Představujeme Vám exkluzivní pamětní cihličku vyrobenou z ryzího zlata (999,9/1000), která zobrazuje jedny z nejcennějších symbolů české státnosti - KORUNOVAČNÍ KLENOTY. Odkaz korunovačních klenotů dnes ožívá i v moderní podobě zlaté cihličky Korunovační klenoty. Tato oficiální cihlička, ražená do ryzího zlata 999,9/1000 v nejvyšší kvalitě, vzdává hold Svatováclavské koruně, nejvzácnějšímu klenotu naší země.
České korunovační klenoty: Poklad národa
Soubor českých korunovačních klenotů zahrnuje Svatováclavskou korunu s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko, královské žezlo a korunovační roucho. Spolu s nimi bývaly při výstavách představovány také korunovační kříž a obřadní meč svatého Václava. „Korunovační klenoty nejsou jen krásné předměty - jsou to srozumitelné symboly identity naší země,“ říká Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna.
Svatováclavská koruna: Trvalý znak státnosti
Nejznámějším a nejdůležitějším českým korunovačním klenotem je Svatováclavská koruna. V podobě, v jaké ji známe dnes, ji nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. Navázal na přemyslovské dědictví a kult svatého Václava. Karel IV. nechal korunu vložit na lebku českého patrona a každý nový český král si ji pouze propůjčil v den své korunovace. Zajistil tak nekonečné trvání české státnosti. Svatý Václav je věčným panovníkem, vládnoucí král je jeho zástupcem. Je ze zlata a ozdobena mnoha vzácnými drahokamy a perlami. Svatováclavská koruna je vyhotovena z 21 až 22 karátového zlata. Je osázena 96 drahokamy, kromě jiného ji zdobí jedny z největších safírů na světě. Na kráse jí přidává 20 perel. Svatováclavská koruna je jeden z nejvýznamnějších symbolů české státnosti. V podobě, jaké ji známe dnes, ji nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. Slavná koruna byla zhotovená v roce 1346 na přání Karla IV., který s ní byl o rok později v katedrále sv. Víta slavnostně korunován na českého krále. Karel IV. věnoval korunu prvnímu patronu země sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Snad až do konce svého života (1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.
Přepychově zdobený gotický klenot byl vyroben ze zlata, 91 drahokamů - safírů, spinelů, smaragdů, rubínů, rubelitu a akvamarínu - a 20 perel. Avšak jeho nejcennější částí byl trn z Kristovy trnové koruny, který zajišťoval, že český král bude symbolicky korunován stejně jako syn Boží. Koruna překvapivě nebyla osobním majetkem krále, ale národa a ztělesňovala jednotu všech zemí Koruny české.
Královské jablko a žezlo: Symboly moci a spravedlnosti
Královské jablko a žezlo, které ji doplňují, představují moc a autoritu českých králů. Královské jablko je symbol vlády a moci. Tento klenot je součástí korunovačního rituálu, kdy král přebírá „panovnickou moc“ nad zemí. Královské žezlo je další klíčový klenot, který panovník drží při korunovaci. Je to symbol spravedlnosti, moudrosti a královské autority. Tyto klenoty spolu se Svatováclavskou korunou nechal zhotovit Karel IV. ve 14. století.
Čtěte také: Uchování hodnoty: Zlaté cihly
Korunovační kříž: Relikviář příběhu utrpení
„Uvedení nového panovníka na trůn se neobešlo bez korunovačního kříže. Podobně jako korunu jej nechal vyrobit Karel IV.,“ popisuje další artefakt Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ. Nejde ani tak o umělecký předmět, jako spíše o velmi bohatě zdobený relikviář ve tvaru latinského kříže. Nejvýznamnější a také nejviditelnější relikvií jsou drobné části dřeva z kříže, na němž byl údajně ukřižován Ježíš. Do drobných schránek krytých průhlednými křišťálovými destičkami byl dále vložen fragment hřebu, kterým byl Kristus přibit ke kříži, kousek provazu, kterým měl při svém utrpení svázané ruce, část houby, ze které dali Kristu napít, když visel na kříži, a dva úlomky trnové koruny.
Svatovítský poklad: Největší chrámová klenotnice
Korunovační klenoty jsou nedílnou součástí Svatovítského pokladu, největšího chrámového pokladu u nás. Poklad vznikal postupně a v průběhu staletí se v něm hromadily významné artefakty vysoké symbolické hodnoty. „K nejstarším získaným relikviím patřil fragment ramenní kosti sv. Víta, který v roce 929 obdržel kníže Václav od saského vévody Jindřicha I. Pro uložení ostatku vybudoval Václav rotundu, v jejíž apsidě byl později, již jako uctívaný světec, sám pohřben,“ vysvětluje Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ. Do klenotnice byly dále uloženy Svatováclavská přilba, Svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty pocházejí z 10. století. Nejznámější je přilba, která se dnes skládá ze zvonu, nánosníku a obroučky a vykazuje četné opravy. Má se za to, že zvon přilby pochází z 10. století, tedy z Václavovy doby. Nánosník je pozdějšího data. Přilba nese i stopy po boji, nejspíše úderu sekerou. O meči se také dlouho pochybovalo, zda vůbec mohl patřit českému knížeti. Nyní se má za to, že čepel je původní a pochází z období Václavova života.
