Zdění z cihel je alfou a omegou zednického řemesla. Klasická cihla má formát 15 x 30 cm a od těchto rozměrů se odvozují i rozměrové možnosti zdí. Druhou možností je nejslabší nosná zeď, jejíž tloušťka začíná na rozměru příčně položené cihly, tedy 30 cm. Tyto rozměry se pochopitelně dají znásobit přidáváním dalších cihel.
Vazba zdiva a její důležitost
Vazbou zdiva rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Tato vazba má velký vliv na rovnoměrné roznesení tlaku ve zdivu. Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár.
Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů. Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky. Vždy je ale nutné dodržet převazbu, a to nejméně o jednu čtvrtinu cihly.
Typy vazeb pro zdi o tloušťce 30 cm a více
- Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
- Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky. U nejslabší nosné zdi o šířce 30 cm docílíme převazbu použitím tříčtvrteční cihly ve druhé, čtvrté, šesté a dalších sudých vrstvách.
- Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
- Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
- Gotická vazba: Rovněž nazývána polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.
Nosnou zeď můžete stavět i širší, například přidáním podélné cihly získáte zeď o šířce 45 cm, přidáním příčné cihly získáte 60cm zeď atd. Vazeb je celá řada: křížová, polokřížová, polská, holandská atd. Jednotlivé vazby se mění podle použitých částí cihel (čtvrtky, půlky, tříčtvrtky). Polohy spár nám tak zobrazí určitou strukturu.
Postup zdění z cihel
Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás. Předtím, než začneme stavět základnu, je důležité mít připravený projekt a znát tloušťku základové zdi.
Čtěte také: Jak si postavit krásný dřevěný plot?
- Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
- Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
- Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
- Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel. U každého zdění je dobré cihly před stavbou na chvíli namočit do vody, aby na nich lépe držela malta a aby z ní cihly nevysály vodu.
- Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
- Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly.
- Kříží-li se zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
- Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.
Dělení plné cihly se provádí pomocí zednického kladiva, konkrétně jeho ostrým koncem. Půlení cihly provádějte vždy v ruce a nikdy ne na zemi. Ostřím kladiva nejprve oťukejte cihlu po obvodu v místě, kde potřebujete, aby se cihla oddělila. Při ťukání je dobré, když z povrchu cihly vyštípnete malé kousky. Po obvodovém oťukání větším úderem cihlu rozdělíte.
Maltování
Pokud chcete směs pro zdění namíchat z jednotlivých složek, doporučuje se míchat běžnou vápenocementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu. Jinou doporučenou variantou jsou 4 díly písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu.
Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva. Zeď betonová plná cihla - sloupky
Příprava staveniště pro garážové stání
Před započetím stavby garážového stání je nezbytné provést přípravné práce na staveništi. To zahrnuje zajištění potřebných komunikací na pracoviště, přívodu vody a elektřiny. Dále je nutné zajistit běžný a volný přístup na místo stavby a provést odvodňovací práce. Jednotlivé vazby se mění podle použitých částí cihel (čtvrtky, půlky, tříčtvrtky).
Pokud plánujete stavět garážové stání a zbylo vám dostatek betonových plných cihel, pro zeď 6x6 metrů a vyzděné sloupky 30x30 cm, je důležité zvážit zpevnění. V samostatných sloupcích bude roxor. Na celé stavbě bude lehká střecha a kvůli možnosti garážových dveří plánujete celé zpevnit betonovým věncem s nosníky kolem dokola. I když bude na začátku stát pouze rohová zeď, je dobré se zamyslet, jestli stačí postavit zeď pouze klasicky, nebo jestli zeď zesílit každých 1,6 metru sloupkem.
Čtěte také: Nový stavební zákon a pozemky
Klasické pálené cihly: Materiál a vlastnosti
Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaným zejména v konstrukcích obytných budov. Cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Pod pojmem cihla se rozumí maloformátový zdicí prvek z pálené hlíny. Klasická plná pálená cihla je materiál s dobrou požární odolností, vzduchovou neprůzvučností a výbornou schopností akumulace tepla.
Výroba a rozměry
Cihla plná pálená (CPP) se vyrábí z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Tradiční pálená cihla je vyrobena formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci. Cihla váží zhruba 4 kg.
Standardní rozměr pálené cihly je 250 x 120 x 65 mm, s výjimkou tolerancí 3-5 mm. Cihla plná pálená má rozměr 290 x 140 x 65 mm. Cihla má rozměr 290 x 140 x 56 mm, skladebný rozměr (s omítkou a maltou) je 300 x 150 x 75 mm.
