Při řešení ohraničení pozemku nebo oddělení různých povrchů v zahradě se často setkáváme s výběrem mezi klasickými bariérami a živými prvky. Tradiční obrubníky a podhrabové desky plní praktickou funkci, avšak stále populárnější se stává živý plot jako ekologická a esteticky přitažlivá alternativa. Tento článek se zaměří na představení různých řešení a podrobně se věnuje živým plotům, jejich výběru, zakládání a péči.
Tradiční zahradní bariéry a obrubníky
V zahradách se pro oddělení ploch a ochranu plotů běžně používají různé druhy bariér. Slouží k praktickým i estetickým účelům.
Podhrabové desky
Podhrabová deska pod plot slouží jako náhrada podezdívky. Jsou vyrobeny z prefabrikovaného betonu, který je vyztužen ocelovými tyčemi. Dnes slouží podhrabová deska zejména jako ochrana proti zvířatům, plevelu, ale plní i estetickou funkci celého oplocení. Díky těmto deskám zamezíte jak podhrabávání vašeho psa a jiných zvířat, tak i prorůstání nechtěného plevele do pletiva a na váš pozemek. Tráva, která proroste do pletiva na sebe váže rosu, která vede ke korozi pletiva. Desky dokážou esteticky doplnit váš plot do jedné linie a dojde ke sladění jeho spodní části.
Betonové obrubníky
Betonový obrubník zahradní 100 x 30 x 5 cm šedá je dnes již klasický betonový obrubník, který se neustále těší velké oblibě a má velmi široké uplatnění při výstavbě soukromých a veřejných ploch. Betonové obrubníky se používají k oddělení travnatých ploch nebo jiných typů dlažeb, stejně tak betonových a asfaltových ploch. Betonový obrubník má rozměry 100 x 30 x 5 cm.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Druh výrobku | Obrubník |
| Provedení | Zapuštěný obrubník |
| Oblast využití | Exteriér |
| Materiál | Beton |
| Rozměry | 100 x 30 x 5 cm |
| Barva | Šedá |
Neviditelné obrubníky
Neviditelný obrubník umožňuje téměř neviditelně oddělit jakékoli povrchy. Je-li jednou z oddělovaných ploch trávník, tráva překryje úzkou horní hranu obrubníku, který neviditelně, ale dokonale plní svoji funkci. V kombinaci s dlažebními kostkami umožňují obrubníky zatraktivnění vzhledu zahrady. Obrubníky znamenitě oddělují jednotlivé druhy povrchů v zahradě. Systém umožňuje libovolné zatáčení povrchu chodníků podle přání zákazníka. Skvěle se hodí jako zakončení zpevněných ploch kolem stěn domu. Jsou ideálním řešením pro ohraničení zatravňovacích plastových mříží. Konstrukce obrubníku je navržena tak, aby po instalaci nijak nenarušoval ráz zahrady. Obrubník se instaluje do výšky povrchu terénu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Možnosti použití neviditelných obrubníků jsou široké:
- Trávníky
- Štěrkové povrchy
- Záhony
- Mulčovací kůra
- Litý a ražený beton
- Zámková dlažba
- Chodníkové čtverce
- Žulové kostky
- Cihlová dlažba
Porovnání různých typů obrubníků
Na trhu jsou dostupná různá řešení, která se liší rozměry, provedením, materiálem i cenou. Velký rozdíl je také ve způsobu instalace. Nenechte se hned zlákat nízkou cenou, ta je téměř vždy vykoupená krátkou životností nebo nepříliš estetickým designem. Při instalaci betonového obrubníku potřebujete více nářadí než při neviditelném např. cepín, lopata, kolečka, míchačka, beton, přívod el. Nežádoucí růst plevele na váš pozemek dokážou efektivně zastavit jak podhrabové desky, tak obrubníky.
Živý plot: Ekologická a estetická volba
Živý plot není jen obyčejnou ochranou proti zvědavým pohledům vašich sousedů, nezvaným zvířecím návštěvníkům nebo nepříjemnému větru. Kromě toho je živá zelená stěna především krásná a při správné péči a pravidelném zastřihávání dokáže vytvořit na vaší zahradě ideální světelné i tepelné podmínky. Živé ploty se poněkud tradičně vysazují coby zelené ohraničení pozemku namísto pevného plotu nebo spolu s ním. Živý plot nemusí být jen bariéra. V permakulturní zahradě je to živý prvek, který chrání, plodí a spolupracuje s okolím.
