Možná jste si mysleli, že už na zahradě pěstujete všechno, ale určitě se mýlíte. Znáte rakytník? Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je v našich končinách dost nedoceněná rostlina. Zmiňuje se však stále častěji díky mnoha pozitivním účinkům na zdraví, především imunitu a trávení. Pozitivní je, že si ho můžete vypěstovat i ve vaší zahradě.
Rakytník je nápadná dřevina, zatímco jeho bobule mají spoustu využití a zdravotních výhod. A není divu! Ještě před pár lety byl v zahradách vzácným jevem, ale dnes je tento keř mimořádně oblíbený. Kromě nich získáte i výbornou dřevinu na živý plot nebo dokonalé a husté pozadí.
Charakteristika rakytníku
Rakytník se nazývá superpotravinou, protože jeho plody - malé oranžové bobule - obsahují více než sto devadesát biologicky aktivních látek. Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je odvozen od jeho spojení s koňmi. Botanický název výraz hippophae znamená „lesklý kůň“, což odkazuje využití rostliny ve starověkém Řecku jako krmiva pro koně.
Slovo rhamnoides zase připomíná podobnost s řešetlákem počistivým (Rhamnus cathartica), nejspíše kvůli jeho trnům, protože rhamnus v řečtině znamená „trnitý keř“.
Rakytník často vyrůstá i od kořene dalšími výhonky, může se tedy chovat invazivně. Proto okolí pravidelně udržujte a klidně i posečte. Rakytník je sympatický keř s malými stříbřitě zelenými lístky. Má se čile k světu a na půdních podmínkách mu až tak moc nesejde.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Má vysoký podíl vitamínu C, obsahuje vitamíny skupiny B, provitamín A, tokoferoly, vitamín D a A, beta-karoten. Rakytník se kdysi používal jako stabilizátor půdy a na ochranu živočichů, kterým sloužil jako potrava. Dnes už víme, že výhod má podstatně více. Jednou z nich je i nenáročné pěstování.
Vzhled a růst
Tento odolný keř dorůstá obvykle výšky 3-5 m a vytváří husté trnité porosty. Má stříbřitě zelené listy podobné vrbovým. Existuje více druhů rakytníku, které se rozlišují především výškou a úrodností. Keříková forma dorůstá do výšky přibližně šedesáti centimetrů, stromová může mít i pět metrů. Různé odrůdy mají mírně odlišnou chuť. Větve rakytníku jsou trnité se stříbřitě-zelenými listy ve tvaru kopí.
Pěstování rakytníku
Rakytník je nenáročná dřevina dobře zvládající jakékoliv podmínky. Dobře odolává suchu i teplu, daří se mu i ve vlhkém, ne trvale podmáčeném prostředí. Rostlina dobře snáší sucho. Dobře se pěstuje i v jílu. Rostlina není náročná na půdní podmínky. Daří se jí jak v jílovitých půdách, tak v písčitých.
Výsadba
V prvé řadě vyberte slunné místo. Za slabého světla a v polostínu bude úroda omezená. Zvláště důležité je pěstovat rakytník na plném slunci, protože potřebuje hodně slunečního světla. Rakytník roste ve všech půdách, od dobře odvodněných až po vlhké jílovité, ale neroste dobře v podmáčených.
Vysazuje se na jaře od konce března do poloviny listopadu do předem připravené půdy. Půda by měla být propustná a můžete do ní přidat kompost. Ale i bez něj se bude rakytníku dařit. Vysazujte koncem podzimu nebo v zimě prostokořenné sazenice. Zajistěte rostlinám dostatek prostoru pro růst a ponechte mezi nimi vzdálenost asi 3 m, pokud je nepěstujete jako živý plot, kde mohou být vysazeny 1-1,5 m od sebe.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Péče o rakytník
Stačí mu slunce a zálivka těsně po výsadbě, dokud se nezakoření. Má pozoruhodnou snášenlivost vůči suchu, samozřejmě to neznamená, že ho máme nechat suchý - hlavně ne během kvetení a plození. Pokud náhodou zalijete více (nebo po silných deštích), nechejte půdu kolem rakytníku proschnout.
