Úspěch a vitalita živého plotu závisí na správné a pravidelné péči, ať už jde o stálezelený či opadavý druh, nebo plot z jedlých keřů. Správná péče zajistí, že plot bude hustý, zdravý a plný života po mnoho let.
Živý plot z jedlých keřů: Krása, užitek a nenáročnost
Hledáte stálezelený, přírodní a nenáročný živý plot, který navíc nabídne chutné plody? Jde o skvělou volbu, která spojuje estetiku s užitkem. Naštěstí existuje několik druhů, které tyto požadavky splňují. Pokud je hlavní prioritou stálezelenost, vhodný, i když s trny, je dřišťál. Pokud je prioritou nenáročnost, jedlé plody a přírodní vzhled, jednoznačným favoritem je muchovník, i když je opadavý. A seznámíme vás i s dalšími druhy dřevin, které se hodí do živého plotu.
Nejlepší volba: Muchovník
Pokud hledáte jedlý stálezelený živý plot, který je nenáročný a má přírodní vzhled, muchovník (Amelanchier) je často nejlepší volbou. Přestože je muchovník opadavý, jeho ostatní vlastnosti ho předurčují pro tento účel. Roste poměrně rychle, takže dosáhne požadované výšky v kratším čase, přirozeně a zvládne vytvářet husté křoví. Snáší různé půdní typy, sucho i znečištěné ovzduší. Netrpí na škůdce ani choroby. Je plně mrazuvzdorný.
Na jaře je obsypaný bílými květy, na podzim se listy nádherně zbarvují do červena až oranžova. I když je opadavý, jeho podzimní a zimní habitus je dekorativní. Plodem jsou modročerné bobule, sladké a chutné, a podobné borůvkám. Jsou skvělé k přímé konzumaci, do džemů, koláčů nebo smoothies.
Další vhodné druhy pro živý plot
Pokud je stálezelenost absolutní prioritou, nabídka jedlých keřů je omezenější a většinou vyžaduje menší kompromisy:
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
- Dřišťál (Berberis)
Je stálezelený, ale pichlavý. Existují stálezelené druhy (např. Berberis julianae, Berberis verruculosa), které tvoří neprostupný živý plot. Jsou ale velmi pichlavé, což je třeba zvážit. Dřišťál snáší různé podmínky. Může působit poměrně divoce. Nakyslé červené bobule jsou jedlé po tepelné úpravě (džemy, sirupy), a jsou bohaté na vitamín C. - Růže svraskalá (Rosa rugosa)
Velmi odolná a nenáročná růže, která vytváří hustý, neprostupný živý plot. Není plně stálezelená, v mírných zimách si část listů udrží, ale v tuhých zimách opadá. Má silné trny, což je výhoda pro neprůchodnost, ale nevýhoda při údržbě. Velké, oranžové šípky jsou jedlé a bohaté na vitamín C. Skvělé na čaj nebo marmelády. - Zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. kamtschatica) neboli "kamčatská borůvka" nebo "haskap"
Velmi mrazuvzdorný a odolný jedlý keř, který ale není stálezelený. Pro živý plot potřebujete více sazenic blízko u sebe. Chutné, podlouhlé modré bobule, které zrají brzy na jaře, dokonce dříve než jahody mají stejné využití jako lesní borůvky. - Líska obecná (Corylus avellana)
Odolný, rychle rostoucí keř, který se hodí pro neformální živé ploty, na podzim ale opadává. Plody jsou oblíbené lískové oříšky, pro které se hlavně pěstuje.
Co je třeba zvážit při výběru živého plotu?
Nenáročnost: Najít keř, který je stoprocentně stálezelený, jedlý, nenáročný a zároveň má "přírodní" vzhled, je náročné. Často je třeba udělat kompromis. Muchovník je skvělý, pokud akceptujete jeho opadavost v zimě, neboť jeho zimní habitus je stále zajímavý.
Velikost a rychlost růstu: Ujistěte se, že vybraný druh dosáhne požadované výšky a šířky v rozumném čase a zároveň se vám vejde na pozemek.
Požadavky na světlo a půdu: Vždy zkontrolujte, zda vybraný keř vyhovuje podmínkám ve vaší zahradě.
