Tavolníky jsou časté keře českých zahrad a známé dřeviny našich parků a náspů silnic. Jako odolné a přizpůsobivé, přebohatě kvetoucí keře, při nákupu cenově přístupné, jsou oblíbené a velmi rozšířené. Málokteré keře jsou tak skromné, přizpůsobivé a zároveň zdobné jako tavolníky. Tavolník - pohodový solitér i poslušný voják přísně střiženého zeleného plotu. Nenáročný a odolný keř s nádhernými, vonnými květy.
Proč si pořídit právě tavolníky?
Tavolníky se hodí do zahrad pro všechny, kdo nemají času nazbyt. Vláhou nepohrdnou, ale vyrovnají se dobře i s kamenitými a vysychavými půdami. Milují plné slunce, ale dobře prospívají také v polostínu - jen kultivary s barevnými listy nejsou tak vybarvené.
Druhy tavolníků a jejich využití
Rod tavolník (Spiraea) zahrnuje až 100 druhů opadavých keřů, které jsou rozšířené po celé severní polokouli. Okolo 100 druhů rodu Spiraea je rozšířeno převážně v mírném pásmu Asie, ale i v Evropě, Severní Americe a Mexiku; patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a vyznačují se střídavými, jednoduchými, zubatými nebo laločnatými listy a malými, čtyřčetnými nebo pětičetnými, převážně bílými květy, sestavenými v hroznech, latách nebo chocholících. Plody jsou malé, málo nápadné měchýřky.
- Tavolník bílý (Spiraea alba): Pochází pravděpodobně z Asie a vyznačuje se drobnými bílými kvítky, kterými je keř v době květu doslova posetý. Dorůstá se výšky dvou až tří metrů. Skvěle vypadají i jako solitérní dřeviny vysázeny ve skupinách. Tavolník bílý je jednou z nejrozšířenějších listnatých opadavých dřevin, které se nejvíce používají jako volně rostoucí i tvarované živé ploty.
- Tavolník van Houtteův (Spiraea × vanhouttei): Kvete velmi bohatě a vytváří husté převisy. Skvěle vypadá v solitérní výsadbě i v živém plotu. Dorůstat se může až čtyř metrů, zpravidla je to však méně. Určitě jste se s tavolníky setkali v parcích a na sídlištích, kde právě začíná bohatě kvést nejčastěji vysazovaný tavolník. Většinou je vysázen do skupin nebo volně rostoucích živých plotů, ale ani pro menší zahradu není bez šance. S. vanhouttei vás upoutá svou vůní.
- Tavolník Douglasův (Spiraea thunbergii): Je hustý, košatý keř s tenkými větvemi. Kvete bohatě, bílými drobnými květy.
- Tavolník Bumaldův (Spiraea × bumalda): známý také jako tavolník nízký, patří opět mezi méně vzrostlé druhy. Keře jsou vysoké jen něco málo přes metr. Květy bývají bílé, růžové i fialové - záleží na zvolené odrůdě. Tavolníky ze skupiny bumalda (Spiraea bumalda), jež nedorůstají víc než sedmdesát centimetrů, mají mezi sebou pestrolisté zástupce.
- Tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia): je vztyčený keř s výběžky, který produkuje husté pyramidovité klasy bělo-růžových až intenzivně růžových, sladce vonících květů s vystupujícími tyčinkami. Jeho období kvetení trvá od července do září a jeho listy jsou tmavě zelené barvy.
- Tavolník břízolistý (Spiraea betulifolia): je kompaktní, kulovitý, opadavý keř dorůstající výšky 0,8 - 1 m. Tavolník břízolistý (Spiraea betulifolia) tvoří kompaktnější, nižší, kulovitý keř. Listy jsou světle zelené, tvarem podobné listům břízy, jak již druhový název napovídá. Kvete bíle v období května a června. Květenství se objevuje na krajích větví v podobě malých, drobných bílých květů.
- Tavolník japonský (Spiraea japonica): patří mezi nejoblíbenější a nejzajímavější okrasné druhy. Používá se v zahradách a parcích do keřových výsadeb, živých plotů i jako solitéra. Poměrně velká květenství mají fialovou, růžovou, někdy také bílou barvu. Vyznačuje se bohatým kvetením, které začíná již koncem června a pokračuje do konce prázdnin. Drobné, středně růžové květy jsou uspořádané ve vrcholových chocholících. Pokud si dáte tu práci a jednou týdně odstříháte odkvetlá květenství, bude vám keř kvést až do září a bude neustále pěkný a čistý bez tmavě hnědých semeníků. Roste vzpřímeně do výšky kolem 1,5m, ale běžně se stříhá a tvaruje, aby byl hustší a menší. Listy jsou podlouhle kopinaté, sytě zelené, mělce pilovité při krajích, opadavé. Keř se umí sám rozšiřovat kořenovými oddenky.
Tavolníky upoutají i barevným olistěním
- 'Antony Waterer' září do dálky.
- Kultivar ‘Froebelii’ s listy při rašení hnědočervenými kvete tmavě purpurově, zatímco ‘Goldflame’ upoutává olistěním žlutým s červeným nádechem.
Pěstování tavolníku
Tavolník je poměrně nenáročný druh rostliny, co se týče pěstování. Preferuje slunečné stanoviště s dobrou propustností půdy. Skvělým umístěním pro sazenici tavolníku je slunné stanoviště či polostín. Ideální je slunné stanoviště, kde rostlina kvete bohatě. Snese však i polostín. Na příliš tmavém stanovišti rostlina slabě kvete.
