Vavřín pravý vs. Bobkovišeň lékařská
Vavřín a Bobkovišeň jsou dvě rozdílné rostliny, jak naznačuje i jejich latinský název, chápeme, že ne každý ho ale zná. Ale bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je jedovatá dřevina a vavřín pravý (Laurus nobilis) je jedlý bobkový list.Bobkový list pochází z Asie, Íránu, ale hojně se nachází také kolem Středomoří. Je náchylný na mrazy, ale postupně zdomácněl i v našich podmínkách. Je to stálozelený keř, výborně se tvaruje a dobře zvládá řez. Rychle se rozmnožuje řízky a jeho listy můžete využít k aranžování, sušení a zejména v kuchyni. Kvete na jaře bílými květy.Pěstování vavřínu pravého
Umístěte jej na přímé slunce s chráněnou expozicí alespoň ze 2 stran a kořeny zamulčujte kůrou. V případě poškození mrazem dobře po řezu regeneruje. Venku však doporučujeme pěstovat jen v teplejších lokalitách na jihu Moravy a opravdu starší dřeviny s postupným otužováním.Vyžaduje klasický univerzální substrát nebo substrát pro bylinky. Po zakoupení jej určitě přesaďte a pěstujte na terase nebo balkoně až do příchodu mrazů. Později jej přemístěte do bytu, světlé a chladné chodby, zimní zahrady. Pěstovat se může jako keř nebo na kmínku.V bytě vyžaduje to, co klasické pokojové rostliny. Na chodbě zvládne 13-18 stupňů a přiměřenou zálivku. Čím je teplota nižší, tím nižší musí být zálivka. Pokud je teplota v bytě vyšší, je třeba i rosit listy. Bobkový list stříháme venku cca 2x ročně, čímž podporujeme jeho habitus a hustotu. Samozřejmě, můžeme jej stříhat dle potřeby v kuchyni.Pokud vavřín pěstujete jako kmínek, korunku zastřihávejte pravidelně, udržíte tak její hustý vzhled. Řízky můžete použít zároveň k dalšímu zakořeňování. Křovitý vavřín upravujte podle potřeby a požadovaného tvaru. Hnojit můžete univerzálním hnojivem během vegetace, v zimě se nehnojí.Jak jsme již uvedli v textu, máme zkušenosti, že starší dřeviny bez problémů přežijí i naše zimy na jihu Moravy v chráněné poloze. Doporučujeme však zejména mladé dřeviny přemístit před mrazy do nemrznoucích podmínek. Zvládá teplotní pokles na -2 až -5 st., starší dřeviny i -10 až -15 st.Využití bobkového listu
Bobkový list se využíval již v minulosti k dekorování vítězů v podobě věnců. Jeho nezaměnitelné aroma pozná snad každý. Listy se však nekonzumují, jen se nechají vyvařit nebo se nakládají se zeleninou, jsou velmi hořké a ostré. Využít je můžete na různé zálivky při zavařování zeleniny, okurek, zelí, papriky i hub. Vhodný je také pro přípravu masa, ryb, do kyselých polévek.Listy se sbírají během celého roku. Zkontrolujte, zda nemají známky poškození. Používat se mohou také čerstvé listy. Z vývarů se dělají i různé obklady na rány a je velmi oblíbený také v léčitelství. V Řecku a v Římě byl považován za posvátnou rostlinu a byl vysazen před každým chrámem. Ukrývá v sobě silice, glykosidy, partenolidy, třísloviny, hořčiny a také éterické oleje. Pomáhá při cukrovce, otocích, při bolestech křížů, na trávení, tlak a podporuje chuť k jídlu.Vavřínovec lékařský a jeho pěstování
Vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus) je odolný stálezelený keř, který je velmi oblíbený v zahradnictví, zejména pro své husté olistění a rychlý růst. Kromě klasické podoby keře se často pěstuje i jako vavřínovec na kmínku, který je elegantním řešením pro menší zahrady nebo jako solitérní dekorace. Pokud přemýšlíte, jak se vavřínovec množí, oblíbenou metodou je množení řízky nebo výsev semen. Správná péče během množení zvyšuje úspěšnost růstu.Druhy vavřínovce lékařského
Existuje několik odrůd vavřínovce lékařského, které se liší velikostí, tvarem listů a růstovým zvykem:* **Prunus laurocerasus 'Rotundifolia'** - Tento druh je známý svými velkými, oválnými listy, které mají lesklou, tmavě zelenou barvu.* **Prunus laurocerasus 'Caucasica'** - Tento druh je vzpřímený a má užší listy. Je oblíbený pro živé ploty a dobře snáší i řez.* **Prunus laurocerasus 'Otto Luyken'** - Kompaktní a nízká odrůda vavřínovce, která dorůstá do výšky přibližně 1 metru.* **Prunus laurocerasus 'Zabeliana'** - Tato odrůda má dlouhé, úzké listy a pomalejší růst.Vavřínovec kvete bílými květy na jaře, které později vytvářejí malé černé plody.Podmínky pro pěstování
