Odvodňovací žlaby: Jak vybrat, instalovat a udržovat pro maximální životnost

Odvodnění všech ploch kolem domu nebo bytovky může být snadné, když se zvolí správné řešení. Spadlá voda se do trávníků sama vsákne, ale voda z dlažby nebo betonu musí někam odtéct. Řízený svod vody a její další využití usnadní liniové odvodnění, žlaby s roštem. Při výběru odvodňovacích plastových žlabů byste měli zohlednit všechna technická, provozní i rozpočtová kritéria. Pokud by se tak nestalo, mohli byste ve výsledku zjistit, že vaše investice byla zbytečná. Všechna údržba světa nepomůže, pokud žlab není navržený nebo instalovaný správně, podle reálné zátěže plochy.

Výběr vhodného odvodňovacího žlabu

Výběr vhodného odvodňovacího žlabu závisí na několika faktorech. Nestačí se řídit jen třídou zatížení (např. A15, B125,...) a jmenovitou šířkou žlabu. Důležité je zvážit i typ provozu (jak často a jak těžká vozidla budou po žlabech jezdit), umístění žlabu v ploše (krajnice, vjezd, pěší zóna apod.), kvalitu podkladu atd. Vždy rozhoduje typ objektu - pokud potřebuji odvodňovací systém do průmyslové haly, zvolím žlaby s vyšším zatížením. Lehké plastové žlaby mohou vyhovět na dvorku, zatímco do průmyslového areálu patří robustnější betonové systémy.

Třídy zatížení a jejich význam

Třídy zatížení (A15 až F900) definují, jakou zátěž může odvodňovací žlab bezpečně nést dle normy ČSN EN 1433. Číslo udává zkušební sílu v kN - např. A15 znamená 15 kN (cca 1,5 tuny statického zatížení na nápravu). Vždy volte třídu alespoň podle nejvyššího očekávaného zatížení - např. na dvůr, kde občas vjíždí nákladní auto, už raději C250 místo B125. Pamatujte, že reálné dynamické zatížení bývá vyšší než tabulkové - proto je lepší mít rezervu. Plastové žlaby dodáváme v několika třídách zatížení, odolávají pojezdu osobních aut, a dokonce i pojezdu nákladních automobilů.

Třída zatížení	Zkušební síla (kN)	Příklady použití
A15	15	Pěší zóny, terasy, zahrady
B125	125	Chodníky, parkoviště pro osobní automobily
C250	250	Parkoviště pro nákladní automobily, vjezdy
D400	400	Silnice, dálnice, průmyslové areály
E600	600	Oblasti s velmi těžkým provozem
F900	900	Extrémní zatížení (letiště, přístavy)

Typy materiálů žlabů

Každý materiál má své výhody:

Betonové žlaby vynikají robustností a stabilitou - mají silnější stěny a lépe odolávají dynamickým silám, navíc většinou nevyžadují tak pečlivou obetonávku.
Polymerbetonové žlaby jsou lehčí díky tenčím stěnám, ale vyžadují pečlivější obetonování a v vyšších zatíženích nemusí tak efektivně přenášet boční síly.
Kompozitní plastové žlaby překvapí vysokou odolností vůči mrazu, solím, chemikáliím i UV záření. Jsou lehké, snadno se s nimi manipuluje a dají se lehce upravit přímo na stavbě. Plastové žlaby jsou nenasákavé, odolné vůči chemikáliím, mrazům a posypovým solím. Lze s nimi odvodnit i plochy pojížděné osobními a nákladními automobily. Při správné manipulaci je jejich životnost až 50 let! Kvalitní kompozitní žlaby mohou být překvapivě odolné. Například žlaby RECYFIX se vyrábí z vysoce kvalitního polypropylenu - stejný materiál se používá třeba na ložiska či ozubená kola, takže je opravdu pevný. Tyto plastové žlaby odolávají korozi, UV záření, mrazu i chemikáliím a díky pružnosti dobře snášejí dynamické rázy vozidel.