Půda a zálivka
Tavolníku stačí běžná zahradní zemina, nevyžaduje speciální substrát. Skvěle postačí běžně propustná zahradní půda. Rostlina je suchomilná, tudíž není nutná pravidelná zálivka. Je důležité keř pravidelně zavlažovat, zejména v období sucha. Tavolníky prospívají v každé zahradní zemině, i chudší, suché, kamenité, ale ideální je vlhká a dobře propustná. Neprospívá jim permanentně zamokřená místa. Po vysazení potřebují zálivku, poté snesou i větší sucha, zejména když jim poskytneme vrstvu mulče.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Hnojení
Hnojivo v podstatě nepotřebují, na jaře ocení proleželý kompost. Tavolník není náročný na půdní typ, ale na množství živin v půdě reaguje bohatším kvetením a sytější barvou listů. Lépe se mu daří v mírně kyselých půdách a pro bohaté kvetení jej pěstujte na plném slunci.
Výsadba
Plánujete výsadbu okrasných keřů a nemůžete se rozhodnout, jaký druh zvolit? Jarní výsadbu ještě stihnete! Tavolníky koupíte jak v kontejnerech (potom je můžete vysazovat kdykoliv během roku), tak i jako prostokořené rostliny, to znamená vyryté z půdy v bezlistém stavu a bez zemního balu. Sázíme po 2 kusech do 1 metru délky živého plotu. Po výsadbě je dobré rostliny zalít. Zálivkou také podpoříme dobré zakořenění rostlin v prvních týdnech po výsadbě. O zamulčované keříky se již dále není nutné starat.
Živé ploty z tavolníku
Z tavolníku je možné vytvořit tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot, ale využití najde i jako solitér nebo součást keřových skupin. Vyšší druhy se používají jednotlivě nebo v malých skupinách, dají se s nimi však založit i krásné kvetoucí živé ploty. Nižší druhy se vysazují rovněž v malých skupinách nebo i plošně. Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. Vyšší druhy tavolníků jsou ideálními adepty na téměř bezúdržbové živé ploty. Výhodou tavolníků je mimo jiné také jejich odolnost vůči znečištěnému prostředí.
Stříhání tavolníku
Stříhání tavolníku sice není nezbytné, ale stejně jako u jiných rostlin je časem třeba jej omladit kvůli prosychání, stárnutí a menšímu množství květů na starších větvích. Jak tedy stříhat tavolník? Cílem řezu je dosáhnout bohatšího, kompaktnějšího vzhledu a podporovat růst mladých výhonů pro lepší kvetení, případně i druhou vlnu květů. Termín řezu záleží na době kvetení keře. Tavolníky se dělí na jarní druhy - kvetou v dubnu až červnu a letní druhy. První skupinu stříháme hned po odkvětu na prvním silném pupenu shora.
Obecně lze říci, že u všech tavolníků můžeme provést radikální zmlazení, je-li to potřeba. Rostlina rychle znovu obrůstá a kvete. Pokud mladé keře neprořezáváme, mohou růst vytáhlé a řídké. U převislých odrůd provádíme jen mírné zkracování, aby si zachovaly svůj přirozený vzhled. Vždy úplně odstraňujeme staré, poškozené nebo napadené větve. Pokud nám vadí nevzhledná uschlá plodenství u pozdně kvetoucích druhů, můžeme je také odstřihnout.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Máme-li tavolník jako stříhaný plot, je dobré provádět zakrácení větví ihned po odkvětu, aby nám tavolník další rok také vykvetl. Krása tavolníku vynikne, necháme-li jej jako volně rostoucí keře - nestříhaný živý plot. Střih provádějte zjara, buď jej můžete tvarovat, nebo provádět zpětný řez, kdy odstraníte až 2/3 délky loňských větví, čímž podpoříte bujné rašení mladých, zdravých větví.
Řez podle doby kvetení
- Tavolníky časně kvetoucí (duben až červen) produkují květy na loňských větvích. Seřezáváme na první silný pupen ihned po odkvětu.
- Tavolníky pozdní (červenec až září) kvetou na letošních výhonech. Seřezáváme asi o polovinu nebo 30 cm nad zemí brzy zjara.
Množení tavolníku
Tavolníky množíme odkopky, které vyrůstají v okolí starších keřů, které se nacházejí na kořenech. Vykopeme je na podzim a zasadíme. Dalším způsobem je hřížení výhonků, které po uchycení do země snadno zakořeňují. Můžeme množit letními řízky pod sklem nebo na podzim dřevitými řízky.
Tabulka druhů tavolníků
| Druh tavolníku | Doba kvetení | Výška | Barva květů | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Tavolník břízolistý (Spiraea betulifolia) | Květen - červen | 0,8 - 1 m | Bílá | Kompaktní, kulovitý keř |
| Tavolník van Houtteův (Spiraea × vanhouttei) | Jaro | Až 4 m | Bílá | Bohaté kvetení, převislé větve |
| Tavolník japonský (Spiraea japonica) | Červen - srpen | Kolem 1,5 m | Růžová, fialová, bílá | Bohaté kvetení, stříhání pro hustotu |
| Tavolník Bumaldův (Spiraea × bumalda) | Léto | Okolo 1 m | Bílá, růžová, fialová | Nízký druh, různé barvy květů |
Tavolníky jsou významné medonosné dřeviny.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #živý #plot #z #tavolníku #pěstování #a