Živé ploty mají své kouzlo, poskytují soukromí a mohou vytvářet příjemné prostředí. Kdo by nechtěl na své zahradě soukromí? Nikomu asi nejsou příjemné zvědavé pohledy sousedů a kolemjdoucích, když si třeba chcete v létě odpočinout v plavkách u bazénu. Pokud vás obtěžují sousedovy zkoumavé pohledy, pravděpodobně vás napadne pozemky nějak opticky oddělit. Tím nejjednodušším řešením může být živý plot. Ovšem dříve, než se pustíte do jeho výsadby, měli byste se sousedem promluvit a poradit se s ním o svém záměru. Vysadit živý plot bez uvážení by totiž mohlo v budoucnu způsobit mnoho problémů a sporů.
Právní aspekty a předpisy
Otázky týkající se oplocení pozemků a souvisejících sousedských vztahů jsou překvapivě časté a občas i citlivé. V naší realitní praxi se s tématem stavby, údržby a vlastnictvím plotů setkáváme velmi často, zejména u potenciálních kupců pozemků, chat a rodinných domů. Z jejich strany opakovaně zaznívají dotazy ohledně správného určení „vzdálenosti plotu od hranice pozemku“ nebo „minimální vzdálenosti plotu od komunikace“. Nový stavební zákon, účinný od 1. ledna 2024, přináší v této oblasti určité změny a je důležité znát i související ustanovení občanského zákoníku.
Nový stavební zákon a ploty
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) se k otázce plotů staví vcelku jednoznačně. Obecně platí, že stavba plotu, který nehraničí s veřejným prostranstvím, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. I když plot nevyžaduje povolení ani ohlášení, musí splňovat obecné požadavky na výstavbu, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví.
Občanský zákoník a sousedská práva
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje sousedská práva a povinnosti, které se dotýkají i stavby a údržby plotů. Klíčové ustanovení najdeme v § 1027 občanského zákoníku, které říká: "Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné, pokud se neprokáže opak.
Plot na hranici pozemků je považován za společný, pokud se neprokáže, že byl postaven pouze jedním ze sousedů na jeho vlastním pozemku. Pokud je plot společný, oba sousedé jsou povinni se podílet na jeho údržbě rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Výška plotu a místní regulace
Z obecného stavebního zákona nevyplývá žádná celostátně platná maximální výška plotu mezi sousedy, respektive mezi jejich pozemky, která by vyžadovala povolení nebo ohlášení. Místní regulace, například územní plán obce, mohou stanovit specifické požadavky na vzhled a výšku plotů. Limity pro výšku plotů mohou stanovovat územní plány obcí a jejich místní regulace. V případě, že místní regulace výšku plotu neupravuje, je potřebné se řídit obecnými principy sousedského práva zakotvenými v občanském zákoníku. To znamená, že stavba plotu nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv sousedů (§ 1013 občanského zákoníku).
Stavba plotu a komunikace se sousedy
Stavba plotu mezi sousedy se s novým stavebním zákonem stala v mnoha případech jednodušší, neboť nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Nicméně, je nezbytné respektovat místní regulace a především sousedská práva vyplývající z občanského zákoníku. Vždy je doporučeno seznámit se s územním plánem obce a v případě nejasností konzultovat situaci s místně příslušným stavebním úřadem. Otevřená komunikace se sousedy může předejít mnoha nepříjemnostem a přispět k dobrým sousedským vztahům.
Pokud jeden soused již plot na své straně hranice postavil, nic nebrání druhému sousedovi postavit plot na svém pozemku vedle něj. Je však vhodné se se sousedem předem domluvit, aby se předešlo případným sporům ohledně umístění, vzhledu a údržby obou plotů.
Pravidla pro výsadbu živého plotu
Pro výsadbu živého plotu platí určitá pravidla, která je dobré znát, abyste se vyhnuli sousedským sporům a tahanicím s úřady. Ne vždy jsou vztahy mezi sousedy dobré, někdy jsou dokonce katastrofální. Nejlepším řešením je sporům předcházet, proto je dobré, když budete vědět, co všechno byste měli dodržet, když chcete stavět živý plot. Pokud totiž tahle pravidla nedodržíte, může se stát, že s vámi zahájí soused válku. Můžete pak očekávat i úřední kontrolu, kdy vám přeměří, jestli splňujete normu podle občanského zákoníku.
