Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra - hra na dospělé. Román Betonová zahrada, první McEwanův román z roku 1978, nepatří pouhou náhodou mezi nejvydávanější díla u nás, a to nejen pro svůj velmi originální námět či čtivost, ale zejména dokonalé navození psychologického pozadí, díky kterému lze Betonovou zahradu označit za velmi aktuální generační zpověď.
Příběh vypráví o čtveřici sourozenců ve školním věku, kteří se po smrti otce a následně i matky obávají, že budou rozvezeni do různých výchovných zařízení. Proto matku pohřbí ve sklepě a rozhodnou se navenek chovat, jako by byla stále naživu. Tato dějová linka sama o sobě přináší mnohé napínavé, ale i groteskní situace. Na jejím pozadí však Ian McEwan zkoumá cosi mnohem závažnějšího, totiž postupný rozklad čtyř zřejmě už od začátku narušených dětských osobností a postupné sílení jejich až psychopatických rysů.
Literární a psychologické aspekty
Hlavním vypravěčem příběhu je patnáctiletý Jack. Jeho optikou McEwan chirurgicky popisně a odosobněně drtí krunýř morálních hodnot a společenských předsudků. V atmosféře všeprostupujícího dusna nastává postupný a hluboký rozvrat životního ukotvení. Každé z dětí se vyrovnává se ztrátou přirozeného rodinného jádra po svém - únikem do literatury, milostného vztahu, k autoerotice nebo transsexualitě.
| Téma | Popis v románu |
|---|---|
| Společenská izolace | Dům je zcela uzavřen v demoliční zóně, bez sousedů a návštěv. |
| Symbolika betonu | Otcova posedlost betonováním zahrady, která se stává hrobem matky. |
| Rozklad hranic | Ztráta rodinných norem a nástup incestního pnutí mezi sourozenci. |
Co z knihy činí výsostně umělecké dílo a vpravdě originální text, je její jazyk, který je přes veškerý popisovaný hnus básnivý, melodický, snad i krásný. I když je příběh skandální, čte se velmi rychle a zůstane v hlavě dlouho. Proslulý román Iana McEwana neztratil nic ze své zvláštní, „nemorální“ naléhavosti.
Audio zpracování
Audiokniha Betonová zahrada byla interpretována v podání několika výrazných hlasů, například Vasila Fridricha či Daniela Krejčíka, jehož přednes příběh ještě prohloubil do temných tónů beznaděje. Atmosféru nahrávek často umocňuje zneklidňující hudební složka, která pracuje se zvuky elektrické kytary či samply dětských hlasů. Audioknižní zpracování často vyvolává v posluchačích silné pocity - šok, zhnusení, odpor, ale i fascinaci nad tím, jak intenzivně McEwan pracuje s emocemi.
Čtěte také: Ian McEwan: Betonová zahrada
Závěrečné zamyšlení
Je to kniha, kterou byste si měli přečíst? Určitě ano, pro všechny emoce a styl. Betonová zahrada je především symbolem toho, co se stane, když se rodinné vazby rozpadnou. Právě surové zobrazení lidského rozkladu a strohý styl psaní dělá z knihy něco výjimečného a strhujícího. Při čtení je dobré odložit morální předsudky a nechat se unášet její zvláštností, protože právě ta je tím, co dělá knihu zajímavou.
Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
tags: #12 #ian #mcewan #betonova #zahrada #kniha