Vyberte stránku

Keře pro živé ploty slouží k vytvoření zelené clony, která odděluje prostory, tlumí hluk a zajišťuje soukromí. Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních.

Výhody listnatých živých plotů

Listnaté živé ploty přinášejí do zahrady nejen soukromí, ale i krásu, která se proměňuje s každým ročním obdobím. Na rozdíl od jehličnanů přinášejí pestřejší vzhled během roku, lépe snášejí řez, rychleji rostou a často jsou odolnější vůči chorobám i znečištěnému ovzduší. Opadavé živé ploty jsou atraktivní svou proměnlivostí v průběhu roku.

Druhy listnatých keřů pro živé ploty

Flexibilita a rozmanitost - existuje široká škála keřů a dřevin, které mají různé textury, tvary a barvy. V sortimentu najdete bobkovišně, ptačí zob, tavolníky, habry i další druhy vhodné pro tvarování i volné výsadby.

Opadavé listnaté keře

  • Habr obecný (Carpinus betulus): Když se řekne listnatý živý plot, znamená to většinou „živý plot z habru“. Habr je velmi oblíbený strom pro tvarované živé ploty, a to z dobrého důvodu. Je plně mrazuvzdorný, snáší i méně příznivé půdy a velmi dobře reaguje na tvarovací řez. Jeho vlastnosti jej pro pěstování v živých plotech přímo předurčují - výborně snáší i hluboký zmlazovací řez, snadno také zmlazuje z kořenů a má nebývalou schopnost regenerace. Opadavá dřevina vhodná pro živé ploty i solitérní výsadby.
  • Buk lesní (Fagus sylvatica): Podobný habru, s většími listy a elegantnějším vzhledem.
  • Hloh obecný (Crataegus laevigata): Pichlavý, ale krásně kvetoucí živý plot s plody pro ptáky.
  • Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii): Barevný, velmi hustý živý plot, ideální k ochraně pozemku, protože je velmi pichlavý. Potřebujete živý plot, který bude nejen ozdobou zahrady, ale zároveň ji ochrání před vniknutím divokých zvířat a dalších nevítaných návštěv? Vysaďte některý z vyšších kultivarů dřišťálu - roste rychle a díky ostrým trnům brzy vytvoří neprostupnou hranici kolem pozemku.
  • Tavolník (Spiraea vanhoutei): Nižší, kvetoucí živý plot do výšky 1 m.
  • Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare): Ptačí zob obecný je velmi nenáročný keř, který tvoří hustý a rychle rostoucí živý plot. Je to volba pro ty, kdo chtějí rychlý efekt a nízké nároky na péči. Hledáte mrazuvzdorný, hustě rostoucí keř s atraktivními tmavě zelenými listy, ideální pro živé ploty? Ptačí zob obecný 'Atrovirens' je vynikající volbou! Tento opadavý až částečně stálezelený kultivar dorůstá výšky 2-4 m a šířky 1-2 m.
  • Jilm sibiřský: Jilm sibiřský je často doporučován jako rychlerostoucí dřevina pro živé ploty - dorůstá velmi rychle, je nenáročný a zelený do poslední chvíle. Při pěstování jilmu sibiřského je důležité pravidelně odstraňovat výmladky, hlídat výšku a nepodcenit prosvětlovací řez.

Stálezelené listnaté keře

Pro stále zelený živý plot jsou ideální dřeviny a rostliny, které mají po celý rok barevné listy a jsou odolné vůči změnám počasí.

  • Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus): Na stálezelené živé ploty se hodí kultivary Prunus laurocerasus Schipkaensis a Prunus laurocerasus Caucasica. Bobkovišeň je bohužel náchylná k promrzání a prosychání. Potřebuje zálivku koncem podzimu i v průběhu zimy, když nemrzne. A pozor, je jedovatá. Tento mrazuvzdorný, stálezelený a rychle rostoucí keř je ideální pro živé ploty, okrasné záhony nebo jako solitérní výsadbu. Bobkovišeň 'Novita' se pyšní lesklými, sytě zelenými listy, které si zachovávají svou barvu po celý rok.
  • Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens): Snadno tvarovatelný keř, který znáte asi spíš pod názvem buxus. Jeho výhodou je mrazuvzdornost, ale roste pomalu a tak si na vyšší plot nějaký čas počkáte. Bohužel ho také často napadají škůdci jako mšice a puklice, které způsobují kroucení listů. Je tedy dobré ho preventivně ošetřovat. Nejlépe prospívá v polostínu, přímé slunce mu nedělá dobře, může na něm dojít až k hnědnutí listů. Buxus je jedovatý, protože obsahuje alkaloid buxin - známý jako křečový jed. Nejčastěji se u nás používá zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) je stálezelený, pomalu rostoucí keř (nebo nižší strom), pocházející z jižní Evropy a západní Asie. Dorůstá obvykle 1-3 m (dle podmínek a řezu), avšak při dobré péči a v příhodném klimatu mohou starší exempláře dosáhnout i větších rozměrů. Má husté, kožovité, vejčité listy sytě zelené barvy, které si zachovávají svůj vzhled po celý rok.

Netradiční druhy

  • Bambus: S živým plotem z bambusu se u nás zatím nesetkáte příliš často a díky tomu máte skvělou příležitost být originální. Bambus je nenáročný na stanoviště, rychle roste a brzy vám vytvoří celoroční soukromí. Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné. Keřovitý hustý vzhled a olistění už od země nabízí bambusy rodu Fargesia. Sází se nejčastěji 1 sazenice na metr. Finální výška se u jednotlivých druhů liší, ale pohybuje se kolem 2 až 4 metrů. Ovlivňuje ji také množství slunečního svitu. Ještě vyšší jsou pak bambusy rodu Phyllostachys, které dorůstají až do 8 metrů.

Důležitá kritéria při výběru

Ale ještě si připomeneme důležitá kritéria, na která byste se měli zaměřit. Zásadní je odolnost a stanoviště. Důležitou roli hraje také údržba. S nějakou asi počítáte, ale určitě nechcete být otrokem vlastní zahrady. Pak je potřeba brát v potaz náchylnost k chorobám a oblíbenost u škůdců. Také by vás měla zajímat případná toxicita, zvlášť jestli na zahradě budou děti nebo zvířata.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Tipy pro výsadbu a péči

  • Stanoviště: Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné.
  • Půda: Podobně jako rododendrony vyžaduje mírně kyselou půdu a chráněné stanoviště před ostrým zimním sluncem.
  • Zálivka: Potřebuje zálivku koncem podzimu i v průběhu zimy, když nemrzne.
  • Řez: O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete. O péči konkrétního živého plotu se dozvíte v detailu produktu. Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce.

Volně rostoucí živé ploty

Do volně rostoucích živých plotů se hodí většina keřů okrasných listem či květem - snadno tak například vytvoříte živý plot, který bude kvést od jara do podzimu a bude celý (nebo jen v některých svých částech) stálezelený.

Vhodné druhy: svída krvavá (lze i svída bílá), ptačí zob, zimolez obecný, šípková růže, dřišťál obecný. Sázejte je na střídačku, krásně se doplňují nad zemí, ale i pod zemí.

Druhy, které pro plot zvolíme, musí obrůstat i ve spodní části (tzv. se nevyholovat odspodu), některé též vyhánějí nové výhony ze země nebo jim zakořeňují větve, které se dotknou země. To zaručuje, že se živý plot bude „sám opravovat“.

Jedlé živé ploty

Pro živý plot ale musí být i husté, keřovitě kompaktní, vzrůstné ani moc, ani málo, chutné a krásné. A také vhodné pro dané stanoviště, s ohledem na oslunění, typ půdy a vláhu.

Poměrně univerzální druhy pro plot se vzrůstem do výšky od 1,5 do 3 metrů jsou arónie v keřovité formě, kdoulovec lahvicovitý, zimolez kamčatský, ostružiník - kultivary, hlošina okoličnatá, hlošina mnohokvětá, růže dužnoplodá.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Z vyšších jedlých dřevin dorůstajících 2 až 5 metrů se nabízejí muchovníky Lamarkův, olšolistý a kanadský, dřín obecný, svída japonská, a dokonce i menší stromky, jako jsou mišpule německá, kdouloň obecná, nashi hrušně, hlohy velkoplodé, keřovité višně nebo keřovité broskvoně vyseté z vyplivnutých pecek.

Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování

tags: #živý #plot #z #listnatých #keřů #druhy

Oblíbené příspěvky: