S pravou doškovou střechou se dnes setkáte jen výjimečně, spíše ve skanzenech, kde připomíná způsob pokrývání střech našich předků. S příchodem počítání ekologické stopy bydlení se však tento typ střešní krytiny opět vrací. S doškami se setkáte nejen při rekonstrukcích starších střech, využití nachází také u novostaveb rodinných domů, přístřešků či hospodářských objektů. Z hlediska lepší trvanlivosti i dostupnosti jsou zde aktuální především došky rákosové.
Proč zvolit rákosovou doškovou střechu?
Doškové střechy jsou velmi výhodné z mnoha důvodů. Například má tato přírodní krytina nízkou hmotnost, čímž snižuje náklady na pořízení masivních krovů, snadno se opravuje a má vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Rákos i sláma vytvářejí dobrou a přirozenou tepelnou izolaci, neboť stébla mají kolínka, která v nich uzavírají vzduch. Rákosová došková krytina dokáže stabilizovat teplotní poměry v domě a může tak nahradit klimatizaci.
Tepelně izolační vlastnosti
Rákosová střešní konstrukce o tloušťce 350 mm má stejný tepelný odpor jako konstrukce se 140 mm klasického polystyrenu, což je jen o 7 mm méně, než je požadavek normy pro lehké střechy (u lehké střechy platí, že minimální tloušťka polystyrenu pro dosažení U=0,24 W/m.K je 147 mm). Celková tloušťka krytiny se pohybuje mezi 30-40 cm, což zaručuje jak dokonalou izolaci proti vodě a slunečním paprskům, tak i izolaci tepelnou. Na takových půdách bývalo v létě chladno a v zimě teplo.
Životnost a odolnost
Rákosové došky mají sice o něco kratší trvanlivost než slaměné, asi 20 až 25 let, jsou však teplejší a vzdušnější. Životnost doškové krytiny se může až dvojnásobně prodloužit, nachází-li se přímo pod košatou korunou stromu, která ji chrání před vlivy povětrnosti. Rákosové střechy nás také dokážou překvapit svou odolností. Proti vnitřnímu ohni se došková krytina chránila hliněnou mazaninou, vyplňující obdélníkové přihrádky mezi latěmi a krokvemi. Dnes můžeme navíc povrch střešní krytiny ošetřit vodním sklem a dalšími přípravky, které jej chrání i proti ohni i slunečním paprskům a zvětšuje odolnost vůči vodě. Rákosu nevadí ani silný vítr. Ten urychluje proces schnutí a zvyšuje tak životnost střechy.
Ekologická volba
V Nizozemsku je každá třetí nově budovaná střecha rákosová. Podobná situace je i v Německu, což je země, která bezesporu úzkostně dbá na dodržování platných stavebních norem. Postupné návraty přírodních materiálů se dotýkají i střešních krytin.
Čtěte také: Plot s umělým rákosem: Naše zkušenosti
Výroba a pokládka rákosových došků
Došková krytina je obecný pojem pro výrobek ze slámy nebo rákosu používaný k zastřešení staveb. Došky jsou vlastně trsy ze slámy či rákosu svázané do určitého tvaru, které mají délku 1-1,5 metru. Tento trs se svazuje tenkým drátem. V minulosti se používal provázek nebo stébla slámy. Způsobů a postupů jak stébla svazovat do došků je vícero, v každé zemi se postupuje trochu odlišně.
Sklizeň rákosu
Vhodnou dobou pro sklizeň rákosu je podzim, kdy nastanou první mrazíky a bahnitá rybniční půda částečně ztuhne. Rákos se kosí buď větším srpem, vždy jen taková část, kterou obsáhne ruka, nebo kosou za pomoci druhé osoby, která pokosený rákos rovná do snopků a váže provázkem (dříve slaměným povříslem). Rákos se musí sklízet výhradně v zimních obdobích. Roste u vod, povětšinou v bahnitých místech, a musí se proto počkat do zimy až se půda zpevní, zmrzne a můžou na ni najet stroje pro jeho sklizení. Také se čeká, až opadá veškeré listí. Po sklizni se rákosové snopy svezou do skladišť, navrší se do kuželů a nechají se usušit.