Vavřínovec lékařský je nenáročná rostlina, která se dobře přizpůsobí různým podmínkám:* **Plné slunce nebo polostín:** Vavřínovec lékařský je přizpůsobivý a dobře roste na slunných i polostinných místech. Dokonce je velmi odolný vůči stínu, takže ho můžete pěstovat i v zahradách, kde není dostatek přímého slunečního světla.* **Dobře propustná půda:** Vavřínovec je velmi přizpůsobivý a roste v různých typech půdy, ale preferuje půdu, která je dobře propustná a bohatá na organické látky. Pokud máte těžkou nebo jílovitou půdu, přidejte do ní písek nebo kompost, aby se zlepšila drenáž. Ideální je pH půdy mírně kyselé až neutrální (pH 6,0 - 7,0).* **Čas sázení:** Vavřínovec můžete sázet buď na jaře, nebo na podzim, přičemž podzim je ideální, protože rostlina bude mít čas zakořenit před zimou. Při sázení vavřínovce lékařského na živý plot ponechte mezi jednotlivými rostlinami dostatečný rozestup (přibližně 50-70 cm), aby měly rostliny prostor pro rozšíření a vytvoření hustého porostu.* **Pravidelná zálivka:** Během prvních let po výsadbě je důležité, abyste vavřínovec pravidelně zalévali, zejména během suchých období. To pomůže rostlině zakořenit a růst silně a zdravě.* **Hnojení na jaře:** Vavřínovec ocení hnojení na jaře, když začíná aktivně růst. Použijte organické hnojivo nebo univerzální hnojivo, které dodá rostlině potřebné živiny pro zdravý růst a husté listí.* **Pravidelné řezání:** Vavřínovec lékařský velmi dobře snáší řez, což z něj činí ideální rostlinu pro tvorbu formálních nebo neformálních živých plotů.* **Mrazuvzdornost:** Vavřínovec lékařský je odolný vůči mírným mrazům, ale v chladnějších oblastech může být náchylný na poškození listů v důsledku nízkých teplot. Mulčování je velmi užitečné v oblastech s drsnými zimami. Vrstva mulče pomůže chránit kořeny před zamrznutím a také udrží vlhkost v půdě. Použijte organický mulč, jako je kůra, sláma nebo kompost, a položte ho kolem základny rostliny. Pokud pěstujete vavřínovec v nádobách, můžete je během zimy snadno přesunout do chráněného prostoru, například do nevytápěného skleníku nebo na krytou verandu.* **Řízkování:** Nejčastějším způsobem množení vavřínovce je řízkování. Nejlepší doba pro odběr řízků je v létě, kdy jsou stonky polodřevnaté. Odstřihněte přibližně 15-20 cm dlouhé řízky, odstraňte spodní listy a vložte je do vlhké, dobře propustné půdy. I když lze vavřínovec množit semeny, tento proces je mnohem pomalejší a méně spolehlivý než řízkování. Pokud se rozhodnete pro výsev, sbírejte zralé plody na podzim, očistěte semena od dužniny a zasaďte je do připravené půdy.Péče o vavřínovec
1. V prvních letech po výsadbě zalévejte pravidelně, zejména během suchého počasí.2. Vavřínovec roste rychle a může přirůst až 30-60 cm ročně, pokud má vhodné podmínky a dostatek živin.3. Nejlepší doba na stříhání je na jaře nebo začátkem léta, kdy rostlina aktivně roste.4. Menší odrůdy, jako například 'Otto Luyken', jsou ideální pro pěstování v květináčích.5. Vavřínovec preferuje dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH.Choroby a škůdci
Vavřínovec může být náchylný k plesňovým chorobám, zejména pokud roste ve špatně odvodněné půdě nebo je vysazen příliš hustě. Zajistěte rostlinám dostatečné rozestupy pro cirkulaci vzduchu a vyvarujte se přemokření půdy. Proti slimákům použijte mechanické bariéry nebo přírodní repelenty, jako je kávová sedlina. Slimáci a mšice mohou občas poškodit mladé výhonky a listy vavřínovce.Vavřínovec lékařský Antonius
