Živé ploty se v zahradě postarají o soukromí, vyřeší různé předěly pozemku, a navíc pěkně vypadají. Pokud zvolíme živé ploty z jehličnanů, máme jistotu, že během roku nebudou podléhat vegetačním změnám a uchovávají si nezměněnou podobu i barvu poklidné zeleně.
Výběr vhodného druhu smrku
Ačkoliv se může zdát, že se na živý plot hodí každá dřevina, rozhodně tomu tak není. Zvláště u jehličnanů musíte správně vybírat druhy, které si poradí s pravidelným řezem nebo vyštipováním výhonů. Stejně tak by vás mělo zajímat, jak rychle vybraný strom roste.
Již dávno neplatí, že jedinou možnou variantou pro založení živého plotu jsou zeravy (Thuja). Stále více zahrádkářů objevuje kouzlo jiných druhů, které vypadají zajímavěji.
Smrk obecný (Picea abies)
Na venkově a v podhůří je oblíbený živý plot ze Smrku obecného. Jeho nevýhodou je, že ve středním věku dochází často k vyholování a odumírání spodních větví.
Smrk omorika (Picea omorika)
Mnohem vhodnější než běžné smrkové sazenice je proto využít na plot Smrk omoriku (Picea omorika), který zespodu nevyholuje, dobře snáší řez, je velmi otužilý, patří na slunečné i polostinné stanoviště, snáší dobře i sucho.
Čtěte také: Údržba smrkového živého plotu ztepilého
Výsadba smrkového živého plotu
Jehličnaté živé ploty jsou na péči vesměs relativně nenáročné, což platí již pro samotnou výsadbu. Rostliny se většinou vysazují do předem vyhloubené rýhy. Další postup se odvíjí od kvality půdy. Pokud je jílovitá a málo kvalitní, přidejte zahradnický substrát a přilepšete sazenicím přídavkem dobře zetlelého kompostu. Ovšem nikdy rostliny nedávejte pouze do něj, kořeny by neprorůstaly do okolní půdy a dřeviny by nebyly stabilní. Smíchejte vylepšující materiály, tedy zahradnický substrát a kompost, s původní zeminou v poměru jedna ku jedné.
Doba výsadby: Březen až květen a od poloviny září až do zámrazu, rostliny v nádobách celoročně.
Pro rychlejší zakořenění rostlin je potřeba předem dobře nakypřená půda a sázecí jamky o velikosti minimálně dvojnásobku průměru kořenového balu. Ten nikdy nesmí být do sázecí jamky násilně vtěsnán. Rostlinu s balem postavíme do jamky a tu zpola zaplníme zeminou. Nyní ji několikrát opakovaně prolijeme vodou (zbahníme) a to jak při jarní, tak i podzimní výsadbě. Pak sázecí jamku zahrneme a zeminu okolo dobře přišlápneme.
Kořenový bal by měl být tak hluboko, aby byl nahoře zakryt několika cm zeminy. Pak ze zeminy okolo sázecí jamky vytvoříme zálivkovou mísu, aby se voda při zalévání a při dešti mohla zadržovat v oblasti kořenů.
Větší rostliny, které svou nadzemní plochou tvoří oporu větru, se musí dobře zakotvit, aby se předešlo jejich neustálému pohybu sem a tam, který zabraňuje a znesnadňuje jejich zakořenění.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Jestliže se vysazuje za extrémního horka a sucha nebo se vysazují velké exempláře, je nezbytně nutné rostliny zastínit před sluncem plachtou. V suchých oblastech před příchodem zimy všechny jehličnany dobře prolijte vodou. Pokrytím sázecích ploch mulčovací kůrou zabráníme vysoušení. V suchých dnech by se měly také postříkat nadzemní části rostlin.
Živé ploty z jehličnanů zakládáme raději na jaře, rostliny tak stihnou do podzimu dostatečně prokořenit. V prvním roce po výsadbě vždy pečlivě zaléváme. Povrch odplevelujeme. Na počátku podzimu používáme pouze speciální hnojiva s vyšším obsahem draslíku, která připravují rostlinu na přezimování.
Péče o smrkový živý plot
Naprostá většina jehličnatých dřevin vhodných pro tvorbu živých plotů není nijak zvlášť náročná na dodatečné hnojení. Přesto je dobré jim každý rok, hlavně na jaře, dopřát přídavek kvalitních živin.
Hnojení: Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště.
Zavlažování: Dlouhé sucho je nepřítelem všech neopadavých jehličnanů. Jemně rozvětvené vlásečnicové kořeny mnohých druhů jehličnanů (např. jedlí, cypříšků, tisů a jedlovců) nevyvíjejí silný růst do hloubky ani šířky, a proto jsou odkázány na vlhkost v bezprostřední blízkosti rostliny. Proto se musí při dlouhodobém suchu zalévat.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Řez smrkového živého plotu
Žádný jehličnan neroste tak pravidelně, aby jich vysazených několik vedle sebe vytvořilo pěkný a hustý plot. Proto majitelům nezbývá nic jiného, než se pustit do tvarování svépomocí. Ještě před tím, než dřeviny vysadíte, si ověřte, jak správně postupovat.
Řez: V principu se nechají řezat všechny jehličnany. U některých je možný pouze lehký tvarovací řez, u jiných silnější seříznutí až na staré dřevo. Lehce se seřezávají: jedle, cedry, cypříšky (s výjimkou druhů vhodných pro živé ploty), smrky (zvláště zakrslé), borovice, jedlovce a jalovce. Je-li řez veden pod mladým výhonem, zůstanou místa řezu zakryta.
Ochrana rostlin
Ochrana rostlin: Jehličnany patří k zahradním rostlinám s nejlehčí péčí. Předpokladem pro jejich zdárný růst je dobrá humózní půda bez trvalého zamokření.
Škůdci a choroby
- Mšice smrková: Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Při silném výskytu napadá také mladé výhony.
- Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
- Mšice vlnatky: Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře, nejčastěji však jako celé kolonie sající na mladých výhonech borovic, douglasek, modřínů a smrků. Často jako následek dočasného sucha.
- Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
- Korovnice: Dalším možným projevem napadení mšicemi vlnatkami u smrku jsou ananasu podobné hálky (nádorky) vyvolané sáním kolonií korovnic.
- Ochrana: při zjevném napadení nejlépe pomáhá odříznutí a spálení napadených výhonů. Při nebezpečí napadení z předešlého roku, je potřeba s chemickou ochranou začít ještě před vyrašením, pokud možno už v březnu.
- Obaleč borový: Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Po odlomení jsou patrné duté požerkové chodbičky hnědavých larev.
- Ochrana: optimální dobou pro chemickou ochranu je konec dubna až začátek května. Při napadení v předešlém roce je potřeba provést preventivní postřik.
tags: #živý #plot #smrk #druhy