Tato kapitola tvoří úvod do problematiky vytváření výkresů pozemních staveb - kreslení výkresů stavební části, tak jak je tato problematika prezentována českou státní normou ČSN 01 3420 z července 2004. Doporučuji důkladné prostudování této kapitoly, neboť informace v ní obsažené jsou nezbytně nutné pro další studium. Z časových důvodu jsou vybrány pouze ty skutečnosti, které jsou náplní předmětu Pozemní stavitelství I. Znalosti získané v této kapitole si budete moci ověřit testem. Celkový doporučený čas k prostudování kapitoly je 180 minut.
Všeobecné požadavky na stavební výkresy
Výkresy stavebních objektů musí být jednoznačné, úplné, zřetelné a přehledné. Výkresy musí splňovat nároky nejen na obsahovou stránku, ale i na formální jakost výkresů, mezi něž patří vhodná volba formátu výkresu, měřítka zobrazovaných objektů, rozmístění prvků výkresu apod. Dále je třeba uvést další skutečnosti, které provázejí výkresovou dokumentaci. Rozvržení zobrazení, popisů, údajů na výkrese musí umožňovat snadnou a rychlou orientaci. Při návrhu rozmístění jednotlivých prvků vycházíme z ČSN EN ISO 9431. Obrazy včetně kót a popisů musí být umístěny tak, aby je bylo možno číst ve směru od dolního nebo pravého okraje výkresu.
Pokud některé grafické nebo písemné značky mají předepsanou polohu na výkresu (např. severem nahoře (tj. Situační výkresy stavebních objektů se mají orientovat severem nahoru. Na všech výkresech, kde je uveden výškopis (např. vrstevnice, výškové body, výškové kóty), vyjadřující nadmořské výšky, musí se nad popisovým polem označit použitý výškový systém (obrázek 9). Nejmenší velikost obrazových prvků definujeme kvůli snadné čitelnosti a rozlišitelnosti údajů na výkrese. Nejmenší velikost písma dle tabulky +, platí pro celý výkres (včetně popisu v popisovém poli apod).
- 1 - obrazová plocha na výkresu (lze využít i plochu 3, 4 a 6)
- 2 - popisové pole výkresu
- 3 - nástavba popisového pole pro doplňující údaje (např. specifikace výrobků a prací, legendy, údaje o zkouškách, údaje o schválení výkresu, odkazy na souvisící výkresy, záznam o změnách na výkresu)
- 4 - pokud plocha 3 nepostačuje pro zapsání údajů, využije se i tato plocha
- 5 - razítko kontrol a technologických prověrek, údaje pro snímkování, umístění schématu kladu sekcí apod, u výkresů formátu A4 nastojato se tyto údaje umísťují nad popisové pole
- 6 - vysvětlivky k výkresu, legendy apod.
Formáty výkresů
Základem je mezinárodní norma ISO 216 a ČSN EN ISO 5457, která mimo jiné definuje základní formáty výkresů. Všechny základní formáty téže řady jsou si geometricky podobná., tzn. Prodloužené formáty se tvoří zvětšením kratších stran základních formátů na hodnoty rovné násobkům jejich rozměrů. V případě potřeby (například u liniových staveb) lze vytvořit i výkresové listy pro formáty, které nemají obdélníkový tvar. Musí však vycházet z rozměrů základních nebo prodloužených formátů. Výkresy se skládají podle pravidel popsaných v ČSN 01 3111. Výkresy se skládají nejprve podél přehybů kolmých ke spodnímu okraji výkresu a potom podél přehybů rovnoběžných se spodním okrajem výkresu. 2) Pro praktické užití se tyto formáty nedoporučují.
Měřítka výkresů
Měřítko základní se zapisuje do popisového pole viz. obrázek 13. Měřítka obrazů odlišná od základního obrazu se píší nad příslušnými obrazy do okrouhlých závorkách za označení obrazu (pohledu, řezu, detailu). Poznámka: Měřítka vytištěná tučně se mají používat přednostně.
Čtěte také: Beton a jeho značení
Čáry ve výkresech
- plné čáry, tj.
- přerušované čáry, tj.
- střídavé čáry, tj.