Údržba: Živé ploty je potřeba neustále tvarovat a zastřihávat, abyste dosáhli požadovaného tvaru a výšky. Zvažte také proto, zda se budete umět o živý plot postarat.
Dostatečná a pravidelná zálivka je naprosto zásadní, zejména pro nově vysazené živé ploty a v období sucha. Na jaře aplikujte komplexní hnojivo pro živé ploty s vyváženým poměrem NPK (dusík, fosfor, draslík) a mikroprvky.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Bezúdržbový živý plot
Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový.
Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. K těmto plotům rovněž mohou přistoupit ti, kteří se neřadí ke zkušeným zahrádkářům a upřednostňují jednoduchost.
Výhody a nevýhody bezúdržbového živého plotu
Stejně jako každé jiné řešení, i s bezúdržbovým živým plotem se pojí hned několik hlavních výhod a nevýhod. Nespornou výhodou bezúdržbových živých plotů jsou pochopitelně nízké nároky na údržbu. Většina vhodných odrůd je odolná vůči chorobám a škůdcům a není potřeba řešit pravidelné zalévání a hnojení.
S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích. Pořízení živého plotu může obecně znamenat vyšší počáteční investici. Pokud hledáte bezúdržbové řešení, musíte počítat také s poněkud omezenou variabilitou při výběru dřevin.
Druhy dřevin pro bezúdržbový živý plot
I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Stálezelené druhy:
- Tis červený (Taxus baccata)
- Nenáročný zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
- Cesmína modrá (Ilex meserveae)
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
Opadavé stromy:
- Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
- Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii)
- Hloh obecný (Crataegus laevigata)
Pokud pro vás není klíčový rychlý růst rostlin, můžete vybírat z pomalu rostoucích druhů. Skvělou volbou je například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který je hustý, kompaktní a ideální na nízké formální živé ploty. Vsadit můžete také na tis červený (Taxus baccata), který dobře snese stín i tvarování.
Faktory ovlivňující růst živého plotu
- Hlinitá půda je pro řadu rostlin ideální.
- Role slunného nebo stinného stanoviště.
- Prostor pro kořeny i nadzemní část.
Na severní a východní straně je méně slunce a jedná se o ideální volbu pro druhy do polostínu. V tomto ohledu většinou platí, že čím menší údržbu rostlina vyžaduje, tím pomaleji roste. Informujte se také o tom, jaké konečné výšky může plot maximálně dosáhnout.
Péče o bezúdržbový živý plot
Jak jsme již zmínili, pořízení bezúdržbového živého plotu automaticky neznamená nulovou péči. Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Pokud například narazíte na zničené větve nebo choroby, začněte situaci řešit.
Část péče o živý plot můžete automatizovat. Pokud například daná rostlina potřebuje pravidelnou závlahu, můžete investovat do zavlažovacích systémů. Díky tomu získají přístup k vodě v definovaných intervalech, aniž byste vy sami museli na nutnost zalévání pamatovat. Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu. Mulč tvoří bariéru, přes kterou se většina plevelů nedostane ke světlu.
Plánování živého plotu
Při plánování živého plotu je třeba zvážit hned několik faktorů. Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“. Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu. Rozhodně se tedy nemusíte omezovat na pěstování pouze jednoho jediného druhu. Kombinací kvetoucích, plodících a stálezelených druhů dosáhnete zajímavého vzhledu po celý rok.
Další faktory, které je třeba zvážit:
- Rychlost zakrytí prostoru
- Snížení hluku z ulice
- Ochrana před větrem
Výběr dřevin podle stylu a potřeb je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval.
Živý plot z neopadavých dřevin a keřů
Živý plot z neopadavých dřevin a keřů je krásná ukázka oplocení našeho pozemku, avšak o takový je potřeba se starat daleko intenzivněji než o plot dřevěný nebo prefabrikovaný. Pod pojmem živý plot samozřejmě myslíme souvislý porost keřů nebo stromků, nejlépe takových, které neopadávají a vydrží být stálezelené.
