Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Živý plot - oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Ptačí zob (Ligustrum vulgare) je bohatě rozvětvený keř vhodný pro výsadbu živých plotů.
Proč si vybrat ptačí zob?
Živý plot z ptačího zobu najdete i dnes v parcích téměř každého města a obce. V minulosti nemohl chybět ani v jedné zámecké zahradě. Byl oblíbeným místem pro hry malých princů a princezen. Patří mezi velmi oblíbené druhy, protože roste rychle a hustě, dobře se větví a je nenáročný. Do druhého roku budete mít plnohodnotný živý plot.
Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Rostlina dorůstá přibližně do dvou až tří metrů. Ptačí zob je u nás poměrně hojně rozšířenou rostlinou. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry.
Výhody živého plotu z ptačího zobu:
- Nenáročný na půdu a ošetřování
- Roste poměrně rychle, až 50 cm za rok
- Dobře se vyvíjí na slunci a v polostínu
- Odolný vůči znečištěnému ovzduší
- Velmi dobře snáší stříhání a tvarování
- Ptačí zob se považuje za medonosnou rostlinu
Kdy a jak sázet ptačí zob
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Ideální stanoviště pro výsadbu Ptačího zobu je plné slunce až polostín. Nenáročný na půdu. Výsadbu provádíme z jara (březen - květen) nebo na pozim (říjen až do zámrzu).
Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Postup výsadby:
- Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme.
- Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou.
- Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
Při jednořadé výsadbě sázíme sazenice po 20 centimetrech. Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr. Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu. Vzdálenost rostlin: Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin.
Péče o živý plot z ptačího zobu
Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit. Zálivka - zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě. Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí.
Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem. Hnojení - před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji. Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost.
Živé ploty nepotřebují v zimě žádnou ochranu. Zimní ochrana: Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
Jak správně stříhat ptačí zob
První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Jak stříhat ptačí zob? V prvním roce plot seřízněte asi 10 až 15 centimetrů nad zemí. To je důležité pro bohaté rozvětvení keřů. Nemusíte se obávat, po tomto kroku se nastartuje velmi rychlý růst. V létě pak nové výhonky zkraťte o polovinu. V dalším roce už tak radikální nebuďte a nechejte keř dorůst do výšky dvou metrů.
Ptačí zob roste poměrně rychle. Pokud dodržíte výše uvedená doporučení pro pěstování v prvních dvou letech, budete mít ve třetím roce již plně vzrostlý, hustý a neprostupný živý plot.
Doporučení pro stříhání: Při stříhání živého plotu přihlédneme k jeho potrebe vlhkosti - nestříháme jej nikdy zcela svisle, ale vždy lehce pyramidálně směrem nahoru. Tímto zpusobem sestrižené živé ploty shromažďují deštovou vodu v oblasti kořenů.
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Nejčastější problémy a řešení:
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Výsadba ptačího zobu do nádob
Rostlinám na živé ploty se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1).
Potřebujete-li vytvořit oporu k sazenici v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka.
Odrůdy ptačího zobu
Nejrozšířenější druh u nás. Listy na zimu opadávají, větve jsou tenké a tvoří velmi hustý porost. Pokud hledáte druh, který uchrání váš pozemek před zvědavými zraky kolemjdoucích také v zimě, sáhněte místo klasiky po ptačím zobu vejčitolistém (Ligustrum ovalifolium). Tento ptačí zob stálezelený či poloopadavý většinou na naše mírné zimy listy vůbec neshazuje.
Upozornění
Listy ani plody nejsou vhodné k lidské spotřebě, jsou mírně toxické. Proto je pro domácnosti s malými dětmi nedoporučujeme. Bobule obsahují glykosidy, které mohou na člověka působit toxicky.
tags: #zivy #plot #ptaci #zob #vysadba #jak