Na jaře rakytníku dopřejte fosfor. Jedná se o keř nenáročný na údržbu. Je také odolný vůči suchu a po svém zakořenění nepotřebuje zálivku. Rostliny jsou velmi odolné, takže by měly dobře zvládnout mrazy.
Plocha zahrady na pěstování by však měla být větší. Jsou to opravdu mohutné keře a pro získání maxima z plodů, potřebujete 2 dřeviny. Protože na to, abyste vypěstovali ovoce, potřebujete dvě rostliny - samčí i samičí, vyberte prostor, kde by mohly být dva až tři metry od sebe a nestínily by je jiné stromy či stavby.
Řez rakytníku
Řez není podmínkou kvalitní úrody, plodil by i bez řezu, avšak udržet se bez řezu nedá vzhledem k jeho velikosti. Pokud rakytník pěstujete pro produkci plodů, každý rok koncem zimy prořežte třetinu rostliny až ke kmeni. Řez provádíme jen do tříletého dřeva během doby vegetace, nezasahujeme do starších částí rostliny, mohla by uhynout.
Rozmnožování
Keř se snadno množí z odnoží. Stačí je vyrýt s co největším kořenem a přesadit, přičemž je třeba dobře je zalévat, dokud nezapustí kořeny. Rostliny lze také množit hřížením nebo odebíráním řízků z měkkého dřeva (v červenci) nebo tvrdého dřeva (v listopadu nebo prosinci). Pokud nemáte v úmyslu rakytník množit, pravidelně odstraňujte odnože, jinak zaplevelí celé okolí.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Rakytník jako živý plot
I když na zimu rostlina shazuje listy, je poměrně oblíbenou variantou do živých plotů. Možná právě proto, že výhony nesou trny, o které je možné se snadno poranit. Rakytník roste poměrně rychle a v krátkém čase dosáhnete velkého keře. Jeho výsadbu tedy dobře zvažte. Rozestupy mezi jednotlivými dřevinami by měly být 2 m. V běžné zahradě stačí jedna samčí a 2 samičí dřeviny. Dosahují výšky 2-4 m.
Velmi hustě rozvětvený a plody bohatě obsypaný rakytník představuje příjemnou alternativu živým plotům. Přinese vám úžasnou úrodu, celý rok se vám bude hezky koukat na jeho stříbřité a zelené listy a díky jeho plodům plným vitamínů posílíte své zdraví. Opadavý rakytník svými trny i hustým větvením spolehlivě odradí všechny nechtěné návštěvníky. Po celý rok bude velmi hustou výplní živého plotu a těšit se můžete zejména z jeho stříbřitých a později zelených listů.
Živý plot z rakytníku v sezóně nejenže přinese zdravé a chutné plody, ale celoročně zamezí průniku nežádoucích osob na pozemek.
Kvetení a opylování
Rakytník je dvoudomá, cizosprašná dřevina. Pro opylení a získání plodů potřebujete vysadit samčí a samičí rostlinu. Na to, aby rakytník rozkvetl, potřebuje rostlinu opačného pohlaví. Samčí rostlina dokáže opylit až 7 samičích rostlin. Samčí květy jsou hnědavé, samičí jsou drobné a žlutavé. Objevují se ještě před rašením listů od března do května.
Jsou větrem opylivé, tedy pokud výsadba bude ve směru převládajícího větru, je to jen výhoda. Rozdíly jsou patrné zejména během rašení a kvetení. Samčí keř má viditelné a velké, složené pupeny připomínající šišku cedru, odstupující od výhonku. Opravdu je nepřehlédnete. Zatímco samičí puky jsou podstatně menší, méně složené, přitisknuté přímo ke větvičce, vytvářejí jakoby misku.