Výhody a nevýhody živého plotu
Takový plot má mnoho výhod - při dobré péči prospívá a roste, není potřeba ho natírat a čistit, poskytuje stín a překonat ho není zase taková legrace jako v případě pletiva nebo dřevěných polí. Ale právě proto, že je to živý plot, musíme se o něj náležitě starat. Slouží nám jako přirozená bariéra, doplňuje plot pevný nebo ho zcela nahrazuje, je dekoračním prvkem zahrady a velmi dobře pohlcuje prach a tlumí hluk z ulice.
Tyto keře dorůstají výšky i několik metrů (cesmína a dřišťál), proto je potřeba je tvarovat řezem a střihem. Dříve, než ale budete moci takový plot začít stříhat, musíte vědět pár základních věcí. Především to, že keře určené k výsadbě do živého plotu se musí sázet hustě vedle sebe. Jinak z nich živý plot nikdy nevypěstujete. V případě, že jste keře zasadili příliš daleko od sebe doplňte mezery novými sazenice.
Péče o neopadavý živý plot
Malé keříky je nutné pravidelně a důkladně zalévat a také přihnojovat. Pamatujte na to, že stálezelené keře mohou potřebovat vláhu i v zimě, zvlášť pokud teplota vystoupí nad nulu. Pozor na hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Aplikujte je pouze na jaře a v létě, na podzim a v zimě je zcela vynechte. Používejte spíše domácí kompost nebo tekutá hnojiva na bázi slepičího trusu nebo zkvašených kopřiv. Je-li potřeba přihnojit keře na podzim nebo v zimě, použijte pomalu rozpustné tablety či peletky.
Neopadavé stromy pro živý plot
Také některé druhy neopadavých stromů je možné použít k výsadbě do živého plotu. Ačkoliv spousta zahrádkářů dává přednost fádnímu porostu z tújí, máme možnost být originální a využít celou další řadu dřevin. Jak v případě stromů, tak i keřů musíme dávat pozor na jedovaté druhy. Sem patří především prudce jedovatý tis, jehož bobule je možné zaměnit za jedlé plody.
Vytváření živých plotů z neopadavých jehličnanů je také podstatně náročnější než u stálezelených keřů. Stromy jsou náchylnější na nedostatek místa a na napadení škůdci. Velmi špatně srůstají, trpí silně poškozením povětrnostními vlivy a podstatně hůře regenerují, a to i při dobré péči.
Mulčování a zálivka
Jistou pomůckou je mulčování, čímž budete chránit kořenový systém před výkyvy teplot a vysycháním. I zde samozřejmě platí pravidelná zálivka, v případě použití mulče zůstává půda pod vrstvou déle vlhká a také tudy jen těžko prorůstá plevel. Nejlepší je použít slámu, posekanou trávu nebo borku (v tomto případě se bude půda více okyselovat).
Pokud použijete k výsadbě živého plotu stromky, měli byste jim vytvořit příhodné podmínky pro růst. Protože vzrostlé dřeviny se obtížně tvarují, doporučujeme vysadit spíše zakrslé kultivary nebo pomalu rostoucí stromy. Zcela nevhodné jsou ty, které nesnášejí zastínění a jejich růst je nepravidelný. To je příklad Cypřišovce (cypřišku) Leylandova, ačkoliv je prodejci doporučován jako vhodná dřevina do živého plotu. Velmi často totiž rezne a zasychá. Naproti tomu tis je téměř ideální dřevinou, berme ovšem v potaz jeho vysokou jedovatost.
Výsadba živého plotu
Jak již bylo řečeno, dostatek zálivky a živin je spolu se světlem jsou pro neopadavé keře a dřeviny ideální podmínkou pro dobrý a bohatý růst. Jehličnany sázejte zhruba po 20 cm vedle sebe, u volných plotů je tato vzdálenost 90 až 130 cm a před nimi i za nimi je nutné ponechat volný prostor asi 3 m. Keře pak sázejte tři sazenice na 1 metr, u nízkých plotů i čtyři. Praktická bývá výsadba ve dvou řadách do sponu - hustý plot tak vypěstujete snáze a dříve.
Při první výsadbě dbáme na dobré počasí - mnoho slunce a silnější vítr nejsou dobré. Stálezelené dřeviny v kontejnerech lze vysazovat až do poloviny září. Kontejnery jsou vůbec pro dřeviny lepší než volný kořenový systém, během skladování může docházet k zaschnutí kořenového balu a mechanickému poškození kořenů.