Speciální řešení a umístění žlabů

Před garáže: Můžete podle požadované zátěže zvolit krycí rošty určené pro pojezd osobních aut nebo těžších dodávek. V případě většího množství vody například na rozhraní ulice a garáže, nebo u větších spádů můžete zvolit větší šířky žlabů až do 200 mm. Obecně platí, že pokud máte do garáže větší spád, je lepší použít širší žlab, aby přívalová voda žlab nepřeskočila a nedostala se do objektu. Také ocelový mřížkový rošt má lepší schopnost vodu zachytit než třeba litinový. U garáže se také doporučuje žlab od vrat trochu odsadit, třeba 20-30 cm a vytvořit před vstupem v místě žlabu mírné úžlabí. Při těžkém dešti se tak voda, která by se dostala za žlab, zase vrátí a odteče bezpečně žlabem.
U terasy nebo fasády: Zde obvykle stačí žlab šířky 100 mm a záleží spíše na vašem estetickém cítění, jaký design roštu zvolíte. Nejnovější typ roštu je plastový rošt s podélnými žebry a zvládne zatížení A15 kN. Unese tedy i osobní auto. Můžete ale také zvolit nenápadný štěrbinový nástavec. Žlab je schovaný pod dlažbou a pouze úzká, téměř neviditelná štěrbina sbírá dešťovou vodu z povrchu.
Koupelnové žlaby: Odvodňovací žlab je určen k zabudování do podlahy a zároveň obsahuje rošt určený pro vložení dlažby do žlabu a Vaše koupelna tak bude působit bez rušivých elementů. Široká škála dostupných velikostí umožňuje optimální přizpůsobení své délky rozměrům sprchové kabiny. Elegantní alternativa ke sprchové vaničce, která umožní i bezbariérový přístup do sprchy. Koupelnové žlaby jsou vyrobené z nerezové oceli s vysokou odolností vůči kyselému nebo zásaditému prostředí. Vhodné umístění žlabu: montáž ke stěně nebo u vchodu do sprchy.
Rovné úseky s nulovým spádem: Na rovných úsecích, kde voda nemůže přirozeně odtékat, pomohou liniové odvodňovací žlaby s dostatečnou kapacitou. Řešením je například monolitický celokompozitní systém RECYFIX MONOTEC, který spolehlivě odvádí vodu i na plochách s nulovým podélným sklonem. Díky velkému průtočnému profilu a tuhé konstrukci (třída D400) se hodí i pro odvodnění ulic a parkovišť, kde klasické vpusti nestačí nebo chybí spád.
Přejezdové žlaby: Pojezdové žlaby zapuštěné napříč cestou plní stejnou funkci jako trubkový propustek a mají také několik výhod - nižší stavební výšku, odvodnění samotné komunikace např. ve svahu a jednodušší údržbu. Navíc lze zvolit žlab s šikmým zakončením pro elegantní napojení do příkopu.

Nová řada Recyfix NC

Recyfix NC je nová řada plastových odvodňovacích žlabů ze stabilního a téměř nezničitelného kompozitu. Systém odolá zatížení až do třídy E 600, protože kryty jsou z vysoce kvalitní litiny. Žlab a kryt včetně aretace je z jednoho dílu. Nepotřebujete proto při instalaci žádné další součástky. I přes minimální hmotnost je Recyfix NC maximálně stabilní. Rám vyrobený z PE splňuje požadavky ČSN EN 1433. Odvodňovací žlab Recyfix NC je zkompletovaný a připravený rovnou k instalaci. Pro místa s těžkou technikou a vysokým zatížením doporučujeme robustní betonové systémy, případně kompozit s kompletní obetonávkou. Pokud je potřeba odvodnit vjezd do haly nebo dílny, kde se občas vyskytují chemikálie, výbornou volbou je RECYFIX NC - celoplastový žlab s litinovým roštem. Ten kombinuje vysokou nosnost (D400-E600 podle typu) s odolností vůči korozi a agresivním látkám.

Čtěte také: Vše o betonových žlabech s roštem

Instalace odvodňovacích žlabů

Společně s dodávkou plastových žlabů dostanete i podrobný montážní návod, podle kterého se zvládne řídit i laik. Postup pokládky se vždy odvíjí od typu žlabu, předpokládaného zatížení a místních podmínek. Výhodou odvodňovacích plastových žlabů je, že jsou lehké a manipulace s nimi je tedy jednodušší. Instalace žlabů je jednoduchá, ruční bez nutnosti nějaké zvláštní techniky. Plastové žlaby se usazují ve směru toku (poznáte dle označení šipkou na boku žlabu) do všech typů povrchů, počítejte také se spádováním.

