Skočili jste po hlavě do projektu, který zahrnuje stavební míchačku? Pak se nejspíše začnete shánět po kari sítích pro vyztužení betonových základů. Při betonování se pravděpodobně neobejdete bez kari sítí, které zajistí rovnoměrné rozložení sil. Abychom vám jejich výběr usnadnili, připravili jsme pro vás přehledné shrnutí. Setkáme se s nimi u zahrádkářů, kde často slouží v záhoncích jako opora pro rostliny.
Proč armovat beton?
Beton bez výztuže je jako dům bez základů. Dlouho nevydrží. V betonovém průřezu přenáší tahové napětí, a tak konstrukci ochrání před vznikem prasklin nebo dokonce rozlomením. Beton je totiž velmi odolný v tlaku, ovšem v tahu už tolik ne. Pokud se však do dolní části překladu umístí betonářská výztuž, napětí se rozloží. Názorným příkladem jsou betonové překlady.
Co jsou kari sítě?
Takzvané kari sítě se používají pro zvýšení pevnosti a pružnosti betonu. Kari sítě jsou mřížky, které tvoří dráty z žebírkové betonářské oceli. Ty mají obvykle průměr 4, 5, 6 nebo 8 mm. Dráty se svařují tak, aby oka měla pravidelný tvar a velikost 10×10 cm nebo 15×5 cm. Plotny si ale jednoduše upravíte podle sebe. Dají se zkracovat, dokonce i ohýbat.
Využití kari sítí
Kari sítě mají široké možnosti uplatnění, a to nejen při betonování. Určené jsou jak pro průmyslové, tak domácí a hobby využití:
- Výztuha betonových výrobků: Kari sítě zajišťují pevnost a odolnost betonovým blokům, panelům a dalším prefabrikovaným produktům. Pokud tak na stavbě pracujete se systémovými prvky, například stropy či překlady, ani si jich nevšimnete.
- Výztuha betonových podlah: Kari sítě se vkládají do betonu během procesu zalévání podlahy. Díky nim bude podlaha schopna odolat zátěži, vibracím a změnám teploty.
- Výztuž základové desky: I zde sítě poskytují potřebnou pevnost a stabilitu.
- Další betonové konstrukce: Kari sítě používejte i při betonování stropů nebo schodů. Dále patří do konstrukce plotů, soklů nebo opěrných zídek.
- Samostatné ocelové konstrukce: Mnozí s oblibou využívají kari sítě i k výrobě dřevníků, klecí pro chovatelská zvířata, zábran, opěrných prvků či plotů vyplněných kamenivem. Pro tzv. gabionové ploty se však dnes používají speciální gabionové sítě.
Druhy kari sítí
Při výběru ocelových kari sítí narazíte nejčastěji na 10 typů, které se liší velikostí ok a průměrem použitého drátu. S tím souvisí i jejich rozdílná hmotnost. Kari sítě z betonářské oceli jsou nejpoužívanější. Při požadavku na nízkou hmotnost, zvýšenou odolnost či jiné parametry se však používají i sítě z alternativních materiálů:
Čtěte také: Druhy armovacích drátů
- Nerezové kari sítě: Speciální typ výztuží, který se používá zejména v náročných průmyslových a pozemních stavbách. Nerezové kari sítě umožní snížení tloušťky betonu, a tedy i celkové hmotnosti konstrukce. Zvláště vhodná je do vlhkého nebo agresivního prostředí.
- Plastové kari sítě: Vyrábí se nejčastěji z polypropylenu. Jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Používají se na tenké desky z betonu (do tloušťky 8 cm) a omítky. Vhodné jsou například při realizaci podlahového topení či rekonstrukci půdních vestaveb.
- Kompozitní kari sítě: Představují moderní armovací materiál s velmi nízkou hmotností. Přitom mají ve srovnání s běžnými ocelovými sítěmi vyšší pevnost v tahu, snesou podobné zatížení a nepodléhají korozi. Příkladem jsou kompozitní kari sítě ORLIBIT, které jsou složené z čedičových prutů. Kompozitní kari sítě nepodléhají korozi a jsou odolné proti chloridům a alkalickému prostředí a velmi vhodná k použití na betonové plochy vystavené vodě, vlhku nebo posypovým solím.