Stříhání živého plotu
Husté živé ploty je potřeba pravidelně stříhat. Nové sazenice ale začneme tvarovat nejdříve za půl roku od výsadby. U stálezelených dřevin je pro řez nejvhodnější konec srpna a září. Pozor tam, kde v živém plotu hnízdí ptáci, nevhodným zásahem bychom mohli narušit jejich teritorium a poškodit hnízdo.
Jedlý živý plot
Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky.
Nevýhody jedlého živého plotu
Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby.
Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech.
První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Krásný a navíc užitečný živý plot lze vytvořit i z ovocných dřevin, přečtěte si jak na to.
Jak stříhat živý plot
Kromě ročního období je potřeba vzít v úvahu typ dřeviny nebo její stáří. Živý plot se neupravuje jen na ozdobu. Často jde o zdravotní řezy stromů, které prodlouží vitalitu a životnost živého plotu.
Cíl stříhání živého plotu
Prořezávání stálezelených rostlin je hlavní faktor jejich úspěšného a kontrolovaného růstu. Některé druhy stromů a keřů dokáží vyrůst i několik metrů během pár let, a proto je potřeba se o plot pravidelně starat. Prořezávání plot udržuje v preferované velikosti. Stříháním se odstraní všechny přečnívající výhonky a větve. Plot bude ve výsledku daleko vzhlednější.
Živý plot se dále prořezává, pokud se mezi jednotlivými stromy nebo větvemi stromů a keřů vytvořila velká mezera. Po prořezání větve porostou hustěji.
Zlomené, suché nebo nemocné větve a výhonky je rozhodně potřeba co nejrychleji odstranit. Rostliny se přirozeně snaží postižená místa uzdravit a posílají do nich výživu na úkor zbytku svého těla.
Kdy stříhat živý plot
Živý plot by se měl ideálně stříhat 2-3x do roka podle typu keřů a požadovaného tvaru. První stříhání většinou vychází na květen, když už se teploty i v noci drží kolem 10°C. O prázdninách bude nejlepší počkat si na pár zatažených dní.
Jehličnany se rozhodně nestříhají v horku, protože ranami se odpařuje hodně vody a hrozí, že by stromy mohly uschnout. Vlhké počasí se také nedoporučuje, protože by se na řezu mohla objevit plíseň.
Poslední stříhání by ideálně mělo proběhnout v srpnu, nejpozději začátkem září. Keře a stromy se v tuto dobu ještě stihnou zotavit před zimou. Rány mají čas se zacelit.
Stříhání v prvním roce
V prvním roce plot nejspíš nebude vůbec potřebovat stříhání. Pokud ale mladé nebo i starší keře nemají dost výhonků, můžete je prořezat i během léta.
Jak správně zastřihávat jehličnatý živý plot
Jalovec, túje, borovice a smrk jsou stálezelené stromy, které vám budou zdobit zahradu po celý kalendářní rok. Pokud chcete nízký živý plot, tak je potřeba začít co nejdříve stromy upravovat do jejich výsledné podoby. První stříhání zdravého stromu by mělo probíhat až když je alespoň rok starý.
Jakmile jednou začnete upravovat jehličnaté stromy, budete muset pokračovat každý rok. Pravidelným prořezáváním udržíte střih živého plotu, do kterého stromy a keře upravujete. Pokud nebudete plot pravidelně zastřihávat, stromům a keřům se rychle vrátí jejich původní podoba.
Při prořezávání by se neměla odstranit víc jak ⅓ zeleného objemu. Většina jehličnanů se vyznačuje určitou mírou toxicity a je potřeba s nimi pracovat v rukavicích. Kromě nepříjemného popíchání byste si mohli i vážně ublížit.
I v případě, že chcete strom radikálně sestřihnout, odřežte větve alespoň deset centimetrů od kmenu, aby na nich zůstalo trochu jehličí. Na holých větvích přímo u kmene jehličnany nemají pupeny, proto pak nevyrostou nové větve a strom zemře. Po stříhání je potřeba živý plot dobře pohnojit, aby měly stromy a keře dostatek živin pro další růst.
tags: #živý #plot #z #jedle #druhy #a