Kapela Zrní se na české hudební scéně pohybuje už od roku 2001. Založena byla na začátku nového tisíciletí, v roce 2001. Jak šel čas, kapela se odpoutala od počáteční inspirace britskými Radiohead a stala se více alternativní. Zrní je česká hudební skupina z Kladna, jejíž hudba se vyznačuje směsicí rocku, folku a elektronické hudby.
Osm let na to vydala své debutové album nazvané Voní. Toto album se nijak výrazně neprosadilo, avšak hned následující CD Hrdina počítačový hry jde do světa vydané v roce 2011 u labelu zpěvačky Radůzy si získalo větší ohlas u publika a pomohlo rozšířit okruh jejich fanoušků.
Soundtrack ke konci světa: Koncepční dílo
Po loňském koncepčním albu Hrdina počítačový hry jde do světa, které jim produkovala písničkářka Radůza, se muzikanti pustili do nového projektu Soundtrack ke konci světa. Z komerčního hlediska však jejich průlomem byla deska Soundtrack ke konci světa z roku 2012, na které vyšly i známé písně „Rychta“ nebo „Hýkal“.
Ve spolupráci s producentem a zvukařem Ondřejem Ježkem pak vytvořili dílo, které okamžitě upoutalo pozornost laické i odborné veřejnosti. Křest desky proběhne již 22. prosince v 19 hod. Soundtrack ke konci světa vznikl bezprostředně po spolupráci kapely Zrní s taneční skupinou VerTeDance, a tak se na něj dostala také hudba, která při představení „Kolik váží Vaše touha“ nebyla použitá. Dvěma písničkám na albu propůjčila svůj hlas také Karolína Kamberská, známá především z dua Sestry Steinovy.
Zrní - Soundtrack ke konci světa. A konec světa nakonec nebyl. Lidstvo už se zase zabývá jinými důležitými věcmi, celé to veliké očekávání je docela zapomenuto, ale něco po něm přece zbylo. Soundtrack. Soundtrack ke konci světa. Výborné album kladenské pětice Zrní. Svou třetí deskou kapela potvrzuje, že si čestné místo mezi nejskloňovanějšími jmény domácí scény rozhodně zaslouží.
Čtěte také: Vinyl a vlhkost betonu: Co potřebujete vědět
Jedinečný zvuk a texty
Vynikají charakteristickým, nezaměnitelným a okamžitě rozpoznatelným zvukem, který se za prvé velice obtížně slovy definuje (snad cosi na pomezí alternativního rocku, písničkářství a prvků folklóru), takže bude nejlépe, když si ho poslechnete na vlastní uši, a za druhé není opakováním sebe sama, ale neustálým vrstvením a kombinováním nových, originálních nápadů. Těch mají Zrní vždycky dost.
Na webových stránkách kapely Zrní se píše: „Něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen. Dřevo, svaly, voda, buchary. Jsme Zrní, kladenská kapela.“
V dějinách populární hudby se píše o postpunkových kapelách nebo o postrockové scéně. V případě Zrní je na místě označení „postfolková skupina“. Zdánlivě Kladenští z folku vycházejí. V jejich tvorbě hrají důležitou roli texty, v písních nepřeslechnete melodické nástroje (housle, flétna), zpěvák Jan Unger svým vysoko položeným hlasem spíš vypráví, než by předváděl mistrovský pěvecký výkon.
Jenže Zrní současně používá prostředky, které s tradičním folkem, vnímaným jako především akustická hudba, nemají nic společného. Dusavý elektronický doprovod, beatbox, roboticky zkreslený hlas - to jsou pro tuto kapelu stejně samozřejmé vyjadřovací prostředky jako akustická kytara nebo banjo. Zrní podobné „postmoderní“ propojení žánrů samozřejmě nevymyslelo. Nicméně zatím asi nejvíce ze všech českých kapel dokázalo propojit „anti-folkovou“ alternativní scénu s moderním folkem, zabodovat v obou výše zmíněných žánrových kategoriích.
Soundtrack ke konci světa je album na české poměry novátorské právě mírou propojení dusavé elektropopové estetiky s akustickými nástroji. Ale současně jde o počin staromilecký. V době, kdy vinou internetu začíná po několika dekádách znovu vítězit jednotlivá píseň (coby zvukový soubor) nad celým albem, přichází Zrní s koncepční deskou, kde na sebe písně navazují, jednotlivé motivy se vracejí, řazení skladeb má svou logiku. A nezůstává pouze u toho. V rozhovoru u nás na Proglasu členové skupiny tvrdili, že každé album je přece svým způsobem koncepční záležitost.
Čtěte také: Moderní dekory Fatra Thermofix
Také mají dost odvahy, aby album otevřeli šestiminutovou skladbou. Odvahy však oprávněné, obstáli na výbornou, „Rychta“ je díky jednoduché, ale výrazné leitmotivické rytmice skladbou, která si posluchače hned v prvních chvílích dočista podmaní. Každá další píseň je něčím speciální, každá má v sobě něco, zač si ji lze oblíbit. I rozpětí síly, s jakou je třeba udeřit do strun, je různé, od tiché „Nízko letí ptáci“ ke strašidelné, místy kakofonické, v závěru takřka psychedelické „Noční jízdě“.
