Živý plot je oblíbeným prvkem v zahradách a tvoří přirozené ohraničení pozemku. Ptačí zob (Ligustrum) je odolný a rychle rostoucí keř, který je ideální pro živé ploty nebo jako samostatná dekorativní rostlina. Je známý svou schopností přizpůsobit se různým podmínkám a nenáročnou péčí, díky čemuž je oblíbenou volbou pro zahrádkáře. Ptačí zob by prostě neměl chybět v žádné zahradě.
Druhy ptačího zobu
Existuje několik druhů ptačího zobu, které se liší vzhledem a velikostí:
- Ligustrum vulgare (Ptačí zob obecný) - Nejrozšířenější druh, ideální pro živé ploty. Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry! Svému jménu nezůstává nic dlužen! Patří mezi velmi oblíbené druhy, protože roste rychle a hustě, dobře se větví a je nenáročný. Do druhého roku budete mít plnohodnotný živý plot. Ideální je pro živé ploty odrůda Ligustrum vulgare Atrovirens, která má temně zelené listy. Jestliže vám stačí nižší živý plot (cca 1 m), bude vám vyhovovat např. zakrslá odrůda Ligustrum vulgare Lodense, která dokonce ani nevyžaduje žádný řez. Bude stačit jen občas prosvětlit koruny rostlin.
- Ligustrum ovalifolium (Ptačí zob vejčitý) - Tento druh má větší, oválné listy a roste rychleji než ptačí zob obecný. Většina druhů ptačího zobu je opadavých, pořídit si však můžeme i odrůdu Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý), která má listy částečně vytrvalé, ale i druhy stálezelené. Stálezelené a poloopadavé druhy ptačího zobu se hodí spíše na chráněná stanoviště a do teplejších lokalit.
- Ligustrum japonicum (Ptačí zob japonský) - Známý svými lesklými listy a bohatými květy.
Jako solitéry vysazujeme vzácnější druhy poloopadavé, případně stálezelené, k výsadbě živých plotů jsou vhodné druhy opadavé, které výborně snáší řez.
Výsadba ptačího zobu
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Pro založení živého plotu z ptačího zobu je nejlepší jaro nebo podzim. Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře, kdy si do další zimy vytvoří dostatečně bohatý kořenový systém.
Postup při výsadbě:
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
- Termín výsadby - Jaro (březen - květen) nebo podzim (říjen až do zámrzu), kdy je půda dostatečně vlhká.
- Příprava půdy - Ptačí zob vejčitolistý preferuje propustnou, hlinitopísčitou a humózní půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH. Pro lepší růst lze přidat zahradnický substrát nebo dobře rozložený kompost. Na půdu nemá tento keř žádné nároky, daří se mu prakticky v každé. Může být i lehce alkalická, stejně jako kyselá, písčitá, jílovitá apod.
- Výsadba - Před výsadbou ptačího zobu musíme upravit kořeny a rostliny sestřihneme na stejnou výšku 20 až 25 cm. Dosáhneme tím hustých větví již nízko u země. Kořenový bal umístěte v úrovni okolní půdy, jemně přišlápněte a důkladně zalijte. Pokud jsou kořeny pevně stáčené v balu, jemně je narušte, aby se snadněji rozrůstaly do okolní půdy. Rostlinám se dobře daří v polostínu i na plném slunci. Opadavé druhy vysazujeme zásadně jako prostokořené, poloopadavé jako kontejnerované, nebo alespoň s kořenovým balem.
Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Při jednořadé výsadbě sázíme sazenice po 20 centimetrech.
Péče o ptačí zob
Pěstování ptačího zobu je jednoduché, pokud mu poskytnete základní podmínky:
- Plné slunce nebo polostín: Ptačí zob je velmi přizpůsobivá rostlina a daří se mu stejně dobře na plném slunci i v polostínu. Pro nejlepší růst a hustý, zdravý porost se doporučuje umístit jej na místo, kde bude mít alespoň 6 hodin přímého slunečního světla denně.
- Dobře propustná půda: Ptačí zob je odolný vůči různým typům půdy, ale nejlépe mu vyhovuje dobře propustná půda.
- Pravidelná zálivka: Po výsadbě zalévejte pravidelně, dokud rostlina dobře nezakoření. Ptačí zob je odolný vůči suchu, což z něj činí ideální rostlinu pro zahrady s nižšími nároky na zálivku. Přesto pravidelná zálivka během suchých měsíců nebo v horkých letních dnech pomůže udržet rostlinu v dobré kondici.
- Hnojení na jaře: Na začátku vegetačního období, na jaře, můžete ptačí zob přihnojit organickým hnojivem nebo kompostem, abyste podpořili silný růst a bohaté kvetení.
Řez ptačího zobu
Zásadní je pro živé ploty kromě některých odrůd (např. Ligustrum vulgare Lodense) pravidelný řez, který provádíme v zimě a v létě, případně i potřetí v září. Živý plot z Ptačího zobu je třeba zastřihnout 2x ročně. První řez se provádí po ukončení výhonu na konci jara (v květnu až červnu), druhý na konci léta (v srpnu až září).
- Zimní řez: Zimní řez se provádí v předjaří jako radikální. Především zanedbané a přestárlé živé ploty vyžadují tento řez, kterým rostliny zmladíme ještě před rašením. Řez provádíme buď na krátké čípky až k zemi, nebo větve sestřihneme na výšku 40 cm a zcela odstraníme výhony poškozené, slabé a špatně rostoucí. Více péče pak bude takto sestřihnutý živý plot vyžadovat i v následujících letech, bude třeba upravovat jeho tvar, dokud nedosáhneme tvaru požadovaného. V každém případě ale častější řez podpoří husté větvení a bohatou násadu nového dřeva.
- Letní řez: Letní řez je pro keře méně namáhavý, jelikož kratší letorosty jsou měkké. Můžeme je proto i kompostovat. Letní řez provádíme sbíhavě, čili u země budou keře širší než v koruně. Směrem vzhůru se tedy zužují, což zamezí škodám v zimě při bohaté nadílce sněhu a zároveň zajistíme dostatek slunce, které pak snadněji proniká do porostu. Zároveň zabráníme nežádoucímu zasychání větví.
- Třetí řez: Třetí a poslední řez můžeme provést ještě na začátku září, ale není nutný. Provádí se pouze pro rychlejší dosažení požadovaného tvaru rostlin.
Ochrana rostlin
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Další vlastnosti a využití ptačího zobu
- Ptačí zob se považuje za medonosnou rostlinu.
- Plody, černé bobule, jsou významné jako potrava pro ptactvo.
- Ptačí zob je odolný vůči znečištěnému ovzduší a funguje jako vynikající zábrana před pouličním prachem a hlukem.
Upozornění! Listy ani plody nejsou vhodné k lidské spotřebě, jsou mírně toxické. Proto je pro domácnosti s malými dětmi nedoporučujeme.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #zivy #plot #z #ptaciho #zobu #pěstování