Hlavní vlastnosti cihel
- Modulový formát
- Estetický vzhled
- Dobrá akumulace tepla
- Dobrá pevnost
- Ekologické řešení - přírodní materiál
- Dobrá zvuková izolace
- Vysoká požární odolnost
Spotřeba cihel
Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m². Konkrétně:
| Tloušťka zdi | Spotřeba cihel (ks/m²) |
|---|---|
| 290 mm | 89 |
| 140 mm | 45 |
| 65 mm | 22 |
Při výpočtu materiálu je doporučeno k získanému číslu připočítat 10 % navíc, pro případnou rezervu.
Čtěte také: Srovnání materiálů pro zastřešení pergoly
Moderní cihly a tvárnice
Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu. V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla zejména konstrukcí obvodových plášťů se cihla začala proměňovat. V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů. Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti.
Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování. Moderní cihlové bloky vyplněné minerální vatou či pěnovým polystyrenem mají výborné tepelně-izolační vlastnosti, jejich cena je však také vyšší. Zdící pěnu a tenkovrstvou maltu však výrobci většinou ke svým produktům přidávají. Naopak běžnou tepelně-izolační maltu musíte obvykle koupit zvlášť.
Cihelný systém Porotherm
Cihelný systém Porotherm využijete pro jakoukoliv část stavby. Pro založení zdiva jsou vhodné soklové cihly Porotherm, jako obvodové zdivo volte cihly vhodné pro jednovrstvé zdění řady Porotherm T Profi nebo EKO+, u vnitřních příček je ideální volba akustické zdivo Porotherm AKU.
S pálenými cihlami Porotherm postavíte moderní a zdravé bydlení. Zdivo Porotherm vyniká vysokou pevností a trvanlivostí, klade velký důraz na úsporu tepla, s rezervou splňuje hodnoty akustické normy, a navíc umožňuje rychlé a efektivní zdění. Všechny keramické bloky Porotherm jsou vyrobeny z čistě přírodních materiálů. Nejmodernější produktová řada Porotherm T Profi, cihly plněné minerální vatou, umožňuje jednovrstvé zdění bez potřeby dodatečného zateplení zvenku, což výrazně přispívá k vybudování zdravého domova.
Wienerberger tvrdí, že vlastnosti obou vstupních materiálů - pálené cihly a minerální vaty - fungují samostatně a současně se vzájemně doplňují. Minerální vata vyrobená roztavením určitých hornin je strojově vkládána do dutin cihelných bloků. Uvnitř cihel je mírně zmáčknuta, což ji fixuje v přesně určené poloze a brání jejímu sesedání. Funkcí vaty je tepelná izolace a podpora akustických i protipožárních vlastností keramického zdiva. Proti navlhání je navíc chráněna hydrofobizací. Cihelná tvarovka je pro minerální výplň zase dokonalou ochranou před vnějším prostředím a zajišťuje dlouhou životnost stavby. Plněné cihly jsou proto takřka ideálním řešením pro výstavbu energeticky úsporných domů.
Další druhy cihel a tvárnic
- NF - Normalformat: Mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
- WF - Waalformat: Mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
- Lícové cihly ražené: Vyrábí se ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek se nejčastěji realizuje oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky.
- Klinkery: Mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká.
- Pórobetonové tvárnice: Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Oproti páleným cihlám se dají snáze řezat, hoblovat či do nich vrtat.
- Vápenopískové, štěpkocementové a skleněné tvárnice.
Historický vývoj a současné trendy
Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu. V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla zejména konstrukcí obvodových plášťů se cihla začala proměňovat. V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V letech 1961-1980 se objevuje typ cihly CDK a CD Týn, což byly velkoformátové cihelné bloky.
V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. V sousedním Německu se v první polovině 90. let začínají objevovat tzv. broušené cihly. V současné době se v České republice začínají na trhu uplatňovat cihelné bloky o šířce 500 mm (v Německu je používaný rozměr 490 mm). Zdivo z těchto bloků dosahuje hodnot součinitele prostupu tepla nižších než U = 0,16 W/(m2‧K), což odpovídá ekvivalentní hodnotě součinitele tepelné vodivosti λ = 0,085 W/(m‧K), a tedy tepelnému odporu R = 5,88 m2‧K/W nebo i hodnotám lepším. Při vyplnění dutin tepelně izolačním materiálem je dosaženo až U = 0,11 W/(m2‧K).
Zlaté časy klasických pálených cihel už jsou zřejmě pryč. O to víc je třeba všímat si jedinečnosti, kterou se tento staletími prověřený materiál vyznačuje, a použít ho tam, kde je jen těžko nahraditelný.
tags: #co #je #30 #zed #z #plny