Význam a funkce živého plotu
Živá stěna je krásná a při správné péči a pravidelném zastřihávání dokáže vytvořit na vaší zahradě ideální světelné i tepelné podmínky. Tvarované živé ploty různých výšek se dobře uplatní i uvnitř zahrady na dělení zahradního prostoru případně na oddělení některých částí jako je zahradní posezení, lavička, jídelní kout nebo pergola. Živé ploty z tmavších dřevin se hodí i jako pozadí záhonu trvalek. Jedlý živý plot je páteřní prvek zahrady - dobře zvolený ti přinese potravu, ochranu i krásu po celý rok, bez potřeby stříhání do roviny. Jedlý živý plot přináší soukromí, úrodu i podporu biodiverzity.
Typy živých plotů a výběr dřevin
Živé ploty se dělí do čtyř skupin: opadavé, stálezelené, kvetoucí a jehličnaté. Každá skupina má jiné vlastnosti i nároky na péči. Obecně platí, že tvarované živé ploty se hodí do formálnějších zahrad a zaberou méně místa než volně rostoucí živé ploty. Volně rostoucí živé ploty najdou uplatnění v méně formálních až přírodních zahradách a remízcích, kde je dost místa a požadavek na méně náročnou péči. Rostliny pro výsadbu živých plotů lze koupit již vzrostlé v květináčcích, tedy připravené pro okamžité vysazení.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
- Opadavé živé ploty: Rychlý růst a neprůhlednost od jara do podzimu předurčují opadavé živé ploty k tomu, že se stanou hlavní dominantou vašeho pozemku. Nejvyužívanější rostlinou je keř zvaný Ptačí zob (Ligustrum vulgare).
- Celoročně zelené a neopadavé živé ploty: Tyto keře budou celoročně zelené a jsou dobrými pohlcovači hluku. Poskytují celoroční soukromí a estetickou funkci. Ideální jsou například zimostráz (Buxus), bobkovišeň nebo cesmína (Ilex).
- Kvetoucí živé ploty: Jsou skvělou volbou pro ty, kdo chtějí do zahrady přidat barvy a sezónní proměnlivost. Hlohyně (Pyracantha) zaujme hustým růstem, bílými květy na jaře a barevnými plody na podzim. Rododendron neboli pěnišník patří mezi zástupce vhodné pro volně rostoucí živé ploty, stříháme ho pouze tehdy, roste-li nerovnoměrně.
- Jehličnaté živé ploty: Typickými zástupci koniferů jsou cypřišek hrachonosný (dorůstá do 1,2 m) a cypřišovec Leylandův (až 20 m). Cypřišek má raději slunné místo, ale zvládne i zčásti zastíněné stanoviště. Cypřišovec Leylandův je základem pro vysoké živé ploty, dokonce se používá jako ochrana před hlukem a smogem ze silnic, protože je odolný i vůči znečištěnému městskému ovzduší. Z jehličnanů jsou pro tvarované ploty vhodné cypřišky (Chamaecyparis) a zeravy (Thuja).
- Pro tvarované živé ploty jsou vhodné druhy, které dobře snášejí řez, například habr obecný (Carpinus betulus), ptačí zob (Ligustrum vulgare), jilm nízký (Ulmus pumila 'Turkestan') a zimostráz (Buxus).
- Pro volně rostoucí živé ploty lze použít lísku (Corylus), tavolu kalinolistou (Physocarpus opulifolius), svídu (Cornus), tavolník (Spiraea), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) a temnoplodec (Aronia melanocarpa).
Jak správně vybrat živý plot
Při výběru vhodného keře pro živý plot je klíčové zohlednit typ půdy, do které ho chcete zasadit. Různé rostliny mají odlišné nároky na vlhkost a živiny. Například pámelník prospívá v jílovité, humózní půdě. Do lehčích, písčitých půd se hodí turkestánský brest - rychle rostoucí keř, který snadno vytvoří hustý plot vysoký až tři metry. U cesmíny vyhovuje polostín a humózní půda, nejlépe s přídavkem mletého vápence. Má lesklé listy s trny a atraktivní červené plody, které jsou ovšem jedovaté. Zimostráz nepotřebuje příliš slunečního záření, daří se mu dokonce i ve stínu pod vzrostlými stromy a je odolný vůči mrazu. Při výběru je proto důležité zohlednit nejen podmínky pozemku, ale i vlastní časové možnosti a očekávání. Čím vyšší plot si představujeme, tím dále od sebe rostliny umisťujeme.
Zakládání živého plotu
Zakládání živého plotu se odvíjí od jeho místa výsadby. Dobrým termínem pro zakládání živého plotu je právě jaro a podzim v průběhu měsíce října. Opadavé listnaté dřeviny sázíme na podzim a časně na jaře po rozmrznutí půdy. Stálezelené dřeviny v kontejnerech vysazujeme až do poloviny září, s volným kořenovým balem v dubnu až květnu. Pro výsadbu není vhodné příliš slunečné a větrné počasí, které půdu i kořenový bal rychle vysušuje. Nejlépe se ujímají rostliny v kontejnerech. Dřeviny s volným kořenovým systémem mají poloviční šanci na uchycení, neboť u nich často dochází během skladování k vysušení balu a mechanickému poškození kořenů.
