Chcete svůj plot rychle schovat před pohledy z ulice, vytvořit zelenou stěnu nebo dodat zahradě šmrnc? Popínavé rostliny jsou skvělým řešením. Nejenže vytvoří přírodní clonu u průhledných plotů například z pletiva nebo z plotových panelů, ale zároveň potěší i oko barevnými květy nebo zajímavým olistěním.
Typy plotů vhodné pro popínavé rostliny
Popínavé rostliny se skvěle hodí k pletivovým plotům i k 2D a 3D plotovým panelům. Všechny tyto typy oplocení poskytují rostlinám dobrou oporu pro růst a rozrůstání. Ať už máte pletivový plot, plotové panely, nebo jiný typ oplocení, s dobře zvolenou popínavou rostlinou vytvoříte za pár sezón krásnou zelenou stěnu.
Živé ploty s využitím popínavých rostlin
Živé ploty jsou tvořeny keři, stromy nebo popínavými rostlinami vysazenými v jedné řadě nebo pásu a jejich účelem je vytváření soukromí, estetické nebo funkční vymezení pozemku, ochrana proti větru, hluku a zachytávání prachu. Neméně významné je určitě i ekologické hledisko - živé ploty doplňují v sídelních útvarech často chybějící zeleň, vypařováním vody a zachytáváním prachu zlepšují místní mikroklima a jsou útočištěm ptactva a mnohých dalších živočichů. Při dnešní hustotě výstavby, způsobu života a značné produkci hluku je jejich funkce jako ochrana obytné části zahrady důležitější než dříve.
Živé ploty s využitím popínavých rostlin se skládají z nosné konstrukce (mříž, treláž, apod.) porostlé rostlinami. Výhodou je velmi malá zabraná šířka. Konstrukci budujeme nejlépe na podzim, základy je vhodné dobře ukotvit v zemi ideálně do betonových patek. Některé popínavky jsou velmi mohutné a dosti těžké. Neukotvenou konstrukci snadno povalí. Výsadbu dřevin pak provádíme na jaře následujícího roku.
Výběr popínavých rostlin
Při výběru popínavé rostliny na plot je nutné vědět, zda budeme upřednostňovat rostlinu kvetoucí, opadavou nebo stálezelenou, zda bude její stanoviště ve stínu nebo na slunci. Důležitým aspektem je i robustnost podkladu a druh plotu, po kterém se má rostlina popínat. Někdo bude volit i mezi variantou rychle rostoucí popínavé rostliny nebo takové, které jsou nenáročné na údržbu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Pro stinná a polostinná stanoviště se nejlépe hodí břečťan (Hedera helix), který je stálezelený a velmi nenáročný. Jeho tmavá zeleň tvoří vhodné pozadí pro kvetoucí rostliny. Další vhodné rostliny jsou popínavé zimolezy (Lonicera caprifolium, Lonicera henryi, Lonicera x heckrottii), vistárie (Wisteria) přísavník pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia), a některé druhy révy.
Břečťan popínavý (Hedera helix)
Je nejoblíbenějším druhem popínavé rostliny, protože je nenáročný na své stanoviště i na péči. Je stálezelený, neopadavý, s nevýraznými květy a plody. Díky svým příčepivým kořínkům, které vyrůstají po celé délce stonku, se dokáže udržet na zděném plotu, ale i plotu ze dřeva nebo pletivu. Jeho bohatě větvený stonek může dosahovat 15-20 metrů. Listy jsou lesklé, kožovité, tmavě zelené o velikosti 3-8 cm a na stonku jdou uspořádány střídavě. Květy jsou drobné žlutozelené, rostou v polokulovitých květenstvích a kvetou od června do října. Pokud zasadíme břečťan mladý, budeme na květy čekat 8-10 let. Plody jsou několikamilimetrové, tmavě modré až do černa, na rostlině vytrvají do jara a slouží v zimním období jako potrava pro ptactvo, pro člověka jsou jedovaté. Rostlina je vhodná do stínu nebo polostínu, na přímém slunci nebude prospívat. Díky bohatému kořenovému systému odolá i delšímu období bez srážek. Listy břečťanu se využívají k výrobě dezinfekčních přípravků a léčiv k léčení popálenin, povrchových zranění a celulitidy.
Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica)
Mezi zimolezy patří mnoho druhů. Vhodný jako popínavá rostlina na plot je zimolez kamčatský nebo také lidově kamčatská borůvka. Jedná se o nízký opadavý keř dorůstající do výšky 1,5 - 2 metrů. Není náročný, snese půdy chudší na živiny a daří se mu v kyselých, neutrálních i zásaditých půdách, tvořených s převahou písku nebo jílu. Daří se mu v půdách, které nejsou suché, proto je důležitá zálivka případně mulčovací kůra. Je mrazuvzdorný až do - 45 °C. Listy začínají zasychat v průběhu července (krátké vegetační období) na zimu opadají, dorůstají 5-10 cm a jsou podlouhlé až kopinaté, celokrajné a mají světle zelenou barvu. Květy jsou drobné a žluté o velikosti 3 cm, cizosprašné kvetoucí od února do dubna. Plody jsou bobulovité, soudkovitého až válcovitého tvaru o velikosti 2-3 cm. Jsou tvořené souplodím dvou srostlých bobulí, tmavě modré barvy, ojíněné. Jsou jedlé, bohaté na vitamín B a C, a také na minerální láky jako hořčík, draslík, vápník a fosfor. Pro svou barvící schopnost se využívají jako přírodní barvivo, ale i k léčbě sklerózy nebo k zastavení krvácení.
Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia)
Loubinec pětilistý lidově také psí víno. Popínavá rostlina, nenáročná, dorůstající do výšky 15 metrů. Snese slunné nebo polostinné stanoviště a vlhčí půdu. Listy jsou pětičetné, dlanitě složité, vejčitě kopinatého tvaru, zelené barvy, které se na podzim zbarví do rudé barvy a na zimu padají. Květy jsou malé a zelené barvy, kvetoucí od července do září. Plody jsou modročerné bobule, pro člověka toxické a slouží v zimním období jako potrava pro ptactvo.
Vistárie čínská (Wisterie sinensis)
Každý, kdo chce mít krásný živý plot, využije bohatě kvetoucí vistárii. Velmi odolná rychle rostoucí popínavá rostlina. Dorůstá do výšky 20 metrů a šířky až 10 metrů. Snese vápenitou půdu chudou na živiny. Listy opadávají na podzim. Kvete dlouhým květenstvím složeným z pětizubého kalichu, pavézy, člunku, dorůstá do délky 10-80 cm v barvách purpurové, namodralé, růžové nebo bílé. Plody jsou lusky, které obsahují 1-3 semena, která pozvolna pukají. Po určité době je nutné vistárii omladit řezem, kterým zkrátíme slabé větve. Na jaře je vhodné seříznout nové výhony za třetím až pátým pupenem.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Výsadba živého plotu z popínavých rostlin
Dobrým termínem pro zakládání živého plotu je právě jaro a podzim v průběhu měsíce října. Půdu bychom měli buď v pásu, nebo v jednotlivých výsadbových jámách vylepšit. Pokud je půda na našem pozemku horší kvality, je vhodnější zpracovat půdu v celém pásu. Pokud je kvality dobrá, postačí vylepšit zem pouze v jámách. Polovinu vyryté zeminy nahradíme směsí kompostu s rašelinou, přidat můžeme i hnojivo s postupným uvolňováním. Vzrůstnější druhy vysazujeme od sebe ve vzdálenosti 50-70 cm, drobnější druhy 30-45 cm. Vysazovat lze v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadá výsadba má lepší krycí funkci a rychleji se zapojí. Řady od sebe zakládáme na vzdálenost 50 cm.
Nejdůležitější pro dobré prospívání živého plotu je pečlivá příprava půdy. Výsadbový pruh o šíři 50-80cm zryjeme na hloubku rýče. Na zrytou plochu, pokud je půda velmi nekvalitní, můžeme dát vrstvu kompostu a zapracujeme motykou, na větších plochách rotavátorem. Vzdálenost rostlin v řadě bývá od 20 do 100 cm v závislosti na druhu a konečné velikosti živého plotu. Poškozené kořeny se nůžkami zkrátí do zdravé části (u prostokořenných sazenic). Každou rostlinu obsypeme půdou zlepšenou kompostem, rostlinou potřeseme a povytáhneme ji tak vysoko, jak rostla před výsadbou, radši ale poněkud výše. Potom místo výsadby zalijeme a přihrneme zem. Dobré je celý pruh výsadby zamulčovat (listí, sláma, štěpka, kůra) vrstvou vysokou cca 7cm.
Výsadbu je nutné v suchých obdobích alespoň 2 roky zalévat . Rostlinám prospívá okopávání a udržování bezplevelného stavu několik prvních let po výsadbě. Místo okopávání a odplevelování doporučujeme výsadby zamulčovat.
Péče o živý plot z popínavých rostlin
Často se setkáváme s tím, že byl živý plot, který nutně vyžaduje pravidelný řez, vysazen příliš blízko oplocení. Pokud bude kvůli řezu nutné vstupovat do mezery mezi oplocením a živým plotem, je potřeba dodržet odstup linie výsadby min. 1,1m, na veřejných plochách v takových případech min. 1,3m (platí pro Habr obecný).
Popínavé rostliny by se měly stříhat brzy na jaře, před začátkem růstové sezóny. Stříhání pomáhá udržovat rostliny v dobrém zdravotním stavu, podporuje jejich růst a kvetení.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Řez živého plotu
Tvarované živé ploty střiháme jednou až dvakrát ročně v termínech předjaří a červen/červenec. Řez se provádí ručními nůžkami nebo motorovými lištovými plotostřihy podle šablony.
Volně rostoucí živé ploty pravidelně nestříháme. V době vegetačního klidu nebo brzy na jaře odstraňujeme podle potřeby větve, které se kříží, větve, které jsou poškozené nebo proschlé. Jednou za čas přistoupíme k radikálnějšímu zásahu, kterým je průklest, částečné nebo úplné zmlazení keře.
Rychle rostoucí popínavé rostliny
Jednou z nejrychleji rostoucích popínavých rostlin je například loubinec (přísavník). Klasika mezi popínavkami. Stálezelený, nenáročný a roste opravdu rychle. Známý také jako "psí víno". Pokud chcete plot ozdobit bohatými květy, je plamének ideální volba. Roste opravdu rychle!
Typy popínavých rostlin podle způsobu uchycení
Pnoucí rostliny jsou ze své podstaty k popínání přizpůsobeny, v přírodě porůstají stromy i keře. Ale protože je chceme využít k porůstání staveb a různých konstrukcí, měli bychom znát, jakým způsobem se přichycují.
- Kořenující rostliny: vytvářejí krátké kořínkům podobné výrůstky, které je dokáží na drsných podkladech ukotvit natolik pevně, že nepotřebují žádnou pomocnou konstrukci. Vhodným podkladem je kůra stromů nebo hrubé zdivo z kamene, režných cihel či hrubá omítka. Patří sem například břečťan, trubač, přísavník trojlistý - loubinec, přísavník pětilistý - psí víno, hortenzie popínavá a brslen.
- Úponkaté rostliny: se o oporu uchycují přeměněnou částí listu, listového řapíku nebo postranních stonků. Patří mezi ně jednoletý Hrachor (Lathyrus), Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) , Plamének (Clematis) i Vinná réva (Vitis vinifera).
- Ovíjivé rostliny: se kolem opory obtáčejí celými výhony. Jsou pravotočivé např. Chmel otáčivý (Humulus lupulus) , Zimolez (Lonicera), nebo levotočivé např. Vistárie čínská (Wisteria sinensis). Dále do této skupiny patří Aktinidie (Actinidia), Podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla ), Opletka čínská (Fallopia aubertii).
- Vzpěrné rostliny: nevytvářejí žádné specializované orgány pro uchycení k opoře. Jejich šlahounovité výhonky se o ni jen opírají a pomocí trnů nebo krátkých větviček se do sebe zaklesávají. Popínavé růže patří mezi vzpěrné rostliny.
Pletivo jako opora pro popínavé rostliny
Pokud si přejeme, aby náš plot zdobily popínavé rostliny, měli bychom zvolit takový plot, který je udrží. Některé popínavé rostliny však potřebují vyvázat. Je důležité, aby byl plot z pletiva dobře ukotven a stabilní, aby váhu popínavých rostlin unesl.
- Čtyřhranné pletivo: Klasické drátěné čtyřhranné pletivo na plot je přitom nejvhodnější variantou pro udržení popínavých rostlin.
- Svařované pletivo: Svařované pletivo je cenově srovnatelné s klasickým čtyřhranným pletivem. Výborně poslouží jako opora pro popínavé rostliny.
- Okrasné pletivo: Místo svařovaného pletiva lze jako oporu pro popínavé rostliny použít přímo pletivo okrasné např okrasné pletivo Dekoran/Jardinet. Je více tvárné a lépe se s ním manipuluje.
tags: #živý #plot #z #popínavých #rostlin #druhy