Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Pokud zvolíte habr, určitě nebudete litovat. Habr je nenáročný na údržbu a zvládnou ho pěstovat i začínající zahrádkáři. Přestože patří mezi opadavé dřeviny, je oblíbencem milovníků živých plotů.
Proč si vybrat habr pro živý plot?
- Rychlý růst: Habr roste rychle a husté porosty vytvoří dokonalou živou hradbu, která vás oddělí od okolí. Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok.
- Snadná údržba: Habr je nenáročný na údržbu a zvládne ho pěstovat i začínající zahrádkáři.
- Odolnost: Velmi dobře odolává mrazu, suchu i silným větrům a zvládne růst i v místech, kde není plné slunce. Snáší i studené polohy a mrazové kotliny. Velmi robustní a odolný i vůči soli!
- Estetický vzhled: Živý plot z habru změní na podzim svoji zelenou barvu. Habr je sice opadavý, ale staré listy opadávají až na jaře, když raší nové. Takže i přes zimu je olistěný (živý plot z habrů je i v zimě téměř neprůhledný). Na podzim dodá habrový živý plot vaší zahradě jasně žlutou barvu a během jara a léta zase přispěje k její krásně svěží zelené barvě.
- Všestrannost: Živý plot vám zajistí nejen soukromí, ale můžete ho využít i na zajímavé předěly ve své zahradě. Řezem můžeme dosáhnout nejrozličnější tvary.
- Ekologický přínos: Pro rostliny na zahradě jsou živé ploty velmi důležité. Jejich závětří pro ně vytváří příznivé mikroklima velmi přispívající ke kvetení a plodnosti. Kromě toho se živými ploty vytvářejí nové prostory a tím i nové možnosti pro uspořádání zahrady. Habr neztrácí listy ani v zimě, takže suché listí ochraňuje soukromí po celý rok. Tato jeho vlastnost je také velmi užitečná pro volně žijící zvířata, protože se mohou nemigrující zpěvní ptáci do něj uchýlit během zimy a chránit se tak před ledovým větrem.
Výsadba habrového živého plotu
Živé ploty chrání před větrem, prachem z ulice a zvědavými pohledy. Habry sázejte na slunce i do stínu. Na půdu jsou nenáročné, snesou téměř jakékoli podmínky.
Kdy sázet živý plot?
„Živé ploty je možné vysazovat zjara i na podzim, případně na sklonku léta, aby do zimy zakořenily. Budou však potřebovat důkladnou a pravidelnou zálivku. Doba výsadby je od března do května, a od září až do zámrazu, rostliny v kontejnerech celoročně. Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Pokud chcete, aby byl váš habrový živý plot přitahoval pozornost nejen během zimy, ale zejména v létě, měli byste vysadit mladé rostliny od poloviny října do poloviny listopadu, aby mohly jemné vlasové kořínky dobře zakořenit ještě před začátkem zimního období.
Jak sázet habrový živý plot?
- Příprava půdy: Přestože habru vyhovuje téměř jakákoliv půda, upřednostňuje úrodnější zeminu. Na zamokřených, těžkých jílovitých půdách by se mu příliš nedařilo. Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Co se týká polohy, pak nejvíce prospívá na středně těžkých půdách hlinitého typu, která je dobře zásobená živinami. Prospívá ale i na kamenitých nebo lehkých strukturách. Největší problémy jsou na velmi zamokřených, těžkých jílovitých půdách.
- Výsadba sazenic: Kupte silné, zdravé sazenice vysoké alespoň 1 m. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe. Pokud chceme mít živý plot velmi hustý, rostliny nasadíme ještě více k sobě. Ne však méně než 20 cm. Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně. Habry sázejte na slunce i do stínu. Snáší i studené polohy a mrazové kotliny. Velmi robustní a odolný i vůči soli!Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně. V průběhu činnosti zasypáváme kořenový systém exemplářů hlínou, kterou mírně sešlápneme.
- Zálivka a mulčování: Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry. Nakonec zasypte 5-10 cm vrstvou mulčovací kůry nebo štěpky. Pro zabránění růstu plevelů v prvních dvou letech použijeme mulčovací kůru nebo štěpku, ta pomůže také se zadržením vláhy a kyprosti půdy.
Péče o habrový živý plot
První rok výsadby se hnojení nedoporučuje. Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit. Po výsadbě keřů na podzim je zapotřebí zavlažit najednou 10 až 20 litry vody na metr čtvereční, poté během první zimy občasně, a to ve dnech, kdy není mráz.
Řez habrového živého plotu
Pro svůj bujný růst do výšky i do stran se musí habrový živý plot stříhat dvakrát ročně. Nejdříve v červnu a pak na konci srpna nebo začátkem září. Za dva roky od výsadby už budou habry pěkně zahuštěné. Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené. Podle přání může bŽivé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát.
Čtěte také: Pěstování habru obecného
„Pomocí ostrých zahradnických nůžek seřízněte každý výhonek na dva nebo tři listy od jeho základny. Upozorňuje, že je třeba pravidelně kontrolovat, zda je výška živého plotu všude stejná. „Jakmile je horní část živého plotu hotová, je snadné oříznout strany. První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Hnojení habrového živého plotu
Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem. Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny. Přidáním hnojiva ve formě kompostu (přibližně 2-3 litry na čtvereční metr) dostane keř dostatek živin pro svůj zdravý růst. Z přiměřeného množství kompostu vytvořte tenkou vrstvu a lehce jej zapracujte do půdy pomocí GARDENA motyčky.
Ochrana habrového živého plotu před chorobami a škůdci
Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami. Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Nejčastější choroby a škůdci habrového živého plotu:
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Zimní ochrana habrového živého plotu
Živé ploty nepotřebují v zimě žádnou ochranu. Pokud roste habrový živý plot ve zvláště mrazem ohrožených oblastech, je vhodné pokrýt kořeny habrů první zimu vrstvou mulčovací kůry (3 - 5 cm) jako ochranu před mrazem. Pokud se habrový živý plot nachází u silnice, která je v zimě ošetřována solí, slouží mulčovací kůra během tohoto období také jako ochrana proti stříkající vodě.
Tabulka: Důležité informace o pěstování habrového živého plotu
| Kategorie | Informace |
|---|---|
| Doba výsadby | Březen až květen, září až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně |
| Vzdálenost rostlin | 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr |
| Řez | Dvakrát ročně (červen, srpen/září) |
| Hnojení | Na jaře plným hnojivem |
| Zimní ochrana | Obvykle není nutná, v mrazivých oblastech mulčovací kůra |
Čtěte také: Střih habrového živého plotu
Čtěte také: Habrový živý plot: Kdy je nejlepší čas na výsadbu?
tags: #živý #plot #z #habru #pěstování