadá i nová předsedkyně Konečná,” podotýká.
KSČM má sice dosud nejširší členskou základnu ze všech českých politických stran, rychle se však zmenšuje. Komunistům každoročně ubývá zhruba dva až tři tisíce členů, zatímco v roce 1995 měli 120 tisíc členů, letos už jich zbývá pouze 26 tisíc. Většinu členů navíc tvoří lidé v důchodovém věku, strana tak pomalu vymírá, stejně jako její voličská základna.
Arťom Korjagin: Osobní profil a politické názory
Arťom Korjagin se narodil v roce 1988 v ruském Petrohradě a od roku 1994 žije v České republice. Pracuje jako barman a je politicky aktivní. Jeho hlavním motorem je představa spravedlivější společnosti, která by nestála na konkurenčním boji a vykořisťování, ale na spolupráci, solidaritě a obyčejné lidskosti. Do KSČM vstoupil koncem roku 2018 po dlouhém zvažování, protože věří, že změna musí přijít zevnitř.
Zkušenosti s aktivismem a sociální družstvo Střecha
Arťom Korjagin se ve veřejném prostoru poprvé více objevil po letních protestech v Hamburku proti G20. „Byl jsem účastníkem protestů proti zasedání G20. V rámci těch protestů jsem se dostal do střetů s německou policií a na základě toho jsem strávil necelé tři měsíce ve vyšetřovací vazbě a pak jsem skončil s podmínkou.“ K incidentu, při kterém házel kameny na policisty, říká, že to byla „jedna hodně nepovedená vlastní chyba na demonstraci proti kapitalismu v Německu“. Tento zážitek ho přiměl zamyslet se nad bojem proti globálnímu kapitalismu a uvědomit si, že změna musí přijít skrze strukturovanou politiku, nikoli jen aktivismus.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Už dlouho předtím se podílel na přípravě projektu sociálního družstva Střecha, které spoluzakládal a v němž také pracuje. Střecha je sociální družstvo, jehož úkolem je zaměstnávat lidi po výkonu trestu a se záznamem v trestním rejstříku. Cílem je nabízet alternativu, místo, kde lidé najdou bezpečný přístav, stabilní práci a možnost spolurozhodovat o chodu podniku.
V budoucnu by chtěli směřovat k tomu, aby lidé, kteří budou pracovat ve Střeše, byli také družstevníci. Sociální bistro Střecha je veganské, protože chtěli ukázat, že základní úcta k životu by neměla končit u lidí.
Vize a témata Arťoma Korjagina
Pro Arťoma Korjagina jsou dvě nejzásadnější témata: práva pracujících a kolektivní vlastnictví. Je přesvědčen, že rozvoj kolektivního vlastnictví v Čechách musí být znovu nastartován a měl by se týkat řady sektorů. „Stát může být podnikatelem úplně v pohodě.“
V Praze vnímá jako největší problém nedostupnost bydlení. „Ten problém se každý rok zhoršuje a každé volby, ať komunální, nebo velké, se mluví o tom řešení a nikdy k němu nedojde. Vymýšlí se strašně moc způsobů jak to bydlení vyřešit, kromě toho jediného, a to je výstavba státního bydlení. To nedělá nikdo.“ Navrhuje mít státní stavební firmy a stavět státní bydlení, které by se přidělovalo na základě řady kritérií, ne jen podle výše peněz. To by vytvořilo systém stabilního bydlení pro celou řadu skupin obyvatel, které teď bydlení nemají a limituje je to v mnoha oblastech života.
Ohledně revoluce se Arťom Korjagin vyjádřil: „Myslím si, že revoluce je tak široký pojem, že rozhodně jsem pro revoluci. Ale myslím si, že představa revoluce jako lidí s puškami na barikádách je velmi omezený způsob přemýšlení. Revoluce je velká společenská změna.“
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Názory na minulé režimy a mezinárodní vztahy
Arťom Korjagin hodnotí minulý režim před rokem 1989 s odstupem. „Vzhledem k tomu, že první pokus o vybudování socialismu v Čechách selhal, tak ten režim nebyl úspěšný, to znamená, že nenaplňoval obzvlášť v pozdních fázích nějaké potřeby lidí a ti lidé řekli - my už to tady nechceme. A tohle si myslím, že je hodně důležitá zkušenost obecně.“ Nesrovnává současnost s minulostí přímo, ale poukazuje na to, že současný režim by měl být plošně lepší. „Když si řekneme - hele, my teď nemáme dostupné bydlení a to bydlení bylo dostupnější před 40 lety, tak je to obrovské selhání současného režimu.“
Čína pro něj není vzorem, i když uznává její pokroky. „Čína pro mě není vzor. Rozhodně ne. Čínská komunistická strana je partnerskou organizací KSČM. Komunistická strana Číny dělá svoji politiku pro Čínu a taky jasně říká - my děláme takovou politiku, která odpovídá čínskému základu. To nelze přenést do Čech.“ Oceňuje, že Čína dokázala ekonomicky, vojensky i kulturně se postavit na nohy i přes koloniální útlak a válečné zkušenosti. Podobně vnímá i Kubu, která i přes nelidské embargo dokáže fungovat. "Vždy je třeba to vnímat ve srovnání."
Arťom Korjagin kandiduje na třetím místě kandidátky KSČM-Česká levice společně do Evropského parlamentu. Na současné situaci podle Korjagina nejvíce vydělávají velké nadnárodní korporace. „Těm se hodí levná pracovní síla na východě, pro ty je nejlepší, když nám můžou prodávat šunty,“ upřesňuje s tím, že korporace vydělávají na „předraženém bydlení, hypotékách nebo privatizované vodě“. Chtěl by, aby republika vystoupila z NATO.
Tabulka: Vývoj členské základny KSČM
| Rok | Počet členů |
|---|---|
| 1995 | 120 000 |
| Současnost | 26 000 |
tags: #artom #korjagin #strecha