Prunus laurocerasus Antonius je stálezelený, středně velký keř. Listy jsou lesklé, pevné a kožovité. Nové listy jsou červenohnědé a jsou velmi dekorativní, jejich barva vybledne do poloviny léta, potom ztmavne na zelené odstíny. Květy jsou drobné, bílé a mají výraznou vůni. Kvete ve druhé polovině května. Na podzim tvoří zpočátku červené, později černé plody - bobule. Pro ptactvo jsou hojnou pochoutkou. Keř dorůstá v 10 letech výšky kolem 2 metry a šířky 1,5 metru. Stanoviště volíme na slunci nebo v polostínu. Půda mírně vlhká, dobře odvodněná. Keře mají výbornou schopnost regenerace a během vegetace spolehlivě obrůstou.Alternativy k vavřínovci
Pokud se soukromím až tak moc nespěcháte, vhodnou alternativou jsou rychle rostoucí dřeviny. Většina z nich je nenáročná a soběstačná. Jejich krása tkví v pravidelném řezu a občasném přihnojení. Vysazovat je můžete na podzim až do prvních mrazů.1. Vavřínovec: Stálezelený vavřínovec (Prunus laurocerasus) není dnes již žádným nováčkem v našich zahradách. Tento keř se s oblibou používá pro rychle rostoucí živé ploty. Pěstování vavřínovce není náročné, jen je třeba si dát pozor na zamokření a obsah vápníku v půdě - ve vápenatých půdách se mu nedaří. Mezi zelenými sprintery mu v růstu patří prvenství - za rok při optimálních podmínkách dokáže narůst io 50 až 60 cm.2. Červínka: Při rašení mají mladé lístky načervenalý odstín, později zezelenají. Kromě soukromí se tak červínka (Photinia fraseri) postará io barevnou proměnu v zahradě. Daří se jí na slunných místech nebo v polostínu v dobře propustné a výživné půdě. Rostlina je mrazuvzdorná - zvládá pokles teploty až do -20 °C.3. Ptačí zob: Tento oblíbený keř se často používá zejména do střižených živých plotů, jelikož je snadno tvarovatelný. Ptačí zob obyčejný (Ligustrum vulgare) má dlouhé podlouhlé zelené listy, které se na podzim vybarvují do žlutých odstínů.4. Bršlen: Patří mezi stálezelené keře, které vás ochrání stejně dobře před cizími pohledy, jako i před větrem, a to díky husté spleti drobných lístků. Podobně jako červenka, i brslen ocení slunečné nebo polostinné místo, mírnou zálivku a humózní půdu.5. Habr obecný: Pokud nechcete plot z tují, vavřínovce či ptačího zobu, habr (Carpinus betulus) je ideální adept. Rychle roste, přírůstky představují až 30 cm ročně, a lehce se tvaruje. To, že jej najdeme iv historických zahradách, není náhoda - zahradníci už v minulosti objevili jeho přednosti. V jeho prospěch mluví i fakt, že je nenáročný na zálivku, a to se dnes počítá.6. Buk lesní: I když buk lesní (Fagus sylvatica ,Atropurpurea‘) patří mezi opadavé dřeviny, dokáže zajistit soukromí i během zimy. Změť větví je tak hustá, že část listů na nich zůstane iv tomto období, takže vaše soukromí nebude o nic zkráceno. Živý plot z buku lesního je ideální tam, kde je potřeba oddělit se nejen vizuálně od okolí, ale také od hluku.7. Kypr: Podle některých zdrojů jde dokonce o nejrychleji rostoucí jehličnatý strom, který je vhodný pro živý plot. Kyprovec roste třikrát rychleji než zeptá. Tradiční tuje, které se také využívají k výsadbě do živého plotu, se mu v rychlosti růstu nemohou rovnat - pokud má cypřišovec vhodné podmínky, dokáže za rok povyrůst o 80 až 100 cm.8. Hlohyně šarlatová: Jsou vám sympatické živé ploty rostoucí volně? Ideální adept je neopadavá stálezelená hlohyně šarlatová (Paracantha coccinea). Typické jsou pro ni trny, díky kterým vytváří skutečně neproniknutelnou ochrannou bariéru. Pro svou pichlavost však není vhodná do zahrad, kde jsou malé děti.| Rostlina | Růst za rok | Výška | Stanoviště |
|---|---|---|---|
| Vavřínovec | 50-60 cm | Až 350 cm | Slunné až stinné |
| Habr obecný | Až 50 cm | 10-20 m | Slunné až polostinné |
| Červínka | Až 40 cm | 3-4 m | Slunné až polostinné |
| Kyprovec leylandský | Až 100 cm | Až 30 m | Částečně zastíněné až slunečné |
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #živý #plot #z #vavřínovce #pěstování