Kompozitní kari sítě
Kompozitní sítě se standardně vyrábí v šířce 100 cm s návimem v délce 50 nebo 100 bm. Rozměr rastru kompozitní sítě je 10 x 10 cm, stejný jako u běžných kari sítí. Lze také vyrobit jiný rastr, dle požadavku zákazníka. Průměr kompozitní tyče v rastru je 4 mm. Kompozitní sítě lze na objednávku dodat v jiných průměrech, rastrech i délkách.
Rozměry a typy kari sítí
Svařované sítě do betonu, známé také jako kari sítě, se běžně využívají pro armování základových desek, betonových podlah a dalších konstrukcí, kde je třeba zajistit pevnost a odolnost betonu. Mezi nejoblíbenější průměry drátu se řadí: kari síť 5mm, kari síť 6mm, kari síť 8mm a kari síť 10mm. Podle oka se pak dělí nejčastěji na kari síť 10x10 (100x100) a kari síť 15x15 (150x150).
Jak správně položit kari sítě
Způsob armování (vyztužení) a typ použité kari sítě do betonu musí být vhodně zvolen statikem nebo projektantem. Sítě se nesmí pokládat přímo na podklad, proto je nutné je uložit na distanční podložky pod kari sítě, které jsou z kovu nebo plastu. Armatura do betonu musí být umístěna ve spodní polovině průřezu. Kari sítě se musí překrývat a mezi armováním a bedněním je nutné zachovat minimální mezeru 20 mm. Pokud bude betonová plocha více namáhána, je nutné armování zdvojit - tedy položit druhou vrstvu kari sítí do betonu.
Např. Pustíte-li se do armování svépomocí, nezapomeňte na podkládání kari sítí. Ty totiž nesmí ležet přímo na kamenivu.
Důležité rady a tipy
Při realizaci stavby musí být konkrétní typ kari sítě součástí projektu. S výpočty si poradí statik. A jaké množství sítí pořídit? Sítě se zpravidla pokládají jen v jedné vrstvě. Celková plocha sítí tak přibližně odpovídá betonované ploše. Nesmíte však zapomenout na vzájemné překládání sítí přes 3 oka.
Čtěte také: Druhy armovacích sítí
Alternativa ke kari sítím: Polymerová vlákna MAPEFIBRE
Betonové konstrukce se neodmyslitelně pojí s kari sítěmi, jenže v posledních letech se potýkáme s jejich nedostatkem. Pro kvalitní betonovou konstrukci se už nemusíte na klasické kovové mříže ani podívat. MAPEFIBRE jsou dokonalou alternativou ke klasickým kovovým sítím a výrobek je vhodný pro profesionální použití. Jsou odolné vůči alkáliím, kyselinám a solím. Mapefibre přidáte jednoduše do míchačky na beton s dalšími potřebnými surovinami.
Konstrukční polymerová vlákna do betonu a cementových potěrů MAPEFIBRE jsou specifická právě svým zpracováním, díky kterému je možné vlákna rovnoměrně rozmístit. Vlákna MAPEFIBRE snižují smrštění a zvyšují pevnost betonu, ale stejně tak i jeho trvanlivost a pevnost při vzniku prvních trhlin. Už není potřeba se dřít s těžkými a nákladnými kovovými sítěmi. Polymerová vlákna stačí přidat do míchačky společně s dalšími složkami a počkat, dokud nevznikne žádoucí homogenní směs. Použití konstrukčních vláken MAPEFIBRE je efektivní a jednoduché.
MAPEFIBRE ST30 o délce 30 milimetrů zvyšují pevnost betonu. MAPEFIBRE ST42 se svými 42 milimetry představují kompletní alternativu tradičních výztuží a vylepšují funkční vlastnosti tradičního, prefabrikovaného a stříkaného betonu.
Ke zlepšení vlastností vašich konstrukcí a podlah přispějte použitím plastifikačních přísad z řady Mapeplast a Dynamon. Plastifikační přísady vylepšují zpracovatelnost betonu. MAPEFIBRE jsou kompatibilní s dalšími složkami na výrobu vysoce kvalitního betonu. Po polymerových vláknech můžete sáhnout i v kombinací s odbedňovacími přípravky řady Mapeform Eco a DMA.