Vzdálenost a výška živého plotu
Na živý plot se stavební zákon nevztahuje, protože nejde o stavbu. I tady ale musíte brát v potaz určitá pravidla. Živý plot vysazený z nižších stromků či keřů musí být minimálně 1,5 metru od hranice pozemku souseda. Plánujete vysadit stromky nebo keře, které jsou vyšší než 3 metry? Ty musíte vysadit aspoň 3 metry od zahrádky souseda. Tak je to uvedeno v Občanském zákoníku. A myslet byste měli i na to, aby tyhle vyšší stromy či keře sousedy „neobtěžovaly“.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Kdy hrozí žaloba
Může váš živý plot stínit sousedovu zahradu? A jak je to v případě, že větve nebo části živého plotu přesahují do jeho pozemku? Možná se budete divit, ale pokud je váš živý plot tak vysoký, že má soused stín na celé zahradě, může se bránit soukromoprávní cestou, tedy může podat dokonce i žalobu. To je ale na dlouhé lokty, takže je lepší se vždy nějak dohodnout.
Povinnost zkrátit či odstranit keře
Přesahující části stromu či keře na sousedův pozemek mohou být zdrojem nepříjemných sporů. Když vás tedy soused požádá, abyste stromy nebo keře zkrátili či jinak šetrně odstranili, měli byste to radši udělat (ze zákona ale nejste povinní to udělat). Bráníte se zuby nehty a nechce se vám do toho? Pak to může vzít soused do vlastních rukou a udělat to sám. Ovšem šetrně a tak, aby nevznikla žádná škoda. Pokud to nemůže provést ze své části pozemku, musíte mu umožnit vstup na ten váš.
Čí je plot a kdo se o něj stará?
Čí je plot? Kdo ho vybere, postaví a kdo se o něj bude starat, když bude na hranici pozemků? Kdo platí a staví plot, zeď nebo jinou rozhradu mezi sousedy? Na tyto otázky odpovídá Stavební zákon a Nový občanský zákoník. Žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stavební povolení a souhlas souseda
Plot nepotřebuje stavební povolení ani souhlas souseda pokud:
- nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný),
- nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím,
- je v zastavěné oblasti,
- není v památkově chráněném území nebo památkové zóně,
- není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy,
- nevyžaduje terénní úpravy.
Vlastnictví plotu podle zákona
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu?
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení. U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho.
Společný plot a povinnosti sousedů
Zákon stanovuje, že rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společný plot nebo zeď mohou oba sousedé využívat až do poloviny jejich tloušťky na své straně. Je však zakázáno provádět změny, které by mohly ohrozit stabilitu rozhrady nebo překážet sousedovi v jejím užívání. Pokud je rozhrada dvojitá nebo vlastnictví jasně oddělené, je každý soused odpovědný za údržbu té části, která mu náleží. Pokud je plot či zeď v dobrém stavu, vlastník nemá povinnost je nahrazovat novými, a to ani v případě, že jsou staršího data. Starý plot, který stojí na hranici mezi pozemky a byl vybudován předchozími vlastníky, obvykle patří oběma sousedům společně.
Podle § 1028 občanského zákoníku může každý z vlastníků požádat soud o určení hranic, pokud jsou nejasné nebo pochybné. Hranice se pak stanoví na základě posledního pokojného užívání. Rozhodnete-li se postavit nový plot, ale soused o něj nemá zájem, zákon vás k výstavbě nenutí. Nejlepší situace nastává, když se sousedem dohodnete na společném užívání nového plotu. Mnozí lidé mají obavy, že pro výstavbu betonového plotu budou potřebovat souhlas souseda, protože jde o výraznou stavbu. Ve skutečnosti to není nutné, pokud plot budujete na svém pozemku.
Legislativa a živé ploty
Chtěl bych zkusit trochu objasnit problematiku (živých) plotů z pohledu legislativy. Není to úplně jednoduché téma. Zákon říká něco, soused si může myslet něco jiného a přesné hranice konkrétní neshody může zhodnotit až soud. K soudu dobrovolně nechce asi nikdo. Potřeba stavebního povolení se u nás řídí vyhláškami a místními předpisy. Získání stavebního povolení na plot závisí na místních stavebních předpisech. Celková doba získání stavebního povolení na plot závisí na mnoha faktorech, jako jsou právě místní stavební předpisy, složitost projektu a počet žádostí, které stavební úřad musí zpracovat.
Přesto, že budete mít plot, který stavební povolení nepotřebuje, pokud budete dělat zemní práce (například zakopávání sloupků), měli byste si zajistit plány místní infrastruktury a zajistit jejich ochranu. Stavební úřad je povinen informovat sousedy o podané žádosti o stavební povolení a poskytnout jim možnost se k ní vyjádřit. Stavební úřad je povinen připomínky zohlednit při rozhodování o udělení stavebního povolení. Je důležité, aby sousedé své připomínky formulovali konkrétně a v souladu se zákonnými předpisy.