- délka čárek, velikost teček, popř. čerchované čáry začínají a končí čárkou
- čáry se křižují čárkami, tečkované čáry tečkami
- čáry vzájemně navazují čárkami, tečkované čáry tečkami
- zlomy a ohyby tvoří vždy čárky, u tečkovaných čar tečky
- u rovnoběžných přerušovaných a střídavých čar umístěných blízko vedle sebe se mají čárky a mezery, popř. vložené obrazové prvky, vzájemně střídat
Kryjí-li se na obraze dvě nebo více čar různého druhu (popř.
Popisové pole
Pro vypracování popisového pole na technických výkresech a obdobných dokumentech platí ČSN ISO 7200. Popisové pole (viz. Šířka popisového pole nemá překročit 170mm, aby po složení výkresu zůstalo pole viditelné v celé své délce. Popisové pole se umísťuje do pravého dolního rohu kreslící plochy. (viz. obrázek 1), nebo nad původní popisové pole v případě opravy.
Popisové pole má obsahovat především tyto identifikační a administrativní údaje: označení zákonného vlastníka dokumentu (název a adresa, značka, logo. jména, popř.
Značení materiálů
Grafické označení materiálu, které se uvádí pouze v plochách zobrazených v řezu, určuje jeho základní charakteristiku. Podrobnější údaje o druhu materiálu, jeho jakosti apod. se uvádějí v popisech (na výkresech, na odkazové čáře, ve specifikacích apod.) Převládající materiál se na výkresu nemusí graficky značit, popř. lze plochu v řezu označit všeobecným označením šikmými rovnoběžnými čarami (šrafováním) bez ohledu na druh materiálu. Konstrukce určené k vybourání se graficky označují tečkováním. V případě potřeby se konstrukce určené k vybourání označí sloučením označení pro materiál z tabulky 4 a označení pro vybourání. Vybarvují-li se výkresy, užívá se barevného značení uvedeného v tabulce 4. Konstrukce určené k vybourání se vybarvují žlutě. Zařizovací předměty se zobrazují jejich zjednodušeným obrysem v měřítku výkresu bez tvarových podrobností. čárkovanou čarou - předměty, popř. číslem položky, popř. grafickými značkami viz.
Kótování
Zásady pro kótování na výkresech stavebních objektů (například délkové rozměry, výškové úrovně, velikosti sklonu) stanoví ČSN 01 3130, ČSN 01 3405, ČSN ISO 406. Pro určení rozměrů a polohy předmětů jsou rozhodující pouze kóty, tj. čísla určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů, popř. na výkrese se musí kótovat všechny rozměry, jichž je třeba k jednoznačnému geometrickému určení zobrazených předmětů, tj. kótuje se vždy od hran, stěn, rozhraní a pevných bodů, které bude možno na stavbě zjistit, popř. rovinné úhly ve stupních (úhlových), měřící jednotky se ke kótám vždy připisují (například 1°15´23“). Sklony rovinných ploch poměrem 1:x, nebo v procentech, popř.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Kótováním se rozumí souhrn pravidel a způsobů označování velikostí rozměrů a polohy jednotlivých prvků zobrazeného předmětu nezávisle na měřítku, v němž je předmět zobrazen. Kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkými plnými čarami (přímkami, nebo oblouky). Pomocné čáry se prodlouží za kótovací čáry o 2-4 mm (viz. Kótovací čáry se mají ukončit na pomocné čáře, pokud je není třeba prodloužit pro zapsání kót, popř. pro nakreslení vnějších hraničních šipek (viz. Při hraničení kótovacích čar úsečkami v průsečících s obrysovými čarami předmětu (konstrukce) musí se kótovací čára prodloužit za hraniční úsečku asi o 1-2mm (viz. Při kótování se může mezi obrysovou čarou a pomocnou čarou vynechat mezera (viz. obrázek 23). při kótovaní přímého délkového rozměru se čáry kreslí rovnoběžně s kótovaným rozměrem. Hraniční úsečky se kreslí tenkou plnou čarou skloněnou doprava (ve směru čtení) pod úhlem 45°. Hraniční šipky se kreslí tenkou plnou čarou a mohou být otevřené, uzavřené, nebo vyplněné (viz.
Odkazové čáry
- jednoduchá, která dokazuje na jeden popis, nebo jeden obraz (viz obr.
- sdružená, která dokazuje současně na více různých popisů (viz obr.