Relikvie a relikviáře, které vyprávějí
O pravosti se nepochybuje u vzácné relikvie, jíž je Václavova lebka. Od dob vlády Karla IV., který nechal nad světcovým hrobem vybudovat na Pražském hradě kapli, je uchovávána samostatně, odděleně od těla. Kromě doby korunovací na ní měla spočívat Svatováclavská koruna. Svatý Václav tak symbolicky věčně vládl českým zemím. Zatímco lebka sv. Václava spočívá na podušce, pro lebku jeho babičky sv. Ludmily byla zhotovena stříbrná pozlacená busta. Na tento svatý ostatek je možné pohlédnout z výšky, neboť hlava je opatřena křišťálovým okénkem, skrze které je relikvie vidět. Lebka je dosud velmi dobře zachována, chybí jí spodní čelist a obličejová část. Dvě malé části byly odříznuty ostrou pilkou a darovány do chrámu sv. Ludmily na pražských Vinohradech.
Další skvosty Svatovítského pokladu
Po boku těchto děl stojí pozlacená busta sv. Vojtěcha z konce 15. století a slavný Svatovojtěšský hřeben ze slonoviny - nikoli osobní předmět světce, ale liturgická pomůcka, silně opotřebovaná častým požíváním při korunovacích a obřadech pomazání. Z novověkých předmětů vyniká kapitulní monstrance ve tvaru slunce, s bohatou výzdobou a jemným věncem z diamantů a smaragdů sepnutým rubínovou pentlí. „Každý z těchto artefaktů je důkazem kontinuity a příběhů, které tvoří české dějiny,“ uzavírá Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna.
Uložení klenotů
Vznikem republiky přestaly korunovační klenoty sloužit svému původnímu účelu, nadále ale mají neocenitelný význam jako symboly české samostatnosti a státnosti. Jsou uloženy v Korunní komoře katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Komoru chrání sedm zámků a klíče od nich drží sedm vybraných představitelů státu a církve. Veřejnosti se otevírají jen výjimečně, naposledy byly vystaveny ve Vladislavském sále v září 2025. Svatováclavská koruna je v současné době společně s dalšími korunovačními klenoty uložena v korunní komoře chrámu svatého Víta na Pražském hradě.
Čtěte také: Standardní hmotnost zlaté cihly
Zlatá cihlička Korunovační klenoty
Cihlička z ryzího zlata je na přední straně zdobená jemným reliéfem korunovačních klenotů - Svatováclavskou korunou, královským jablkem a žezlem. Zatímco zadní strana nese motiv propojení českého lva, moravské a slezské orlice, doplněný lipovými lístky. Tento design symbolizuje jednotu a sílu českých zemí. Cihlička přichází s certifikátem autentičnosti zaručujícím pravost, původ a technické specifikace tohoto numismatu. Pro prvních pět set zákazníků je navíc připraven dárek - obrazová reprodukce z originálních Velkých kronik Francie, zachycující banket, který francouzský král Karel V. Moudrý nabídl císaři Karlu IV. a jeho nejstaršímu synovi Václavovi IV. Exkluzivní cihlička z ryzího zlata s českými korunovačními klenoty je dostupná za mimořádně zvýhodněnou cenu 990 Kč, ale pouze do vyprodání zásob.