Příprava půdy a postup výsadby
Příprava půdy a vysazování živého plotu začíná vytyčením prostoru určenému k osázení provázkem napnutým mezi kolíky. Jako vodicí linka nám postačí i pevný plot nebo cesta, které živý plot bude kopírovat.
- Vybereme světlé, otevřené stanoviště s kvalitní, vlhkou zeminou.
- Asi 3 měsíce před výsadbou vyhloubíme příkop široký 80 až 100 cm a hluboký minimálně 40 až 50 cm, nebo jednotlivých jam o průměru 40 cm.
- Půdu na dně zryjeme, odstraníme veškerý plevel, zapravíme do půdy zeminu bohatou na kompost.
- Pokud je půda na našem pozemku horší kvality, je vhodnější zpracovat půdu v celém pásu. Pokud je kvality dobrá, postačí vylepšit zem pouze v jámách. Polovinu vyryté zeminy nahradíme směsí kompostu s rašelinou.
- Půdu pohnojíme dle potřeb jednotlivých keřů. Přidat můžeme i hnojivo s postupným uvolňováním. Před sázením půdu zkypříme a přihnojíme.
- Rostliny opatrně vyklepneme z kontejnerů, odstřihneme suché a poničené části kořenů a rostlinu vložíme do připraveného příkopu tak, aby měly kořeny dobře rozprostřeny.
- Kořeny přihrneme zeminou tak akorát, ani příliš hluboko, ani příliš mělce. Kolem rostliny lehce přišlápneme.
- Dílo dokončíme pečlivou zálivkou. V následujících dnech pravidelně zaléváme. Na zálivku je nejlepší vlažná voda.
- Nakonec zasypeme okolí rostliny mulčovací kůrou, která zamezí vysušování půdy a zabraňuje růstu plevelů.
Hustota výsadby
Hustota výsadby závisí na typu živého plotu a druhu dřevin. Pro nízké ploty sázíme 5 keřů na 1 m, u vyšších plotů stačí 3 keře. Jehličnany sázíme s odstupem alespoň 20 cm. U volných, nestříhaných živých plotů je pak vzdálenost rostlin 90 až 130 cm a před nimi i za nimi je nutné ponechat volný prostor asi 3 m. Růže sázíme po 3 keřích na 1 m, pro hustý plot můžeme sázet 6 keřů do dvou řad za sebou, nejlépe do trojsponu. Vzrůstnější druhy vysazujeme od sebe ve vzdálenosti 50-70 cm, drobnější druhy 30-45 cm. Vysazovat lze v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadá výsadba má lepší krycí funkci a rychleji se zapojí. Řady od sebe zakládáme na vzdálenost 50 cm.
Péče o živý plot
Péče o živý plot už není tak náročná činnost, pokud máte správné vybavení. Mezi kvalitní výbavu každého zahradníka patří nůžky na živý plot. Nejpopulárnější jsou určitě nůžky elektrické, které jsou už nyní lehké a dobře se s nimi manipuluje. Pro milovníky precizních střihů jsou vhodné ruční nůžky, se kterými budou keříky na milimetry přesné.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Kdy a jak stříhat živý plot
Péče o živý plot musí být pravidelná. Živé ploty se stříhají na jaře, v období, kdy vám už nebudou mrznout palce u nohou. Každoroční stříhání zaručí jejich hustotu a rozvětvení. Pokud máte o tvaru jasnou představu, je potřeba keř zastřihávat tak dlouho, dokud nedosáhnete vysněného tvaru.
- U volně rostoucího živého plotu odstřiháváme jen suché větve nebo prorůstající do vedlejšího keře. Řez se omezuje na občasný průklest s hlubším zmlazením jednou za několik let. V době vegetačního klidu nebo brzy na jaře odstraňujeme podle potřeby větve, které se kříží, větve, které jsou poškozené nebo proschlé.
- U tvarovaných, stříhaných živých plotů je od počátku nutný pravidelný sestřih. Základní tvarování provádíme před počátkem rašení v únoru po odeznění velkých mrazů.
- První rok u opadavých listnatých dřevin zkrátíme výhony na 1/3, aby se rostlina rozvětvila. Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme, odstraníme jen suché a vytáhlé části větví.
- V dalších letech tvarované ploty stříháme 2x ročně, na počátku a konci léta. Vždy stříháme jen mladé větve, neřežeme dřevnaté části rostliny.
- Jehličnany stříháme jen 1x, koncem října nebo brzy na jaře.
- Opadavé dřeviny v pozdním podzimu nebo brzy z jara, nebo koncem června, po ukončení období jarního růstu.