Příprava došků
Maďarsko je jedním z hlavních dodavatelů rákosu pro výrobu došků. Z vlhké slámy či z navlhčeného rákosu se ukroutí povřísla, s nimiž se pak připraví snopky. Do krovu se zatluče dřevěná jehla, na kterou se snopek pověsí a rozdělí na dva prameny, které se proti sobě otočí tak, aby z ovázaného povřísla vznikla osmička, čímž vznikne došek. Ten pak stačí sešlápnout, zarovnat a můžete začít s pošíváním.
Pokládka rákosové střechy
Jako nosná konstrukce pro doškové střechy se používá dřevěný krov. Na krokve přibijte střešní latě. Doškové střechy musí mít optimální sklon nejméně 45 stupňů a tloušťku 25 - 35 cm, což zajistí vodotěsnost a dokonalou odolnost povětrnostním vlivům. Došky se postupně v řadách přivazují povřísly (případně houžvemi) k sobě navzájem a zároveň k vodorovným střešním latím. Pokládka se v podstatě nijak neliší od slaměných došků. Rákos se ovšem nepřivazuje povřísly, ale tzv. se prošívá. Speciální jehlou, jejíž délka je přizpůsobena tloušťce došků a která má na konci očko, se provleče pozinkovaný drát a celá se prostrčí doškem směrem dovnitř. Tam se drát vytáhne z jehly, jehla propíchne druhý konec došku, v interiéru se opět drát, který je veden přes dřevěnou konstrukci provleče jehlou a celá se vytáhne a drát se uváže. Takto se prošije každý došek zvlášť a zajistí se tak dokonalá pevnost. Na 1m2 střešní plochy se pokládá asi 12 až 14 snopů. Pokládá se opět odspodu na odvětrávanou střechu a vzdálenost laťování je 300 mm.
Hřeben střechy je řešen přidáním další vrstvy došků, aby byla překryta jeho průběžná spára. Ukončení střechy u štítu bývá zpravidla řešeno deskou, ke které se jednotlivé došky dorazí. Nejvíce namáhané části střechy, především hřebeny, je nutno zhruba po 10 letech prohlédnout a případně doplnit. Hřeben a prostupy se musí překrýt. Nejčastěji používaný materiál je štípaný šindel, dále se používá také měděný plech nebo keramika. Celá pokládka se provádí opět ručně. Po ukončení pokládky se musí krytina „učesat".
Čtěte také: Průvodce krok za krokem: Rákosový plot
Důležité parametry doškové střechy
Zde je přehled důležitých parametrů pro rákosovou doškovou střechu:
- Minimální sklon střechy: 45° (někdy se doporučuje minimálně 50° pro lepší odolnost proti větru)
- Tloušťka krytiny: 25-40 cm
- Hmotnost došku: 3-5 kg
- Hmotnost 1 m² střechy: 50-55 kg (pro rodinné domy), 35 kg/m² (pro hospodářské stavby)
- Počet došků na 1 m latě: 6-8 (podle délky rákosu)
- Počet došků na 1 m²: 12-15 (podle délky rákosu)
- Vzdálenost střešních latí: 300 mm (pro rákos)
Cena a dostupnost
Díky náročné výrobě slámových či rákosových došků je cena za tuto přírodní střešní krytinu poměrně vysoká. U rákosových došků je cena okolo 1300 Kč/m². K ceně za samotné došky je samozřejmě potřeba připočítat náklady na jejich pokládku. Jelikož zhotovení střechy vyžaduje odbornou znalost problematiky doškových střech, tak i cena za samotnou pokládku je vyšší než u běžných střešních krytin. Specializovaných firem je u nás v republice málo, proto někteří stavebníci vyhledávají dodavatele také v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Maďarsku.
Rákos je snadno dostupný a je proto vhodný například na zakrytí drobnějších zahradních staveb, altánů, přístavků či pergol. V posledních letech se však materiál na došky dováží také ze zahraničí (Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Nizozemsko).
Závěr
Rákosová krytina, lépe řečeno rákosové došky jsou čím dál častěji k vidění na střechách nových domů. Jejich výborné izolační vlastnosti a osobitý vzhled si získávají stále více fanoušků. Uplatnění rákosových střešních systémů je velmi široké, vedle rekonstrukcí památkových objektů i při výstavbě rodinných domů, chat, chalup, garáží, přístřešků, zahradních altánů či stájí. Rákosové střechy se dají skloubit se všemi moderními střešními prvky (včetně střešních oken) a splňují i ty nejnáročnější technické požadavky.
Čtěte také: Estetický plot z umělého rákosu: řešení pro každého
tags: #aky #rakos #na #doskovou #strechu