Kroky instalace

Zvolte místo odtoku (nejnižší místo), začátek a konec linie.
Nastavte výšku tak, aby bylo dosaženo spádování.
Žlaby instalujte s vloženými rošty, aby nedošlo k deformaci žlabu během instalace.
Okolní povrch by měl být trvale 3 až 5 mm nad horní plochou krytů žlabů.
Kryt se usazuje ještě před obetonováním, zajistíte tak větší stabilitu plastového žlabu.
Odvodňovací systémy mají pera a drážky, jejich napojování je tedy snadné. Lze je napojit i obetonováním.
Minimální výška betonového podkladu je 15 cm. Žlab je nutné zabetonovat v celé výšce.
Pokládka žlabů začíná odtokem a napojením na odtokovou trubku. Pak již žlaby pokládáte do zavlhlého betonové lože podle provázku nebo laseru.
Doporučuje se utopit žlab proti dlažbě klidně o půl až jeden centimetr. Voda se do žlabu lépe dostane. Okolní dlažba má navíc tendenci klesat.

Snadné napojení na kanalizaci otvory ve dně, ze stran a na konci žlabů. Ocelová armatura v obetonávce je zpravidla nutná jen u nejvíce namáhaných instalací. U nižších tříd zatížení A15-D400 obvykle výztuž nepotřebujete. Ve třídě E600 už může být v určitých případech vhodná. Pro třídu F900 (extrémní zatížení) se ocelová výztuž doporučuje vždy, zejména když po žlabech přímo jezdí těžká technika.

Další řešení odvodnění

Řešení odvodnění ploch se ale neomezuje pouze na liniové žlaby. Pokud je třeba, můžete využít také bodové vpustě. Ty mají v základu koš na hrubé nečistoty a volitelně i sifon. Přímo před vchody domů se osvědčily rohožky s vanou integrovanou do dlažby. Rohožka zachytí při čištění nejen hrubé nečistoty z bot, ale také dešťovou vodu.

Údržba odvodňovacích žlabů

Odvodňovací plastové žlaby musíte jednou za čas čistit. Běžná údržba je poměrně jednoduchá. Odvodňovací žlaby HAURATON jsou konstruovány tak, aby se snadno čistily a odolávaly zanášení - například hladké stěny plastových žlabů brání ulpívání nečistot a úzké štěrbiny krytů nepustí dovnitř listí či větší odpad. I tak je vhodné alespoň jednou až dvakrát ročně žlaby zkontrolovat a vyčistit usazeniny.

Pravidelná kontrola a čištění

Inspekci žlabu je dobré dělat minimálně 2x ročně, nejlépe mezi sezónami. Zanesené žlaby ztrácejí funkčnost.
Odstranění krytů a roštů - v případě systému SIDE-LOCK (bezešroubé uchycení krytu) rošt vycvakněte dvěma plochými šroubováky, které vložíte do zdířek po stranách krytu. V případě šroubového uchycení povolte šrouby.
U otevřených žlabů s roštem stačí sejmout kryty, vymést nánosy bahna hrubým kartáčem a opláchnout vodou.
U štěrbinových žlabů se používá revizní kus (otevíratelný díl) nebo proplach tlakovou vodou.
Důležité je také udržovat funkční odtok - tedy kalové koše ve vpustích, aby voda mohla volně odtékat. Každý odvodňovací systém by měl mít nějaké sítko nebo košík na hrubé nečistoty.
Odpadní systém je díky sifonu možno čistit jak mechanicky (až do stupačky) tak i chemicky.