- Ploty do 2 metrů mezi domy, které nesousedí s chodníkem nebo komunikací, nemusí mít stavební povolení.
- Živý plot (stromy či keře) musí být vysazen minimálně 1,5 metru od hranice sousedního pozemku.
- Pokud strom bude vysoký více jak 3 metry, musí být vysazen minimálně 3 metry od hranice pozemku.
Z praktického (ne právního) hlediska bych u sázení bambusu doporučil vzdálenost 100 cm od hranice pozemku. Bambus se rozroste (cca o 50 cm) a k tomu ještě potřebujete 50 cm, abyste za ním kvůli údržbě prošli s nůžkami na plot nebo sekačkou.
Sousedské spory a jejich řešení
Často se tyto sousedské půtky vyostří až na hranu snesitelnosti. Jak se v takových situacích zachovat radí advokátka Mgr. Petra Fialová. Moje první doporučení zní: vždy se nejprve pokuste jakýkoli spor řešit smírně. Pokud to opravdu není nutné, neobracejte se na polici, státní orgán či příslušný soud. Ve většině případů to vede jen k eskalaci špatných sousedských vztahů. Pokud však s ohledem na závažnost jednání souseda nelze věc řešit bez zásahu státní moci, doporučuji se nejprve obrátit na odborníka, nejlépe advokáta, a s tímto konzultovat další postup.
Většina běžných sousedských sporů spadá do oblasti práva občanského. Charakter sousedských sporů se pochopitelně různí v závislosti na předmětu vlastnictví. Častější jsou v praxi spory mezi vlastníky sousedních domů a jejich pozemků.
Výška živého plotu a stínění zahrady
Živý plot by měl být vzdálený minimálně 1,5 metru od hranice pozemku. Pokud má být vyšší než tři metry, tak tři metry od hranice pozemku. Občanský zákoník stanoví pro vlastníky pozemků povinnost zdržet se všeho, co působí, že na sousední pozemek v nepřiměřené míře místním poměrům vniká voda, kouř, odpad, prach, ale například i stín, který často vysoký živý plot na sousední pozemek vrhá, a může tak omezovat užívání pozemku.
Celá situace se musí vždy posuzovat podle konkrétních místních poměrů, tedy například podle toho, zda okolní domy živé ploty mají, případně v jaké výšce. Pokud se sousedem není domluva, a strom je opravdu natolik vysoký, že máte například stín na celé zahradě, je nutné se v dané věci obrátit na příslušný soud, jmenovitě podat žalobu proti imisím.
Přesahující větve a plody
Podle občanského zákoníku plody spadlé na cizí pozemek náležejí vlastníkovi tohoto pozemku. Jablka spadlá na váš pozemek jsou tedy vaše, to ovšem platí i o spadlém listí. Nemáte ale právo z přesahujících větví sklízet plody, které ještě neopadaly. Můžete souseda požádat, aby větve zkrátil, aby na váš pozemek nezasahovaly. Pokud tak neučiní, můžete větve ze svého pozemku ořezat sám. Přístup na jeho pozemek vám soused v zásadě musí umožnit pouze tehdy, pokud se dohodnete, že tam vstoupíte za účelem zkrácení přesahujících větví.
Konkrétní případ ze života a rady advokáta
Sousedské spory se vyskytují velice často a v posledních letech jich dále přibývá - možná i vlivem klesající výměry stavebních parcel. Váš konkrétní případ řeší občanský zákoník ve svém ustanovení § 1017. Ten stanoví, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je, nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li tak jiný právní předpis, nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, určuje občanský zákoník pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro nižší dřeviny 1,5 metru.
Ač by se tedy mohlo zdát, že váš soused má pro své požadavky oporu v zákoně, není tomu tak. Občanský zákoník totiž dále stanoví, že uvedené pravidlo neplatí v případech, kdy je na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu, tedy plot, nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Vaše stromy jsou tedy proti nucenému odstranění částečně chráněny. I zde však platí, že by neměly souseda obtěžovat, například stínem, v míře nepřiměřené místním poměrům, anebo podstatně omezovat obvyklé užívání sousedova pozemku. Podstatou věci tedy je nenechat stromy přerůst, případně větve ve vhodnou dobu zakrátit tak, aby souseda nepřiměřeným způsobem neobtěžovaly. Případná nepřiměřenost obtěžování může být samozřejmě vnímána dosti subjektivně.
Tabulka: Vzdálenosti a výšky živých plotů dle občanského zákoníku
| Výška stromů/keřů | Minimální vzdálenost od hranice pozemku |
|---|---|
| Nižší než 3 metry | 1,5 metru |
| Vyšší než 3 metry | 3 metry |
tags: #živý #plot #od #souseda