Kdo Zrní nejen poslouchá, ale taky se čas od času začte do deníkových zápisků, které na stránkách kapely vyvěšuje zpěvák Jan Unger, ví, že poutavé texty skladeb Zrní nejsou žádnou dlouho cizelovanou uměleckou maskou. Naopak, Unger je básník, dokáže si denně všímat věcí, jež mnohdy bez zájmu míjíme, dokáže pozorovat běžné události a okamžiky v úplně jiném světle, popsat je z nevšedního úhlu. To rovněž přispívá k jedinečnosti tvorby Zrní.
Texty na předchozím albu Hrdina počítačový hry jde do světa (2011) neustále něčím překvapovaly, a ač se rozhodně nevěnovaly žádným banálním tématům, byla v nich přesto patrná jistá lehkost, hravost a nadhled. Některé texty na Soundtracku ale toto postrádají, tíha velkých pravd o chudobě („Líto“) nebo o novém světě („Rychta“) je tu spíš na obtíž. Není v nich nic, co by zvlášť překvapovalo, co by bylo neočekávané. Někdy to vede až k otázkám, hledat-li za vyřčenými slovy něco mnohem hlubšího (za cenu nadinterpretace), nebo zda je třeba právě zmiňované „Líto“ „jen“ přehnaně patetické.
Přesto musím vyzdvihnout originální a svěží přístup, s nímž Zrní zpracovali skladbu „Hýkal“. Hra se slovy, proplétání vět, jejich stále nové a nové kombinace, a tím pádem nové významy, to je přesně to, co Zrní sluší.
Ocenění a uznání
Zpěvák a textař kapely Jan Unger se stal vítězem soutěže mladých talentů Český tučňák, samotné album Soundtrack ke konci světa bylo nominováno v cenách hudebních kritiků Apollo i v cenách Vinyla. Skupina Zrní s albem Soundtrack ke konci světa zvítězila v anketě Proglasu o Album roku 2012. Dále si na své konto připsala Anděla v kategorii Objev roku a nominována byla v alternativní a folkové kategorii. Kladenská skupina Zrní získala cenu Anděl v kategorii Objev roku po třech vydaných řadových albech (a mezitím natočila ještě hudbu k tanečnímu představení).
Čtěte také: Silvia Slivová a vinyl Fontána pre Zuzanu
Rok 2012 byl pro Zrní opravdu klíčový a úspěšný, avšak „objevit“ je akademikové měli už před třemi nebo čtyřmi roky. Cena, jistě zasloužená, tak dokládá především zkostnatělost „velké“ akademie a současně posiluje význam žánrových cen. Jen tam se totiž v rámci Andělů děje něco zajímavého. A tím zajímavým je i skutečnost, že Zrní mělo letos dvě žánrové nominace - v kategorii alternativní hudby, kam se vejde ledacos, a ve folku (country ponechávám stranou, protože to je v názvu kategorie jen do počtu).
Pro to všechno má smysl Zrní poslouchat a zabývat se jeho hudbou. Ano, album přináší momenty povedenější (ty převažují - duet s Karolínou Kamberskou, silné melodie, zajímavé textové obrazy, nevšední práce s rytmem) i slabší (zvláštní frázování občas za hranou toho, co čeština snese; zbytečné opakování témat a protahování některých pasáží). Poselství, které skupina svou tvorbou přináší, tedy ono spojení starého a moderního ve dvou rovinách (stylové a konceptuální), je však důležitější než všechny detaily. A je mimochodem dobře, že Akademie populární hudby - i když se zpožděním - „objevila“ právě Zrní. Kapele to aspoň trochu pomůže ke zviditelnění a akademici se za svou volbu rozhodně nemusí stydět.
O dva roky později vydala skupina další úspěšné album nazvané Následuj kojota, za které opět získala několik nominací na ceny Anděl. Jejich předposlední počin vyšel na jaře 2017, a to CD Jiskřící, které skupina nahrála ve studiu v Madridu.
Přehled alba "Soundtrack ke konci světa"
| Číslo stopy | Název skladby | Autoři textů | Autoři hudby | Zajímavosti |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Rychta | Jan Unger | Zrní | Šestiminutová úvodní skladba, silná rytmika |
| ... | Líto | Jan Unger | Zrní | Téma chudoby |
| ... | Nízko letí ptáci | Jan Unger | Zrní | Tichá píseň |
| ... | Noční jízda | Jan Unger | Zrní | Mezi kostlivce, duchy a podsvětní bytosti, strašidelná, místy kakofonická |
| ... | Hýkal | Jan Unger | Zrní | Originální hra se slovy, proplétání vět |
| A: tr. 2, 9 | (Nespecifikováno) | Jan Unger | Zrní | Karolína Kamberská j. h. zpěv |
tags: #zrní #vinyl #soundtrack #informace