- Velkokvěté růže z podzimní výsadby sestřihneme na 3 až 6 oček, mnohokvěté na 2 až 5 oček. Střiháme 5 až 7 mm nad očkem směřujícím ven.
- Správně zastřižený živý plot má lichoběžníkový tvar, v dolní části je asi o 1/10 širší než v horní. Nejspodnější větve tak mají dostatečný přístup světla a neprosychají.
Hnojení
První rok po výsadbě nehnojíme, v dalších letech je hnojení důležité pro nasazení nových výhonů po každém sestřihu. Co se týče konkrétních hnojiv, pro zimostráz je vhodné hnojivo pro okrasné keře nebo cererit. Cypřišek a cypřišovec ocení hnojivo na konifery, zatímco rododendronům nejlépe prospěje hnojivo určené přímo pro ně.
Dostupnost pro údržbu
V případě, že se rozhodnete pro tvarovaný živý plot, měl by být dobře dostupný ze všech stran, aby se pohodlně stříhal. Pokud má oddělovat váš pozemek od pozemku souseda, měly by být vaše vztahy dobré a s přístupem na jeho pozemek kvůli pravidelné údržbě by neměl být problém.
Speciální typy živých plotů
Živý plot z bambusu
Na báječný živý plot se dají použít i bambusy. Velmi rychle rostou a dobře vypadají. Plot určitě nemusí být veden jen v rovných linkách, zvlášť u bambusu je superefektní vlnovka. Hodí se do moderních i volně rostoucích zahrad. Jako dělané jsou i do japonských a orientálních zahrad. Pokud budeme vysazovat výběžkaté druhy bambusů, musíme po celé délce budoucího plotu zapustit do půdy protikořenovou fólii (speciální fólie, kterou neprorazí ani ostré, rostoucí kořeny). Určíme si maximální šířku plotu, z obou stran zapustíme fólii alespoň do hloubky 80 cm. Toto opatření pomůže udržet požadovanou linii a tvar plotu. Šířku bambusového plotu volíme s ohledem na druh, vyšším a mohutnějším druhům dopřejeme více místa. Ploty z bambusů během vegetace nijak netvarujeme.
Živé ploty z popínavek
Živé ploty s využitím popínavých rostlin se skládají z nosné konstrukce (mříž, treláž, apod.) porostlé rostlinami. Výhodou je velmi malá zabraná šířka. Konstrukci budujeme nejlépe na podzim, základy je vhodné dobře ukotvit v zemi ideálně do betonových patek. Některé popínavky jsou velmi mohutné a dosti těžké. Neukotvenou konstrukci snadno povalí. Výsadbu dřevin pak provádíme na jaře následujícího roku. Pro stinná a polostinná stanoviště se nejlépe hodí břečťan (Hedera helix), který je stálezelený a velmi nenáročný. Jeho tmavá zeleň tvoří vhodné pozadí pro kvetoucí rostliny. Další vhodné rostliny jsou popínavé zimolezy (Lonicera caprifolium, Lonicera henryi, Lonicera x heckrottii), vistárie (Wisteria), přísavník pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia) a některé druhy révy.
Jedlý živý plot
Jedlý živý plot je páteřní prvek zahrady - dobře zvolený ti přinese potravu, ochranu i krásu po celý rok, bez potřeby stříhání do roviny. Kombinuj plodící, aromatické i fixující druhy. Základ jedlého plotu tvoří vhodně zvolené druhy keřů. Jedlý živý plot přináší soukromí, úrodu i podporu biodiverzity.
Živý plot versus umělý plot
Umělý živý plot, často označovaný jako umělé zastínění, slouží primárně k ochraně soukromí. Jeho hlavní výhodou je bezúdržbovost, což ocení zejména ti, kteří nemají čas nebo chuť pravidelně pečovat o zeleň. Instalace je velmi jednoduchá - umělé zastínění lze snadno upevnit ke stávajícímu plotu pomocí běžných stahovacích pásek. Díky nízké hmotnosti nezatěžuje konstrukci plotu a zároveň vizuálně zakryje nechtěné výhledy. Moderní umělé ploty často napodobují přírodní materiály, jako jsou jehličnany, břečťan nebo rákos. Pokud však toužíte po přirozenějším vzhledu, ale stále bez nutnosti intenzivní péče, můžete zvážit i štípaný bambus. Ten vytvoří kompaktní a stylové zastínění, které plní podobnou funkci jako živý plot - jen s výrazně menšími nároky na údržbu. Živé ploty jsou bezpochyby náročnější na údržbu, ale výsledek je nesrovnatelný s umělohmotnou náhradou. Budování živého plotu má své kouzlo, o které je škoda přijít. Zároveň uděláte něco pro přírodu a kvalitu ovzduší, které dýcháte.
tags: #zivý #plot #misto #obrubníku #informace