Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Živý plot - oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Jedna z nejznámějších dřevin, hojně využívaných zejména na živé ploty je ptačí zob (Ligustrum vulgare).
Charakteristika ptačího zobu
Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Nejrozšířenější druh u nás má listy, které na zimu opadávají, větve jsou tenké a tvoří velmi hustý porost. Rostlina dorůstá přibližně do dvou až tří metrů. Zahradníky také zajisté potěší že kromě jeho všestranného využití je jeho další předností vonné květenství, které se později v průběhu konce léta vyvíjí v drobné namodralé plody. Ty lákají především ptactvo, odtud je tedy jeho pojmenování.
Druhy ptačího zobu:
- Ptačí zob obecný: Vzpřímeně rostoucí poloopadavý keř, hojně využívaný na výsadbu do živých plotů.
- Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium): Pokud hledáte druh, který uchrání váš pozemek před zvědavými zraky kolemjdoucích také v zimě, sáhněte místo klasiky po ptačím zobu vejčitolistém. Tento ptačí zob stálezelený či poloopadavý většinou na naše mírné zimy listy vůbec neshazuje.
- Ptačí zob jonandský: Často nazývaný jako ptačí zob jonandský, jedná se o stálezelený keř pocházející z oblasti Středomoří. Tvoří velký keř až menší strom, dorůstající do výšky až 8m.
Výsadba ptačího zobu
Ptačí zob je u nás poměrně hojně rozšířenou rostlinou. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry. Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře. Do příští zimy si stihne vytvořit dostatečně bohatý kořenový systém, který ho částečně ochrání před mrazy.
Kdy sázet živý plot:
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
- Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim.
Kam sázet živý plot:
- Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat.
Jak sázet živý plot:
- Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu.
- Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou.
- Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
- Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic.
Vzdálenost výsadby:
- Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr.
- Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi tújí je 40 cm.
- Sazenice habru vysazujte 30 cm od sebe.
Hloubka a šířka výsadby:
- Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu.
- Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 - 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny.
Péče o ptačí zob
Ptačí zob je nenáročný na půdu a ošetřování. Ideální stanoviště pro výsadbu Ptačího zobu je plné slunce až polostín. Nenáročný na půdu.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Zálivka:
- Zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě.
- Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí.
Hnojení:
- Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
- Před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji.
Stříhání ptačího zobu
Živý plot z Ptačího zobu je třeba zastřihnout 2x ročně. Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Kdy stříhat ptačí zob:
- První řez se provádí po ukončení výhonu na konci jara (v květnu až červnu), druhý na konci léta (v srpnu až září).
- První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu.
- Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.
Jak stříhat ptačí zob:
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
- Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky.
- V prvním roce plot seřízněte asi 10 až 15 centimetrů nad zemí. To je důležité pro bohaté rozvětvení keřů. Nemusíte se obávat, po tomto kroku se nastartuje velmi rychlý růst. V létě pak nové výhonky zkraťte o polovinu.
- Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 2 m výšky.
- V prvním roce na jaře je nutné živý plot asi 10 - 15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily. V létě se ještě jednou zkrátí dlouhé výhonky, minimálně na polovinu. Při posledním řezu koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku.
- První rok nenechme plot vyrůst do výšky více než 1 - 1,5 m. Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 2 m výšky.
Tvarování ptačího zobu
Vhodné tvarování:
- A, B, D
Nevhodné tvarování:
- C D
Dbejte na to, aby spodní část lichoběžníku byla trochu širší než horní část.
Ochrana živého plotu proti chorobám a škůdcům
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Vlastnosti ptačího zobu
- Živý plot z ptačího zobu chrání Vaši nemovitost a zahradu proti prachu z vnějšího prostředí. Je mimořádně odolný vůči znečištěnému ovzduší, funguje jako vynikající zábrana před pouličním prachem.
- Další vlastností je schopnost hlukové izolace. Potřebujete zvukovou clonu před ruchem z okolí? Živý plot z ptačího zobu je vynikající volbou. Tyto vlastnosti ho ostatně přímo předurčují do městského prostředí.
- Můžete ho využít i k zastínění určité části zahrady. Kvůli své nenáročnosti je vhodný i na zastíněná místa, například jako podsadba vyšších stromů. Také je často využíván k zakrytí zděných stěn. Ať ho použijeme formou zákrytu či jako zpestření, ozdobu.
- Jelikož roste středně rychle, údržba takového živého plotu vyžaduje méně péče.
- Ptačí zob se považuje za medonosnou rostlinu. V lidovém léčitelství ho využívali ke zmírnění bolesti hlavy, formou obkladů z květů namočených s octem. Z květů se vyráběla toaletní voda nebo oleje.
Závěr
S naším návodem to hravě zvládnete i vy. Ptačí zob je krásný a nenáročný keř, který do vaší zahrady naláká opylovače i ptactvo.
tags: #živý #plot #z #ptačího #zobu #pěstování