Beton a jeho složení
Beton je široce používaný stavební materiál, který se snadno vyrábí, snadno zpracovává a má výborné užitné vlastnosti. Pro většinu lidí se beton skládá z cementu, písku a vody. Ti znalejší vědí, že do betonu se dávají také větší kameny (drcené kamenivo nebo říční „kačírek“). Čím více cementu se do betonu dá, tím je beton „mastnější.“ A že se beton může také vyztužovat, čímž vzniká tzv. vyztužený beton neboli železobeton. Možná také někdo z Vás používal dokonce i přísady do betonu, které snižují potřebnou vodu při míchání betonu a zvyšují jeho kvalitu. Obecně platí, že čím více cementu a hrubého kamení a čím méně vody při míchání, tím je beton tvrdší a trvanlivější.
Čtěte také: Použití armovací tkaniny v betonu
Proč se dává výztuž do betonu?
Přestože je beton obecně poměrně tvrdý, nemá příliš velkou tahovou pevnost. Tato „nízká“ tahová pevnost se projevuje praskáním betonu, pokud je namáhán v tahu, nebo je-li ohýbán. Tento ohyb či tah betonu paradoxně nastává velmi často i tak, kde byste ho nečekali.
- Při střídání venkovních teplot - pokud je beton ve styku s dalšími materiály (rostlá země, cihly, dřevo, asfalt, …) může docházet vlivem různých teplotních roztažností materiálů ke vznikání pnutí v betonu.
- Pokud je zatěžován na ne-zcela pevném podkladu - pokud například vybetonujete základy nebo základovou desku a lokálně Vám dojde k poklesu podloží, nebo vlivem vlhkosti k jeho „nabobtnání“, může dojít opět k pnutí v betonu.
- Při jednostranném zatěžování - pokud požijete beton na vytvoření například zdi tvořící terasu, která brání posunu zeminy. Podobné namáhání může vyvolat vítr. Stejně tak jednostranně je zatížena stropní konstrukce.
- Při smršťování betonu - vlastností betonu (respektive cementu) je, že se v průběhu tvrdnutí smršťuje. Nejdříve dochází k odpařování vody z betonu a následně chemickou reakcí cementu dochází k dalšímu smršťování betonu. Oba tyto procesy opět vytvářejí „tahové pnutí“ v betonu, které může způsobovat praskliny.
Aby se zamezilo vzniku prasklin, které negativně ovlivňují životnost betonu, nebo aby se zvýšila tahová únosnost betonu, dává se do betonu výztuž.
Nejznámější výztuž do betonu - ocelová
Nejznámější výztuží do betonu jsou buď „kari sítě“ nebo „roxory“. Jedná se o ocelové svařované sítě nebo pruty o různých tloušťkách a délkách. Jsou snadno dostupné, jsou z materiálu, který každý dobře zná, a mají léty ověřené vlastnosti.
Ocelová výztuž v betonu
Každý ví, že železo na větru a dešti začne rezivět a postupně degraduje. Proč tedy v betonu nerezaví? Je to tak, že někdy rezaví! A pak je to zpravidla velmi rychlé.
Přirozené pH betonu je velmi zásadité. V takto vysokém pH betonářská ocel nerezaví ani při styku s kyslíkem a vodou (je tzv. „pasivována“). Je tedy dokonale chráněna do doby, než beton své pH ztratí a výztuž začne rezivět. V profesionálním stavebnictví se užívá pojem „krytí výztuže“. Je to návrhová tloušťka betonu, která musí minimálně chránit ocelovou výztuž, aby nedocházelo ke korozi alespoň po dobu výpočtové životnosti konstrukce. Zároveň se používají betony s návrhovou odolností proti určitým typům „agresivních vlivů prostředí“, jako jsou vzdušný oxid uhličitý (který dokáže reagovat se složkami v betonu a snižovat pH), chemicky rozmrazující látky (zpravidla posypová sůl) či chemicky agresivní látky v půdách či plynech (nejčastěji asi sírany).
Na povrchu výztuže se začne vytvářet zkorodovaná vrstva, která má větší objem než původní výztuž. S růstem tloušťky koroze se zvyšuje tlak této vrstvy na okolní beton, až dojde k popraskání betonu a jeho „odloupání či oprýskání“. Pokud ke korozi dojde, zpravidla to poznáte až příliš pozdě (po popraskání betonu) a nemáte příliš mnoho možností, jak to sami doma spravit.