Ze samčích jsou nejznámější opylovače K + a Pollmix. Při výsadbě se vyplatí označit samčí a samičí rostlinu, pokud by došlo k úhynu některé z rostlin.
Sklizeň plodů
Plody dozrávají koncem léta ale mnohé až od října do listopadu. Na samičích rostlinách se na jaře vytvářejí nevýrazné zelené květy, které se po opylení vyvinou v zářivě oranžové plody. Plody jsou drobné, kyselé, ale plné vitamínů. Po odkvětu se tvoří plody, kterými jsou oranžové bobule, které se hodí zejména pro přípravu džěmů, šťáv nebo i vín.
Plody rakytníku se nejlépe sbírají kolem září, kdy jsou plně zralé a jasně zbarvené, ale stále pevné. U různých odrůd se však doba sklizně mírně liší. Sklizeň plodů je časově náročný a obtížný a vyžaduje silný ochranný oděv a ochranu očí před trnitými větvemi.
Nevýhodou je, že se špatně sklízejí. Mají krátké stopky, po silnějším stlačením se rozmačkají a šťáva vyteče. Proto se nechávají projít mrazem a pod keř natáhnete velkou plachtu a plody setřesete. Keře mají ostré trny, i proto je manipulace s plody těžší, ale stojí to zato.
Už při sklizni plodů oceníte, pokud oříznete celou větev a tak plody získáte. Jak jsme uvedli výše, pokud při sklizni odříznete s plody i větve, příští rok bude úroda nižší.
Tipy pro snadnější sklizeň
Podívejte se na jednoduchý trik pro sběr plodů rakytníku: Alternativou ke sběru bobulí na místě je odřezávání celých větví a následné oddělování plodů nůžkami nebo vidličkou. Větve také můžete vložit do mrazáku a po zmrznutí plodů bouchnutím o tvrdou podložku oklepat. To jde docela snadno.
Využití rakytníku
Obsahují množství vitamínů (A, C, E, B2, K, kyselina listová), karotenoidů (α, β, ð, lykopen), flavonoidů, sterolů (ergosterol, stigmasterol, lanosterol, amyrín), minerálů a antioxidantů. Mají výraznou sladkokyselou chuť a červenou až červenooranžovou barvu. Rakytník řešetlákový pochází z Asie, a proto se mu přezdívá „citroník severu“ nebo „sibiřský zázrak“.
Pokud si dáte práci a plody ručně sklízíte, můžete je sušit, vytvořit šťávu, džem, sirup, med, víno a jiné. Plody však můžeme konzumovat i syrové. Ačkoli je bezpečné jíst tyto bobule syrové, nejchutnější jsou tepelně upravené. Pokud jde o využití rakytníkových plodů v kuchyni, možnosti jsou neomezené, lze z nich připravit ovocné pyré, šťávu, džem, želé, sirup i likér. Sušené jsou vynikající v čaji a lze z nich vyrobit i prášek.
Šťáva z rakytníku se používá jako výborný přípravek v době nachlazení pro podpoření imunitního systému. Rakytníkové dřevo je oblíbené v řezbářství.
Zdravotní benefity
Plody rakytníku mají sladkokyselou chuť a jsou skvělým zdrojem betakarotenu a vitaminů C, E a B12. Také působí protizánětlivě a jsou zvláště dobré při prevenci nachlazení a horečky. Pravidelné pití rakytníkové šťávy se doporučuje i v těhotenství pro příjem vitaminů v přírodní formě. Jsou skutečnou superpotravinou!
Odrůdy rakytníku
Mezi nejzajímavější, starší a odzkoušené odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, mezi novější a atraktivní Baltik, Podruga, Botanika, Žemčužina, Perčík či Inja.
Závěr
Rakytník řešetlákový je rostlina s mnoha výhodami, od nenáročného pěstování až po bohaté zdravotní benefity. Ať už se rozhodnete pro pěstování jako živý plot nebo pro sklizeň plodů, rakytník vám jistě přinese mnoho radosti a užitku.
tags: #živý #plot #rakytník #pěstování