Odkazová čára se má vést šikmo k hranám zobrazené konstrukce, popř. šikmo k čarám, od nichž vychází (viz obr. Praporek, tj. vodorovná část odkazové čáry určená pro vepsání popisu, má být rovnoběžný s dolním okrajem výkresu (viz obr. Jako odkazovou čáru lze použít i osu, která se a jednom konci ukončí kroužkem s vepsaným odkazem (viz obr. Odkazová čára u několikavrstvých konstrukcí zobrazených v řezu má začínat výraznou tečkou v nejzazší vrstvě (viz obr. 31), na kterou se odkazuje. Sdruženou odkazovou čáru lze nahradit jednoduchou odkazovou čarou tehdy, je-li skladba konstrukce podrobně zakreslena nebo popsána na jiném místě zobrazeného objektu, nebo na jiném výkrese (viz obr.
Velikost písma a psaní kót
Velikost písma (číslic, písmen) pro kótování stanoví tabulka 1 a druh číslic a písmen je zmíněn v kapitole 1.5 Písmo a popis. Při psaní kót se mnohaciferná čísla rozdělují na skupiny po třech číslicích, mezi nimiž je mezera. Při rozdělování se postupuje od desetinné čárky na obě strany ( například: 2 353 876, nebo 23,678 32).
Kóty se zapisují:
- 1. způsob: nad nepřerušenou kótovací čáru rovnoběžně s ni a poblíž středu kótovací čáry, nebo na odkazovou čáru (viz obr. 33).
- 2. způsob: do mezery v přerušené kótovací čáře, přednostně uprostřed její délky, popř. do mezery v přerušené svislé a šikmé kótovací čáře a u vodorovné kótovací čáry nad tuto čáru (viz obr.
Kóty musí být čitelné, proto se nesmí psát přes jakoukoliv čáru v obraze ani tak, aby čára (např. osa) kótu rozdělovala. Není-li možno psát kótu mimo obraz, musí se pro její napsání příslušné čáry obrazu přerušit (viz obr. Pro napsání kóty ve šrafované ploše (popř. jinak graficky označené ploše) se šrafování v místě vepsané kóty přeruší - vhodnější je však umístit kótu mimo šrafovanou plochu (viz obr.
Čtěte také: Beton pro základy
Druhy kótování
- Řetězové kótování (viz obr.
- Kótování do (jedné) společné základny (viz obr.
- Smíšené kótování (viz obr.
Výškové kóty
V relativních hodnotách vyjádřených v metrech, relativní výška se vztahuje ke zvolené základní rovině označené ±0,000. V půdorysech, popř. vodorovných ploch - se vepisují od obdélníku, nakreslených tenkou plnou čarou v kótované ploše, nebo na odkazové čáře (viz obr. vodorovných hran - uvádějí se na odkazové čáře vycházející od hrany (viz obr. bodů - uvádějí se na odkazové čáře vycházející od značky X, určující umístění bodu, v případě průsečíku obrysových hran se místo značky X, kreslí kroužek (viz obr. Ve svislých řezech, popř. v podélných profilech, na pohledech se výškové kóty píší na odkazovou čáru vedenou od kótovací značky (viz obr. Další způsoby kótování: úhlů, oblouků, poloměrů, průměrů, sklonů, zkosení hran, potrubí, desek, tyčí, děr aj. jsou uvedeny v těchto normách ČSN 01 3130, ČSN 01 3405, ČSN ISO 406, nebo v publikaci: Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem - Pravidla tvorby výkresů ve stavitelství, J. Toman, Montanex a.s, 1995, ISBN 80-85780-27-5, strany 164-186. Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem - Pravidla tvorby výkresů ve stavitelství, J. K otestování Vašich znalostí si můžete stáhnout a spustit test.
Výkresy betonových konstrukcí
Výkresy stavebních konstrukcí. Norma platí pro kreslení betonových konstrukcí monolitických i montovaných a jejich části z betonu prostého, železového, předepjatého, lehkého, těžkého a pro kreslení zpřažených betonových konstrukcí. Rozsáhlá stavebně technická norma (70 stran) specifikuje všeobecné požadavky, výkresy tvarů, monolitických konstrukcí, tvarů stavebních dílců, výstuže, sestav dílců, montážní, podrobností aj. ČSN 01 3481 byla schválena 14.9.1987 a nabyla účinnosti od 1.9.1988. Objednat kompletní normu znamená objednat základní normu a všechny její dodatky (změny a opravy). Cena je součtem jednotlivých položek.
tags: #znaceni #betonu #ve #stavebních #výkresech