Jak na to, když nejste profesionál?
Výztuž do betonu zpravidla dáváte pocitově, na základě doporučení zkušenějších (fachmanů či z internetu) nebo dle stavebního návodu (dokumentace či doporučení výrobce). Stejně tak beton používáte buď pocitově (v poměru 1:4), na základě doporučení, nebo technického předpisu.
Chcete-li předejít budoucím možným problémům, držte se následujících doporučení:
- Beton vždy volte raději kvalitnější než horší.
- Snažte se vždy povrch betonu maximálně „zatáhnout“ - uhladit, aby nebyl nasákavý.
- Vrstvu chránící výztuž volte raději tlustší než tenčí.
Kompozitní neocelová výztuž
Neocelové výztuže plní veškeré funkce ocelové výztuže se všemi benefity pro beton, které byly výše popsány. Navíc nikdy nekorodují, jsou lehčí a výrazně skladnější (nechají se rolovat a samy se vracejí do původního tvaru). Zároveň díky vyšší tahové pevnosti než má ocel se používají na dosažení stejných vlastností betonu menší průměry kompozitní výztuže (při srovnání s ocelovou).
Tím tedy pozitivně zvyšují vlastnosti betonu, aniž by hrozilo, že vlivem koroze výztuže dojde k rychlejší degradaci betonu. Obzvláště u některých aplikací je to vlastnost k nezaplacení.
- Vytváření tenkých betonových desek venku - u takovéto desky prakticky nelze vytvořit dostatečnou krycí vrstvu betonu chránící ocelovou výztuž. Pro kompozit to není problém.
- Ukládání vyztuženého betonu do země, nebo tam, kde může docházet ke styku s vodou - při betonáži například základů nebo základových desek, kde je třeba vyztužit spodní část betonu, se špatně zajišťuje, aby se vám spodní výztuž nedotýkala zeminy. Zde pak dochází rychle ke korozi ocelové výztuže. Pro kompozit to není problém.
- Podélné vyztužování ztraceného bednění - obzvláště styk jednotlivých tvarovek ztraceného bednění je skoro nemožné utěsnit před vnikající vlhkostí. Zároveň zde zpravidla ocelová výztuž není nijak chráněná betonem, neboť se tento prostor těžko betonem vyplňuje a výztuž rychle koroduje. Pro kompozit to není problém.
- Betonování ze „zavlhlého“ betonu - častokrát si potřebujete něco vybetonovat, ale nemáte prostor či čas beton vyrábět sami. Dovezená zavlhlá směs z blízké betonárny je pak jasná volba. Takovýto beton je ale velmi často hodně porézní, prakticky dokonale nezhutnitelný, nasákavý a rychle ztrácí přirozené pH. Případná vložená ocelová výztuž může začít rychle rezivět. Pro kompozit to není problém.
Práce s kompozitní neocelovou výztuží
Kompozitní neocelová výztuž lze ohýbat, je pružná, ale nedrží po ohnutí svůj tvar a navrací se do tvaru původního. To je velká výhoda při manipulaci, ale může to být nepříjemné překvapení při specifických aplikacích. Po kompozitní výztuži lze chodit (například pokud tvoří vyztužení desky, kde se potřebujete ještě před či při betonáži pohybovat). Krácení výztuže se provádí buď štípacími kleštěmi (do ekvivalentu 6mm ocelového drátu to není problém), nebo klasicky pomocí úhlové brusky („flexy“). Spojovat jednotlivé prvky (sítě či pruty) lze jednoduše při ponechání standardního překryvu výztuže pomocí plastových elektrikářských pásek (kdy se doporučuje vždy zakrátit přebytečný kus pásky - nenechávat „dlouhé ocásky“). Pokud použijete pásky bílé, budete navíc snadno vidět, kde jste již výztuž vázali a kde ne.
Další výhodou může být formát dodávaných kompozitů. Díky lehkosti a snadné „rolovatelnosti“ se výztuž dodává i ve větších kusech než standardní ocelová výztuž. Tím ušetříte peníze za „nezbytné překrývání“ jednotlivých výztuží, kdy se standardně doporučuje překryv navazujících roxorů 50cm a u sítí také (samozřejmě v závislosti na použité kvalitě betonu a stupni zatěžování).
tags: #armovací #sítě #do #betonu #druhy #a