Zlaté slitky a investiční zlato
V průběhu 19. století se hlavním měnovým kovem světových měn stalo zlato. Postupně na něj přecházely i státy, jejichž měny byly do té doby navázány na stříbro nebo na oba tyto drahé kovy, tzv. bimetalismus. I přes několik historických peripetií byl po první i druhé světové válce měnový význam zlata obnoven a zachoval se, byť ve stále redukovanější podobě, až do 70. let 20. století. K zajištění měnových funkcí zlata musely cedulové banky mimo jiné udržovat i přiměřené devizové rezervy v měnovém kovu, které pak z různých pramenů známe pod víceméně synonymními pojmy jako devizové rezervy ve zlatě, zlaté rezervy, devizové zlato, měnové zlato nebo zlatý poklad, obecně pak jen zlaté zásoby nebo zásoby zlata. Hlavní formou zásob zlata cedulových bank přitom obvykle bylo tzv. zlato neražené, zejména zlaté slitky, zvané též zlaté cihly, někdy zlaté ingoty nebo také nepřesným překladem zlaté pruty. Zlaté polotovary ve formě bloků, prutů, plechů, drátů či granálií jsou totiž nepraktické a obchodně nevýhodné, proto nejsou typickou formou zásob zlata a pokud vznikaly (zejména v procesu výroby mincí), byly záhy přeměňovány na vhodnější formu. Ačkoliv jedním ze synonymních pojmů zlatých rezerv je i zlatý poklad, zásoby zlata cedulových bank zpravidla netvoří klenoty. Zlatý poklad si tedy rozhodně nelze představovat jako truhlici à la Hrabě Monte Cristo s kalichy, svícny, prsteny, náramky, náhrdelníky a dalšími zlatými šperky. Pokud se klenoty jakýmkoliv způsobem výjimečně dostávaly do zásob zlata cedulových bank, vzácnější exempláře byly převáděny do sbírek muzeí nebo prodávány, aby byl zisk použit na pořízení zlata ve vhodnější formě. Umělecky méně hodnotné klenoty byly používány na výrobu zlatých mincí nebo přepracovávány do podoby slitků.
Zlaté slitky jsou obvykle jednoduché odlitky provedené do jednostranných slévárenských forem a svůj slangový název cihly získaly podle dvou převažujících tvarů. Pro zásoby cedulových bank jsou zejména typické tzv. uzanční slitky, z nichž nejvýznamnější jsou slitky uzance Good Delivery, odpovídající specifikacím London Bullion Market Association (LBMA) pro obchodování na hlavních mezinárodních trzích drahých kovů. Tyto slitky mají vysokou ryzost nejméně 995/1000 a hmotnost v rozmezí 350-430 troyských uncí (t.j. asi 10,9-13,4 kg), nejčastěji však kolem 400 troyských uncí (t.j. asi 12,4 kilogramu). Je na nich vyraženo číslo slitku, jeho ryzost, rok výroby a značka výrobce, z nichž nejvýznamnější výrobci jsou na seznamu LBMA Good Delivery List. Pro obchodní a investiční účely dalších subjektů včetně fyzických osob jsou pak vyráběny odléváním nebo i ražbou menší slitky o nižší hmotnosti až po pouhý 1 gram, případně i v jiných, regionálních jednotkách.
Medaile Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna je nenapodobitelným unikátem - jediným originálem na celém světě. Stejně originální je kilogramová zlatá medaile České mincovny, která největšímu z českých korunovačních klenotů vzdává hold. Na averzní straně medaile z ateliéru medailéra Mgr. Petra Horáka najdete Svatováclavskou korunu, která je posázena autentickými drahými kameny - jedním rubelitem, pěti spinely, třemi safíry a jednou půlperlou. Pohled na celek je doplněn detailním pohledem na křížek zdobící vrchol klenotu. Reliéf dále dotvářejí heraldické symboly - český lev a moravská orlice. Reverzní strana medaile je pak věnována karolinské architektuře - Chrámu svatého Víta a kapli svatého Václava, kde jsou české korunovační klenoty uloženy. Medaile je zasazena do ochranné kapsle a uložena do dřevěné truhlice. Doprovází ji certifikát pravosti, který dokládá, že vznikla v České mincovně v emisním nákladu čítajícím pouhý jeden kus. Další certifikát vydaný společností Granát Turnov pak dokládá pravost použitých kamenů.
| Klenot / Artefakt | Popis | Význam |
|---|---|---|
| Svatováclavská koruna | Vyrobena Karlem IV. (1346), z 21-22 karátového zlata, 96 drahokamů a 20 perel. Původně obsahovala trn z Kristovy koruny. | Nejvýznamnější symbol české státnosti, věčné panování sv. Václava. |
| Královské jablko | Část korunovačního rituálu. | Symbol vlády a moci. |
| Královské žezlo | Drženo panovníkem při korunovaci. | Symbol spravedlnosti, moudrosti a královské autority. |
| Korunovační kříž | Vyroben Karlem IV., bohatě zdobený relikviář ve tvaru latinského kříže s fragmenty Kristova kříže a dalších relikvií. | Důležitý při uvedení nového panovníka na trůn. |
| Svatováclavská přilba | Z 10. století, s nánosníkem a obroučkou, nese stopy boje. | Součást Svatovítského pokladu. |
| Svatováclavský meč | Čepel z období života sv. Václava. | Součást Svatovítského pokladu. |
| Václavova lebka | Uchovávána samostatně v kapli na Pražském hradě, symbolicky na ní spočívala koruna. | Symbol věčného panování sv. Václava. |
Čtěte také: Investice do zlata v nejisté době
tags: #zlaté #cihly #v #klenotech