Čištění nerezových a barevných žlabů

Koupelnové žlaby z nerezové oceli vyžadují specifickou péči:

Čtěte také: jak vybrat sprchový žlab do koupelny

Žlab i rošt omýváme pouze mýdlovou vodou.
POZOR: Na konstrukci žlabu nesmí být chemie použita. Chlor narušuje jedinečnou povrchovou ochrannou vrstvu nerezu. Porušením této vrstvy dochází ke vzniku koroze. Když se řekne agresivní, máme tím na mysli také ocet, který se v domácnostech někdy používá na odstranění menších nánosů vodního kamene.
Při čištění nerezových povrchů sanitárního vybavení se raději vyvarujte použití prostředků obsahujících abrazivní složky, jako jsou drsné houby nebo utěrky z mikrovlákna. Ty mohou nadělat víc škody než užitku. Vyhnete se tím znehodnocení a poškrábání tohoto povrchu. Nedoporučujeme zejména čištění hrubými houbami, drátěnkou, čisticími prostředky na stříbro nebo abrazivními prášky.
Nevhodné jsou také babské rady typu použití zubní pasty, pokud obsahuje abrazivní složky. Zaschlé nečistoty neodstraňujte ani za pomoci drátěnky či hrubé části houbičky na nádobí.
Na očištění můžete použít například mikroutěrku nebo houbičku z hladké strany.
U barevných provedeních jsou výše zmíněná pravidla ještě důležitější.
Další věc, které je potřeba se u čištění vyhnout, jsou vysoké teploty, které by mohly povrch poškodit.
Dále je namístě pravidelně odstraňovat také zbytky kosmetických produktů.
Vodní kámen se vám bude snáz odstraňovat průběžně, než když mu dáte čas, aby vytvořil souvislé vrstvy. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, na vodní kámen vyzkoušejte klasické mýdlo, které na povrchu rozleštíte jemným hadříkem.

Každý výrobce sprchových koutů a dveří má vlastní způsob jak se jejich výrobkům věnovat. Co výrobce, to jiný materiál a technologie, je tedy nutné se řídit jejich návody. Aby vám koupelnový nábytek vydržel co nejdéle, je potřeba mu věnovat potřebnou péči a pozornost.

Využití srážkové vody

Dešťovou vodu ze zpevněných ploch nebo ze střech můžete odvést rovnou do kanalizace. Nebo pokud to typ zeminy umožní, můžete ji přímo vsáknout na pozemku. To je výhodnější nejen pro přírodu, ale především pro nás. Vodu lze přivést do podzemních nádrží, využít ji na zalévání a teprve přebytek nechat vsáknout nebo pustit do kanálu. Při vsakování srážkové vody je nutné vzít v úvahu odkud pochází, její složení (např. předpokládané znečištění nebo riziko úniku nebezpečných látek), a také velikost odvodňované plochy, což mimo jiné upravuje norma TNV 759011. Dešťová voda z dopravních a průmyslových ploch obsahuje různé nečistoty: mikroplasty z pneumatik, zbytky pohonných hmot, oleje, těžké kovy a další škodliviny. Pokud bychom ji rovnou zasákli do půdy nebo vypustili do potoka, hrozí znečištění životního prostředí.

Ceny a speciální požadavky

Ceny odvodňovacích žlabů se liší podle materiálu, velikosti i nosnosti. Plastové žlaby pro dům pořídíte v řádu stokorun za kus, zatímco robustní betonové prvky s litinovým roštem pro průmysl mohou stát i několik tisíc za metr. Nedoporučujeme ale vybírat jen podle nejnižší ceny. Levné žlaby často znamenají kratší životnost - například laciný polymerbeton s tenkými stěnami může prasknout dřív než kvalitní vláknobetonový žlab, i když mají stejnou třídu zatížení. Proto zvažte poměr cena/výkon: u důležitých staveb se vyplatí investovat do prověřených systémů.

Čas od času se setkáváme s velmi netradičními přáními, z nichž některé překvapí i nás. Řešili jsme například barevné kryty žlabů ladící s dlažbou, speciální šikmé řezy, vyvrtání otvorů pro atypické napojení, nerezové štěrbinové žlaby na míru do designových instalací a mnoho dalšího. Každý projekt je unikát - umíme upravit standardní produkty nebo vyrobit zcela individuální prvky například z nerezu. Pokud tedy v katalogu nenajdete, co potřebujete, neváhejte se ozvat. Zastupujeme kvalitní německou značku HAURATON. Tyto odvodňovací žlaby a náš poctivý projektový servis, to jsou ty „žlaby s benefitem“, které Vás vždy podrží.

Čtěte také: Výběr podlahového žlabu

tags: #zlab #s #rostem #rez #údržba

Odvodňovací žlaby: Výběr, instalace a údržba pro dlouhou životnost